Okresní soud v Přerově · Rozsudek

12 C 90/2022

č. j. 12 C 90/2022-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-23 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPR:2022:12.C.90.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Přerově rozhodl, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná z důvodu porušení dobrých mravů kvůli zjevně nepřiměřené výši roční procentní sazby nákladů. Soud uznal žalobkyni právo na náhradu jistiny, která byla žalovanému poskytnuta, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně. Nároky na kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení z částky představující souhrnný poplatek byly zamítnuty, protože nevyplývají z bezdůvodného obohacení. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení pouze ve výši jistiny, nikoli v případě dalších nároků.

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky částka, b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, c) úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do datum, d) úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhá proti žalovanému zaplacení částky částka (jistina částka, souhrnný poplatek částka), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka za období od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, dne datum uzavřela spol. právnická osoba, (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě níž poskytla původní věřitelka v hotovosti v den uzavření smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce i souhrnný poplatek ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku sepsání žaloby uhradil pouze částku částka (poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum).

2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Z listiny označené jako smlouva o půjčce soud zjistil, že na základě ujednání obsažených v této listině poskytla dne datum původní věřitelka žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši částka. Celkovou částku ve výši částka se žalovaný zavázal splatit původní věřitelce v 53 týdenních hotovostních splátkách po částka. Výše roční procentní sazby nákladů v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků žalovanému (dále jen„ RPSN“) činila 206,8 %.

4. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek vč. příslušného seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že se původní věřitelka dohodla dne datum s žalobkyní na převodu pohledávky (vč. příslušenství) za žalovaným ze smlouvy číslo.

5. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že původní věřitelka odeslala žalovanému dne datum doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu, a to na adresu adresa žalovaného.

6. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odeslala žalovanému dne datum doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do datum.

7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka převedla na žalobkyni pohledávku za žalovaným, jakož i skutečnost, že dne datum původní věřitelka na základě ujednání obsaženého v listině označené jako smlouva o půjčce poskytla žalovanému v hotovosti částku částka, kterou se žalovaný zavázal společně se souhrnným poplatkem ve výši částka vrátit původní věřitelce v 53 týdenních hotovostních splátkách po částka, v důsledku čehož RPSN činila 206,8 %. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný původní věřitelce či žalobkyni čehokoliv uhradily, tato ničím neprokázaná skutečnost zůstala pouze v rovině žalobního tvrzení. Původní věřitelka odeslala dne datum žalovanému oznámení o postoupení pohledávky společně s výzvou k úhradě dlužné částky, a to na adresu adresa žalovaného. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky nejpozději do datum.

8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

11. Podle ustanovení § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Z hlediska právního posouzení dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. s obsahem uvedeným výše v odstavci 3. tohoto rozsudku. Dne datum uzavřela původní věřitelka s žalobkyní smlouvu o postoupení souboru pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě které postoupila původní věřitelka žalovanou pohledávku vč. příslušenství ze smlouvy o půjčce žalobkyni. Žalobkyni tudíž v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Soud se dále zabýval obsahem smlouvy o půjčce (výší RPSN) z hlediska souladu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je dle ustanovení § 39 obč. zák. absolutně neplatná. Mezi stranami ujednaná„ cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku ve výši částka je ve vztahu k půjčené jistině ve výši částka zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 206,8 %. Nepřiměřenost sjednané výše ceny peněz soud považuje za natolik závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek absolutně neplatnou. Soudu je z úřední činnosti známo, že původní věřitelka podniká v oblasti poskytování zejména spotřebitelských úvěrů při sjednávání obchodních úroků v obdobné výši, tudíž by zřejmě neměla zájem uzavřít smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku, v důsledku čehož tuto část smlouvy považuje soud za neoddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy o půjčce jako celku.

13. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně podle ustanovení § 457 obč. zák., jelikož původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a současně nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný původní věřitelce či žalobkyni něčeho uhradil. Ačkoliv původní věřitelkou poskytnutá jistina žalovanému činila částku částka, soud nemohl v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrh žalobkyně co do požadované jistiny a přisoudit jí více, než čeho se na jistině domáhala. Proto soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení jistiny v takové výši, jakou požadovala v žalobě, tj. částku částka. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť žalovaný se dostal do prodlení den následující po uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené v předžalobní upomínce (nejpozději do datum). příjmení první výzvu žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení považoval soud až předžalobní upomínku, neboť dříve učiněná výzva spojená s oznámením o postoupení pohledávky byla zaslána žalovanému na adresu, ohledně níž nebylo v řízení zjištěno, že by ji žalovaný kdy uvedl jako adresu pro doručování nebo že by se na ni někdy fakticky zdržoval; takovou skutečnost ostatně žalobkyně v průběhu řízení ani netvrdila.

14. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným neuhrazenou jistinu (výrok II. písm. a)), neboť tento nárok vyplývá z absolutně neplatné smlouvy o půjčce. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. písm. b), c)), jakož i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení (souhrnný poplatek), s jehož vydáním se žalovaný dostal do prodlení (výrok II. písm. d)).

15. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.