12 C 160/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Tř. 1. máje 328, 753 01 Hranice o zaplacení 15 430,76 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši , částka, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky , částka, (nová jistina úvěru , částka, , smluvní pokuta , částka, , náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného , částka, a smluvní pokuta , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši , částka, (vyčíslený za období od , datum, do , datum, ve výši 15 % ročně vždy z částek ponížených o úhrady žalovaného), s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši , částka, (vyčíslený za období od , datum, do , datum, ve výši 66,8 % ročně a za období od , datum, do , datum, ve výši 15 % ročně, vždy z částek ponížených o úhrady žalovaného) a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobu odůvodňuje tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (konkrétně prostřednictvím emailové komunikace a zadáním jedinečného kódu), na základě níž poskytla dne , datum, na bankovní účet žalovaného úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný spolu se sjednaným úrokem ve výši 66,8 % ročně a pojistným , částka, měsíčně za pojištění schopnosti splácet úvěr zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje zářím 2022. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází i jiných zdrojů, z nichž bylo zjištěno, že volné zdroje žalovaného ke splácení úvěru jsou dostatečné. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru (k němuž došlo dne , datum, , neboť žalovaný se dostal do prodlení delšího 65 dnů s úhradou splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, ) uhradil žalobkyni , částka, a po zesplatnění úvěru uhradil , částka, (celkem , částka, ).

2. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, neboť uvěrová smlouva je absolutně neplatná pro rozpor jejích ujednání s dobrými mravy (zejm. úrok, RPSN a smluvní pokuty) a poskytnutá jistina již byla žalovaným přeplacena.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá následující skutková zjištění. Na základě písemné dohody uzavřené mezi účastníky dne , datum, žalobkyně zaplatila žalovanému dne , datum, částku , částka, . V období od , datum, do , datum, žalovaný zaplatil žalobkyni v souvislosti s dohodou částku v celkové výši , částka, a v období od , datum, do , datum, částku v celkové výši , částka, .

4. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, datované dne , datum, , ve spojení s přílohou č. , hodnota, - pojištění schopnosti splácet úvěr, soud zjistil, že obsahem dohody mezi účastníky (viz předchozí odstavec) byla mj. povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému částku , částka, a naproti tomu povinnost žalovaného poskytnutou částku vč. úroku ve výši 66,8 % ročně (RPSN 91,56 %, celková částka splatná spotřebitelem , částka, ) a pojistného , částka, měsíčně za pojištění schopnosti splácet úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2022.

5. Z listiny označené jako hodnocení klienta, datované dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný před poskytnutím peněžních prostředků uvedl žalobkyni, že je svobodný, má středoškolské vzdělání s maturitou, čistý měsíční příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou (neběží výpovědní doba) u zaměstnavatele , právnická osoba, , činí , částka, , pravidelné měsíční výdaje žalovaného představuje částka životního minima , částka, , splátky jiného úvěru žalobkyni , částka, a náklady na vlastní bydlení , částka, . Jiné pravidelné příjmy ani výdaje nebyly zjištěny, žalobkyně tudíž pracovala s částkou volných zdrojů žalovaného ve výši , částka, (14 871-9 749).

6. Z výplatního lístku žalovaného za únor 2022 soud zjistil, že za tento měsíc byla žalovanému od zaměstnavatele , právnická osoba, , připsána na bankovní účet mzda ve výši , částka, .

7. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovanému byla od zaměstnavatele , právnická osoba, , připsána na bankovní účet mzda v březnu 2022 ve výši , částka, , v dubnu 2022 ve výši , částka, , v červnu 2022 ve výši , částka, a v červenci 2022 ve výši , částka, .

8. Z listin označených jako výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis záznamů z registru SOLUS soud dále zjistil, že žalobkyně se před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému zabývala jeho majetkovými poměry.

9. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, dílem vzhledem k nesporným skutečnostem (viz odst. 3) a dílem s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

10. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dle předchozí písemné dohody poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a dohodla se s ním na podmínkách splácení, přičemž před poskytnutím těchto prostředků zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného. Žalovaný dosud uhradil žalobkyni celkem , částka, .

11. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému jakkoliv ověřovala výši jeho pravidelných měsíčních výdajů, skutečnost, že žalovaný má pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou a neběží mu výpovědní doba, jakož i to, zda proti žalovanému není veden výkon rozhodnutí či exekuce.

12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

18. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému. Z provedeného dokazování přitom soud nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru jakkoliv ověřovala, že proti žalovanému není veden výkon rozhodnutí či exekuce, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalovanému, poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnuté úvěry. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná např. z Centrální evidence exekucí (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Exekutorskou komorou České republiky) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. V kontextu shora uvedeného poté nelze přistoupit ani na obvyklou argumentaci zejména nebankovních poskytovatelů úvěrů/zápůjček, že jim žádný právní předpis výslovně neukládá, aby před poskytnutím úvěru prováděli lustraci v Centrální evidenci exekucí. Naopak, tato povinnost je vyjádřena v § 86 odst. 1 větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy „a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“19. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by před poskytnutím úvěru jakýmkoliv způsobem ověřovala výši pravidelných měsíčních výdajů žalovaného jakož i to, zda má žalovaný sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou a neběží mu výpovědní doba, tj. skutečnosti nezbytné pro řádné a úplné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

20. S ohledem na shora uvedené se soud ani nezabýval konkrétními osobními a majetkovými poměry žalovaného, které žalobkyně v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti zjistila, jelikož vzhledem k popsaným deficitům tohoto procesu ze strany žalobkyně by veškerá další zjištění byla nadbytečná.

21. Neunesení důkazního břemene žalobkyní stran skutečnosti, že v případě žalovaného nevyplynuly z výsledku posouzení úvěruschopnosti důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, má za následek, že spotřebitelský úvěr byl žalovanému poskytnut v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.).

22. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalovanému dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaný uhradil žalobkyni více, než činila poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru, zamítl soud žalobu v celém rozsahu pro neunesení důkazního břemene žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. Žalovaným vynaložené náklady řízení sestávají z nákladů na zastoupení advokátem podle § 137 a § 151 odst. 2 o. s. ř. Odměna advokáta podle § 11, § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), činí za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření ve věci samé a dvakrát účast u jednání) částku , částka, (5 x , částka, ) a náhrada hotových výdajů činí částku , částka, za pět úkonů právní služby (5 x , částka, ) podle § 13 odst. 1, 4 AT. Náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT za 4 půlhodiny strávené na cestě ke dvěma soudním jednáním z Hranic do , adresa, a zpět činí částku , částka, . Náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 AT, § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za dvě cesty osobním automobilem na trase , adresa, a zpět při vzdálenosti 65 km, průměrné spotřebě 5,2 l benzinu/100 km a ceně benzinu , částka, /1 l, resp. , částka, /1 l při cestě k soudnímu jednání dne , datum, (skutečný náklad dle účtenky ze dne , datum, ), činí částku , částka, . Náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a náhrady cestovních výdajů, činí částku , částka, . Celkové žalovanému vzniklé náklady řízení ve výši , částka, je žalobkyně podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalovanému k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.