12 C 89/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno , tituly za jménem .D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému nárokem č. , hodnota, zaplacení částky , částka, (jistina , částka, a poplatek , částka, ) s úrokem z prodlení , částka, (ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ), s úrokem , částka, (ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ), s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, nárokem č. , hodnota, zaplacení částky , částka, (jistina , částka, a poplatek , částka, ) s úrokem z prodlení , částka, (ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ), s úrokem , částka, (ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ), s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a nárokem č. , hodnota, zaplacení částky , částka, (jistina , částka, a poplatek , částka, ) s úrokem z prodlení , částka, (ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ), s úrokem , částka, (ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ), s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Nárok odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. , právnická osoba, , (dále jen „původní věřitelka“), po předchozím řádném zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky, byla uzavřena dne , datum, smlouva o půjčce č. , hodnota, (dále také jako „smlouva 1“), dne , datum, smlouva o půjčce č. , hodnota, (dále také jako „smlouva 2“) a dne , datum, smlouva o půjčce č. , hodnota, (dále také jako „smlouva 3“). Na základě smlouvy 1 poskytla původní věřitelka žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s úrokem a dalšími sjednanými poplatky zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný od uzavření smlouvy 1 do dne sepsání žaloby uhradil celkem , částka, , přičemž poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Na základě smlouvy 2 poskytla původní věřitelka žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s úrokem a dalšími sjednanými poplatky zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný od uzavření smlouvy 2 do dne sepsání žaloby uhradil celkem , částka, , přičemž poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Na základě smlouvy 3 poskytla původní věřitelka žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s úrokem a dalšími sjednanými poplatky zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný od uzavření smlouvy 3 do dne sepsání žaloby uhradil celkem , částka, , přičemž poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , právnická osoba, . 2017. Původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou ze dne , datum, pohledávky za žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Z listiny označené jako smlouva o půjčce, datované dne , datum, , soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka téhož dne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s administrativním poplatkem , částka, , úrokem , částka, a poplatkem , částka, za hotovostní inkaso splátek (celková dlužná částka , částka, ) zavázal splatit původní věřitelce v 58 týdenních splátkách po , částka, .

5. Z listiny označené jako smlouva o půjčce, datované dne , datum, , soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka téhož dne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s administrativním poplatkem , částka, , úrokem , částka, a poplatkem , částka, za hotovostní inkaso splátek (celková dlužná částka , částka, ) zavázal splatit původní věřitelce v 58 týdenních splátkách po , částka, .

6. Z listiny označené jako smlouva o půjčce, datované dne , datum, , soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka téhož dne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu s administrativním poplatkem , částka, , úrokem , částka, a poplatkem , částka, za hotovostní inkaso splátek (celková dlužná částka , částka, ) zavázal splatit původní věřitelce v 58 týdenních splátkách po , částka, .

7. Z listin označených jako karta zákazníka, datovaných dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , soud zjistil, že původní věřitelka se před poskytnutím peněžních prostředků ve všech případech zabývala osobními a majetkovými poměry žalovaného.

8. Z listiny nadepsané jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne , datum, , vč. navazujících příloh (seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úhradě), soud zjistil, že původní věřitelka ještě před podáním žaloby převedla předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

9. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

10. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalovanému dle smlouvy 1 peněžní prostředky ve výši , částka, , dle smlouvy 2 peněžní prostředky ve výši , částka, a dle smlouvy 3 peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž před poskytnutím těchto prostředků zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného. Žalovaný uhradil původní věřitelce na smlouvu 1 celkem , částka, , na smlouvu 2 celkem , částka, a na smlouvu 3 celkem , částka, . Před podáním žaloby převedla původní věřitelka dotčené pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

11. Soud naopak nemá za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím peněžních prostředků jakkoliv ověřovala skutečnost, zda proti žalovanému není veden výkon rozhodnutí či exekuce.

12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

1. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZoSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

2. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému., právnická osoba, hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným celkem tři smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Před podáním žaloba uzavřela původní věřitelka s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě níž původní věřitelka postoupila žalobkyni předmětné pohledávky za žalovaným; žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace.

4. Soud se dále zabýval tím, zda původní věřitelka neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěry v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci , spisová značka, -, právnická osoba, ., , jméno, ). V rozsudku ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , , právnická osoba, . , jméno FO, a další, , právnická osoba, vyložil čl. , číslo, směrnice , číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle , právnická osoba, zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně., právnická osoba, závěr, zda byly spotřebitelské úvěry poskytnuty žalovanému v rozporu s § 9 odst. 1 ZoSÚ, jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému. Z provedeného dokazování přitom soud nemá za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím úvěrů jakkoliv ověřovala, že proti žalovanému není veden výkon rozhodnutí či exekuce, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li původní věřitelka před poskytnutím úvěrů existenci případných exekucí vedených proti žalovanému, poskytla žalovanému spotřebitelské úvěry v rozporu s § 9 odst. 1 ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nelze uzavřít, zda původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, aby bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelské úvěry splácet. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná např. z Centrální evidence exekucí (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován , právnická osoba, ) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. V kontextu shora uvedeného poté nelze přistoupit ani na obvyklou argumentaci zejména nebankovních poskytovatelů úvěrů/zápůjček, že jim žádný právní předpis výslovně neukládá, aby před poskytnutím úvěru prováděli lustraci v Centrální evidenci exekucí. Naopak, tato povinnost je vyjádřena v § 9 odst. 1 ZoSÚ, konkrétně slovy „a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.“6. S ohledem na shora uvedené se soud ani nezabýval konkrétními osobními a majetkovými poměry žalovaného, které původní věřitelka v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti zjistila, jelikož vzhledem k popsaným deficitům tohoto procesu ze strany původní věřitelky by veškerá další zjištění byla nadbytečná.

7. Neunesení důkazního břemene žalobkyní stran skutečnosti, zda původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, aby bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelské úvěry splácet, má za následek, že spotřebitelské úvěry byly žalovanému poskytnuty v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 ZoSÚ, což způsobuje neplatnost smluv o úvěru. Navzdory znění ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ se jedná o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo výše cit. rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci , spisová značka, -, právnická osoba, ., , jméno8. Jelikož žalobkyně požadovala vrátit na jistině méně, než žalovaný původní věřitelce uhradil, nemohl soud vztah mezi účastníky právně kvalifikovat ani jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně dle § 2993 o. z. (plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila). S ohledem na shora uvedené soud zamítl žalobu v celém rozsahu pro neunesení důkazního břemene žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.