12 C 7/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 49 298,70 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části nároku na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do datum, se zamítá Anonymizováno

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, proto soud dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), zastavil řízení v rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalobkyně se, po částečném zpětvzetí žaloby, domáhá proti žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do datum. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovanou a spol. Multitude Bank p.l.c., dříve Ferratum Bank p.l.c., (dále jen „původní věřitelka“), byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti, žalovaná čerpala úvěr v konečné výši částka, tento úvěr měl být splacen nejpozději dne datum, avšak žalovaná do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Smlouvou ze dne datum původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru.

3. Žalovaná uvedla, že si je vědoma existence závazku ze smlouvy o úvěru vůči původní věřitelce a jistinu dluhu nezpochybňuje, nesouhlasí ovšem s příslušenstvím pohledávky a náklady řízení, které považuje za nepřiměřené. Žalovaná se celou věc snažila opakovaně vyřešit mimosoudně dohodou na splátkovém kalendáři, přičemž její aktuální finanční situace jí neumožňuje uhradit dluh jednorázově. Žalovaná rovněž uvedla, že si není vědoma postoupení pohledávky.

4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť ta prostřednictvím právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila.

5. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky, datované dne datum, vč. poštovního podacího lístku, soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyrozuměla jménem původní věřitelky žalovanou doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni.

6. Z listin označených jako smlouva na opakovaném postoupení pohledávek a listina o převodu, datovaných dne datum, vč. dodatku č. hodnota ze dne datum jakož i seznamu pohledávek, soud zjistil, že původní věřitelka se sice dohodla s žalobkyní na převodu souboru pohledávek, jež měly být specifikovány v seznamu pohledávek připojeném k listině o převodu, nicméně soud z těchto listin nemá za prokázané, že by se dotčená pohledávka původní věřitelky za žalovanou ze smlouvy o úvěru stala skutečně předmětem výše uvedeného převodu. Dohoda o postoupení pohledávek a listina o převodu jsou naskenovanými listinami, zatímco seznam pohledávek je tabulka ve formátu PDF, obsahující strojově čitelným textem údaje pohledávkách, v níž ovšem absentuje jakýkoliv odkaz na dohodu o postoupení pohledávek. S ohledem na uvedené nemá soud za prokázané, že se seznam pohledávek vztahuje k uvedené dohodě, resp. že tvoří její přílohu, a to z důvodu absence jakéhokoliv odkazu jakož i zcela odlišného formátu, což ve vzájemné souvislosti zavdává pochybnostem, zda seznam pohledávek nebyl vytvořen ex post pouze za účelem prokázání převodu pohledávek v soudním řízení.

7. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní zástupkyně žalobkyně vyrozuměla jménem původní věřitelky žalovanou doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by jakákoliv pohledávka původní věřitelky za žalovanou byla na základě dohody převedena na žalobkyni.

9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by původní věřitelka postoupila žalobkyni jakoukoliv pohledávku ze smlouvy o úvěru za žalovanou. Jakkoliv žalobkyně uvádí, že původní věřitelka vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky, tak v režimu § 1882 o. z., kde chybí pravidlo původně obsažené v § 526 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nastupuje požadavek na doložení postupní smlouvy samotné, a nikoliv pouze oznámení postupitele o tomto postoupení. Účinky notifikace dlužníkovi a její dopad na soluční účinek nesmí být zaměňovány s požadavky, kterými podmiňují prokázání postoupení soudy v případě vymáhání pohledávky postupníkem či při změně účastenství v již běžícím řízení. Na prokázání převodu pohledávky jsou kladeny přísnější podmínky než na samotné postoupení, tudíž je k němu vyžadováno prokázání existence postupní smlouvy. Jak přitom vyplývá z hodnocení důkazu (viz odst. 6), soud nemá za prokázané postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni, tudíž žalobu pro neunesení důkazního břemene stran aktivní věcné legitimace zcela zamítl. Nad rámec uvedeného soud dodává, že v posuzovaném případě nebylo prokázáno ani učinění notifikačního úkonu původní věřitelkou, když dotčené vyrozumění odeslala právní zástupkyně žalobkyně sice jménem původní věřitelky, žalobkyně ovšem v řízení nepředložila plnou moc, na základě které by její právní zástupkyně mohla žalovanou vyrozumět o postoupení pohledávky jménem původní věřitelky (postupitele).

12. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalované jsou tvořeny paušální náhradou účastníka nezastoupeného advokátem ve výši částka (3 x částka) [§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.], a to za vyjádření ve věci samé, přípravu účasti na jednání a účast na jednání před soudem. Celkové žalované vzniklé náklady řízení ve výši částka je žalobkyně povinna podle § 160 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.