12 C 17/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 485 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 485 Kč s úrokem z prodlení ve výši 116,62 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 485 Kč s úrokem z prodlení ve výši 116,62 Kč. Žalobou uplatněný nárok představuje žalovanou neuhrazený televizní poplatek za období od číslo do číslo, přičemž za každý kalendářní měsíc činí dlužná částka 135 Kč, celkem tedy 1 485 Kč. Příslušenství poté představuje úrok z prodlení v zákonné výši vyčíslený vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu datum.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaná se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná, coby držitelka televizního přijímače, se od 5/ 2019 přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Za období od číslo do číslo (dále také„ rozhodné období“) eviduje žalobkyně u žalované neuhrazený televizní poplatek v celkové výši 1 485 Kč, za každý kalendářní měsíc částku 135 Kč (11 x 135 Kč). Z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaná k okamžiku vyhlášení rozsudku na žalobou uplatněné nároky byť i částečně něčeho uhradila; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila, ačkoliv byla soudem k vyjádření vyzvána. Žalobkyně odeslala dne datum do datové schránky žalované výzvu k úhradě dlužné (podrobně specifikované) částky ve lhůtě 15 od doručení upomínky.

5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyni vzniklo vůči žalované právo na zaplacení televizního poplatku ve výši 1 485 Kč podle ustanovení § 6 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“). Žalovaná se v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 a § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích stala od května 2019 poplatníkem televizního poplatku. V rozhodném období porušila žalovaná povinnosti poplatníka stanovené ve shora citovaných ustanoveních tím, že neuhradila televizní poplatek. Žalobkyně naopak splnila zákonnou povinnosti uvedenou v ustanovení § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, když dne datum vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, k čemuž jí stanovila přiměřenou lhůtu. Celková výše poplatku tedy sestává z neuhrazených předpisů za období od číslo do číslo, tj. 11 x 135 = 1 485 Kč. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení, neboť dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. S ohledem na uvedené tedy soud přiznal žalobkyni i právo na zaplacení úroku z prodlení vyčísleného vždy od prvního dne prodlení žalované s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. do datum, neboť ačkoliv je žalovaná v prodlení i nadále po tomto datu, soud nemohl v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí právo na zaplacení úroku z prodlení za jiné (delší) časové období. Sazba úroku z prodlení poté odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku, zvýšené o 8 procentních bodů. Celkem byl takto úrok z prodlení vyčíslen na částku 116,62 Kč.

6. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně v obdobných věcech. Odměna za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) činí částku 400 Kč (2 x 200 Kč) a náhrada hotových výdajů činí částku 200 Kč za dva úkony právní služby (2 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši 126 Kč. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 1 126 Kč je žalovaná podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.