12 C 127/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení, Ph.D.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhá zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, že dne datum uzavřela spol. právnická osoba (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou a žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce poskytnutý úvěr zpět spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové částce částka, a to ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Původní věřitelka poskytla žalované úvěr dne datum. Na dlužnou pohledávku nebylo ze strany žalované ničeho uhrazeno. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet předmětný úvěr, a to prověřením prostřednictvím vlastních kritérií. Pohledávku za žalovanou nabyla od původní věřitelky spol. právnická osoba, na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum. Žalobkyně poté nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum se společností právnická osoba 2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní a i přes výzvu soudu se k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřila.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky označených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení výslovně souhlasila. Žalovaná se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listiny nadepsané jako smlouva o úvěru číslo soud zjistil, že dne datum původní věřitelka poskytla žalované na základě předchozího vzájemného ujednání v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se takto poskytnuté peněžní prostředky zavázala vrátit původní věřitelce v 13 pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných 30. den v kalendářním měsíci s úrokem ve výši 25,85 % p. a. Žalovaná se dále zavázala zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka, poplatek za správu úvěru ve výši částka a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši částka. Žalovaná se tak zavázala uhradit původní věřitelce poskytnutou jistinu ve výši částka a náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, tj. celkem částku částka.

5. Z listiny označené jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaná k svým poměrům sdělila původní věřitelce následující údaje - je zaměstnaná na dobu neurčitou u spol. právnická osoba, průměrná měsíční mzda za poslední 3 měsíce činí částka, jiné příjmy nemá, průměrný měsíční příjem celé domácnosti činí částka, je vdaná, v domácnosti žijí dvě výdělečně činné osoby, jedno dítě ve věku do 6 let a jedno dítě ve věku do 15 let, bydlí v nájmu, vlastní automobil a standardní vybavení domácnosti, průměrné měsíční výdaje za poslední 3 měsíce jsou na bydlení ve výši částka (platí manžel), na energie ve výši částka a na stravování a výživné ve výši částka (platí manžel). Žalovaná dále uvedla, že má zkušenosti a znalosti týkající se spotřebitelských úvěrů, byly jí srozumitelně vysvětleny podmínky poskytnutí, splácení jakož i právní následky nesplácení úvěru a k rozhodnutí o uzavření smlouvy o úvěru nepotřebuje žádné další informace.

6. Z výplatních pásek za období od číslo do číslo soud zjistil, že žalované byla v uvedeném období od zaměstnavatele spol. právnická osoba, vyplácena na účet mzda v průměrné výši částka měsíčně.

7. Z poštovních poukázek typu A soud zjistil, že žalovaná uhradila v období od číslo do číslo za elektřinu a plyn částku částka měsíčně.

8. Z listiny označené jako čestné prohlášení soud zjistil, že sama žalovaná se podílí na nákladech domácnosti placením záloh na energie (elektřina a plyn) ve výši částka měsíčně, zbylé náklady hradí manžel žalované.

9. Z listiny označené jako finanční analýza soud zjistil, že původní věřitelka provedla na základě vstupních údajů (informací o poměrech žalované) analýzu se závěrem, že minimální měsíční výdaje žalované činí částka, a tudíž měsíční volné finanční zdroje žalované činí částka, z čehož původní věřitelka dovodila, že žalované lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky částka.

10. Z listiny označené jako credit scoring soud zjistil, že původní věřitelka na základě bodového ohodnocení jednotlivých kritérií dospěla k závěru, že žalované lze poskytnout úvěr až do výše částka.

11. Z listiny označené jako smlouva o prodeji části závodu vč. přílohy obsahující seznam pohledávek z úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu soud zjistil, že původní věřitelka, coby převodce, se dne datum dohodla se spol. právnická osoba, coby nabyvatelkou, na úplatném převodu části závodu původní věřitelky na nabývající spol. právnická osoba, přičemž součástí takto převáděné části závodu byla i pohledávka původní věřitelky za žalovanou.

12. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že spol. právnická osoba, coby převodce, se dne datum dohodla s žalobkyní, coby nabyvatelkou, na úplatném převodu pohledávky spol. EC Financial Services, a. s , za žalovanou.

13. Na základě žalobkyní označených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Na základě vzájemného písemného ujednání poskytla původní věřitelka dne datum žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná společně s náklady ve výši částka zavázala vrátit v 13 pravidelných měsíčních splátkách po částka. Z listinných důkazů nijak nevyplynulo, že by žalovaná na žalobou uplatněný nárok byť i částečně něčeho uhradila; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila. Původní věřitelka před poskytnutím peněžních prostředků zkoumala osobní, rodinné a majetkové poměry žalované, přičemž nevycházela pouze z údajů uvedených žalovanou, nýbrž měla k dispozici i příslušné doklady, na základě čehož posléze zpracovala finanční analýzu, v níž dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna hradit splátky ve výši částka. Původní věřitelka v rámci prodeji části závodu převedla pohledávku za žalovanou na spol. právnická osoba, přičemž tato společnost dále převedla předmětnou pohledávku na žalobkyni.

14. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. (s obsahem blíže vymezeným v odst. 4 rozsudku). Žalobkyni v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace, neboť pohledávka původní věřitelky za žalovanou byla nejprve v rámci prodeje části závodu dle ustanovení § 2175 a násl. o. z. převedena (prodána) na spol. právnická osoba, a následně byla touto společností na základě smlouvy o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. postoupena žalobkyni.

20. Soud se dále zabýval tím, zda původní věřitelka neposkytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v . GK). V rozsudku ze dne datum ve věci C číslo, právnická osoba v . jméno příjmení a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

21. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplynulo, že původní věřitelka se dostatečným způsobem zabývala zkoumáním osobních, rodinných a majetkových poměru žalované, neboť se nespoléhala pouze na údaje sdělené žalovanou, ale tyto informace si řádně ověřila prostřednictvím příslušných dokladů (zejm. výplatní pásky žalované). Na základě vstupních dat o celkových poměrech žalované zpracovala původní věřitelka důkladnou analýzu, z niž vyplynulo, že žalované lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky částka. Ačkoliv se soud neztotožňuje se závěrem původní věřitelky, že veškeré volné měsíční peněžní prostředky (po odečtení mandatorních výdajů vč. zohlednění rezervy částka na neočekávané výdaje) lze vydat na pravidelnou splátku úvěru, tak při pravidelné měsíční splátce částka lze konstatovat, že by žalované po uhrazení všech nezbytných výdajů a splátky úvěru zbylo ještě více než částka měsíčně. S ohledem na výše uvedené je tedy možno uzavřít, že původní věřitelka dostála povinnosti úvěrujícího a poskytla žalované úvěr až na základě výsledku posouzení její úvěruschopnosti, z níž vyplynulo, že v daném případně nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr.

22. Vzhledem ke skutečnosti, že původní věřitelka na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná původní věřitelce ani žádné z právních nástupkyň ničeho neuhradila, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka. Jelikož žalobkyně nepožadovala přiznat právo na zaplacení poplatků spojených s poskytnutím, čerpáním a správou úvěru, postupoval soud dle ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni pouze právo na zaplacení jistiny, jelikož v dané věci nemohl překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí více, než čeho se domáhala. Soud dále přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z jistiny částka od datum, tj. ode dne následujícího po uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí peněžních prostředků žalované, do zaplacení, neboť žalovaná se zavázala platit původní věřitelce úrok v této výši z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, přičemž na tento nárok dosud ničeho neuhradila. Konečně žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jelikož poslední 13. splátka byla splatná dne datum. Ačkoliv se žalovaná dostala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek dříve než dne datum, žalobkyně požaduje přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení souhrnně z celé dlužné jistiny až od datum, soud proto opět v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení až od posledně uvedeného dne, jelikož v dané věci nemohl překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí více, než čeho se domáhala.

23. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem částka a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně v obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku částka (3 x částka) a náhrada hotových výdajů činí částku částka za tři úkony právní služby (3 x částka) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši částka. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši částka je žalovaná podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.