12 C 79/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení vyživovací povinnosti o vzájemném návrhu na úpravu (zvýšení) vyživovací povinnosti

I. Výživné pro žalovaného, naposledy stanovené žalobci rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v částce , částka, měsíčně, se zvyšuje s účinností od , datum, do , datum, na částku , částka, měsíčně, s účinností od , datum, do , datum, na částku , částka, měsíčně a s účinností od , datum, na částku , částka, měsíčně. Takto zvýšené výživné je žalobce povinen hradit žalovanému nejpozději k 1. dni v měsíci, na který je výživné hrazeno.

II. Nedoplatek na výživném za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, je žalobce povinen zaplatit žalovanému s tím, že tento nedoplatek je žalobce oprávněn zaplatit v pravidelných splátkách ve výši , částka, měsíčně, splatných vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek bude doručen žalobci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek při prodlení s úhradou byť i jediné splátky.

III. Výživné, které dospěje do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek doručen žalobci, je žalobce povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od doručení tohoto rozsudku žalobci.

IV. Žaloba, aby soud s účinností od , datum, zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, naposledy stanovenou rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v částce , částka, měsíčně, se zamítá.

V. Vzájemný návrh se zamítá v části, jímž se žalovaný domáhá zvýšení vyživovací povinnosti, naposledy stanovené žalobci rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v částce , částka, měsíčně, v období od , datum, do , datum, o částku , částka, měsíčně, v období od , datum, do , datum, o částku , částka, měsíčně a v období od , datum, o částku , částka, měsíčně.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení žalovaného v plné výši určené v samostatném usnesení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení, kterým bude určena výše těchto nákladů.

1. Žalobce (adoptivní otec) se s účinností od , datum, domáhá zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému (adoptivnímu zletilému synovi), naposledy stanovené žalobci rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v částce , částka, měsíčně. Žalobu odůvodňuje tím, že chování žalovaného vůči žalobci je dlouhodobě v rozporu s dobrými mravy, když žalovaný např. nechová úctu k žalobci, nerespektuje, že se žalobce stal jeho adoptivním rodičem, opakovaně mu připomíná, že není jeho otcem, nechává si změnit příjmení, neinformuje ho o svém životě (zejména o studiu) a celkově se vzhledem ke svému věku chová vůči žalobci arogantně a nepřijatelně. Chování žalovaného, které žalobce detailně popisuje v žalobě, je tedy natolik v rozporu s dobrými mravy, že to odůvodňuje zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalovanému.

2. Žalovaný, jenž navrhuje zamítnutí žaloby, neboť tvrzení žalobce stran nemravného jednání žalovaného nemá oporu ve faktickém stavu, uplatnil vůči žalobci vzájemný návrh na zpětné zvýšení výživného s účinností od nástupu žalovaného na střední školu, tj. od , datum, na částku , částka, měsíčně, a to s odůvodněním, že výživné naposledy stanovené v roce 2021 na částku , částka, měsíčně je zcela neodpovídající jak poměrům žalobce, tak odůvodněným potřebám žalovaného, přičemž již v této době neodpovídala výše výživného majetkovým poměrům žalobce, který dosahoval příjmu z pracovního poměru ve výši , částka, měsíčně a příjmu z nájmu bytu v Olomouci ve výši , částka, měsíčně.

3. Z výpisů z účtu č. , IBAN, vedeného u UniCredit Bank na jméno , Jméno žalobce, soud zjistil, že žalobce mj. v období od 9/2022 do 4/2023 hradil žalovanému výživné , částka, měsíčně.

4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že t. č. nezl. žalovaný (adoptivní syn žalobce) a nezl. , jméno FO, , nar. , datum, (sestra žalovaného), byli svěřeni do péče matky , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , a žalobci byla uložena povinnost platit na výživu žalovaného s účinností od , datum, částku , částka, měsíčně. Opatrovnický soud k poměrům žalobce (otce) zjistil, že je dlouhodobě zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, ) s průměrným čistým měsíčním příjmem v roce 2020 ve výši , částka, . K poměrům t. č. nezl. žalovaného soud zjistil, že tento byl ve školním roce 2020/2021 studentem 1. ročníku Střední průmyslové školy stavební v , adresa, , v pololetí měl několik dostatečných, přičemž svůj špatný prospěch odůvodnil nástupem na novou školu a distanční výukou, v rámci které pro něj bylo složité porozumět odborným předmětům. Při stanovení výživného vycházel opatrovnický soud ze zjištěného skutkového stavu, že rodiče žalovaného nejméně od 7/2019 nevedou společnou domácnost, matka pracuje jako všeobecná lékařka, má 4 ordinace a po odečtení nákladů souvisejících s výkonem lékařské praxe dosahuje měsíčních příjmů ve výši , částka, , z nichž poté hradí daň z příjmu. Matka žalovaného je vlastníkem rodinného domu v , adresa, , ve kterém bydlí s dětmi, a zahrady v , adresa, . Žalobce má příjmy ze zaměstnání v průměrné výši , částka, , bydlí v pronajatém bytě v , adresa, a je výlučným vlastníkem pozemku v Bílovicích a podílu na lesním pozemku v Nedachlebicích. Rodiče dále vlastní ve společném jmění manželů nemovitost v , adresa, , ve které má matka ordinaci, hypotéční úvěr splácí matka, a dále byt v Olomouci, který je dlouhodobě pronajímán, přičemž nájemné ve výši , částka, je placeno k rukám žalobce. Při rozhodování o péči vycházel opatrovnický soud z prokázaného skutkového stavu, že děti mají k otci vyhraněně negativní postoj, žalovaný (t. č. , hodnota, let) svého adoptivního otce zcela odmítá a je k němu naladěn až nepřátelsky, nezl. , jméno FO, (t. č. , hodnota, let) si rovněž nepřeje se s otcem vídat a opakovaně uvedla, že se ho bojí. V opatrovnickém řízení bylo dále prokázáno, že v době společného soužití otec dětem sprostě nadával, křičel na ně a fyzicky je trestal, děti uvedly, že takto se otec začal chovat v době, kdy otci umřel jeho otec v roce 2014. Děti svůj negativní vztah k otci vysvětlují právě tímto chováním otce, jakož i jeho chováním v době po rozchodu rodičů, kdy se dožadoval jejich pozornosti návštěvami ve škole, zvoněním na domovní zvonek, anebo návštěvami na zahradě v , adresa, . Opatrovnický soud uzavřel, že otec měl v rámci výchovy sklony k užívání vulgárních výrazů, křiku a zřejmě i k fyzickým trestům, nebylo ovšem možné učinit závěr o četnosti tohoto chování a jeho intenzitě.

5. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, soud zjistil, že téhož dne se žalobce dotázal e-mailem žalovaného, kam mu má posílat výživné s ohledem na zletilost žalovaného, sdělil žalovanému, že o něm nic neví, že žalovaný křivě svědčil ve smyšleném procesu na Policii ČR a na MěÚ , adresa, , nerespektoval přání žalobce vzít si zpět jméno , jméno FO, , že se nechová jako jeho syn a pohrdá jím a že ho neinformoval o změně příjmení na , adresa, .

6. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným, resp. částečně i matkou žalovaného, uskutečněné v období od , datum, do , datum, , soud zjistil, že žalobce se opakovaně pokoušel o kontaktování žalovaného a jeho nezl. sestry , jméno FO, , sděloval jim např., že mu oba chybí, má je rád, zval žalovaného do kina, zajímal se o jeho současné či budoucí studium apod. Žalovaný odpovídal žalobci, ať je nechá na pokoji, že už se sním nechce vidět, nemá ho rád a pouze ho trpěl. Žalobce v několika zprávách vyjadřuje pochybnosti, zda e-maily píše žalovaný, nebo jeho matka. Zprávou ze dne , datum, žalovaný informoval žalobce o změně střední školy, na což žalobce vyjádřil lítost, že spolu výběr studijního oboru nekonzultovali dříve, neboť žalobce tento chybný krok avizoval již dávno, dotázal se žalovaného, na jako školu hodlá přecházet a zda se bude jednat o navazující studium, dále dodal, nechť žalovaný za tento přešlap poděkuji všem lidem pohybujícím se kolem něho, neboť se nejedná o jeho chybu. Nato žalovaný reagoval tím, že stavebku si vybral sám a byla to jeho chyba, připomíná mu nevhodné chování žalobce vůči rodině s tím, že odpočítává poslední měsíce, potom s žalobcem nebude mít nic společného, ani jméno. Zprávou ze dne , datum, žalovaný informoval žalobce, že chtěl původně přejít na vojenskou školu, ale dal na názor lidí, kteří tomu rozumí, a zvolil si informatiku s tím, že do armády může přejít kdykoliv, na což žalobce odpovídá „Baví tě to , jméno FO, ?“, dále žalovanému sděluje, že nemá úctu a respekt k členům rodiny, ztratil dobré vychování, je závislý na matce a bez vlastních názorů, že ho s matkou podvedli a on prolhaně vypovídal, stal se z něho drzý a rozmazlený mladistvý kluk, který si nezaslouží nosit jeho jméno a příjmení, nechť mu matka svolí jiné jméno a třeba i pohlaví, že styl jeho e-mailové komunikace neodpovídá tomu, co předvádí na školní papír v sešitě a že si to má vyříkat s matkou, která se strůjcem všeho, co se děje, přičemž v závěru žalobce vyzývá matku žalovaného, nechť tuto zprávu dá žalovanému alespoň přečíst. Dne , datum, se žalobce dotazuje žalovaného i jeho matky, proč mu žalovaný neodpoví na otázky vč. jeho nové školy, na což žalovaný reaguje tím, že si chce změnit příjmení, jak to ostatně několikrát navrhl sám žalobce, a poslal žalobci příslušný dokument s žádostí o spolupráci, neboť do 18 let to musí podepsat oba rodiče, na to žalobce odpovídá, že se původně ptal na úplně jinou věc, žalovaný reaguje, že si chtěl jméno a příjemní změnit dřív, než nastoupí na novou školu, a opakuje, že nastupuje na studium informatiky. Dne , datum, žalobce odeslal žalovanému dokument, v němž souhlasí se změnou jména a příjmení žalovaného na , jméno FO, , na což žalovaný reaguje, že chtěl mít příjmení , adresa, , žalobce mu takový souhlas se změnou jména a příjmení udělil naschvál buď pro vlastní pobavení anebo proto, že je tak zlý a bezcitný člověk, žalovaný už s ním nechce mít nikdy nic společného, neexistuje pro něho, nechce ho už nikdy vidět ani o něm slyšet, svoje jméno si má strčit za klobouk, přičemž je to pro žalovaného ostuda, které se v lednu zbaví sám, Anonymizováno7. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že zdejší opatrovnický soud učinil v řízení o úpravu poměrů k nezl. , jméno FO, mj. následující skutková zjištění. Žalobce bydlí sám od prosince 2023 ve vlastním domě 4+1 ve Lhotě, který stál , částka, , hradil ho z peněz z vypořádání společného jmění manželů a z hypotečního úvěru ve výši , částka, se splátkou , částka, měsíčně, z toho , částka, použil na úpravy. K žádosti o hypoteční úvěr doložil žalobce průměrný čistý měsíční příjem , částka, . Dále si vzal úvěr na opravy domu ve výši , částka, se splátkou , částka, měsíčně. Zaměstnavateli splácí půjčku na bytové zařízení a stavební úpravy (, částka, , předtím , částka, ). Náklady na bydlení činí , částka, za plyn a , částka, za elektřinu. Žalobce nadále pracuje v Otrokovicích u spol. , právnická osoba, ., s průměrným čistým měsíčním příjmem za červen až prosinec 2021 ve výši , částka, , za rok 2022 ve výši , částka, , za rok 2023 ve výši , částka, a za leden až srpen 2024 ve výši , částka, , přičemž za dojíždění do práce vydá žalobce cca , částka, měsíčně. Opatrovnický soud stran poměrů žalobce uzavřel, že na straně otce došlo k navýšení příjmů, po odečtení nákladů na dojíždění do práce dosahuje příjmu ze zaměstnání , částka, čistého, příjem z pronájmu bytu, který mu připadl z vypořádání společného jmění manželů, činí po odečtení výdajů na hrazené služby spojené s užíváním bytu částku cca , částka, měsíčně. Žalobce si pořídil vlastní dům, čímž si navýšil svou životní úroveň, splácí však úvěr na pořízení domu. Stran poměrů matky žalovaného opatrovnický soud zjistil, že nadále bydlí ve vlastním domě, a to se zletilým synem Františkem (žalovaným), nezletilými dcerami , jméno FO, a Julií, narozenou dne , datum, , kterou má se svým současným manželem , jméno FO, , za něhož se vdala dne , datum, . Opatrovnický soud uzavřel, že na její straně rovněž došlo ke změně poměrů, její manžel , jméno FO, má příjem cca , částka, měsíčně, čímž navyšuje životní úroveň rodiny a podílí se tak významně i na úhradě nákladů na bydlení, stravu a také potřeb jejich společné nezletilé dcery Julie, matce žalovaného tedy vznikla další vyživovací povinnost a zároveň došlo k jistému omezení jejích výdělkových možností. Na straně matky byl do narození další dcery zjištěn příjem ze samostatné výdělečné činnosti přes , částka, ročně hrubého, od dubna 2023 má příjem ze zaměstnání a rodičovského příspěvku ve výši celkem , částka, měsíčně, opatrovnický soud ovšem dospěl k závěru, mj. v souvislosti s převedením samostatně výdělečné činnosti pod spol. , právnická osoba, , že celkový výnos matky z činnosti lékařky je ve skutečnosti vyšší. K poměrům žalovaného opatrovnický soud zjistil, že tento chodí na střední školu v Hranicích, studuje kybernetickou bezpečnost se školným , částka, ročně. Na dojíždění má výdaje , částka, měsíčně. Otec (žalobce) na něj hradí výživné , částka, měsíčně, nad rámec výživného mu nepřispívá. Matka hradila žalovanému autoškolu za , částka, , notebook za , částka, , dále mu platí kurzy v rámci školy za asi , částka, ročně. Žalovaný kvůli velké vadě očí často mění brýle, s otcem (žalobcem) se nestýká.

8. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že odvolací soud potvrdil shora cit. rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Odvolací soud přejal správná skutková zjištění okresního soudu (odst. 13), když jak k poměrům žalobce (otce), tak i k poměrům matky žalovaného odkázal krajský soud zcela na prvostupňová zjištění a závěry (odst. 17), přičemž na str. 19 rozsudku krajský soud zmínil, že žalobci stále trvá vyživovací povinnost k osvojenému synovi (žalovanému).

9. Z listiny označené jako výpis z vysvědčení za první pololetí školního roku 2024/2025, datované dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný byl k uvedenému datu studentem 4. ročníku , právnická osoba, , adresa, , oboru 18-20-M/01 , právnická osoba, , programu Kybernetická bezpečnost, s denní formou vzdělávání, přičemž ve dvou předmětech byl hodnocen stupněm „výborný“, v osmi předmětech byl hodnocen stupněm „chvalitebný“, v jednom předmětu byl hodnocen stupněm „dobrý“ a v jednom předmětu byl hodnocen stupněm „dostatečný“, za pololetí měl 61 zameškaných (omluvených) hodin.

10. Z listiny označené jako potvrzení o studiu, datované dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný byl k uvedenému datu studentem 4. ročníku , právnická osoba, , adresa, , oboru 18-20-M/01 , právnická osoba, , s denní formou vzdělávání.

11. Z listiny označené jako vysvědčení soud zjistil, že žalovaný byl ve školním roce 2021/2022 studentem 2. ročníku Střední průmyslové školy stavební, oboru 36-47-M/01 Stavebnictví, zaměření , právnická osoba, , s denní formou vzdělávání, přičemž v prvním pololetí byl hodnocen stupněm „nedostatečný“ z předmětu Stavební mechanika, v ostatních předmětech prospěl, ve druhém pololetí prospěl ze všech předmětů s tím, že vyjma jednoho předmětu došlo ke zlepšení či udržení klasifikace z pololetí prvního.

12. Ze zvukových nahrávek (příloha žalobce E) soud zjistil, že na první nahrávce žalobce osobně řešil s žalovaným, proč mu žalovaný neodpovídá na e-mailové dotazy, jakou studuje školu, na což žalovaný reagoval, že žalobci odpověděl, že studuje obor IT v Hranicích, žalobce se domáhal sdělení přesného názvu školy, na což žalovaný posléze reagoval slovy „nejsem tvoje děcko“, nechce, aby žalobce byl jeho otec, žalobce dále konfrontoval žalovaného se změnou jeho chování, s vymyšlenými posudky ohledně údajné střelby v domě, vznesl řečnickou otázku, zda žalovaný spadl při porodu na hlavu, v reakci neznalost žalovaného ohledně rozdílu mezi slepými náboji a tzv. vystřílávacími patronami tituloval žalovaného jako „pako“. Na další nahrávce je zaznamenaná emočně vypjatá situace, kdy mladší sestra žalovaného měla chtít vyskočit z okna, žalovaný vyčítá žalobci, že je měl týrat, opakovaně nazval žalobce Satanem a Hitlerem. Z poslední nahrávky nezjistil soud žádné rozhodné skutečnosti.

13. Ze zvukové nahrávky (příloha žalovaného 5) soud zjistil, že na nahrávce je zaznamenáno uskutečnění opatrovnickým soudem stanovené kontaktu žalobce s nezl. dcerou , jméno FO, , a to za přítomnosti mj. žalovaného a matky nezletilé a žalovaného (všichni jdou na procházku), žalobce se dotazuje žalovaného, proč jde s nimi, když o žalobci říká, že není jeho otec, k dotazu žalobce mu žalovaný sděluje, že studuje v Hranicích kybernetickou bezpečnost, má dobré známky (klasifikace výborná až dobrá), daleko lepší než na stavební škole. Žalobce stále opakuje, že nezl. , jméno FO, není na kontakt připravena, bojí se ho. Žalobce je po celou dobu vycházky útočně naladěn, nezl. , jméno FO, je z něho evidentně nervózní, žalobci vadí, že kontakt s nezl. dcerou je realizován za přítomnosti dalších osob, přítomnost žalovaného je dle žalobce odůvodněna ochranou matky před žalobcem, dle žalobce se jedná o špinavou hru, žalobce se dále dotazuje žalovaného, proč si nechal jeho křestní jméno, když si to žalobce nepřál, na což žalovaný explicitně vyjádří pochybnost nad tím, že by žalobce jako jediný v České republice měl právo na křestní jméno , jméno FO, , neboť žalovaný na IT škole studuje rovněž předmět Právo, tudíž tohle ví, na což žalobce reaguje, že tak to má poté vypadat u přerovského soudu, když tam budou takoví lidi jako žalovaný, kteří studují právo. Do roztržky mezi účastníky ohledně jména se nakonec vložila i nezl. , jméno FO, se slovy směrem k žalobci „přestaň být zlý na něho, je to můj brácha“. Žalobce před všemi hlasitě opakuje, že kontakt nepobíhá dle předchozí domluvy, že nezl. , jméno FO, je zmanipulovaná matkou i žalovaným.

14. Z usnesení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , IBAN, /2022/OSČaŽÚ-PŘ/8, soud zjistil, že řízení o přestupku bylo zastaveno, kterého se měl žalobce dopustit tím, že ve zvýšené míře, opětovně, systematicky a dlouhodobě pronásledoval , tituly před jménem, , jméno FO, formou nevyžádaných e-mailových zpráv a SMS textových zpráv, z nichž některé zprávy měly výhružný a urážlivý obsah, a dále opakovanou snahou o kontaktování matky žalovaného, případně jejich společné dcery , jméno FO, , v místě jejich bydliště, proti jejich svobodné vůli, v důsledku čehož byla matka žalovaného traumatizována, což výrazně snižovalo kvalitu jejího každodenního života, neboť skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem. Správní orgán vzal mj. za prokázané, že při předání dárku, když byl žalobce a jeho bratr , jméno FO, vykázán žalovaným z místa bydliště (slovy „táhni odsud“), tak žalobce neodešel k autu, jak tvrdil v rámci ústního jednání před správním orgánem, nýbrž opakovaně reagoval verbální agresivitou vůči žalovanému slovy jako „pojď mi to říct sem“ nebo „lituji toho, že jsem tě osvojil“, přičemž žalobce musel uklidňovat jeho bratr , jméno FO, .

15. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že manželství žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, bylo rozvedeno. V odst. 13 cit. rozsudku poté zdejší soud vzal za prokázané, že manželství účastníků je rozvráceno, když příčinu tohoto rozvratu shledal jednak v chování manžela (žalobce) vůči manželce , právnická osoba, , jež obsahovalo sprosté nadávky, křik a fyzické tresty, což vedlo k citovému odcizení manželky, a v chování manželky, která za trvání manželství a ještě před ukončením společného soužití s manželem navázala dosud trvající vztah s , tituly před jménem, , jméno FO, .

16. Z listinných důkazů provedených u jednání dne , datum, (přílohy ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ) nezjistil soud pro nynější řízení (o vyživovací povinnosti) žádné rozhodné skutečnosti, neboť se převážně jedná o oznámení učiněná na Policii ČR, úřední záznamy (o podání vysvětlení) Policie ČR týkající se incidentu mezi žalobcem a , jméno FO, (babičkou žalovaného), usnesení Okresního státního zastupitelství v , adresa, o ustanovení opatrovníka nezletilým poškozeným, usnesení , právnická osoba, , adresa, o zastavení přestupkového řízení (vč. protokolu o ústním jednání) vedeného proti žalobci z důvodu, že se spáchání skutků neprokázalo, fotografie poraněné osoby či blíže nespecifikovanou textovou zprávu obsahující žádost o odpuštění, přičemž shora uvedené listiny obsahují toliko skutková (a orgány činnými v trestním řízení neprokázaná) tvrzení zúčastněných stran. Z provedených důkazů lze snad učinit toliko závěr o celkově velmi špatných rodinných vztazích. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , týkajícího se předběžného opatření ve věci úpravy styku rodiče (žalobce) s nezl. , jméno FO, , nezjistil soud pro nynější řízení žádné nové rozhodné skutečnosti, nad rámec skutečností zjištěných z předchozích rozhodnutí opatrovnického soudu (viz hodnocení důkazů výše).

17. Z účastnické výpovědi žalobce soud rovněž nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, když žalobce ve výpovědi v podstatě zopakoval skutková tvrzení učiněná v rámci žalobního návrhu na zrušení vyživovací povinnosti, resp. v rámci procesní obrany proti návrhu žalovaného na zvýšení výživného.

18. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V rozhodném období, tj. od , datum, dosud byl (je) žalovaný studentem (aktuálně 4. ročníku) , právnická osoba, , adresa, , oboru 18-20-M/01 , právnická osoba, , programu Kybernetická bezpečnost, s denní formou vzdělávání, kde se platí školné , částka, za rok. Žalovaný bydlí s matkou v jejím domě společně s nezl. sestrami žalovaného , jméno FO, a Julií a se současným manželem matky , jméno FO, . Žalobce bydlí sám ve vlastním domě s pořizovací cenou , částka, , kterou hradil částečně z peněz z vypořádání společného jmění manželů a dále z hypotečního úvěru ve výši , částka, se splátkou , částka, měsíčně. Žalobce dále splácí úvěr na opravy domu ve výši , částka, se splátkou , částka, měsíčně jakož i půjčku od zaměstnavatele na bytové zařízení a stavební úpravy (, částka, , předtím , částka, ). Žalobce nadále pracuje v Otrokovicích u spol. , právnická osoba, ., s průměrným čistým měsíčním příjmem za červen až prosinec 2021 ve výši , částka, , za rok 2022 ve výši , částka, , za rok 2023 ve výši , částka, a za leden až srpen 2024 ve výši , částka, , přičemž za dojíždění do práce vydá žalobce cca , částka, měsíčně. Po odečtení nákladů na dojíždění do práce tedy žalobce dosahuje příjmu ze zaměstnání , částka, čistého, jeho další příjem z pronájmu bytu činí po odečtení výdajů na hrazené služby spojené s užíváním bytu částku cca , částka, měsíčně. Žalobce je adoptivním otcem žalovaného, přičemž stran jejich vzájemného komplikovaného, mnohdy až nenávistného vztahu, odkazuje soud pro stručnost a přehlednost rozhodnutí na dílčí skutková zjištění (viz shora) jakož i na právní posouzení věcí (viz níže).

19. Podle ustanovení § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále také „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

20. Podle ustanovení § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

21. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

22. Podle ustanovení § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

23. Podle ustanovení § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

24. Podle ustanovení § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

25. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu se soud zprvu zabýval důvodností žaloby žalobce na zrušení vyživovací povinnost. S obecnou argumentací žalobce ohledně aplikace korektivu dobrých mravů na vyživovací povinnost lze v zásadě souhlasit. Dle zásady vyjádřené v § 96 odst. 2 již neúčinného zákona o rodině platilo, že výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Tato zásada se uplatnila při rozhodování o výživném v případě, kdy povinná osoba namítala, že tato podmínka pro přiznání výživného není splněna. Ačkoliv zákon č. 89/2012 Sb. tuto zásadu výslovně nepřevzal, tak při aplikaci hlediska dobrých mravů je třeba nadále vycházet z obecné zásady soukromého práva definované § 2 odst. 3 o. z., dle které výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, což ostatně potvrdil i Ústavní soud v usnesení ze dne , datum, , č. j. III. ÚS 96/16-1, ve kterém se zabýval otázkou výživného na zletilé dítě a v němž uvedl, že „úvaha soudu založená na aplikaci § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, resp. § 96 odst. 2 zákona o rodině, popř. § 2 odst. 3 občanského zákoníku musí být také v každém konkrétním případě podložena konkrétními zjištěními, z nichž plyne, že výkon práva je v rozporu s dobrými mravy.“ Hledisko dobrých mravů tedy zůstává i přes změnu právní úpravy nadále významným kritériem při rozhodování o výživném.

26. V posuzované věci soud neshledal, že by chování žalovaného vůči žalobci bylo natolik v rozporu s dobrými mravy, aby bylo možné učinit závěr o tom, že žalobce, coby adoptivní otec, nemá vůči žalovanému vyživovací povinnost. Jakkoliv jednání žalovaného vůči žalobci nebylo vždy adekvátní věku žalovaného a jeho rozumové a mravní vyspělosti, což soud promítl do výše výživné (viz níže), nelze ovšem odhlédnout od toho, že v převážné většině situací byly neadekvátní reakce žalovaného vyvolány jednáním samotného žalobce, který sice prima facie projevoval o žalovaného zájem, nicméně málokdy si odpustil (nejen) podprahové narážky na žalovaného, ať již se jednalo o spor o jméno a příjmení žalovaného, o jeho studium, o jeho roli coby ochránce mladší sestry a matky (bývalé manželky žalobce). Chování žalobce by se rovněž dalo charakterizovat tak, že se prostřednictvím žalovaného pokoušel tzv. bojovat se svojí bývalou manželkou a řešit spory týkající se výkonu rodičovských práv a povinností ve vztahu k nezl. , jméno FO, , což vyplývá např. z e-mailové konverzace mezi účastníky, kde žalobce kupř. až paranoidním způsobem tvrdí, že e-maily píše za žalovaného jeho matka. Chování žalobce vůči žalovanému vykazuje rovněž prvky tzv. naschválů, když v tomto směru lze poukázat např. na slušnou žádost žalovaného o udělení souhlasu se změnou jména a příjmení žalovaného, na což žalobce reagoval udělením souhlasu se změnou jména a příjmení, o němž mu však muselo být zřejmé, že takové jméno a příjmení si žalovaný nepřeje. Skutečnost, že mnohdy nevhodné reakce žalovaného mají svůj původ v předchozím chování a „výchově“ žalobce, vzal soud za prokázané rovněž ze skutkových zjištění soudu v předchozích opatrovnických řízeních, dle nichž měl žalobce v rámci výchovy sklony k užívání vulgárních výrazů, křiku a zřejmě i k fyzickým trestům, a to již od roku 2014, kdy žalobci umřel jeho otec.

27. V návaznosti na zamítnutí žaloby žalobce na zrušení vyživovací povinnost se soud dále zabýval vzájemným návrhem žalovaného na zvýšení výživné. Soud předesílá, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, stanovená rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na částku , částka, měsíčně, již tehdy neodpovídala zejména zjištěným majetkovým poměrům žalobce. Při úvahách o výši vyživovací povinnosti vycházel nyní soud primárně z doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti, dle níž by podíl výživného na příjmu povinného (žalobce) měl činit zpravidla 18 % za situace, kdy povinný má dvě vyživovací povinnosti a oprávněný (žalovaný) se nachází v životní etapě středoškolského či vyššího vzdělávání (zpravidla 16 let věku a více). Žalovaný byl po rozhodnou dobu (za kterou je požadováno zvýšení výživného) středoškolským studentem s denní formou vzdělávání, soustavně se připravoval/připravuje na budoucí povolání, v důsledku čehož nebyl/není schopen sám se živit, stav odkázanosti žalovaného na výživu povinných osob je tedy ve smyslu § 911 o. z. dán. Stran majetkových poměrů povinné osoby (žalobce) vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných opatrovnickými soudy (viz zejm. odst. 7 a 8) s tím, že za období od , datum, do , datum, vycházel z čistého příjmu žalobce (ve smyslu doporučující tabulky) ve výši , částka, , za období od , datum, do , datum, z čistého příjmu žalobce ve výši , částka, a od , datum, dosud z čistého příjmu žalobce ve výši , částka, , k němuž dospěl součtem čistého příjmu ze zaměstnání a nájmu bytu, po odečtení nákladů na udržení těchto příjmů v podobě cestovních výdajů do zaměstnání. Jak již bylo avizováno výše, soud redukoval výslednou výši výživného přibližně o 20 % v důsledku chování žalovaného vůči žalobci, které, ač mělo převážně původ v jednání žalobce, dosahovalo mnohdy takové intenzity a rozporu s dobrými mravy, že to odůvodňuje snížení rozsahu vyživovací povinnosti žalobce vůči žalovanému. Žalovaný kupř. označil žalobce hanlivými výrazy jako „Satan“ či „Hitler“, vícekrát žalobci sdělil, ať mu dá pokoj, že ho nemá rád, pouze ho trpěl, není jeho synem a už ho nechce nikdy vidět, přičemž k výslovným dotazům žalobce na studium žalovaný odpovídal vyhýbavě, když nechtěl uvést konkrétní školu, kterou studuje, ani konkrétní prospěch. Na tomto místě lze jen spekulovat, zda to mohlo být zapříčeno předchozí zkušeností žalovaného s nevyžádanými návštěvami žalobce ve škole (viz odst. 4), nebo se ze strany žalovaného jednalo o úmyslné nepodávání úplných informací o studiu. Ve spojení s ostatními aspekty chování žalovaného soud uzavřel, že žalovaný nemá právo na plnou výši výživného dle doporučují tabulky, neboť právo žalovaného na zásadně shodnou životní úroveň s žalobcem (§ 915 odst. 1 o. z) odpovídá mj. povinnosti žalovaného z vlastní vůle informovat žalobce vyčerpávajícím způsobem o stávajícím i plánovaném studiu, zvláště za situace, je-li studium žalovaného tou primární překážkou v možnosti samostatně se živit. Pro úplnost soud dodává, že matka žalovaného se na jeho výživě podílí zejména zajištěním bydlení, stravy, ošacení a úhradou pravidelných výdajů spojených se studium žalovaného.

28. V souladu s § 152 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), zamítl soud vzájemný návrh žalovaného v části, v níž nebylo v jednotlivých obdobích zvýšeno výživné.

29. V souvislosti se zpětným zvýšením výživného (§ 922 odst. 1 o. z.) vznikl žalobci nedoplatek na výživném za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, , když soud zohlednil žalobcem dosud hrazené výživné , částka, měsíčně. Za rok 2022 činí nedoplatek , částka, (35 200 – 8 000), za rok 2023 činí nedoplatek , částka, (115 200 – 24 000) a za rok 2024 a část roku 2025 činí nedoplatek , částka, (173 400 – 34 000), přičemž v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud umožnil žalobci zaplatit nedoplatek na výživném v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, měsíčně, a to s ohledem na zjištěné majetkové poměry žalobce (viz zejm. odst. 7 a 8).

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalovanému proti žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť neúspěch žalovaného spočíval (i s ohledem na rozhodnutí o žalobě žalobce) v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Žalovaným vynaložené náklady řízení sestávají z paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem ve výši , částka, (2 x , částka, ) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za vyjádření k žalobě a žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne , datum, , a dále z nákladů na zastoupení advokátem podle § 137 a § 151 odst. 2 o. s. ř. Odměna advokáta podle ustanovení § 11, § 8 odst. 2 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT“), ve znění účinném do , datum, , činí za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, a vyjádření ze dne , datum, ) částku , částka, (2 x , částka, ) a náhrada hotových výdajů činí , částka, za 2 úkony právní služby (2 x , částka, ) podle § 13 odst. 1, 4 AT. Odměna advokáta podle ustanovení § 11, § 9 odst. 2 a § 7 bod 4. AT ve znění účinném od , datum, dále činí za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení , Jméno advokátky, , účast na jednání dne , datum, , návrh na zvýšení výživného ze dne , datum, , doplnění vzájemného návrhu ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a návrh na provedení důkazů ze dne , datum, ) částku , částka, (6 x , částka, ) a náhrada hotových výdajů činí , částka, za 6 úkonů právní služby (6 x , částka, ) podle § 13 odst. 1, 4 AT. Náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT za 2 půlhodiny strávené na cestě k soudnímu jednání dne , datum, z Olomouce do , adresa, a zpět činí částku , částka, . Náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 AT, § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za cestu osobním automobilem na trase , adresa, a zpět při vzdálenosti 50 km, průměrné spotřebě 6,4 l nafty/100 km a ceně nafty , částka, /1 l, činí částku , částka, . Náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a náhrady cestovních výdajů, činí částku , částka, (vypočtené toliko ze čtyř úkonů právní služby učiněných , Jméno advokátky, , neboť žalovaný neosvědčil, že by , tituly před jménem, , jméno FO, byla plátkyní daně z přidané hodnoty). Celkové žalovanému vzniklé náklady řízení ve výši , částka, je žalobce ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť ještě před vyhlášením rozsudku došlo k ukončení zastupování žalovaného, tudíž se náhrada nákladů hradí přímo k rukám účastníka.

31. O náhradě nákladů řízení mezi státem a žalobcem rozhodl soud podle § 149 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaného, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupovala ustanovená advokátka. Soud rozhodl dle § 155 odst. 1 o. s. ř. toliko o základu náhrady nákladů řízení s tím, že samotná výše náhrady nákladů řízení bude určena v samostatném usnesení, jelikož v okamžiku vyhlášení rozsudku nebyla známa, neboť o přesné výši takovýchto nákladů lze rozhodnout až poté, co budou ustanovenému advokátu přiznány (dříve jejich výše není známa), k čemuž dosud nedošlo.