12 C 127/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhá zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, že dne [datum] uzavřela spol. [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou a žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce poskytnutý úvěr zpět spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové částce [částka], a to ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Původní věřitelka poskytla žalované úvěr dne [datum]. Na dlužnou pohledávku nebylo ze strany žalované ničeho uhrazeno. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet předmětný úvěr, a to prověřením prostřednictvím vlastních kritérií. Pohledávku za žalovanou nabyla od původní věřitelky spol. [právnická osoba], na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum]. Žalobkyně poté nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] se společností [právnická osoba]

2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní a i přes výzvu soudu se k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřila.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky označených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení výslovně souhlasila. Žalovaná se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listiny nadepsané jako smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že dne [datum] původní věřitelka poskytla žalované na základě předchozího vzájemného ujednání v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se takto poskytnuté peněžní prostředky zavázala vrátit původní věřitelce v 13 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných 30. den v kalendářním měsíci s úrokem ve výši 25,85 % p. a. Žalovaná se dále zavázala zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatek za správu úvěru ve výši [částka] a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši [částka]. Žalovaná se tak zavázala uhradit původní věřitelce poskytnutou jistinu ve výši [částka] a náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka], tj. celkem částku [částka].

5. Z listiny označené jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaná k svým poměrům sdělila původní věřitelce následující údaje - je zaměstnaná na dobu neurčitou u spol. [právnická osoba], průměrná měsíční mzda za poslední 3 měsíce činí [částka], jiné příjmy nemá, průměrný měsíční příjem celé domácnosti činí [částka], je vdaná, v domácnosti žijí dvě výdělečně činné osoby, jedno dítě ve věku do 6 let a jedno dítě ve věku do 15 let, bydlí v nájmu, vlastní automobil a standardní vybavení domácnosti, průměrné měsíční výdaje za poslední 3 měsíce jsou na bydlení ve výši [částka] (platí manžel), na energie ve výši [částka] a na stravování a výživné ve výši [částka] (platí manžel). Žalovaná dále uvedla, že má zkušenosti a znalosti týkající se spotřebitelských úvěrů, byly jí srozumitelně vysvětleny podmínky poskytnutí, splácení jakož i právní následky nesplácení úvěru a k rozhodnutí o uzavření smlouvy o úvěru nepotřebuje žádné další informace.

6. Z výplatních pásek za období od [číslo] do [číslo] soud zjistil, že žalované byla v uvedeném období od zaměstnavatele spol. [právnická osoba], vyplácena na účet mzda v průměrné výši [částka] měsíčně.

7. Z poštovních poukázek typu A soud zjistil, že žalovaná uhradila v období od [číslo] do [číslo] za elektřinu a plyn částku [částka] měsíčně.

8. Z listiny označené jako čestné prohlášení soud zjistil, že sama žalovaná se podílí na nákladech domácnosti placením záloh na energie (elektřina a plyn) ve výši [částka] měsíčně, zbylé náklady hradí manžel žalované.

9. Z listiny označené jako finanční analýza soud zjistil, že původní věřitelka provedla na základě vstupních údajů (informací o poměrech žalované) analýzu se závěrem, že minimální měsíční výdaje žalované činí [částka], a tudíž měsíční volné finanční zdroje žalované činí [částka], z čehož původní věřitelka dovodila, že žalované lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky [částka].

10. Z listiny označené jako credit scoring soud zjistil, že původní věřitelka na základě bodového ohodnocení jednotlivých kritérií dospěla k závěru, že žalované lze poskytnout úvěr až do výše [částka].

11. Z listiny označené jako smlouva o prodeji části závodu vč. přílohy obsahující seznam pohledávek z úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu soud zjistil, že původní věřitelka, coby převodce, se dne [datum] dohodla se spol. [právnická osoba], coby nabyvatelkou, na úplatném převodu části závodu původní věřitelky na nabývající spol. [právnická osoba], přičemž součástí takto převáděné části závodu byla i pohledávka původní věřitelky za žalovanou.

12. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že spol. [právnická osoba], coby převodce, se dne [datum] dohodla s žalobkyní, coby nabyvatelkou, na úplatném převodu pohledávky spol. EC Financial Services, a. s , za žalovanou.

13. Na základě žalobkyní označených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Na základě vzájemného písemného ujednání poskytla původní věřitelka dne [datum] žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná společně s náklady ve výši [částka] zavázala vrátit v 13 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Z listinných důkazů nijak nevyplynulo, že by žalovaná na žalobou uplatněný nárok byť i částečně něčeho uhradila; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila. Původní věřitelka před poskytnutím peněžních prostředků zkoumala osobní, rodinné a majetkové poměry žalované, přičemž nevycházela pouze z údajů uvedených žalovanou, nýbrž měla k dispozici i příslušné doklady, na základě čehož posléze zpracovala finanční analýzu, v níž dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna hradit splátky ve výši [částka]. Původní věřitelka v rámci prodeji části závodu převedla pohledávku za žalovanou na spol. [právnická osoba], přičemž tato společnost dále převedla předmětnou pohledávku na žalobkyni.

14. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. (s obsahem blíže vymezeným v odst. 4 rozsudku). Žalobkyni v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace, neboť pohledávka původní věřitelky za žalovanou byla nejprve v rámci prodeje části závodu dle ustanovení § 2175 a násl. o. z. převedena (prodána) na spol. [právnická osoba], a následně byla touto společností na základě smlouvy o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. postoupena žalobkyni.

20. Soud se dále zabýval tím, zda původní věřitelka neposkytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo], OPR- [právnická osoba], v . GK). V rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo], [právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

21. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplynulo, že původní věřitelka se dostatečným způsobem zabývala zkoumáním osobních, rodinných a majetkových poměru žalované, neboť se nespoléhala pouze na údaje sdělené žalovanou, ale tyto informace si řádně ověřila prostřednictvím příslušných dokladů (zejm. výplatní pásky žalované). Na základě vstupních dat o celkových poměrech žalované zpracovala původní věřitelka důkladnou analýzu, z niž vyplynulo, že žalované lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky [částka]. Ačkoliv se soud neztotožňuje se závěrem původní věřitelky, že veškeré volné měsíční peněžní prostředky (po odečtení mandatorních výdajů vč. zohlednění rezervy [částka] na neočekávané výdaje) lze vydat na pravidelnou splátku úvěru, tak při pravidelné měsíční splátce [částka] lze konstatovat, že by žalované po uhrazení všech nezbytných výdajů a splátky úvěru zbylo ještě více než [částka] měsíčně. S ohledem na výše uvedené je tedy možno uzavřít, že původní věřitelka dostála povinnosti úvěrujícího a poskytla žalované úvěr až na základě výsledku posouzení její úvěruschopnosti, z níž vyplynulo, že v daném případně nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr.

22. Vzhledem ke skutečnosti, že původní věřitelka na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná původní věřitelce ani žádné z právních nástupkyň ničeho neuhradila, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. Jelikož žalobkyně nepožadovala přiznat právo na zaplacení poplatků spojených s poskytnutím, čerpáním a správou úvěru, postupoval soud dle ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni pouze právo na zaplacení jistiny, jelikož v dané věci nemohl překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí více, než čeho se domáhala. Soud dále přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z jistiny [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí peněžních prostředků žalované, do zaplacení, neboť žalovaná se zavázala platit původní věřitelce úrok v této výši z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, přičemž na tento nárok dosud ničeho neuhradila. Konečně žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jelikož poslední 13. splátka byla splatná dne [datum]. Ačkoliv se žalovaná dostala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek dříve než dne [datum], žalobkyně požaduje přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení souhrnně z celé dlužné jistiny až od [datum], soud proto opět v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení až od posledně uvedeného dne, jelikož v dané věci nemohl překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí více, než čeho se domáhala.

23. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem [částka] a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně v obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku [částka] (3 x [částka]) a náhrada hotových výdajů činí částku [částka] za tři úkony právní služby (3 x [částka]) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši [částka]. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši [částka] je žalovaná podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.