11 C 71/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně insolvenční správce dlužníka právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 358 433 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 358 433 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 65 371,46 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově soudní poplatek za žalobu v částce 17 922 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1. právnická osoba se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby soud uložil žalované právnická osoba povinnost zaplatit žalobkyni částku 358 433 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužníka právnická osoba, IČO (dále též jen„ dlužník“), na jeho majetek byl prohlášen konkurz a žalobkyně ustanovena do funkce insolvenčního správce dlužníka. Tím na žalobkyni ve smyslu ust. § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen„ insolvenční zákon“) přešla mimo jiné oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníkovi, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkurzu nastaly okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku, tedy dnem datum. Žalovaná je akciovou společností, do které na základě smlouvy o vkladu části obchodního závodu přešla jako nepeněžitý vklad část obchodního závodu společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, označovaná jako název obec, která tvoří organizovaný soubor jmění a jejíž věcná složka se nachází ve městě obec, na adrese adresa. Na základě smlouvy o spolupráci ze dne datum se dlužník zavázal pro žalovanou (resp. právního předchůdce spol. právnická osoba, kdy v důsledku smlouvy o vkladu části obchodního závodu této společnosti došlo k vložení části obchodního závodu označovanou jako název obec a žalovaná převzala práva a povinnosti z této smlouvy) obstarávat reklamu ve smlouvě vymezenými povinnostmi a na straně žalované vznikla povinnost hradit odměnu ve výši rovnající se roční výši nájmu sjednaného ve smlouvě o nájmu movitých věcí ze dne datum. Obě smlouvy se týkaly provozovny restaurace Mačák. Smlouva o spolupráci byla sjednána na dobu určitou od datum do datum a dohodou ze dne datum byla ukončena ke dni datum. Po dobu trvání smlouvy o spolupráci vznikl dlužníkovi nárok na odměnu za období od datum do datum v částce 358 433 Kč, kterou dlužník vyfakturoval daňovým dokladem číslo dne datum s datem splatnosti datum. Odměna nebyla doposud uhrazena a žalovaná je v prodlení s její úhradou. Smlouva o nájmu movitých věcí byla uzavřena dne datum na dobu určitou od datum do datum a dohodou ze dne datum byla ukončena ke dni datum. Roční nájemné bylo sjednáno v částce 323 720 Kč bez DPH a za období od datum do datum bylo žalovanou vyfakturováno v částce 358 433 Kč daňovým dokladem číslo dne datum s datem splatnosti datum. Po prohlášení úpadku dlužníka došlo ze strany žalované na základě oznámení o jednostranném zápočtu vzájemných pohledávek a závazků ze dne datum k zápočtu obou výše uvedených shodných pohledávek vyúčtovaných daňovým dokladem číslo daňovým dokladem číslo. Vzhledem k tomu, že dle insolvenčního zákona nelze takto po úpadku pohledávky započítat, jedná se o neplatný zápočet a u dlužníka je za žalovanou nadále evidována pohledávka z titulu nároku na odměnu podle smlouvy o spolupráci v částce 358 433 Kč. Vzhledem k tomu, že zápočet byl proveden po úpadku a prohlášení konkurzu, je absolutně neplatný. Pohledávka byla pojata do soupisu majetkové podstaty dlužníka. Jelikož žalovaná po zahájení insolvenčního řízení, prohlášení úpadku a prohlášení konkurzu provedla jednostranný zápočet, který nelze dle insolvenčního. zákona provést (nebyly splněny podmínky), byl soupis majetkové podstaty dlužníka doplněn o pohledávku za žalovanou v částce 358 433 Kč. Žalovaná je s úhradou této částky (odměny) vyplývající ze smlouvy o spolupráci ze dne datum v prodlení od datum. Po výzvě k úhradě dluhu ze dne datum učiněné prostřednictvím právního zástupce žalobkyně se žalovaná k nároku nevyjádřila. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne datum do zaplacení. 2. právnická osoba navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná shodně s žalobkyní tvrdila, že mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouvy o relkamní spolupráci ze dne datum a smlouva o nájmu movitých věcí ze dne datum. Žalovaná má za dlužníkem pohledávku v částce 836 783,20 Kč. Nárok je pohledávkou z nezaplacené směnečné sumy ze směnky vlastní vystavené dne datum dlužníkem na řad právního předchůdce žalované (dále též jen„ směnka“). Směnka byla splatná ode dne datum. Dne datum byla uzavřena smlouva o vkladu části závodu do základního kapitálu právnická osoba právnická osoba, na jejímž základě k datum vložila společnost právnická osoba část svého obchodního závodu do základního kapitálu žalované. Spolu s převedenou částí obchodního závodu nabyla žalovaná také směnku. Svou pohledávku žalovaná uplatnila přihláškou pohledávky (pořadové číslo P-21) ze dne datum v insolvenčním řízení dlužníka vedeném u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci pod sp. zn. insolvenční spisová značka. Nárok žalované v částce 836 783,20 Kč (dále též jen„ pohledávka žalované“) byl žalobkyní v insolvenčním řízení přezkoumán, uznán, zjištěn a dosud nebyl ani částečně uspokojen. Žalovaná je tedy v rozsahu částky 836 783,20 Kč přihlášenou věřitelkou dlužníka. Žalovaná uplatnila v tomto řízení v podání ze dne datum kompenzační námitku započtení své takto uvedené pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka co do částky 358 433 Kč vůči nároku na zaplacení částky 358 433 Kč který žalobkyně uplatňuje v žalobě jako nárok z odměny za provádění reklamy podle smlouvy o reklamní spolupráci ze dne datum za dobu od datum do datum. Započtením zanikají vzájemné pohledávky v rozsahu, ve kterém se kryjí, a to ke dni, ke kterému se setkaly, zároveň s pohledávkou žalobkyně zaniká také uplatněný nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Podle § 140 odst. 2 insolvenčního zákona je započtení pohledávek dlužníka a věřitele možné i po rozhodnutí o úpadku, pokud byly zákonné podmínky splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku. Podmínky insolvenčního započtení stanoví § 140 odst. 3 insolvenčního zákona zejména tak, že se věřitel musí stát přihlášeným věřitelem. Obecnou podmínkou započtení je vzájemnost existentních pohledávek a jejich způsobilost k započtení. Pohledávka žalované se dle § 1982 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) stala započitatelnou, jakmile vzniklo právo požadovat její uspokojení, které nastalo nejpozději s počátkem dne datum. Pohledávka, proti které je započítáváno byla ke dni datum splnitelná, neboť se jednalo o pohledávku za činnost provedenou dlužníkem pro žalovanou v období od datum do datum, kdy dlužník od datum poskytoval postupně žalované reklamní plnění na základě smlouvy o reklamní spolupráci ze dne datum. Zvláštní podmínkou započtení v insolvenčním řízení je splnění zákonných podmínek započtení před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, které nastalo zveřejněním usnesení o úpadku spojeným s prohlášením konkurzu na majetek dlužníka v insolvenčním rejstříku dne datum v 7.28 hod. S ohledem na okolnost, že žalovaná se ohledně započitatelné pohledávky stala přihlášeným věřitelem a zákonné podmínky započtení byly splněny již před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, je započtení přípustné i po rozhodnutí o úpadku dlužníka a důvodnou námitkou započtení žalované nárok uplatněný v žalobě zanikl. Pro odstranění pochybnosti žalovaná zdůrazňuje, že svou procesní obranu nestaví na sporu o platnosti započtení z roku 2021, kdy započtení k obraně žalovaná provedla svou kompenzační námitkou, kterou učinila součástí podaného odporu ze dne datum. Žalovaná nevidí důvod, proč by v dané věci měla být vyloučena aplikace ustanovení § 140 odst. 2, odst. 3 insolvenčního zákona, podle nějž je započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po rozhodnutí o úpadku obecně přípustné. Pokud ze smlouvy o nájmu movitých věcí ze dne datum vyplývá, že ke splnění dluhu podle této smlouvy nelze použít směnky, z čehož má zřejmě být dovozována neúčinnost kompenzační námitky, žalovaná podotýká, že žádnou směnkou svůj dluh neplní, neboť započtení není splněním dluhu, ale zvláštním způsobem zániku pohledávky.

3. Žalobkyně k námitkám žalované uvedla, že započtení žalovanou nebylo učiněno v souladu s insolvenčním zákonem, a tudíž není účinné. Žalovaná totiž pomíjí některé povinnosti a podmínky stanovené v ust. § 140 insolvenčního zákona, které nebyly splněny. Vzhledem k tomu nemohlo k zápočtu dojít. Dle ust. § 140 insolvenčního zákona je započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku. Započtení ale není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem. Žalovaná sice uvádí, že se stala věřitelem dlužníka, dle podmínek zákona se ale musí stát věřitelem ohledně své započitatelné pohledávky, což nenastalo. Žalovaná je věřitelem s jinou svou pohledávkou, a to nikoli ze smlouvy o nájmu movitých věcí, ale pro pohledávku odpovídající směnečné sumě dle směnky vlastní ze dne datum v částce 836 783,20 Kč. Směnka byla vystavena dne datum se splatností datum. Směnka nezajišťuje žádnou pohledávku ze smlouvy o nájmu movitých věcí uzavřené dne datum. Žalovaná proto není v insolvenčním řízení věřitelem se svou započitatelnou pohledávkou, ale s jinou pohledávkou. Smlouva o nájmu movitých věcí byla uzavřena dne datum a byla ukončena ke dni datum. Roční nájemné bylo sjednáno v částce 323. 720 Kč bez DPH a za období od datum do datum vyfakturováno v částce 358 433 Kč žalovanou daňovým dokladem číslo dne datum s datem splatnosti datum. Pohledávka ze směnky je naproti tomu tedy jinou pohledávkou a pohledávka 358 433 Kč není do insolvenčního řízení dlužníka přihlášena. U obou pohledávek je rozdíl ve splatnosti a vzniku nároku. Ke dni splatnosti směnky ještě nárok ze smlouvy o nájmu movitých věcí za celé období ani nevznikl. Dále ze smlouvy o nájmu movitých věcí ze dne datum (článek 6. odst. číslo) jednoznačně vyplývá, že si strany ujednaly, že ke splnění peněžitého dluhu podle této smlouvy nelze použít směnky. Strany si taky vyloučily možnost uplatnit směnku na formulářové smlouvě žalované, resp. jeho právního předchůdce. Zajištění ve formě směnky není ve smlouvě uvedeno. Je tak nepochybné, že směnečná pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení nemůže zajišťovat splnění povinnosti dlužníka ze smlouvy o nájmu movitých věcí. S pohledávkou ze smlouvy o nájmu movitých věcí se žalovaná nestala insolvenčním věřitelem a nemohl si ji tak započítat po prohlášení úpadku. Přes zákonný zákaz zápočtu přistoupila žalovaná k započtení pohledávek po prohlášení konkurzu do insolvenčního řízení nepřihlášených, které je absolutně neplatné. Po prohlášení úpadku dlužníka došlo ze strany žalované za základě oznámení o jednostranném zápočtu vzájemných pohledávek a závazků ze dne datum k zápočtu dvou uvedených shodných pohledávek vyúčtovaných daňovým dokladem číslo daňovým dokladem číslo. Vzhledem k tomu, že dle insolvenčního zákona nelze takto po úpadku pohledávky započítat, jedná se o neplatný zápočet a nadále je u dlužníka za žalovanou evidována pohledávka z titulu nároku na odměnu ze smlouvy o spolupráci v částce 358 433 Kč. Vzhledem k tomu, že zápočet byl proveden po úpadku a prohlášení konkurzu, je absolutně neplatný. Námitka započtení tedy v tomto kontextu neobstojí. Pohledávku ze smlouvy o nájmu movitých věcí ze dne datum věřitel v insolvenčním řízení neuplatnil. Uplatnil jinou pohledávku ze směnky přihláškou ze dne datum učiněnou před zápočtem. Jak žalovaná uvedla ve svém vyjádření, tato pohledávka ze směnky nebyla ani částečně uspokojena. Výše této pohledávky ze směnky se od datum nezměnila. V tuto chvíli uplatnit námitku započtení již nelze.

4. Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. insolvenční spisová značka bylo soudem zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužníka), na jeho majetek byl prohlášen konkurz a žalobkyně ustanovena do funkce insolvenčního správce dlužníka. Dle soupisu majetkové podstaty dlužníka je její součástí i pohledávka z titulu nároku na odměnu podle smlouvy o spolupráci ze dne datum v částce 358 433 Kč za období od datum do datum. Dle seznamu anonymizováno pohledávek, insolvenční přihlášky žalované ze dne datum a protokolu z přezkumného jednání insolvenčního soudu ze dne datum přihlásila žalovaná dne datum platně svou pohledávku za dlužníkem (pořadové číslo P-21) odpovídající směnečné sumě dle směnky vlastní ze dne datum v částce 836 783,20 Kč vystavené dne datum dlužníkem na řad právního předchůdce žalované.

5. Při provedeném dokazování bylo v řízení dále prokázáno smlouvou o reklamní spolupráci ze dne datum, že dlužník a právní předchůdce žalované uzavřeli smlouvu, ve které se dlužník zavázal obstarávat reklamu v restauraci příjmení za odměnu ve výši rovnající se roční výši nájmu sjednaného ve smlouvě o nájmu movitých věcí ze dne datum. Podle článku 3. odst. 3.1., odst. 3.2. smlouvy o reklamní spolupráci ze dne datum si její strany ujednaly, že dlužníkem obdrží od žalované odměnu ročně, a to vždy do 15. dne následujícího roku na základě faktury vystaveného dlužníkem za dohodnuté období. Smlouvou o nájmu movitých věcí ze dne datum a jejím dodatkem číslo ze dne datum bylo prokázáno, že dlužník a právní předchůdce žalované uzavřeli smlouvu, ve které se dlužník zavázal hradit cenu nájmu vybavení provozovny v částce 322 720 Kč (bez DPH) ročně. Podle článku 2. odst. 2.3. této smlouvy si její strany ujednaly, že nájemné bude dlužníkem hrazeno na účet pronajímatele ročně, a to na základě faktury (daňového dokladu) vystaveného pronajímatelem s datem uskutečnění zdanitelného plnění k poslednímu dni kalendářního období. Splatnost faktury je 15 dnů od data jejího vystavení. Podle článku 6. odst. číslo této smlouvy si její strany ujednaly, že ke splnění peněžitého dluhu podle této smlouvy nelze použít směnky. Dohodou o ukončení smlouvy o spolupráci ze dne datum bylo prokázáno, že tato smlouva byla ukončena ke dni ke dni datum. Dohodou o ukončení smlouvy o nájmu movitých věcí ze dne datum bylo prokázáno, že tato smlouva byla ukončena ke dni ke dni datum. Fakturou dlužníka číslo ze dne datum na částku 358 433 Kč splatnou dne datum bylo prokázáno, že dlužník požadoval po žalované odměnu dle smlouvy o reklamní spolupráci za období od datum do datum v této částce. Fakturu žalované číslo ze dne datum na částku 358 433 Kč (včetně DPH) splatnou dne datum bylo prokázáno, že žalovaná požadovala po dlužníkovi úhradu ceny nájmu movitých věcí dle smlouvy o nájmu movitých věcí za období od datum do datum v této částce. Oznámením o jednostranném zápočtu vzájemných pohledávek a závazků za dne datum bylo prokázáno, že žalovaná provedla zápočet pohledávek, kdy na pohledávku dle faktury dlužníka číslo ze dne datum na částku 358 433 Kč byla započtena pohledávka žalované dle její faktury číslo na částku 358 433 Kč. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého advokáta vyzvala žalovanou k zaplacení částky 358 433 Kč jako částky odměny vyplývající ze smlouvy o spolupráci ze dne datum a náležející dlužníku za období od datum do datum, neboť nedošlo k platnému zániku pohledávky započtením.

6. Podle § 1982 odst. 1, odst. 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 140 odst. 2, odst. 3 insolvenčního zákona započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v případě jistoty při nájmu bytu podle § 2254 občanského zákoníku je přípustné i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny do schválení oddlužení. Započtení podle odstavce 2 není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel a) se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo b) získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo c) v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo d) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.

9. Soud dospěl k závěru, že dlužník a právní předchůdce žalované uzavřeli v rámci podnikatelské činnosti dne datum platnou smlouvu o reklamní spolupráci a smlouvu o nájmu movitých věcí, jež obě trvaly do datum a jež zavazují žalovanou. Dlužník požadoval po žalované odměnu dle smlouvy o reklamní spolupráci za období od datum do datum fakturou číslo ze dne datum na částku 358 433 Kč splatnou dne datum. Pokud žalovaná provedla započtení své pohledávky dle smlouvy o nájmu movitých věcí vyúčtované ve faktuře číslo ze dne datum na částku 358 433 Kč (včetně DPH) splatné dne datum v oznámení o jednostranném zápočtu vzájemných pohledávek a závazků za dne datum, učinila tak v rozporu s ust. § 140 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť před rozhodnutím o úpadku dlužníka dne datum nebyly splněny podmínky pro započtení její pohledávky ve smyslu § 1982 o. z., jelikož ke dni datum s ohledem na smluvní ujednání článku 2. odst. 2.3. této smlouvy nebyla splatná. Žalovaná v tomto řízení v podání ze dne datum uplatnila kompenzační námitku, v níž vůči nároku žalobkyně započetla do jeho výše svou pohledávku z nezaplacené směnečné sumy ze směnky vlastní vystavené dne datum dlužníkem na řad právního předchůdce žalované, jež se stala splatnou dne datum. Pokud však žalovaná provedla započtení této své pohledávky vůči pohledávce dlužníka dle smlouvy o reklamní spolupráci ze dne datum, učinila tak v rozporu s ust. § 140 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť před rozhodnutím o úpadku dlužníka dne datum nebyly dosud splněny podmínky pro započtení její pohledávky ve smyslu § 1982 o. z., jelikož ke dni datum s ohledem na smluvní ujednání článku 3. odst. 3.1, odst. 3.2. této smlouvy o době a podmínkách plnění nebyla oprávněna plnit svůj vlastní dluh. Žádné z takto provedených započtení proto nevyvolalo účinky předpokládané žalovanou a soud k nim v tomto řízení proto nepřihlédl. Dnem následujícím po dni splatnosti dlužníkem vystavené faktury se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 o. z., takže žalobkyni lze přiznat požadovaný úrok z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalované zaplatit žalobkyni jako insolvenčnímu správci dlužníka částku 358 433 Kč jako pohledávku pojatou do soupisu majetkové podstaty dlužníka spolu s požadovaným úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná a náleží jí proto v plném rozsahu náhrada nákladů řízení tvořených náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně určená z tarifní hodnoty projednávané věci 358 433 Kč podle § 7 bodu 6., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí 48 700 Kč (5 x 9 740) za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne datum, účast při jednání soudu) dle ust. § 11 odst. 1 citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada za promeškaný čas 5 hodin při cestě k jednání soudu v částce 1 000 Kč (10 x 100) dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhrada cestovních výdajů v částce 2 826 Kč za cestu na trase obec obec a zpět (celkem 360 km) dne datum vozidlem příjmení jméno registrační značka při průměrné spotřebě 6 l číslo km, ceně nafty 44,10 Kč a sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km a náhrada 21 % DPH z částky 54 026 Kč ve výši 11 345,46 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí 65 371,46 Kč.

11. Jelikož procesně úspěšná žalobkyně byla v řízení osvobozena od placení soudního poplatku, uložil soud žalované podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích povinnost uhradit soudní poplatek v částce 17 922 Kč, jehož výše byla stanovena podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z částky nárokované žalobou jako základu dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může ji oprávněný vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.