12 C 50/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: AS Inbank, registrační číslo 12001988 sídlem Niine 11, 104 14 Tallinn, Estonská republika zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 23 517 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , částka, a se smluvním úrokem z prodlení ve výši , částka, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se, po částečném zastavení řízení usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , domáhá proti žalované zaplacení částky , částka, (jistina , částka, a poplatky , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , částka, a se smluvním úrokem ve výši , částka, (ve výši 24,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ). Žalobu odůvodňuje tím, že mezi účastníky byla dne , datum, elektronicky uzavřena smlouva o úvěru (nákupu zboží na splátky) č. L8907733757, na základě níž žalobkyně, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalované, poskytla žalované účelový úvěr ve výši , částka, (za účelem koupě sjednaného zboží u prodejce , právnická osoba, .), který žalovaná vyčerpala zaplacením ceny zboží uvedenému prodejci, a který se žalovaná zavázala spolu s úrokem ve výši 24,99 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle dohodnutého splátkového kalendáře, přičemž v důsledku prodlení žalované s úhradou splátky splatné dne , datum, žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila. K výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že žalovaná deklarovala příjmy , částka, měsíčně a žalobkyně tyto příjmy dále neověřovala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Z listiny označené jako smlouva o nákupu na splátky č. L8907733757 (8907733757), datované dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně se na základě písemné dohody zavázala poskytnout žalované účelově vázané peněžní prostředky ve výši , částka, na nákup zboží (označeného č. , hodnota, ) od prodávající (zprostředkovatele) spol. , právnická osoba, ., a to způsobem, že peněžní prostředky budou poskytnuty ve formě zaplacení ceny zboží přímo prodávající. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnutou částku vč. úroku ve výši 24,99 % ročně a měsíčního poplatku , částka, za správu smlouvy uhradit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (RPSN 30,83 %, celková částka splatná spotřebitelem , částka, ) splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce.

5. Z listiny označené jako výpis transakcí k účtu č. , hodnota, -4264040207 soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně odeslala spol. , právnická osoba, ., na účet č. , č. účtu, částku , částka, s identifikací transakce č. , hodnota, (8907733757).

6. Z listin označených jako credit application a detail dotazu soud zjistil, že žalobkyně se před poskytnutím peněžních prostředků žalované zabývala jejími osobními a majetkovými poměry.

7. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne , datum, písemně dohodla s žalovanou na účelovém poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, na nákup zboží jakož i na podmínkách jejich splácení, přičemž téhož dne žalobkyně uvedené peněžní prostředky poskytla bezhotovostním převodem na účet prodávající (zprostředkovatele) spol. , právnická osoba, . Před poskytnutím peněžních prostředků se žalobkyně zabývala osobními a majetkovými poměry žalované, nikterak ovšem neověřila žalovanou deklarovaný příjem. V řízení poté nebylo prokázáno, že by žalovaná v souvislosti s dohodou žalobkyni cokoliv uhradila, ani to, že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené možnostem žalované; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále také „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě níž poskytla žalované účelově vázaný úvěr ve výši , částka, . Soud se zprvu zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

14. Pro závěr, zda spotřebitelský úvěr byl v daném případě poskytnut žalované v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jsou zcela zásadní skutková zjištění stran ověřování žalovanou sdělených informací o jejích osobních a majetkových poměrech (zejm. pravidelných příjmech a výdajích). Jelikož žalobkyně dle vlastních tvrzení zcela rezignovala, ať již úmyslně, či z nedbalosti, na jakékoliv ověření žalovanou deklarovaných příjmů, lze bez dalšího uzavřít, že postupovala v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou ZoSÚ. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což má dle § 87 odst. 1 ZoSÚ za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. S ohledem na shora uvedené se soud ani nezabýval konkrétními osobními a majetkovými poměry žalované, které žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované zjistila, jelikož vzhledem k výše popsanému zásadnímu deficitu tohoto procesu ze strany žalobkyně by veškerá další zjištění byla nadbytečná.

15. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalované dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši , částka, (žalobkyně poskytla žalované částku , částka, a žalovaná neprokázala, že by žalobkyni cokoliv uhradila), a to v době přiměřené jejím možnostem. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaná neprokázala (ani netvrdila), že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené jejím možnostem, určil soud novou (hmotněprávní) dobu splatnosti ve smyslu výše cit. judikatury Nejvyššího soudu tak, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni zbývající část jistiny spotřebitelského úvěru do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť účastnici si novou dobu splatnosti nedohodli. Změní-li se poté možnosti spotřebitele (žalované), může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit (§ 87 odst. 3 ZoSÚ).

16. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. Pariční lhůta koresponduje s novou dobou splatnosti.

17. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu všech nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovanou nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru, neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalované nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, jelikož se žalovaná s vrácením zbylé části poskytnuté jistiny dosud do prodlení nedostala (viz odůvodnění výše).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná. Žalobkyní vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, a dále z nákladů na zastoupení advokátem. Řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující , částka, , bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tudíž odměna advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), činí za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby) částku , částka, (3 x , částka, ) a náhrada hotových výdajů činí částku , částka, za tři úkony právní služby (3 x , částka, ) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů činí částku , částka, . Soud nepřiznal žalobkyni náhradu (odměnu advokáta, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za DPH) za úkon právní služby ze dne , datum, spočívající v doplnění tvrzení na výzvu soudu, neboť žalobkyní doplněná tvrzení o rozhodných skutečnostech měla být obsažena již v bezvadné žalobě, tudíž soud náklady na tento úkon nepovažoval za účelně vynaložené. Z celkových žalobkyní vynaložených nákladů řízení ve výši , částka, přiznal soud žalobkyni 38 %, tj. částku , částka, , jelikož žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 69 %, neúspěšná v rozsahu 31 %, rozdíl tak představuje 38 %. Žalovaná je tedy podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.