12 C 279/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Nárok odůvodňuje tím, že spol. [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“), poskytla žalované dne [datum] (na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]), na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s žalovanou téhož dne elektronicky prostřednictvím webového rozhraní původní věřitelky, úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit nejpozději do [datum]. Žalovaná úvěr čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum] od spol. [právnická osoba], která předmětnou pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek od původní věřitelky.

2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Z listiny nadepsané jako smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo] datované dne [datum], soud zjistil, že na této listině je zachycen návrh obsahu vzájemných práv a povinností mezi původní věřitelkou a žalovanou spočívajících mj. v povinnosti původní věřitelky poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a naproti tomu v povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky vč. úroků a veškerých dalších plateb souvisejících s úvěrem splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách při úrokové sazbě 56,72 % p. a. a roční procentní sazbě nákladů 74,10 %. Předmětná listina není, v části pro podpis klienta (žalované), kýmkoliv podepsána a neobsahuje ani jakýkoliv jiný projev vůle žalované být vázána právy a povinnostmi v ní obsaženými. 4. [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalované připsána částka [částka] odeslaná z účtu původní věřitelky.

5. Z listiny označené jako výpis z účtu [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že dne [datum] byla na účet původní věřitelky připsána částka [částka] odeslaná z účtu žalované.

6. Z listiny nadepsané jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne [datum], vč. seznamu (tabulky) postoupených pohledávek, soud zjistil, že původní věřitelka na základě písemné dohody převedla před podáním žaloby pohledávku za žalovanou na spol. [právnická osoba]

7. Z listiny nadepsané jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne [datum], vč. seznamu (tabulky) postoupených pohledávek, soud zjistil, že spol. [právnická osoba], na základě písemné dohody převedla před podáním žaloby pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

8. Z listiny nadepsané jako výzva k úhradě před podáním žaloby, datované dne [datum], vč. podacího lístku České pošty, s. p., soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou doporučeným dopisem odeslaným dne [datum] k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů.

9. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud žádné pro rozhodnutí věci významné skutečnosti.

10. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž tuto pohledávku za žalovanou převedla na spol. [právnická osoba], která ji následně ještě před podáním žaloby převedla na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky poprvé až v rámci předžalobní upomínky.

11. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli požívat práv a zavázat se k povinnostem obsaženým v listině označené jako smlouva o úvěru (viz odst. 3 rozsudku). Za projev vůle žalované uzavřít smlouvu s původní věřitelkou nelze v daném případě považovat odeslání částky [částka] na účet původní věřitelky, neboť mezi žalobkyní tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru ([datum]) a odesláním tzv. verifikační platby ([datum]) není žádná časová souvislost. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni či předchozím věřitelům něčeho uhradila, ani to, že by žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky dříve, než v rámci předžalobní upomínky.

12. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka a spol. [právnická osoba], a následně i posledně uvedená společnost s žalobkyní uzavřely smlouvy o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na základě nichž nabyla pohledávku za žalovanou právě žalobkyně, které tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Žalobkyně ovšem v řízení neprokázala, že by původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaná jakkoliv projevila vůli být vázána obsahem tvrzené smlouvy. S ohledem na uvedené soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně podle ustanovení § 2993 o. z., jelikož původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná neprokázala, že by žalobkyni či předchozím věřitelům (postupitelům) něčeho uhradila. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až v rámci předžalobní upomínky. Za okamžik doručení této upomínky soud považoval den [datum], neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s. p.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne [datum]. Jelikož žalované byla v upomínce stanovena třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 o. z. uplynutím dne [datum], neboť poslední den lhůty připadl na svátek ([datum]), tudíž se posunul na nejblíže následující pracovní den (§ 607 o. z.), a od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.

13. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

14. V důsledku neunesení důkazního břemene stran uzavření smlouvy o úvěru, z jejíhož porušení dovozovala žalobkyně dřívější počátek prodlení žalované, soud zamítl žalobu v rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II.).

15. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem [částka] a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 3 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně v obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku [částka] (3 x [částka]) a náhrada hotových výdajů činí částku [částka] za tři úkony právní služby (3 x [částka]) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši [částka]. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši [částka] je žalovaná podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.