12 C 268/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 775 EUR s příslušenstvím v části o zaplacení 1 050 EUR s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 050 EUR s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 050 EUR od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. v části o zaplacení 9 725 EUR s příslušenstvím <b>takto:</b>

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 725 EUR s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 725 EUR od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 93 435,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se domáhá proti žalované zaplacení částky 10 775 EUR s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 775 EUR od [datum] do zaplacení. Nárok odůvodňuje tím, že v níže uvedené dny uzavřel s žalovanou smlouvy o zápůjčkách, na základě nichž poskytl žalované peněžní prostředky v této výši: - dne [datum] částku 350 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 650 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 500 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 150 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 350 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 250 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 1 850 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 800 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 1 000 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 350 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 510 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 350 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 300 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 150 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 400 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 200 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 500 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 200 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 100 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 800 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 265 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 200 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 250 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) - dne [datum] částku 300 EUR (dále jen„ nárok [číslo]“) s tím, že nároky [číslo] byly poskytnuty bezhotovostně na bankovní účet žalované [příjmení]: [bankovní účet], nároky [číslo] byly poskytnuty bezhotovostně na bankovní účet IBAN: [bankovní účet] vedený na jméno [jméno] [příjmení], přičemž zbylé nároky byly poskytnuty bezhotovostně na bankovní účet IBAN: [bankovní účet] vedený na jméno [jméno] [celé jméno žalované]. Jelikož si účastníci neujednali, kdy mají být zápůjčky vráceny, vypověděl žalobce všechny shora uvedené smlouvy výpovědí ze dne [datum]. Výpovědní doba činila 6 týdnů. Žalovaná ke dni podání žaloby nevrátila žalobci, byť i částečně, žádnou z poskytnutých zápůjček.

2. Žalovaná v podáních ze dne [datum] a [datum] výslovně uznala nárok [číslo] (800 EUR) a nárok [číslo] (250 EUR), což potvrdila ještě u jednání dne [datum]. Stran ostatních nároků spočívala obrana žalované zejména v tvrzení, že všechny peněžní prostředky byly poskytovány jako dar a nezištná pomoc, jelikož žalobce od počátku věděl, že se žalovaná nachází v tíživé finanční situaci, přičemž od počátku bylo zjevné, že žalobcem poskytnuté peněžní prostředky jsou bez jakéhokoliv předpokladu splacení. Žalovaná dále popisuje průběh seznámení se s žalobcem, jakož i okolnosti související s dílčími převody peněžních prostředku, k čemuž se soud podrobně vyjádří níže v rámci hodnocení provedených důkazů.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá následující skutková zjištění (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“)). Žalobce převedl do dispozice žalované 24 dílčími platbami peněžní prostředky v celkové výši 10 775 EUR, tak jak je popsáno v odst. 1 tohoto rozsudku. Soud má za prokázaný přesun prostředků do dispozice žalované rovněž v případech, kdy tyto prostředky byly zaslány na účet vedený na jméno [jméno] [příjmení], resp. na jméno [jméno] [celé jméno žalované], neboť žalovaná uvedla, že v obou případech byly převody takto domluvené, přičemž [jméno] [příjmení] je její kamarád a [jméno] [celé jméno žalované] je matka žalované. Přesun aktiv mezi účastníky je tedy nesporný a soud tudíž k této skutečnosti neprováděl další dokazování.

4. Z elektronického dokumentu označeného jako„ 1. komunikace - Smlouva 1“ soud zjistil, že dne [datum] proběhla mezi účastníky písemná elektronická komunikace, v níž žalovaná sděluje žalobci výši svých dluhů, na což jí žalobce nabízí pomoc v podobě poskytnutí peněžních prostředků, kterou žalovaná přijímá a dále žalobci píše„ ale jak ti to vrátím“, na což žalobce odpovídá„ vrátíš mi to, až budeš moci“ a žalovaná reaguje slovy„ aspoň po kouskách“.

5. Z elektronického dokumentu označeného jako„ 7. komunikace - Smlouva 3“ soud zjistil, že ve dnech [datum] a [datum] proběhla mezi účastníky písemná elektronická komunikace, v níž žalovaná sděluje žalobci, že už nemá žádné peníze, žalobce reaguje, že jí peníze již poslal, na což žalovaný odpovídá„ jsi můj anděl strážný, nevím, jak ti to vrátím nebo jak ti poděkovat, ale určitě něco vymyslím“.

6. Z elektronického dokumentu označeného jako„ 18. komunikace - Smlouva 7“ soud zjistil, že dne [datum] proběhla mezi účastníky písemná elektronická komunikace, v níž žalobce sděluje žalované, že jí poslal na účet 1 850 EUR, aby z toho zaplatila dluh u T-Mobile a u Provident. Na konci konverzace žalovaná píše žalobci„ jak ti to vrátím“, žalobce odpovídá„ dohromady všechno už je to přes 100 000 Kč, neboj, to vyřešíme, ale musíš si dávat pozor na peníze“.

7. Z elektronického dokumentu označeného jako„ 21. komunikace - Smlouva 8“ soud zjistil, že ve dnech [datum] a [datum] proběhla mezi účastníky písemná elektronická komunikace, v níž žalobce žádá žalovanou, nechť mu pošle IBAN a jméno držitele účtu (matky žalované), na což žalovaná sděluje požadované číslo, jméno své matky ([jméno] [celé jméno žalované]) a dále píše„ prý stačí napsat [jméno] do zprávy“.

8. Z elektronického dokumentu označeného jako„ 41. komunikace - Smlouva 23“ soud zjistil, že dne [datum] proběhla mezi účastníky písemná elektronická komunikace, v níž žalovaná sděluje žalobci, že si potřebuje koupit telefon a vyřešit ruční brzdu, a tudíž by si od žalobce potřebovala půjčit cca 6 000 Kč.

9. Z elektronického dokumentu označeného jako„ 44. komunikace - Oduvodneni Uhrady Na [příjmení] [jméno] [příjmení])“ soud zjistil, že ve dnech [datum] a [datum] proběhla mezi účastníky písemná elektronická komunikace, v níž žalobce vyjadřuje obavu, že pokud by žalované poslal nějaké peníze na účet, tak je zabaví exekutoři, což žalovaná potvrzuje s tím, že by úhrada musela proběhnout na jiný účet. Po následné konverzaci žalovaná uzavírá, že nezbývá nic jiného, než aby žalobce peníze zasílal na účet její matky. Následuje konverzace uvedená v odst. 7 tohoto rozsudku.

10. Z elektronického dokumentu označeného jako„ 45. komunikace - vraceni zapujcek“ soud zjistil, že ve dnech [datum], [datum] - [datum] a [datum] proběhla mezi účastníky písemná elektronická komunikace, v niž žalovaná dne [datum] napsala žalobci„ ok, tak já si vezmu půjčku a vrátím ti to, ať jsme si kvit“, dne [datum] dále napsala žalobci„ pokud to takhle chceš, tak se potkáme a vrátím ti i ten náhrdelník, nechci ti být nic dlužna“, dne [datum] poté, co jí žalobce vyzval, ať otevře, že stojí před jejím bytem, napsala žalobci„ toto už přeháníš, peníze ti vrátím, ale ostudu dělat nebudeš po kamarádkách“, dne [datum] napsala žalobci„ čau, peníze ti budu postupně vracet, pokud to chceš udávat, udej to kam chceš, ze mě nic vymáhat nikdo nemůže, já jsem samoživitelka“ a dne [datum] napsala žalobci„ je to hnusné od tebe, víš, že nemáme co jíst, a teď chceš vracet 260 000 Kč“.

11. Z listiny označené jako„ mailová komunikace z podzimu roku 2020“ soud zjistil, že blíže neurčeného dne napsal žalobce prostřednictvím aplikace WhatsApp žalované, že nikdy žádné neznámé holce nedal nebo neposílal žádné peníze, v tomto případě je to poprvé, udělal to, aby pomohl žalované a jejímu synovi. Dále uvedl, že není žádný milionář a musí do konce roku zaplatit za různé výdaje před 50 000 Kč. Peníze poslal, protože mu bylo líto žalované a jejího syna, chtěl jim trochu zpříjemnit Vánoce.

12. Z listiny označené jako„ komunikace podzim 2021“ soud zjistil, že blíže neurčeného dne napsal žalobce prostřednictvím aplikace WhatsApp žalované„ říkal jsem ti i minule, že doteď jsem ti tam poslal jako pomoc a půjčku přes 250 000 Kč“. Žalobce vysvětluje žalované, že už to není sranda, nemůže takto dále pokračovat, a žalovaná to musí pochopit a začít nějak řešit. Žalobce dále uvádí, že jí pošle na mail potvrzení z banky o vkladech, celou dobu se jí a jejímu synovi snaží pomáhat, aby se dostali z obtížné situace a žalovaná se mohla postavit na vlastní nohy, začít pracovat a žít normální život na úrovni, aby každý den nemusela přemýšlet, co budou zítra jíst a jestli budou mít peníze na základní věci potřebné k životu.

13. Z listin označených jako„ oznámení o provedení zahraniční platby“ jakož i z listiny nadepsané jako„ oznámení“ soud zjistil, že žalobce u plateb odeslaných, resp. vložených (v případě vkladu zaúčtovaného dne [datum]) na účet [jméno] [celé jméno žalované] a zaúčtovaných dne [datum] a [datum] uvedl ze zprávě pro příjemce„ [jméno] [příjmení]“, ve zbylých případech uvedl ve zprávě pro příjemce pouze„ [jméno]“, resp. u platby zaúčtované dne [datum]„ [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] SOLUNE“ a u platby zaúčtované dne [datum]„ [jméno] [příjmení] [jméno]“.

14. Z hlasové zprávy soud zjistil, že v ní hovoří žalobce směrem k matce žalované ([jméno] [celé jméno žalované]), představil se a vysvětlil, proč zasílá peníze adresované žalované na její účet. Žalobce dále uvedl„ je mi líto, v jaké situace se nachází [jméno], a z toho důvodu jí pomáhám, není za tím nic špatného“.

15. Z listiny označené jako„ Výpověď smluv o zápůjčkách“ ze dne [datum] vč. příslušného podacího lístku České pošty, s. p., soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odeslal žalované dne [datum] doporučený dopis, v němž vypovídá smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, jak jsou specifikovány v odst. 1 tohoto rozsudku. Žalobce v dopisu dále uvádí, že výpovědní doba činí 6 týdnů a pokud nebudou peněžité zápůjčky vráceny na uvedený účet nejpozději v den následující po uplynutí výpovědní doby, přistoupí k soudnímu vymáhání.

16. Z elektronického dokumentu označeného jako„ 52. VyrozumeniOAdrese“ soud zjistil, dne [datum] zaslal právní zástupce žalobce na e-mail žalované výpověď smluv o zápůjčkách (viz předchozí odstavec) vč. plné moci k zastupování žalobce. Dne [datum] žalovaná požádala e-mailem právního zástupce žalobce, nechť jí nezasílá korespondenci na adresu městského úřadu, nýbrž na adresu její matky.

17. Zbylé důkazní návrhy žalobce soud zamítl, jelikož buď směřovaly k prokázání nesporných skutečností (převod peněžních prostředků mezi účastníky) anebo k prokázání skutečností již nerozhodných pro právní posouzení věcí (s ohledem na zjištění učiněná z předchozích provedených důkazů), tj. tyto důkazní návrhy byly nadbytečné.

18. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce převedl do dispozice žalované 24 dílčími platbami peněžní prostředky v celkové výši 10 775 EUR (viz odst. 1, 3 rozsudku). Účastníci v mezidobí (v období, kdy docházelo k jednotlivým převodům aktiv) spolu elektronicky komunikovali, v průběhu této komunikace žalovaná několikrát vyjádřila vůli vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky, přičemž z této komunikace ani jedinkrát nevyplynula vůle žalobce přenechat žalované tyto prostředky bezplatně (viz odst. [číslo] rozsudku). Žalobce se prostřednictvím právního zástupce domáhal vrácení peněžních prostředků (viz odst. [číslo] rozsudku).

19. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle ustanovení § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

21. Podle ustanovení § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

22. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobce uzavřel s žalovanou celkem 24 smluv o zápůjčkách podle § 2390. o. z. odpovídající dílčím převodům peněžních prostředků (viz odst. 1 rozsudku). Mezi stranami zůstala sporná de facto jediná právní otázka, a to výklad právního jednání účastníků (spočívající v dílčím poskytování a přijímaní peněžních prostředků), když na jedné straně žalobce tato právní jednání hodnotil jako zápůjčky, na druhé straně žalovaná hodnotila daná jednání jako darování.

24. Výrokem I. soud rozhodl částečným rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 1 věty druhé o. s. ř., jelikož žalovaná uznala nárok [číslo] ve výši 800 EUR a nárok [číslo] ve výši 250 EUR a žalobce vydání částečného rozsudku pro uznání navrhnul. Vydání částečného rozsudku pro uznání poté nebrání ani § 153a odst. 2 ve spojení s § 99 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť povaha věci připouští uzavření soudního smíru (sporné řízení zahájené žalobou na plnění) a současně žalobou uplatněné (uznané) nároky nejsou v rozporu s kogentními ustanoveními právních norem, jelikož vyplývají z titulu smluv o zápůjčkách podle § 2390 o. z.

25. Z dikce § 2390 o. z. vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce jsou a) přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem vydlužiteli tak, aby ji užil podle libosti, b) povinnost vydlužitele po čase vrátit zapůjčiteli věc stejného druhu. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a k jejímu uzavření nepostačují příslušné projevy vůle smluvních stran, tj. dosažení konsenzu stran, ale je nutné také přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. K uzavření smlouvy tedy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. Pouhým dosažením konsenzu stran o obsahu smlouvy není smlouva uzavřena a zapůjčiteli nevzniká povinnost přenechat předmět zápůjčky vydlužiteli.

26. Jak vidno ze shora uvedeného, první předpoklad pro vznik smluv o zápůjčkách dle § 2390 o. z. byl splněn, neboť žalobce přenechal žalované zastupitelné věci (peněžní prostředky) tak, aby je užila podle libosti. Právní jednání žalované, které spočívalo v dílčím přijímání peněžních prostředků od žalobce, poté soud vyhodnotil jako projev vůle směřující k uzavření jednotlivých smluv o zápůjčkách. Oporou pro tento závěr jsou výsledky dokazování, z něhož vyplynulo, že žalovaná si od počátku (smluvního) vztahu s žalobcem musela být vědoma toho, že žalobce bude chtít poskytnuté peněžní prostředky jednoho dne vrátit, tj. musela si být vědoma své povinnosti vrátit žalobci po čase peněžní prostředky v poskytnuté výši. Žalovaná v komunikacích s žalobcem několikrát vyjádřila obavu, zda bude schopna peníze žalobci vrátit, rovněž např. uvedla, že bude peníze vracet žalobci alespoň po částech, jakož i to, že žalobci vrátí peníze zcela. Naopak žalobce sdělil žalované např. to, že mu peníze vrátí, až bude moci (myšleno až se dostane z tíživé finanční situace). Žalobce dokonce v jedné konverzaci sdělil žalované, že se jedná o pomoc a půjčku, přičemž z žádné ze vzájemných konverzací nevyplynula vůle žalobce bezplatně převést vlastnické právo k peněžním prostředkům na žalovanou. Dovozuje-li žalovaná svůj právní závěr (o darování) na základě toho, že žalobce ve dvou případech převodů uvedl do poznámky pro příjemce„ [jméno] [příjmení]“, zatímco v jiných nikoliv, je třeba zdůraznit, že tak činil na popud žalované, která chtěla peníze zaslat na účet své matky, neboť její účet byl postižen v rámci exekuce. Z uvedeného tedy nelze dovodit, že by žalobce ve dvou případech projevil vůli uzavřít s žalovanou smlouvy o zápůjčkách, zatímco v ostatních jí peníze darovat. Vůli žalobce darovat žalované peněžní prostředky konečně nelze dovodit ani z toho, že žalobce v konverzacích několikrát zmiňoval slovo„ pomoc“, neboť ta nemusí nutně spočívat jen v darování, nýbrž i v překlenutí tíživé finanční situace s tím, že jakmile se ten, jemuž se takové pomoci dostalo, opět„ finančně vzchopí“, tak poskytnuté prostředky jednorázově či ve splátkách vrátí. [příjmení] žalované je tak zcela nedůvodná. Na základě shora uvedeného má tedy soud za splněný i druhé předpoklad pro vznikl smluv o zápůjčkách, tj. najisto postavenou vůli stran ohledně povinnosti žalované vrátit předmět zápůjčky po čase žalobci. Pro úplnost soud dodává, že provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, což optikou projednávané věci znamená, že projev vůle účastníků směřující k uzavření jednotlivých smluv neposuzoval osamoceně, pouze v kontextu dílčích konverzací vztahujících se ke konkrétním převodům peněžních prostředků, nýbrž uzavření jednotlivých smluv dovodil zejména na podkladě komplexní komunikace, jak se mezi účastníky v průběhu času odehrála.

27. Jakkoliv soud učinil pozitivní závěr o skutkovém stavu, byla-li by žalovaná přítomna u jednání, během něhož bylo skončeno dokazování, dostalo by se jí ze strany soudu, s ohledem na její dosavadní obranu, poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť soud po provedeném dokazování neměl za prokázanou skutkovou verzi žalované, tj. že žalobce bezplatně převedl vlastnické právo k peněžním prostředkům na žalovanou. Žalovaná přitom na možnost potřeby tohoto poučení byla upozorněna u jednání, které bylo z důvodu náhlého zhoršení zdravotního stavu žalované předčasně ukončeno a odročeno.

28. Soud tedy shledal žalobu důvodnou v rozsahu všech uplatněných nároků (o nárocích [číslo] [číslo] rozhodl částečným rozsudkem pro uznání) a výrokem II. přiznal žalobci proti žalované právo na zaplacení částky 9 725 EUR z titulu smluv o zápůjčkách.

29. V souvislosti s přiznanými nároky vzniklo žalobci dle § [číslo] odst. 1, § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 725 EUR od [datum] do zaplacení, neboť závazek ze smluv o zápůjčkách byl žalobcem vypovězen dne [datum] (toho dne se výpověď dostala do dispoziční sféry žalované), šestitýdenní výpovědní doba uplynula dne [datum] dle § 605 odst. 2 věty prvé o. z. (konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá). Žalobce stanovil žalované lhůtu pro vrácení zápůjček nejpozději v den následující po uplynutí výpovědní doby, tj. do konce dne [datum], který připadl na sobotu, poslední den lhůty se tedy posunul na nejblíže následující pracovní den (§ 607 o. z.), tj. [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaná s vrácením zápůjček v prodlení. Soud přiznal žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení až od [datum], jelikož v dané věci nemohl v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrh žalobce a přisoudit mu více, než čeho se domáhal (úrok z prodlení za delší časové období).

30. Nad rámec soud podotýká, že i pokud by žalobce neprokázal skutečnosti rozhodné pro přisouzení žalovaných nároků z titulu smluv o zápůjčkách, svědčilo by mu právo na zaplacení žalovaných částek z titulu bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce, neboť žalovaná neprokázala žádné skutečnosti rozhodné pro závěr o existenci jakéhokoliv právního titulu, na základě něhož došlo mezi stranami k přesunu aktiv.

31. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Žalobcem vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 13 332 Kč a dále z nákladů na zastoupení advokátem. Odměna advokáta podle § 11 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), činí za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření k odporu, 3x účast u soudního jednání a jednoduchá výzva k plnění) částku 60 370 Kč (4 x 9 300 Kč, 2 x 9 260 Kč, 1 x 4 650 Kč). Náhrada hotových výdajů činí dle § 13 odst. 1, 4 AT částku 2 100 Kč (7 x 300 Kč). Náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 AT, § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 cesty osobním automobilem na trase [obec] [obec] a zpět při celkové vzdálenosti vzdálenosti 546 km, průměrné spotřebě 4,8 l benzinu [číslo] km a ceně benzinu 41,20 Kč l, činí částku 3 918,97 Kč. Náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem, náhrady hotových výdajů a náhrady cestovních výdajů, činí částku 13 714,93 Kč (žalobce požadoval nahradit DPH ve výši 16 741,40 Kč, nicméně chybně počítal DPH i ze zaplaceného soudního poplatku, jakož i z náhrady za palivo, neboť cena paliva, která se nahrazuje účastníku, je ve vyhlášce [číslo] Sb. uvedena vč. DPH, žalobci by tudíž byla DPH nahrazena duplicitně. Celkové žalobci vzniklé náklady řízení ve výši 93 435,90 Kč je žalovaná podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobci k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.