12 C 287/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, že dne datum uzavřela spol. právnická osoba, (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným smlouvu o úvěru č. 6 2018, na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce poskytnutý úvěr ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr v hotovosti dne datum. Žalovaný nárok tedy představuje neuhrazenou jistinu úvěru po lhůtě splatnosti. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. S účinností ke dni datum byla část závodu původní věřitelky převedena na spol. právnická osoba Posledně jmenovaná společnost postoupila pohledávku za žalovaným na spol. právnická osoba, která předmětnou pohledávku dále postoupila žalobkyni.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a i přes výzvu soudu se k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Z listiny nadepsané jako smlouva o úvěru č. 6 2018 soud zjistil, že dne datum původní věřitelka poskytla žalovanému na základě předchozího vzájemného písemného ujednání v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se takto poskytnuté peněžní prostředky zavázal vrátit původní věřitelce ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných 3. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena.

5. Z listiny označené jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaný ke svým poměrům sdělil původní věřitelce dne datum následující údaje - je zaměstnaný na dobu určitou do datum u spol. právnická osoba, na pozici dělník, průměrná měsíční mzda za poslední 3 měsíce činí částka, jiné příjmy nemá, průměrný měsíční příjem celé domácnosti činí částka, je rozvedený, v domácnosti žijí celkem dvě výdělečně činné osoby, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, vlastní automobil a standardní vybavení domácnosti, průměrné měsíční výdaje žalovaného za poslední 3 měsíce činí celkem částka, přičemž průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činí za poslední 3 měsíce celkem částka. Žalovaný dále uvedl, že má zkušenosti a znalosti týkající se spotřebitelských úvěrů, byly mu srozumitelně vysvětleny podmínky poskytnutí, splácení jakož i právní následky nesplácení úvěru a k rozhodnutí o uzavření smlouvy o úvěru nepotřebuje žádné další informace.

6. Z výplatních pásek za kalendářní měsíce číslo a číslo soud zjistil, že žalovanému byla v uvedeném období od zaměstnavatele spol. právnická osoba, vyplacena mzda v průměrné výši částka měsíčně.

7. Z listiny označené jako čestné prohlášení soud zjistil, že žalovaný čestně prohlásil, že jeho příjem ze zaměstnání činil za měsíc leden 2018 částku částka.

8. Z listin označených jako příjmový - výdajový pokladní doklad soud zjistil, že žalovaný ve třech kalendářních měsících zaplatil za nájem bytu nájemné vč. služeb ve výši částka měsíčně.

9. Z listiny nadepsané jako pracovní smlouva datované dne datum soud zjistil, že žalovaný se v postavení zaměstnance dohodl se spol. právnická osoba, na obsahu vzájemných práv a povinností vyplývajících z pracovního poměru, zejména na tom, že pracovní poměr se sjednává na dobu do datum a základní mzda činí 102,79 Kč/hod.

10. Z listiny označené jako dohoda o dočasném přidělení pracovníka - písemný pokyn soud zjistil, že žalovaný se dohodl se zaměstnavatel na dočasném přidělení k výkonu práce ke spol. právnická osoba, za obdobných mzdových podmínek sjednaných v pracovní smlouvě.

11. Z listiny označené jako finanční analýza soud zjistil, že původní věřitelka provedla na základě vstupních údajů (informací o poměrech žalovaného) analýzu se závěrem, že měsíční volné finanční zdroje žalovaného činí částka a žalovanému lze tudíž poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky částka.

12. Z listiny označené jako credit scoring soud zjistil, že původní věřitelka na základě bodového ohodnocení jednotlivých kritérií dospěla k závěru, že žalovanému lze poskytnout úvěr ve výši částka s měsíční splátkou částka.

13. Z listiny nadepsané jako smlouva o prodeji části závodu datované dne datum vč. přílohy obsahující seznam pohledávek z úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu, ve spojení s notářským zápisem sp. zn. NZ číslo 2018 ze dne datum, soud zjistil, že původní věřitelka, coby převodce, se dne datum dohodla se spol. právnická osoba, coby nabyvatelkou, na úplatném převodu části závodu původní věřitelky na nabývající spol. právnická osoba, přičemž součástí takto převáděné části závodu byla i pohledávka původní věřitelky za žalovaným.

14. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek datované dne datum vč. přílohy soud zjistil, že spol. právnická osoba, coby převodce, se dne datum dohodla se spol. právnická osoba, coby nabyvatelkou, na úplatném převodu pohledávky za žalovaným.

15. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek datované dne datum vč. přílohy soud zjistil, že spol. právnická osoba, coby převodce, se dne datum dohodla s žalobkyní, coby nabyvatelkou, na úplatném převodu pohledávky za žalovaným.

16. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobkyně na provedení zbylých označených důkazů (zejména návrhy na vyžádání zpráv a výslechy členů statutárního orgánu všech výše uvedených společností, mezi nimiž docházelo k převodu pohledávky za žalovaným), neboť skutečnost, k jejichž prokázání tyto důkazní návrhy směřují, již byly prokázány shora uvedenými listinami.

17. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla dne datum žalovanému hotovostní peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po částka (viz odst. 4 rozsudku). Původní věřitelka před poskytnutím peněžních prostředků zkoumala osobní, rodinné a majetkové poměry žalovaného, přičemž nevycházela pouze z údajů uvedených žalovaným, nýbrž měla k dispozici i příslušné doklady, na základě čehož posléze zpracovala finanční analýzu, v níž dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen hradit splátky ve výši částka. V rámci prodeje části závodu původní věřitelky došlo k převodu pohledávky za žalovaným na spol. právnická osoba, tato společnost převedla předmětnou pohledávku na spol. právnická osoba, která dále převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

18. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný na žalobou uplatněný nároky byť i částečně něčeho uhradil; tyto skutečnosti ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.

19. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

23. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. (s obsahem blíže vymezeným v odst. 4 rozsudku), na základě níž původní věřitelka poskytla žalovanému v den podpisu smlouvy úvěr ve výši částka. Žalobkyni v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace, neboť pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla nejprve v rámci prodeje části závodu dle ustanovení § 2175 a násl. o. z. převedena (prodána) na spol. právnická osoba, přičemž předmětná pohledávka byla dále na základě postupně uzavřených smluv o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. postoupena ze spol. právnická osoba, na spol. právnická osoba, a z posledně jmenované společnosti na žalobkyni.

25. Soud se dále zabýval tím, zda původní věřitelka neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v . GK). V rozsudku ze dne datum ve věci C číslo, právnická osoba v . jméno příjmení a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

26. Z provedených důkazů vyplynulo, že původní věřitelka se dostatečným způsobem zabývala zkoumáním osobních, rodinných a majetkových poměru žalovaného, neboť se nespoléhala pouze na údaje sdělené žalovaným, ale tyto informace si řádně ověřila prostřednictvím příslušných dokladů (zejm. výplatní pásky žalovaného). Na základě vstupních dat o celkových poměrech žalovaného zpracovala původní věřitelka důkladnou analýzu, z niž vyplynulo, že žalovanému lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky částka. Ačkoliv se soud neztotožňuje se závěrem původní věřitelky, že veškeré volné měsíční peněžní prostředky (po odečtení mandatorních výdajů vč. zohlednění rezervy částka na neočekávané výdaje) lze vydat na pravidelnou splátku úvěru, tak při pravidelné měsíční splátce částka lze konstatovat, že by žalovanému po uhrazení všech nezbytných výdajů a splátky úvěru zbylo ještě více než částka měsíčně, přičemž nelze odhlédnout ani od toho, že žalovaný se na mandatorních výdajích (spojených zejména s bydlením) podílí s výdělečně činnou osobou žijící s žalovaným v jedné domácnosti. S ohledem na výše uvedené je tedy možno uzavřít, že původní věřitelka dostála povinnosti úvěrujícího a poskytla žalovanému úvěr až na základě výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti, z něhož vyplynulo, že v daném případně nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

27. Vzhledem ke skutečnosti, že původní věřitelka poskytla na základě uzavřené smlouvy žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný v řízení neprokázal (ani netvrdil), že původní věřitelce či některé z jejích právních nástupkyň něčeho neuhradil, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka představující nezaplacenou jistinu úvěru, jelikož žalobkyně nepožadovala přiznat právo na zaplacení jiných nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a soud dle ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. nemohl překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí více, než čeho se domáhala. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Ačkoliv se žalovaný dostal do prodlení s úhradou již první splátky, žalobkyně požaduje přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení souhrnně z celé dlužné jistiny až od datum, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti poslední předepsané měsíční splátky, soud proto opět v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení až od posledně uvedeného dne.

28. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem částka a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní, resp. právními předchůdci žalobkyně opakovaně v obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku částka (3 x částka) a náhrada hotových výdajů činí částku částka za tři úkony právní služby (3 x částka) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši částka. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši částka je žalovaný podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.