12 C 341/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 892 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 292 Kč s úrokem z prodlení ve výši 85,45 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky ve výši 600 Kč, b) úroku z prodlení ve výši 39,55 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 544,97 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 892 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1 892 Kč vyčísleným za období od datum do datum na částku 125 Kč, to vše z titulu pojistné smlouvy číslo o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. Volkswagen Golf, registrační značka, s trváním pojištění od datum do datum, přičemž žalobou uplatněný nárok se skládá s dlužného pojistného 1 292 Kč za shora uvedené období a dále z neuhrazených poplatků 2 x 300 Kč za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění, resp. za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Písemnou dohodou ze dne datum si žalovaná v postavení pojistníka sjednala u žalobkyně, coby pojistitele, pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. Volkswagen Golf, registrační značka, vč. doplňkových pojištění, s počátkem pojištění od datum na dobu neurčitou a pojistným obdobím 12 měsíců, přičemž za takto poskytované služby se zavázala hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 4 717 Kč (první pojistné bylo splatné dne datum). Za období od datum do datum žalobkyně předepsala žalované k úhradě pojistné 1 292 Kč a následně dvakrát náklady za vymáhání po 300 Kč, tj. celkem 1 892 Kč. Žalobkyně odeslala žalované dne datum doporučeným dopisem výzvu k úhradě dlužného pojistného a nákladů spojených s jeho vymáháním nejpozději do datum s upozorněním na možný zánik pojištění, nebude-li dlužná částka ve stanovené lhůtě uhrazena.

5. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by se součástí vzájemného ujednání mezi žalobkyní a žalovanou stala i listina předložená žalobkyní v tomto řízení označená jako„ Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od datum“, jelikož výše zmíněná dohoda mezi účastníky ze dne datum neobsahuje jakýkoliv odkaz na žalobkyní předestřený sazebník, a soud tudíž nemá zá prokázáno, že by žalovaná svým podpisem na dohodě ze dne datum projevila vůli být vázána mj. obsahem žalobkyní zmiňovaného sazebníku nákladů. Konečně nebylo ze strany žalované prokázáno, že by na žalobou uplatněné nároky byť i částečně něčeho uhradila; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.

6. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně, coby pojistitel, a žalovaná v postavení pojistníka uzavřely dne datum dle ustanovení § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), ve spojení s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), s účinností od téhož dne na dobu neurčitou, smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vč. doplňkových pojištění. Žalovaná porušila smluvní povinnosti tím, že neuhradila předepsané pojistné, v důsledku čehož pojištění ke dni datum zaniklo v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za období od datum do datum tak žalobkyni vzniklo vůči žalované právo na zaplacení pojistného ve výši 1 292 Kč. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo vůči žalované rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 292 Kč vyčísleného za období od datum do datum na částku 85,45 Kč, neboť běžné pojistné je v daném případě splatné prvního dne ročního pojistného období (§ 2783 odst. 2 o. z.), avšak žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši pouze za období od datum do datum, soud tudíž v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. nemohl překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí právo na zaplacení úroku z prodlení za jiné (delší) časové období.

7. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

8. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně na zaplacení poplatku za vyhotovení a odeslání upomínek v celkové výši 600 Kč (výrok II. písm. a)), neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že by ujednání o nárokovaných poplatcích byla, byť i pouhým odkazem na příslušný sazebník, součástí (obsahem) právního vztah mezi účastníky. Vzhledem k výše uvedenému soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za období požadované žalobkyní z částky představující nárok na zaplacení poplatků (výrok II. písm. b)).

9. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně v obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku 600 Kč (3 x 200 Kč) a náhrada hotových výdajů činí částku 300 Kč za tři úkony právní služby (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši 189 Kč. Z celkových žalobkyni vzniklých nákladů řízení ve výši 1 489 Kč přiznal soud žalobkyni poměrnou část ve výši 36,6 %, tj. částku 544,97 Kč, jelikož žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 68,3 %, neúspěšná v rozsahu 31,7 %, rozdíl tak představuje 36,6 %. Žalovaná je tedy podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 544,97 Kč k rukám advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.