12 C 172/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá proti žalované zaplacení 1. a) částky částka, b) úroku z prodlení ve výši částka, c) úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, d) úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky částka od datum do datum, e) úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky částka od datum do zaplacení, 2. a) částky částka, b) úroku z prodlení ve výši částka, c) úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, d) úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky částka od datum do zaplacení, 3. a) částky částka, b) úroku z prodlení ve výši částka, c) úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, d) úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky částka (jistina částka, poplatek částka), úroku z prodlení ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, částky částka (jistina částka, poplatek částka), úroku z prodlení ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky částka od datum do datum, částky částka (jistina částka, poplatek částka), úroku z prodlení ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky částka od datum do datum a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částek částka, částka a částka vždy od datum do zaplacení. Žalobní nároky odůvodňuje tím, že dne datum uzavřela spol. právnická osoba (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný společně se souhrnným poplatkem ve výši částka zavázal vrátit původní věřitelce v 52 týdenních splátkách po částka, přičemž žalovaný od uzavření smlouvy do dne sepsání žaloby uhradil pouze částka (dále také jako„ nárok číslo). Dne datum uzavřela původní věřitelka s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný společně se souhrnným poplatkem ve výši částka zavázal vrátit původní věřitelce v 52 týdenních splátkách po částka, přičemž žalovaný od uzavření smlouvy do dne sepsání žaloby uhradil pouze částka (dále také jako„ nárok číslo). Dne datum uzavřela původní věřitelka s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný společně se souhrnným poplatkem ve výši částka zavázal vrátit původní věřitelce v 52 týdenních splátkách po částka, přičemž žalovaný od uzavření smlouvy do dne sepsání žaloby uhradil pouze částka (dále také jako„ nárok číslo). Pohledávky za žalovaným ze všech uvedených smluv byly postoupeny žalobkyni.

2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Z listiny označené jako smlouva o půjčce číslo soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému dne datum na základě ujednání obsažených v této listině v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši částka v 52 týdenních splátkách po částka, což za sjednaných podmínek představuje roční procentní sazbu nákladů (dále jen„ RPSN“) žalovaného souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků ve výši 199,4 %.

4. Z listiny označené jako smlouva o půjčce číslo soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému dne datum na základě ujednání obsažených v této listině v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši částka v 52 týdenních splátkách po částka.

5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy číslo (seznamu postoupených pohledávek na str. číslo a na str. číslo) soud zjistil, že dne datum se původní věřitelka (převodce) dohodla s žalobkyní (nabyvatel) na převodu pohledávek za žalovaným ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo.

6. Z listiny označené jako zákaznická karta soud zjistil, že původní věřitelka zkoumala dne datum majetkové poměry žalovaného.

7. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávek vč. podacího lístku České pošty k zásilce s podacím č. RR2570131194F soud zjistil toliko, že původní věřitelka vyhotovila dne datum oznámení o postoupení pohledávek obsahující výzvu k úhradě dlužných částek. Zásilka obsahující uvedenou písemnost ovšem nebyla podána k poštovní přepravě dne datum, jak vyplývá z podacího lístku, nýbrž až dne datum, což vyplývá z aplikace sledování zásilek dostupné na webu České pošty.

8. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslala dne datum žalovanému doporučený dopis obsahující skutkový i právní rozbor žalobou uplatněných nároků jakož i výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do datum.

9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla na základě vzájemných písemných dohod žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka a dne datum peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný společně s poplatkem zavázal vrátit původní věřitelce v pravidelných týdenních splátkách (viz odst. 3, 4 rozsudku). Na základě vzájemné dohody převedla původní věřitelka na žalobkyni pohledávky za žalovaným ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou odeslanou dne datum.

10. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by se původní věřitelka dohodla dne datum s žalovaným na poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka, ani že by tyto peněžní prostředky žalovanému poskytla na základě jiného důvodu, neboť žalobkyně v průběhu celého řízení nedoložila dohodu mezi žalovaným a původní věřitelkou, o níž opírá žalobní nárok číslo ani neučinila předmětem žalobních tvrzení a důkazních návrhů, že by žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty jiným způsobem než v hotovosti při podpisu dohody nebo na základě jiného důvodu. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka jakýmkoliv způsobem převedla pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo (žalobní nárok číslo), jelikož dle příloh k dohodě o převodu pohledávek mezi původní věřitelkou a žalobkyní došlo v případě osoby žalovaného pouze k převodu pohledávek za žalovaným ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo.

11. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že v případě nároku číslo žalobkyně neprokázala skutečnost, že by původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě by poskytla žalovanému částku částka, ani skutečnost, že by žalovanému poskytla tyto peněžní prostředky na základě jiného právního důvodu. V případě žalobního nároku číslo sice žalobkyně prokázala, že původní věřitelka uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o půjčce číslo dle ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), nicméně již neprokázala, že by smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne datum dle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), došlo k postoupení pohledávky právě ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum.

12. S ohledem na výše uvedené zamítl soud pro neunesení důkazního břemene žalobu v rozsahu nároků číslo jelikož v řízení nebyly prokázány sporné skutečnosti, z nichž žalobkyně pro sebe dovozovala příznivé právní následky, v důsledku čehož jí stran prokázání těchto tvrzených skutečností tížilo důkazní břemeno.

13. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě, že by soud nemohl žalobě v celém rozsahu vyhovět pro nedostatečná tvrzení či nedostatečně označené důkazy, byla soudem vyzvána k jejich doplnění a jednání bylo za tímto účelem odročeno, k čemuž soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

14. Ohledně nároku číslo dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. s obsahem blíže vymezeným v odst. 3 tohoto rozsudku, přičemž pohledávka z této smlouvy byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, které tedy ohledně nároku číslo svědčí v tomto řízení aktivní věcná legitimace. Soud se dále zabýval obsahem smlouvy o půjčce (výší RPSN) z hlediska souladu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je dle ustanovení § 39 obč. zák. absolutně neplatná. Mezi stranami ujednaná„ cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku ve výši částka je ve vztahu k půjčené jistině ve výši částka zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 199,4 %. Nepřiměřenost sjednané výše ceny peněz soud považuje za natolik závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek absolutně neplatnou. Soudu je z úřední činnosti známo, že původní věřitelka podniká v oblasti poskytování zejména spotřebitelských úvěrů při sjednávání obchodních úroků v obdobné výši, tudíž by zřejmě neměla zájem uzavřít smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku, tudíž tuto část smlouvy považuje soud za neoddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy o půjčce jako celku.

15. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce soud právně kvalifikoval vztah účastníků coby bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně podle ustanovení § 457 obč. zák., v důsledku čehož má žalobkyně proti žalovanému právo na vrácení poskytnuté jistiny. Ačkoliv původní věřitelkou poskytnutá jistina činila částku částka a současně v řízení nebyly prokázány jakékoliv úhrady ze strany žalovaného (tato skutečnost zůstala pouze v rovině žalobního tvrzení), soud nemohl v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrh žalobkyně co do požadované jistiny a přisoudit jí více, než čeho se na jistině domáhala. Proto soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení jistiny v takové výši, jakou požadovala v žalobě, tj. částku částka. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť žalovaný se dostal do prodlení den následující po uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené v předžalobní upomínce. příjmení první výzvu žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení považoval soud až předžalobní upomínku (viz odůvodnění v odst. 7 rozsudku). Pokud jde o výši sazby úroku z prodlení, tak žalobkyně požadovala za dobu od datum do zaplacení úrok ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů (přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí) a repo sazba ke dni datum činila 0,5 %, tj. sazba žalobkyní požadovaného úroku z prodlení činila 7,5 % ročně. Přestože nyní je podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení.

16. Stran žalobního nároku číslo soud ve zbylé části zamítl žalobu v rozsahu nároku žalobkyně, který nepředstavuje žalovaným neuhrazenou jistinu (výrok II. odst. 1 písm. a)), neboť se jedná o nárok (poplatek) vyplývající z absolutně neplatné smlouvy o půjčce. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. odst. 1 písm. b), c), d)) a nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení, s jehož vydáním je žalovaný v prodlení (výrok II. odst. 1 písm. e)).

17. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.