12 C 31/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 822,89 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky částka s úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. právnická osoba (dále jen „původní věřitelka“) byla uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě, na základě níž byl žalovanému poskytnut na kreditní kartě úvěr ve výši částka, který byl postupně navýšen až na částku částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vč. úroku a poplatků splácet, tuto povinnost ovšem porušil, tudíž původní věřitelka dne datum prohlásila úvěr za splatný v celé výši. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny částka, úroku ve výši částka vyčísleného za období od datum do datum a dlužných poplatků ve výši částka. Pohledávka spol. právnická osoba., za žalovaným byla smlouvou ze dne datum postoupena spol. I-Xon, a. s., (dále jen „přechodná věřitelka“), a poté byla smlouvou ze dne datum postoupena dále žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Z listiny označené jako Žádost o Citi kreditní kartu, datované dne datum, soud zjistil, že žalovaný v písemné formě požádal spol. Citibank o kreditní kartu.

5. Z listin označených jako rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 12/2023, datované dne datum, a smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2023/10, datované datum, vč. přílohy (seznam pohledávek), soud zjistil, že ještě před podáním žaloby se spol. právnická osoba., dohodla s přechodnou věřitelku (spol. I-Xon, a. s.), že jí převede pohledávku za žalovaným.

6. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek č. 2024/10, datované dne datum, vč. přílohy (seznam pohledávek), soud zjistil, že ještě před podáním žaloby se přechodná věřitelka (spol. I-Xon, a. s.) dohodla s žalobkyní, že jí převede pohledávku za žalovaným.

7. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na absenci tvrzení o rozhodných skutečnostech týkajících se aktivní věcné legitimace žalobkyně a na to navazující závěr o neunesení břemene tvrzení (viz níže).

8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný požádal dne datum spol. Citibank o vydání kreditní karty. Před podáním žaloby se spol. právnická osoba., dohodla s přechodnou věřitelku (spol. I-Xon, a. s.) na převodu pohledávku za žalovaným, přičemž přechodná věřitelka (spol. I-Xon, a. s.) se následně dohodla s žalobkyní na převodu této pohledávky.

9. V řízení naopak nebylo ze strany žalobkyně ani tvrzeno (natožpak prokázáno), že by spol. právnická osoba., jakýmkoliv způsobem nabyla pohledávku za žalovaným (od spol. Citibank), kterou by posléze byla oprávněná dále převést na přechodnou věřitelku.

10. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení (ani důkazní) stran její aktivní věcně legitimace. Žalobkyně, jakkoliv dostatečným způsobem tvrdila a prokázala existenci smluv o postoupení pohledávky za žalovaným nejprve mezi spol. právnická osoba., a přechodnou věřitelku (spol. I-Xon, a. s.) a následně mezi přechodnou věřitelkou a žalobkyní, tak zcela rezignovala na žalobní tvrzení týkající se nabytí předmětné pohledávky od spol. Citibank, o níž žalobkyně tvrdí, že měla žalovanému poskytnout úvěr ve formě kreditní karty podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Měla-li být přitom (dle žalobních tvrzení) spol. právnická osoba., na samém počátku řetězce společností postupujících předmětnou pohledávku za žalovaným, je tvrzení o vzniku pohledávky, resp. nabytí pohledávky posledně uvedenou společností zcela nezbytné pro posouzení následných postoupení a v konečném důsledku právě aktivní věcné legitimace žalobkyně.

11. Žalobkyně nesplnila jednu ze stěžejních procesních povinností tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti [srov. § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], soud tudíž žalobu pro neunesení břemene tvrzení stran aktivní věcné legitimace žalobkyně zcela zamítl a případným postoupením pohledávky ze spol. právnická osoba., na přechodnou věřitelku (spol. I-Xon, a. s.) a posléze z přechodné věřitelky na žalobkyni, se z důvodu procesní ekonomie již nezabýval, a to zcela v souladu se zásadou, dle níž nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na projednací zásadu není povinen (a ani oprávněn) vlastní vyšetřovací činností nahrazovat procesní aktivitu žalobkyně, jelikož by tím mohl porušit zásadu rovného procesního postavení účastníků řízení. Soud jinými slovy uzavírá, že v daném typu řízení není od toho, aby za účastníky konstruoval žalobní tvrzení o rozhodných skutečnostech a na podporu jejich prokázání sám za účastníky vyhledával relevantní důkazní prostředky.

12. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.