12 C 103/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 18 691 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky částka, b) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, c) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, d) úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky částka sestávající z nesplacené jistiny úvěru s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše z titulu smlouvy o úvěru č. IBAN/910964 ze dne datum, na základě níž měla spol. Emmas právnická osoba., (dále jen „původní věřitelka“) po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, poskytnout téhož dne žalovanému úvěr částka převodem na jeho bankovní účet č. č. účtu, úvěr měl být splacen do datum, přičemž úvěrová smlouva měla být žalovaným podepsána unikátním SMS kódem, tj. zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu z SMS (v tomto případě se jedná o kód 88494), který měl být žalovanému zaslán na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon s tím, že SMS kód má nahradit fyzický podpis smlouvy. Žalovaný uhradil původní věřitelce, resp. žalobkyni celkem částka. Pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla smlouvou postoupena žalobkyni Anonymizováno 2. Žalovaný uvedl, že by jistinu dluhu chtěl hradit ve splátkách z důvodu jeho nepříznivé finanční situace.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť ta prostřednictvím právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila.

4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že ještě před podáním žaloby převedla původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni (rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne datum vč. příloh a dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum vč. příloh) jakož i to, že dne datum byla z účtu původní věřitelky připsána na účet žalovaného částka částka (sdělení právnická osoba., ze dne datum). Žalobkyně dne datum prostřednictvím právní zástupkyně odeslala žalovanému doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů (předžalobní výzva ze dne datum vč. potvrzení o podání zásilky). Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný pobírá čistou mzdu částka měsíčně, jiné příjmy nemá. Jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají ve splátce hypotéky vč. pojištění cca částka, nájmu částka, splátkách spotřebitelského úvěru částka a exekučních srážek ze mzdy částka. Žalovaný nemá žádné vyživovací povinnosti.

5. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v listině označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. IBAN/910964. Na předmětné listině je v části vyhrazené pro podpis klienta (žalovaného) toliko strojově čitelným písmem uvedeno, že listina (elektronický dokument) měla být podepsána žalovaným dne datum v 16:33:20 elektronickým kódem 88494, což samo o sobě nelze považovat za projev vůle žalovaného. Žalobkyní tvrzená skutečnost, že úvěrová smlouva byla žalovaným podepsána unikátním SMS kódem, zůstala v řízení neprokázána, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné důkazy. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka či žalobkyně vyzvaly žalovaného k úhradě dlužné částky dříve než předžalobní upomínkou, ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky uhradil více než tvrdí žalobkyně, tj. částka; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.

6. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), na základě které původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Žalobkyně ovšem neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně (původní věřitelka) takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena.

7. V řízení naopak bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by původní věřitelce či žalobkyni uhradil více než částka, soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky částka. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až předžalobní upomínkou. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den datum, neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (právnická osoba.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne datum. Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení uplynutím dne datum, od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.

8. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť s ohledem na zjištěné majetkové poměry žalovaného dospěl soud k závěru, že je v možnostech žalovaného uhradit dlužnou částku jednorázově, a tudíž není důvod pro rozložení uložené povinnosti do splátek. Vzhledem k uvedenému tedy soud určil obecnou třídenní pariční lhůtu.

9. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. a)], neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení [výrok II. písm. b)], nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. c)], jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši, na kterou žalobkyně nemá dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo s ohledem na počátek prodlení žalovaného a s tím související výši sazby úroku z prodlení [výrok II. písm. d)].

10. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.