13 C 154/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Stejskalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku , částka, převodem na účet. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, . a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Žalobkyně se nyní domáhá částky , částka, jako bezdůvodného obohacení, neboť není schopna doložit úvěrovou smlouvu, ale uvedená částka byla žalovanému poskytnuta a žalovaný ji nevrátil. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se s , právnická osoba, . dohodly na převodu nějakého množství pohledávek. Soud však z uvedené smlouvy nemá za prokázané, že došlo právě k převodu pohledávky vůči žalovanému. Dle článku II. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek mají být postupované pohledávky v seznamu identifikovány názvem produktu, číslem smlouvy, datem uzavření smlouvy, výší jistiny, úroků, poplatků a jiného příslušenství, datem ukončení smlouvy nebo datem prohlášení dluhu za splatný, jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka a jeho dalšími kontaktními údaji (adresa, e-mail, telefonní číslo). Seznam pohledávek předložený ke smlouvě o postoupení tyto údaje neobsahuje. Soud proto neuvěřil, že předložený seznam pohledávek je skutečně přílohou č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek, tedy nevzal za prokázané, že by skutečně došlo k postoupení pohledávek označených v uvedeném seznamu. Z přiložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, nebylo zjištěno, že by právě pohledávka za žalovaným byla postoupena z , právnická osoba, . na žalobkyni, když sama žalobkyně tvrdí, že pohledávku za žalovaným nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou však žalobkyně k důkazu nedoložila. Soud tudíž z uvedených smluv a přiložených příloh nemá za prokázané, že došlo právě k převodu pohledávky vůči žalovanému.

4. Dále soud k důkazu provedl oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , ze kterého bylo zjištěno, že žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky, k němuž mělo dojít na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, ; v oznámení je jako odesílatel uvedena právní předchůdkyní žalobkyně., právnická osoba, ohledem na tyto skutkové závěry týkající se otázky aktivní legitimace žalobkyně se soud blíže nezabýval dalšími předloženými důkazy.

6. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Soud nemohl uzavřít, že by na základě předložených smluv o postoupení pohledávek a předloženého seznamu pohledávek nabyla žalobkyně pohledávku vůči žalovanému (viz výše). Závěr o platném postoupení pohledávek nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky odeslaného původním věřitelem, neboť oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“¨), je pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení. Nadto si soud nemohl nevšimnout, že oznámení o postoupení pohledávky odkazuje na postupní smlouvu ze dne , datum, , zatímco podle žalobních tvrzení mělo k postoupení dojít na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne ze dne , datum, a žalobkyně předložila k důkazu postupní smlouvu ze dne , datum, . V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalovanému, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.