12 C 172/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupena advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 22. 6. 2022, č. j. 12 C 172/2022-32,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. bod 2) v napadeném rozsahu, a to ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku [částka], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud na základě v řízení provedených důkazů uzavřel, že původní věřitelka poskytla na základě vzájemných písemných dohod žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka] a dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný společně s poplatkem zavázal vrátit původní věřitelce v pravidelných týdenních splátkách. Na základě vzájemné dohody převedla původní věřitelka na žalobkyni pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo]. Podle okresního soudu naopak v řízení nebylo prokázáno, že by se původní věřitelka dohodla dne [datum] s žalovaným na poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka], ani že by tyto peněžní prostředky žalovanému poskytla na základě jiného důvodu, neboť žalobkyně v průběhu celého řízení nedoložila dohodu mezi žalovaným a původní věřitelkou, o níž opírá žalobní nárok [číslo] ani neučinila předmětem žalobních tvrzení a důkazních návrhů, že by žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty jiným způsobem než v hotovosti při podpisu dohody nebo na základě jiného důvodu. V řízení rovněž nebylo prokázáno podle okresního soudu, že by původní věřitelka jakýmkoliv způsobem převedla pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] (žalobní nárok [číslo]), jelikož dle příloh k dohodě o převodu pohledávek mezi původní věřitelkou a žalobkyní došlo v případě osoby žalovaného pouze k převodu pohledávek za žalovaným ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo]. V případě žalobního nároku [číslo] podle okresního soudu sice žalobkyně prokázala, že původní věřitelka uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] dle ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nicméně již neprokázala, že by smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne [datum] dle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), došlo k postoupení pohledávky právě ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]. S ohledem na výše uvedené zamítl okresní soud pro neunesení důkazního břemene žalobu v rozsahu nároků [číslo] [číslo]. Ohledně nároku [číslo] dospěl okresní soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. s obsahem blíže vymezeným, přičemž tato pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, které tedy ohledně tohoto nároku svědčí aktivní věcná legitimace. Okresní soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je dle ustanovení § 39 občanského zákoníku absolutně neplatná, když mezi stranami ujednaná„ cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku ve výši [částka] je ve vztahu k půjčené jistině ve výši [částka] zjevně nepřiměřená. Okresní soud tak kvalifikoval vztah účastníků jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně se závěrem, že žalobkyně má proti žalovanému právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, které zaměřila pouze do výroku v odstavci II. bod 2), a to pouze co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Odvolatelka argumentovala, že soud prvého stupně žalobní nárok [číslo] z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] zamítl pro neunesení důkazního břemene. Okresní soud dovodil, že žalobkyně neprokázala, že by smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne [datum] došlo k postoupení právě pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]. S tímto závěrem odvolatelka nesouhlasí a namítá, že již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu výslovně uvedla, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako nové věřitelce, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně a z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svoji procesní legitimaci. Součástí podané žaloby byla i smlouva o postoupení pohledávek a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek – strana [číslo] ze seznamu postoupených pohledávek, kde se mimo jiné pod pořadovým [číslo] uvádí, že se na žalobkyni postupuje smlouva [číslo]. Žalobkyně je tak přesvědčena, že splnila povinnost tvrzení i povinnost důkazní ohledně postoupení sporné pohledávky ze smlouvy [číslo].

4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

5. Krajský soud k odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Přerově dne [datum] domáhala celkem tří nároků, přičemž ohledně nároku [číslo] se domáhala celkové částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedený žalobou uplatněný nárok [číslo] odůvodnila žalobkyně tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] (správně [datum]) k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný podpisem smlouvy potvrdil. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celou dlužnou částku. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku [částka] a souhrnný dlužný poplatek částku [částka]. Po tomto datu nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, přičemž z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji procesní legitimaci. Okresní soud v Přerově o žalobě žalobkyně rozhodl platebním rozkazem ze dne [datum], kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl. Elektronický platební rozkaz okresního soudu byl následně zrušen pro nemožnost doručení žalovanému. Usnesením ze dne 11. 5. 2022, č. j. 12 C 172/2002-22, vyzval okresní soud žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Žalovaný zůstal v řízení nečinný. Okresní soud nařídil ve věci jednání na den [datum], k němuž se nedostavil žalovaný, žalobkyně ani právní zástupce žalobkyně, který se z nařízeného jednání písemně omluvil. Po provedení listinných důkazů okresní soud rozhodl ve věci napadeným rozsudkem.

7. Odvolací soud konstatuje, že o odvolání žalobkyně rozhodl při odvolacím jednání dne [datum] bez účasti žalovaného, bez účasti žalobkyně a právního zástupce žalobkyně, když nevyhověl žádosti právního zástupce žalobkyně o odročení odvolacího jednání, když neshledal důvody pro vyhovění této žádosti.

8. Krajský soud vzhledem k rozsahu odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výroku II. bod 2), tedy pokud se týká nároku [číslo] tak, jak byl žalobkyní v žalobě uplatněn. Krajský soud akceptuje skutkové zjištění okresního soudu učiněné z listiny označené jako smlouva o půjčce [číslo] v tom směru, že původní věřitelka společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] na základě ujednání obsažených v této listině v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] Okresní soud také správně dovodil, že v případě žalobního nároku [číslo] žalobkyně prokázala uzavření smlouvy s původní věřitelkou a žalovaným ze dne [datum]. Odvolací soud však nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne [datum] došlo k postoupení pohledávky právě ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum].

9. Odvolací soud s ohledem na odvolací argumentaci žalobkyně zopakoval důkazy smlouvou o půjčce ze dne [datum] a smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo] ze dne [datum] se z těchto listinných důkazů zjistil, že dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky v hotovosti ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dle § 1879 o. z. mezi postupitelem společností [právnická osoba] a žalobkyní - postupníkem dne [datum], že uvedeného dne byla mezi smluvními stranami uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, a to včetně příslušenství se všemi právy s nimi spojenými, a to včetně pohledávky z titulu smlouvy ze dne [datum] [číslo] což vyplývá z přílohy [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, když pod bodem pořadovým [číslo] na straně 47 seznamu postoupených pohledávek je uvedeno, že se na žalobkyni postupuje smlouva [číslo]. Předmětná pohledávka vyplývající ze smlouvy je identifikována jménem, příjmením žalovaného a [číslo] které odpovídá číslu uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Takto je pohledávka žalobkyně za žalovaným ve smlouvě o postoupení dostatečně identifikována. Není rozhodné ani to, že pohledávka není v příloze 1 identifikována žádnou částkou, neboť je zřejmé i z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek, že takto byla postoupena celá pohledávka předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

10. Ze shora uvedených důvodů uzavírá krajský soud, že žalobkyně aktivní legitimaci ve vztahu k uplatněnému nároku [číslo] v řízení prokázala.

11. V řízení tedy bylo prokázáno, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce, na základě které byla žalovanému v hotovosti vyplacena částka [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši [částka] zaplatit v pravidelných 52 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, částku [částka] Odvolací soud se zabýval otázkou platnosti smluvního ujednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a dospěl k závěru, že smlouva ze dne [datum] je právním úkonem absolutně neplatným, když mezi stranami ujednaná„ cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku ve výši [částka] je zjevně nepřiměřená, přičemž nepřiměřenost sjednané výše ceny považuje soud za natolik závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek absolutně neplatnou. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy je nárok žalobkyní uplatněný nutno kvalifikovat jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 457 obč. zák., v důsledku čehož má žalobkyně proti žalovanému právo na vrácení poskytnuté jistiny. Žalovanému byla vyplacena částka [částka], žalovaný zaplatil částku [částka], a žalobkyně má tedy nárok na zaplacení částky [částka] tak, jak se koneckonců odvoláním domáhá. Je tedy zřejmé, že žalobkyně požaduje v odvolacím řízení po žalovaném pouze zaplacení rozdílu mezi půjčenou částkou [částka] a částkou žalovaným zaplacenou, tedy konkrétně částku [částka].

12. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku II. bod 2 v napadeném rozsahu, a to ohledně částky [částka] s příslušenstvím, podle ustanovení § 220 o. s. ř. změnil a žalobě žalobkyně v tomto rozsahu vyhověl. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný se dostal do prodlení den následující po uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené v předžalobní upomínce.

13. V důsledku změny napadeného rozsudku krajský soud nově rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem a dále i o nákladech odvolacího řízení dle ustanovení § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. v řízení před soudem prvého stupně a ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., pokud jde o řízení odvolací. Vzhledem k výsledku sporu je zřejmé, že žalovaný byl v řízení před soudem prvého stupně úspěšnějším účastníkem, a měl by tedy právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Za situace, kdy žalovanému v řízení před soudem prvého stupně, jak vyplývá z obsahu spisu, žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně nemá.

14. Pokud jde o odvolací řízení, v něm byla zcela procesně úspěšným účastníkem žalobkyně, a má proti žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady odvolacího řízení představují částku [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z odměny advokáta dle § 7a, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za jeden úkon právní služby - odvolání žalobkyně, dále náhradu hotových výdajů advokáta ve výši [částka] za uvedený úkon právní služby dle § 13 odst. 1, 3 téhož předpisu a v náhradě 21% DPH ve výši [částka] dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. Plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty k plnění či povolení plnění ve splátkách.