12 C 279/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Nárok odůvodňuje tím, že spol. právnická osoba (dále jen„ původní věřitelka“), poskytla žalované dne datum (na bankovní účet žalované č. bankovní účet), na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené s žalovanou téhož dne elektronicky prostřednictvím webového rozhraní původní věřitelky, úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději do datum. Žalovaná úvěr čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne datum od spol. právnická osoba, která předmětnou pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek od původní věřitelky.

2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Z listiny nadepsané jako smlouva o úvěru splatném ve splátkách číslo datované dne datum, soud zjistil, že na této listině je zachycen návrh obsahu vzájemných práv a povinností mezi původní věřitelkou a žalovanou spočívajících mj. v povinnosti původní věřitelky poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka, a naproti tomu v povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky vč. úroků a veškerých dalších plateb souvisejících s úvěrem splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách při úrokové sazbě 56,72 % p. a. a roční procentní sazbě nákladů 74,10 %. Předmětná listina není, v části pro podpis klienta (žalované), kýmkoliv podepsána a neobsahuje ani jakýkoliv jiný projev vůle žalované být vázána právy a povinnostmi v ní obsaženými. 4. právnická osoba, ze dne datum, soud zjistil, že dne datum byla na účet žalované připsána částka částka odeslaná z účtu původní věřitelky.

5. Z listiny označené jako výpis z účtu právnická osoba, ze dne datum, soud zjistil, že dne datum byla na účet původní věřitelky připsána částka částka odeslaná z účtu žalované.

6. Z listiny nadepsané jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne datum, vč. seznamu (tabulky) postoupených pohledávek, soud zjistil, že původní věřitelka na základě písemné dohody převedla před podáním žaloby pohledávku za žalovanou na spol. právnická osoba 7. Z listiny nadepsané jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne datum, vč. seznamu (tabulky) postoupených pohledávek, soud zjistil, že spol. právnická osoba, na základě písemné dohody převedla před podáním žaloby pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

8. Z listiny nadepsané jako výzva k úhradě před podáním žaloby, datované dne datum, vč. podacího lístku České pošty, s. p., soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou doporučeným dopisem odeslaným dne datum k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů.

9. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud žádné pro rozhodnutí věci významné skutečnosti.

10. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, přičemž tuto pohledávku za žalovanou převedla na spol. právnická osoba, která ji následně ještě před podáním žaloby převedla na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky poprvé až v rámci předžalobní upomínky.

11. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli požívat práv a zavázat se k povinnostem obsaženým v listině označené jako smlouva o úvěru (viz odst. 3 rozsudku). Za projev vůle žalované uzavřít smlouvu s původní věřitelkou nelze v daném případě považovat odeslání částky částka na účet původní věřitelky, neboť mezi žalobkyní tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru (datum) a odesláním tzv. verifikační platby (datum) není žádná časová souvislost. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni či předchozím věřitelům něčeho uhradila, ani to, že by žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky dříve, než v rámci předžalobní upomínky.

12. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka a spol. právnická osoba, a následně i posledně uvedená společnost s žalobkyní uzavřely smlouvy o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na základě nichž nabyla pohledávku za žalovanou právě žalobkyně, které tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Žalobkyně ovšem v řízení neprokázala, že by původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaná jakkoliv projevila vůli být vázána obsahem tvrzené smlouvy. S ohledem na uvedené soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně podle ustanovení § 2993 o. z., jelikož původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná neprokázala, že by žalobkyni či předchozím věřitelům (postupitelům) něčeho uhradila. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až v rámci předžalobní upomínky. Za okamžik doručení této upomínky soud považoval den datum, neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s. p.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne datum. Jelikož žalované byla v upomínce stanovena třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 o. z. uplynutím dne datum, neboť poslední den lhůty připadl na svátek (datum), tudíž se posunul na nejblíže následující pracovní den (§ 607 o. z.), a od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.

13. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

14. V důsledku neunesení důkazního břemene stran uzavření smlouvy o úvěru, z jejíhož porušení dovozovala žalobkyně dřívější počátek prodlení žalované, soud zamítl žalobu v rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II.).

15. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem částka a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 3 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně v obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku částka (3 x částka) a náhrada hotových výdajů činí částku částka za tři úkony právní služby (3 x částka) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši částka. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši částka je žalovaná podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.