12 C 29/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, a to z titulu nákladů vzniklých žalobkyni na nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt žalované převezené dne datum na záchytnou stanici žalobkyně, kde žalovaná dne datum uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše a zavázala se jej zaplatit ve lhůtě 8 dnů, tj. do datum, přičemž dosud dlužnou částku neuhradila.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaná se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná byla v době od datum, 20:48 hod., do datum, 7:18 hod., umístěna na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, přičemž při přijetí u ní byla dechovým analyzátorem zjištěna hladina alkoholu 2,45 ‰. Dne datum žalobkyně vystavila žalované vyúčtování nákladů za předmětný záchyt, přičemž žalovaná téhož dne vlastnoručně podepsala prohlášení, že zaplatí svůj dluh ve výši 2 500 Kč za záchyt (pobyt) v záchytné stanici žalobkyně do 8 dnů ode dne vystavení uvedeného daňového dokladu. Z listinných důkazů přitom nevyplynulo, že by žalovaná k okamžiku vyhlášení rozsudku na žalobou uplatněný nárok, byť i částečně, něčeho uhradila; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.

5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyni, coby poskytovateli záchytné služby, vzniklo vůči žalované právo na zaplacení nákladů za poskytnutou záchytnou službu ve výši 2 500 Kč podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť žalovaná dne datum výslovně uznala vůči žalobkyni svůj dluh 2 500 Kč co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě. Jelikož žalovaná v průběhu řízení ani netvrdila (natožpak prokázala), že by na takto uznaný dluh žalobkyni něčeho uhradila, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, jelikož dluh ve výši 2 500 Kč se žalovaná v rámci svého uznávacího prohlášení zavázala uhradit nejpozději do datum (ve lhůtě 8 dnů ode dne datum), tudíž od následujícího dne je žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení. Vzhledem k výše uvedenému vyhověl soud žalobě v celém rozsahu.

6. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady soud v uvedeném případě považuje pouze soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu za písemné podání ve věci a výzvu k plnění podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za každý úkon, tj. celkem 200 Kč Náklady řízení požadované žalobkyní ve výši odměny advokáta a režijních paušálů nebyly podle soudu potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobkyni nebyly přiznány. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízena a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázána, proto měla při vymáhání pohledávek vůči pacientům volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není důvod, proč by za žalobkyni musel žalobu vyhotovit a podat advokát, neboť tím dochází ke zbytečnému zvyšování nákladů. Ústavní soud v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech I. ÚS 2929/07, IV. ÚS 3131/10, I. ÚS 195/11). Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 1 200 Kč je žalovaná podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.