12 C 169/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/18, 128 10 Praha za kterou jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 17 040 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhá proti žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, je proti němu, coby povinnému, soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, vedena exekuce sp. zn. , spisová značka, a exekuce sp. zn. , spisová značka, . Exekučními příkazy ze dne , datum, byl postižen účet žalovaného č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, tak, že žalobci byl vyplacen trojnásobek životního minima a zbytek byl exekvován. Ve dnech 3. a , datum, zaslal žalobce soudnímu exekutorovi potřebná potvrzení ke zřízení chráněného účtu, soudní exekutor posléze dne , datum, sdělil peněžnímu ústavu čísla účtů, z nichž jsou žalobci (povinnému) převáděny chráněné příjmy, přičemž dne , datum, se žalobci podařilo otevřít si u , právnická osoba, chráněný účet. V mezidobí ovšem byly na exekvovaný účet připsány platby chráněných příjmů, konkrétně dne , datum, důchod od , právnická osoba, (dále jen „ČSSZ“) a dne , datum, příspěvek na bydlení a příspěvek na mobilitu od Úřadu práce, konkrétně se jednalo o částky , částka, , , částka, a , částka, . Ačkoliv je důchod způsobilý být podroben srážkami ve prospěch exekucí, tak dle § 281 o. s. ř. je nepřípustné provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, přičemž povinný rovněž odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 121/16. Co se týče příspěvku na bydlení a příspěvku na mobilitu, tak tyto dávky dle zákona exekuci nepodléhají. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup soudního exekutora konkrétně v tom, že exekutor záměrně vydal příslušné potvrzení pro banku až dne , datum, , tj. až poté, co obstavený účet nevykazoval nulový zůstatek. Tento postup soudního exekutora lze proto vnímat jako cíleně opožděný. Dne , datum, se žalobce obrátil dopisem na exekutora s žádostí o zjednání nápravy, jelikož na exekvovaný účet došly chráněné příjmy, které ovšem nebyly převedeny na chráněný účet. Na tento dopis soudní exekutor vůbec nereagoval, v čemž žalobce rovněž spatřuje nesprávný úřední postup, neboť ho soudní exekutor měl poučit o možnosti podání návrhu na (částečné) zastavení exekuce, tudíž postupoval v rozporu s § 2 odst. 2 exekučního řádu. Dne , datum, byla poté z účtu žalobce (povinného) exekvována částka , částka, ve prospěch exekuce sp. zn. , spisová značka, a částka , částka, ve prospěch exekuce sp. zn. , spisová značka, , celkem tedy , částka, .

2. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby, ačkoliv většinu relevantních žalobcem tvrzených skutečností činí nespornými (viz níže), nesouhlasí ovšem s právním hodnocením žalobce ohledně nesprávného úředního postupu soudního exekutora. Příjem, který je na exekucí postižený účet poukázán před zasláním oznámení podle § 304d odst. 3 o. s. ř., není chráněným příjmem a soudní exekutor byl oprávněn jej zkonzumovat pro potřeby exekučního řízení. Nutno podotknout, že žalobce uzavřel smlouvu o chráněném účtu dne , datum, , tj. téměř jeden měsíc po vydání exekučních příkazů postihujících bankovní účet žalobce. Postup soudního exekutora nevykazuje znaky nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OdpŠk“), není tedy dán odpovědností titul státu za škodu, přičemž v posuzované věci nedošlo ani ke vzniku škody, neboť v uvedených exekučních řízeních bylo plněno na vykonatelný dluh žalobce (povinného).

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá následující skutková zjištění [§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“)]. Podáním doručeným dne , datum, uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu škody, jež měla být způsobena při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, . Stanoviskem ze dne , datum, , doručeným žalobci téhož dne, žalovaná sdělila žalobci, že jeho nárok na náhradu škody ve výši , částka, neuznává a tuto náhradu nepřiznává. Proti žalobci, coby povinnému, je soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, vedena exekuce sp. zn. , spisová značka, (ve prospěch oprávněné spol. I-Xon, a. s.) a exekuce sp. zn. , spisová značka, (ve prospěch oprávněné spol. , právnická osoba, ). Dne , datum, byl vydán exekuční příkaz č. j. , spisová značka, a exekuční příkaz č. j. , spisová značka, k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného (žalobce) z účtu č. , č. účtu, u peněžního ústavu , právnická osoba, . Dne , datum, byla soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, doručena žádost povinného (žalobce) o zřízení chráněného účtu. Dne , datum, bylo žalobci (povinnému) doručeno poučení soudního exekutora k žádosti o zřízení chráněného účtu s odkazem na základní informace ke zřízení chráněného účtu dostupné na webu ČNB jakož i s odkazem na web justice, kde je dostupný ke stažení příslušný formulář s tím, že nezbytnou součástí žádosti je právě potvrzený formulář. Žalobce doručil soudnímu exekutorovi na formuláři potvrzení k chráněnému účtu podle § 304d odst. 1 o. s. ř., a to dne , datum, od ČSSZ a dne , datum, od Úřadu práce. Dne , datum, soudní exekutor oznámil , právnická osoba, čísla účtů, z nichž jsou povinnému vypláceny chráněné příjmy (č. ú. , č. účtu, , č. ú. , č. účtu, , č. ú. , č. účtu, ), a číslo účtu, na nějž jsou dané příjmy vypláceny (č. ú. , č. účtu, ). Na exekvovaný účet žalobce (povinného) č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána od ČSSZ částka , částka, (starobní důchod) a dne , datum, od Úřadu práce částka , částka, (příspěvek na bydlení) a částka , částka, (příspěvek na mobilitu). Dne , datum, žalobce uzavřel s peněžním ústavem , právnická osoba, smlouvu o zřízení chráněného účtu. Dne , datum, byla z účtu povinného č. , č. účtu, exekvována částka , částka, (ve prospěch exekuce sp. zn. , spisová značka, ) a částka , částka, (ve prospěch exekuce sp. zn. , spisová značka, ).

4. Z listiny označené jako přesunutí chráněných příjmů na chráněný účet, datované dne , datum, , vč. příslušné doručenky, (dostupné v elektronických exekučních spisech sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ), soud zjistil, že dne , datum, žalobce doručil soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, dopis, v němž ho informoval o tom, že v mezidobí od , datum, do , datum, přišly na obstavený účet následující platby chráněných příjmů: dne , datum, od ČSSZ částka , částka, (starobní důchod) a dne , datum, od Úřadu práce částka , částka, (příspěvek na bydlení) a částka , částka, (příspěvek na mobilitu). Žalobce dále informuje o tom, že dne , datum, si u , právnická osoba, zřídil chráněný účet, avšak banka se zdráhá převést došlé peněžní prostředky z obstaveného účtu na účet chráněný s tím, že sdělení soudního exekutora je pozdějšího data, než došly chráněné příjmy na obstavený účet. Konečně žalobce vyzval soudního exekutora, nechť co nejdříve oznámí , právnická osoba, , že i tyto výše uvedené platby jsou chráněným příjmem podle zákona a jejich přesun na chráněný účet je možný. Z obsahu exekučních spisů nevyplývá, že by soudní exekutor na uvedené podání žalobce jakkoliv reagoval.

5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

6. Na základě provedených důkazů jakož i shodných skutkových tvrzení účastníků učinil soud závěr o skutkovém stavu, jak je popsán v odst. 3 a 4 tohoto rozsudku, na které pro stručnost odkazuje. Soud dodává, že mezi účastníky nebyly žádné rozhodné skutečnosti sporné, podstata sporu spočívala v odlišném právním posouzení jednání soudního exekutora, zda se dopustil nesprávného úředního postupu, či nikoliv.

7. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen "úřední osoby").

8. Podle ustanovení § 13 odst. 1, 2 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „exekuční řád“), soudní exekutor (dále jen "exekutor") je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem.

10. Podle ustanovení § 52 odst. 1, 2 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.

11. Podle ustanovení § 304c odst. 1 věty prvé o. s. ř. peněžní ústav, kterému soud doručil usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou, je povinen poté, co mu bylo doručeno oznámení podle § 304d odst. 3, s povinným na jeho žádost uzavřít smlouvu o platebním účtu vedeném za podmínek podle odstavců 2 až 6, § 304d odst. 4 a § 304e odst. 1 a 2 (dále jen "chráněný účet") a chráněný účet po uzavření smlouvy zřídit do 5 pracovních dnů od podání žádosti a označit jedinečným způsobem tak, aby bylo zřejmé, že jde o chráněný účet.

12. Podle ustanovení § 304c odst. 2 o. s. ř. ohledně pohledávky povinného z chráněného účtu výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nelze nařídit. Na peněžní prostředky připsané od zřízení chráněného účtu do dne, kdy nastaly skutečnosti podle § 304e odst. 2 věty první nebo druhé, na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3, se nařízení výkonu rozhodnutí nevztahuje.

13. Podle ustanovení § 304d odst. 1 o. s. ř. dlužník povinného z pohledávek podle § 317 odst. 1 až 3, § 318 nebo 319, plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu podle § 299 na písemnou žádost vystaví soudu nebo povinnému bez zbytečného odkladu potvrzení o čísle účtu, z nějž jsou tyto pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny. Je-li povinným osoba, k jejímž rukám má dlužník dítěte podle § 317 odst. 1 plnit vyživovací povinnost, vztahuje se věta první ohledně pohledávky výživného dítěte podle § 317 odst. 1 i na dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 (dále jen "dlužník z výživného"). V potvrzení se dále uvede označení dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného, označení povinného, číslo účtu povinného, na který jsou tyto pohledávky nebo příjmy vypláceny, a datum vystavení potvrzení. Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného vystaví potvrzení na formuláři, jehož vzor zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Soud požádá dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného o vystavení potvrzení na žádost povinného.

14. Podle ustanovení § 304d odst. 3 o. s. ř. soud oznámí na žádost povinného bez zbytečného odkladu peněžnímu ústavu číslo účtu, z něhož jsou pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 vypláceny, a číslo účtu povinného u tohoto peněžního ústavu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému a na který mají být pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 připisovány. Kopii oznámení zašle soud dlužníkovi z chráněného příjmu. Při vydání oznámení vychází soud z potvrzení podle odstavce 1.

15. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podání žaloby předcházelo uplatnění nároku na náhradu škody podle § 14 odst. 3 OdpŠk, přičemž žalobcem vytýkané jednání soudního exekutora nenaplňuje skutkovou podstatu nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 OdpŠk. Žalobce nesprávný úřední postup soudního exekutora spatřuje jednak v úmyslně opožděném učinění oznámení podle § 304d odst. 3 o. s. ř. jakož i v nekonání (a nepoučení žalobce) v návaznosti na písemné podání žalobce (povinného) ze dne , datum, . Stran úmyslně opožděného učinění oznámení je rozhodné, že až dne , datum, obdržel soudní exekutor od žalobce poslední potvrzení dlužníka z chráněného příjmu na zákonem předepsaném formuláři dle § 304d odst. 1 o. s. ř. Podle komentářové literatury je toto potvrzení vydáváno primárně na žádost povinného; předpokládá se, že jej vystaví plátce chráněného příjmu, který byl takto povinným požádán. Až pokud by se tak nestalo, na žádost povinného jej o to může požádat (měl by jej k tomu spíše vyzvat) soud.[footnoteRef:1] Až dne , datum, měl tedy soudní exekutor veškeré podklady pro učinění oznámení peněžnímu ústavu dle § 304d odst. 3 o. s. ř., a to bez zbytečného odkladu. Právě výklad neurčité lhůty „bez zbytečného odkladu“ je klíčový pro posouzení včasnosti jednání soudního exekutora a na to navazující závěr o (ne)existenci nesprávného úředního postupu. Obecně se k výkladu této lhůty vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž konstatoval, že lhůta bez zbytečného odkladu přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba konat, což však nemusí nutně znamenat, že je třeba konat ihned. Na druhou stranu u jakéhokoliv odkladu konání, který nastane, je třeba vždy v každém jednotlivém případě zjistit, zda se nejedná o odklad zbytečný, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Dále je třeba dodat, že v praxi je nutno tento pojem vykládat také podle konkrétního případu v závislosti od účelu, kterého chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , poté Nejvyšší soud specifikoval, že při výkladu pojmu „bez zbytečného odkladu“ se může jednat o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku. V posuzované věci lze při výkladu této neurčité procesní lhůty analogicky poukázat na § 54 odst. 12 exekučního řádu upravující lhůty pro rozhodnutí o návrhu povinného na odklad exekuce, o němž je exekuční soud povinen rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů, nebo na 75c odst. 2 o. s. ř., dle něhož o návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně, není-li tu nebezpečí z prodlení, až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. Konečně lze poukázat na § 304c odst. 1 o. s. ř., na základě něhož je peněžní ústav povinen po uzavření smlouvy zřídit chráněný účet do 5 pracovních dnů od podání žádosti. Ze shora cit. právních norem lze v posuzované věci per analogiam dovodit, že učinil-li soudní exekutor oznámení ve smyslu § 304d odst. 3 o. s. ř. ve lhůtě sedmi (pěti pracovních) dnů poté, co mu bylo žalobcem doručeno potvrzení dlužníka z chráněného příjmu dle § 304d odst. 1 o. s. ř., postupoval ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Za mezní lhůtu pro učinění oznámení podle § 304d odst. 3 o. s. ř. soud považuje právě 7 dnů, resp. 5 pracovních dnů (při standardním chodu exekučního úřadu), jelikož narozdíl od výše srovnávaných situací se v případě učinění oznámení jedná spíše o jednodušší administrativní úkon, nevyžadující navíc proces rozhodování. [1: (SMOLÍK, Petr. § 304d [Povinnosti dlužníka povinného]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024. Dostupné na beck-online.cz, marg. č. , hodnota, .)]

16. Soud poté neshledal nesprávný úřední postup ani v nekonání a nepoučení žalobce v návaznosti na jeho písemné podání ze dne , datum, . Obecně lze s žalobcem souhlasit, že každý úkon posuzuje soud (exekutor) podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen (srov. § 41 odst. 2 o. s. ř.), nicméně ani obsah písemného podání žalobce ze dne , datum, nenaznačuje, že by se žalobce návrhem domáhal např. částečného zastavení exekuce, v případě jehož neúplnosti, neurčitosti či nesrozumitelnosti exekuční řád ukládá soudnímu exekutorovi povinnost takový návrh bez dalšího odmítnout (srov. § 55 odst. 2 exekučního řádu). Stran samotného obsahu žádosti je třeba zopakovat, že na peněžní prostředky připsané od zřízení chráněného účtu na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3, se nařízení výkonu rozhodnutí nevztahuje (§ 304c odst. 2 věta druhá o. s. ř.), nejednalo se tedy o chráněné příjmy, neboť chráněný účet byl zřízen (dne , datum, ) až po připsání těchto prostředků na exekvovaný účet, soudní exekutor tudíž žádosti žalobce nemohl vyhovět, přičemž žádné ustanovení procesního předpisu mu neukládalo povinnost o této žádosti formálně rozhodnout. Soud tedy uzavírá, že neučinění žádného konkrétního procesního úkonu soudním exekutorem nelze považovat za nesprávný úřední postup. , jméno FO, soud dodává, že ačkoliv Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1331/07, konstatoval, že obecná poučovací povinnost o procesních právech a povinnostech účastníků řízení dopadá i na soudní exekutory vykonávající svěřenou státní moci (specificky moc soudní), tak ani takto široce pojímaná poučovací povinnost není bezbřehá v tom smyslu, že by soudní exekutor byl povinen alespoň neformálním způsobem (např. prostým přípisem) reagovat na každé podání účastníka, zvláště za situace, byl-li žalobce konkrétně o možnosti podání návrhu na (částečné) zastavení exekuce písemně poučen již ve vyrozumění o zahájení exekuce (ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

17. Jelikož soud v posuzované věci neshledal existenci nesprávného úředního postupu soudního exekutora, coby jednu ze základních podmínek odpovědnostního vztahu podle OdpŠk, z důvodu procesní ekonomie se dále nezabýval otázkou, zda vůbec došlo v majetkové sféře žalobce ke vzniku škody.

18. Závěrem soud pouze nad rámec vymezeného předmětu sporu přisvědčuje žalobci v tom, že výše uvedené platby připsané na exekvovaný účet nepodléhají exekuci, konkrétně nezabavitelná část důchodu s odkazem na § 278, § 281 a § 299 odst. 1 písm. d) ve spojení s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 121/16, podle něhož prostředky vyplacené na bankovní účet povinného plátcem starobního důchodu jako nezabavitelná část důchodu neztrácí svou povahu tím, že se staly tzv. vkladovou pohledávkou, přičemž příspěvek na bydlení a příspěvek na mobilitu nepodléhá exekuci s odkazem na § 317 odst. 2 o. s. ř. Jak již bylo výše řečeno, částečného zastavení exekuce v tomto rozsahu se lze domáhat postupem dle § 55 exekučního řádu.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalované jsou tvořeny paušální náhradou účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 4 x , částka, [§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.], a to za dvě vyjádření k žalobě, přípravu účasti na jednání a účast na jednání před soudem, a dále cestovními výdaji v celkové výši , částka, podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za cestu osobním automobilem na trase , adresa, a zpět při vzdálenosti 184 km, průměrné spotřebě 4,9 l nafty/100 km a ceně nafty , částka, /1 l. Celkové žalované vzniklé náklady řízení ve výši , částka, je žalobce podle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.