12 C 226/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci manželky: Jméno manželky , narozená dne Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela , narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , a , Jméno manžela, , narozeného dne , Datum narození manžela, , uzavřené dne , datum, před Městským úřadem , adresa, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž se účastníci vzdali práva podat odvolání (§ 207 odst. 1 o. s. ř.).

2. Předmětem řízení je návrh manželky na rozvod manželství uzavřeného dne , datum, před Městským úřadem , adresa, .

3. Na základě provedených listinných důkazů, výslechu manželů a jejich shodných skutkových tvrzení, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem , adresa, . Účastníkům se narodila nezl. , jméno FO, , nar. , datum, . Jiné společné nezletilé děti manželé nemají. Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byla nezl. , jméno FO, svěřena do osobní péče pěstounky , jméno FO, , nar. , datum, . Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. P 240/2016-287, který nabyl právní moci dne , datum, , byla manželům uložena povinnost přispívat měsíčně na výživu nezl. , jméno FO, a současně byla manželům uložena povinnost uhradit dlužné výživné. Od října 2024 bydlí manželé odděleně ani společně nehospodaří, od července 2024 se intimně nestýkají, poslední měsíc se spolu vůbec neviděli, předtím ovšem vzájemně komunikovali. Manželství považují oba za formální svazek neplnící své základní funkce, přičemž ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství poté spočívají ve vzájemném citovém odcizení a v odlišném náhledu na vedení společného života.

4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

5. Podle ustanovení § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

6. Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

7. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Existence kvalifikovaného rozvratu manželství je v posuzované věci dána zejména tím, že manželé nikoliv jen po přechodnou dobu netvoří manželské společenství, což samo o sobě svědčí o hlubokém a trvalém rozvratu manželství, který je v daném případě rovněž nenapravitelný z důvodu absence jakékoliv vůle manželů obnovit manželské společenství. Manželství účastníků tak představuje pouhý formální svazek dvou osob, který již neplní žádnou ze svých funkcí a zejména není v souladu se skutečným stavem. Příčiny rozvratu manželství, jak byly zjištěny z provedeného dokazování, mají s ohledem na jejich charakter svůj původ u každého z účastníků a není možné postavit najisto, v jaké míře se ten který účastník podílel na rozvratu manželství. Rozvodu manželství konečně nebrání ani § 755 odst. 3 o. z., neboť o poměrech nezletilé dcery manželů na dobu po rozvodu manželství bylo již pravomocně rozhodnuto.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., neboť okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, přičemž ani jeden z manželů náhradu nákladů řízení nepožadoval.