12 C 113/2024
č. j. 12 C 113/2024-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky s úrokem z prodlení, protože nebylo prokázáno, že původní věřitelka převod pohledávky na žalobkyni skutečně uskutečnila. Soud se opřel o § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož je k prokázání převodu pohledávky vyžadována existence smlouvy o postoupení, nikoli jen oznámení o převodu. Zdůraznil, že naskenované listiny s přílohami ve formátu PDF nejsou důvěryhodným důkazem o skutečném převodu. Rozhodnutí bylo založeno na nedostatku důkazního břemene stran aktivní věcné legitimace.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 59 168,81 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. Multitude Bank p.l.c., dříve Ferratum Bank p.l.c., (dále jen „původní věřitelka“), byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti, žalovaný čerpal úvěr v konečné výši částka, tento úvěr měl být splacen nejpozději dne datum, avšak žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Smlouvou ze dne datum původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru.
2. Žalovaný u jednání vyjádřil pochybnosti, zda vůbec byla pohledávka původní věřitelky převedena na žalobkyni.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila.
4. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky, datované dne datum, vč. poštovního podacího lístku, soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
5. Z listin označených jako smlouva na opakovaném postoupení pohledávek a listina o převodu, datovaných dne datum, vč. dodatku č. hodnota ze dne datum jakož i seznamu pohledávek, soud zjistil, že původní věřitelka se sice dohodla s žalobkyní na převodu souboru pohledávek, jež měly být specifikovány v seznamu pohledávek připojeném k listině o převodu, nicméně soud z těchto listin nemá za prokázané, že by se dotčená pohledávka původní věřitelky za žalovaným ze smlouvy o úvěru stala skutečně předmětem výše uvedeného převodu. Dohoda o postoupení pohledávek a listina o převodu jsou naskenovanými listinami, přičemž příloha identifikující mj. předmětnou pohledávku je tabulka ve formátu PDF, obsahující strojově čitelným textem údaje pohledávkách. S ohledem na uvedené nemá soud za prokázané, že se příloha vztahuje k uvedené dohodě, a to z důvodu zcela odlišného formátu, který zavdává pochybnostem, zda příloha s pohledávkami nebyla vytvořena ex post pouze za účelem prokázání převodu pohledávek v soudním řízení.
6. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).
7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka vyrozuměla žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by jakákoliv pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla na základě dohody převedena na žalobkyni.
8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
1. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by původní věřitelka postoupila žalobkyni jakoukoliv pohledávku ze smlouvy o úvěru za žalovaným. Jakkoliv původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, tak v režimu § 1882 o. z., kde chybí pravidlo původně obsažené v § 526 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nastupuje požadavek na doložení postupní smlouvy samotné, a nikoliv pouze oznámení postupitele o tomto postoupení. Účinky notifikace dlužníkovi a její dopad na soluční účinek nesmí být zaměňovány s požadavky, kterými podmiňují prokázání postoupení soudy v případě vymáhání pohledávky postupníkem či při změně účastenství v již běžícím řízení. Na prokázání převodu pohledávky jsou kladeny přísnější podmínky než na samotné postoupení, tudíž je k němu vyžadováno prokázání existence postupní smlouvy. Jak přitom vyplývá z hodnocení důkazu (viz odst. 5), soud nemá za prokázané postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni, tudíž žalobu pro neunesení důkazního břemene stran aktivní věcné legitimace zcela zamítl.
2. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).
3. Nad rámec nosného důvodu pro zamítnutí žaloby (nedostatek aktivní legitimace) soud uvádí, že v řízení nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru (na předmětné listině absentuje podpis či jiný projev vůle žalovaného s obsahem smlouvy) ani jakékoliv poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, když z žádných provedených důkazů nevyplynulo (ani ze sdělení právnická osoba.), že by původní věřitelka poskytla žalovanému jakékoliv peněžní prostředky. S ohledem na hlavní důvod pro zamítnutí žaloby se soud z důvodu procesní ekonomie hodnocením těchto důkazů blíže nezabýval.
4. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení u jednání výslovně vzdal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.