12 C 90/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené dne datum, a celé jméno manžela, narozeného dne datum, uzavřené dne datum před Městským úřadem Přerov, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž se účastníci vzdali práva podat odvolání (§ 207 odst. 1 o. s. ř.).

2. Předmětem řízení je návrh manželky na rozvod manželství uzavřeného dne datum před Městským úřadem Přerov, k němuž se manžel podáním ze dne datum výslovně připojil.

3. Na základě provedených listinných důkazů, výslechu manželů a jejich shodných skutkových tvrzení, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem Přerov. Z manželství se účastníkům narodil nezl. jméno celé jméno manžela, datum narození. Jiné společné nezletilé děti manželé nemají. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, byla mj. na dobu po rozvodu manželství schválena dohoda manželů o péči a výživě ve vztahu k nezletilému. Manželé dosud bydlí společně v jednom bytě, každý však obývá jinou ložnici, od počátku manželství společně hospodaří tak, že každý z manželů platí dle dohody určité věci/služby, intimně se nestýkají cca 5 let, vzájemně komunikují pouze na formální úrovni, ohledně péče o nezletilého syna jsou však schopni se dohodnout. Manželství považují oba za formální svazek neplnící své základní funkce, přičemž ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství poté spočívají ve špatné komunikaci, v oboustranném citovém odcizení a v odlišném náhledu na trávení volného času.

4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

5. Podle ustanovení § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

6. Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

7. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Existence kvalifikovaného rozvratu manželství je v posuzované věci dána zejména tím, že manželé nikoliv jen po přechodnou dobu netvoří manželské společenství, což samo o sobě svědčí o hlubokém a trvalém rozvratu manželství, který je v daném případě rovněž nenapravitelný z důvodu absence jakékoliv vůle manželů obnovit manželské společenství. Manželství účastníků tak představuje pouhý formální svazek dvou osob, který již neplní žádnou ze svých funkcí a zejména není v souladu se skutečným stavem. Příčiny rozvratu manželství, jak byly zjištěny z provedeného dokazování, mají s ohledem na jejich charakter svůj původ u každého z účastníků a není možné postavit najisto, v jaké míře se ten který účastník podílel na rozvratu manželství. příjmení manželství konečně nebrání ani § 755 odst. 3 o. z., neboť o poměrech nezletilého dítěte manželů na dobu po rozvodu manželství bylo již pravomocně rozhodnuto.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., neboť okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, přičemž ani jeden z manželů náhradu nákladů řízení nepožadoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit kterémukoliv matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.