12 C 95/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, neboť spol. právnická osoba, (dále jen „původní věřitelka“) poskytla žalovanému na bankovní účet č. č. účtu pod VS: var. symbol částku v celkové výši částka, a to v platbách částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum a částka dne datum, přičemž žalovaný ke dni podání žaloby dosud ničeho neuhradil. Pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla smlouvou ze dne datum postoupena spol. De Vries právnická osoba., (dále jen „přechodná věřitelka“), a poté byla smlouvou ze dne datum postoupena dále žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky, datované dne datum, vč. poštovního podacího lístku, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyrozuměl jménem původní věřitelky žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na přechodnou věřitelku a poté dále na žalobkyni.

5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne datum, vč. seznamu pohledávek, soud zjistil, že původní věřitelka se sice dohodla s přechodnou věřitelkou na převodu souboru pohledávek, jež měly být specifikovány v seznamu pohledávek, nicméně soud z těchto listin nemá za prokázané, že by se dotčená pohledávka původní věřitelky za žalovaným, původně ze smlouvy o úvěru, stala skutečně předmětem výše uvedeného převodu. Z důvodu nedostatku odlišovacích znaků (oproti ostatním v seznamu uvedeným pohledávkám) totiž nelze v seznamu pohledávek jednoznačně identifikovat právě žalobou uplatněnou pohledávku, zvláště za situace, kdy se žalobkyně domáhá přiznání nároku nikoliv z titulu uzavřené smlouvy, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení.

6. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní zástupce žalobkyně vyrozuměl jménem původní věřitelky žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na přechodnou věřitelku a poté dále na žalobkyni. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by jakákoliv pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla na základě dohody převedena na přechodnou věřitelku, tudíž i na žalobkyni.

8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

10. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by původní věřitelka postoupila přechodné věřitelce jakoukoliv pohledávku (ať již ze smlouvy či z bezdůvodného obohacení) za žalovaným. Jakkoliv žalobkyně uvádí, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, tak v režimu § 1882 o. z., kde chybí pravidlo původně obsažené v § 526 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nastupuje požadavek na doložení postupní smlouvy samotné, a nikoliv pouze oznámení postupitele o tomto postoupení. Účinky notifikace dlužníkovi a její dopad na soluční účinek nesmí být zaměňovány s požadavky, kterými podmiňují prokázání postoupení soudy v případě vymáhání pohledávky postupníkem či při změně účastenství v již běžícím řízení. Na prokázání převodu pohledávky jsou kladeny přísnější podmínky než na samotné postoupení, tudíž je k němu vyžadováno prokázání existence postupní smlouvy. Jak přitom vyplývá z hodnocení důkazu (viz odst. 5), soud nemá za prokázané postoupení pohledávky z původní věřitelky na přechodnou věřitelku, tudíž žalobu pro neunesení důkazního břemene stran aktivní věcné legitimace zcela zamítl a případným postoupením pohledávky z přechodné věřitelky na žalobkyni se z důvodu procesní ekonomie již nezabýval, a to zcela v souladu se zásadou, dle níž nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nad rámec uvedeného soud dodává, že v posuzovaném případě nebylo prokázáno ani učinění notifikačního úkonu původní věřitelkou, když dotčené vyrozumění odeslal právní zástupce žalobkyně sice jménem původní věřitelky, žalobkyně ovšem v řízení nepředložila plnou moc, na základě které by její právní zástupce mohl žalovaného vyrozumět o postoupení pohledávky jménem původní věřitelky (postupitele).

11. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.