13 C 173/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 347 007,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, , úrok ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhá zaplacení částky , částka, , úroků ve výši 9,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení původně částky , částka, spolu s úrokem 2 % měsíčně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,3 % ročně od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Po částečném zpětvzetí a připuštění změny žaloby se domáhal částky , částka, (z toho jistina , částka, a úrok do , datum, ve výši , částka, ) s úrokem 2 % měsíčně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalobce uzavřel s žalovaným jako podnikatelem smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě které mu poskytnul dne , datum, úvěr ve výši , částka, , úročený podle Smlouvy sazbou 2 % měsíčně. Za poskytnutí úvěru se žalovaný dle čl. 2.5 Smlouvy zavázal uhradit žalobci poplatek ve výši , částka, , který měl být rovnou stržen z poskytnutého úvěru. Úvěr včetně sjednaného úroku se pak žalovaný dle čl. 2.6 Smlouvy zavázal vrátit nejpozději do , datum, . Žalovaný je se splněním svého závazku vrátit úvěr včetně smluveného úroku od , datum, v prodlení, neboť dosud uhradil v souhrnu toliko částku , částka, , když dne , datum, uhradil částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Ke dni , datum, dlužil na jistině částku ve výši , částka, . Z důvodu prodlení žalovaného vznikl žalobci dle čl. 3.1 Smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, a současně i nárok na úrok z prodlení z dlužné částky, vedle nadále běžícího úroku z úvěru. Smlouva byla uzavřena s žalovaným jako podnikatelem a smluvní vztah se tak neřídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru․ Žalovaný podniká v oboru hostinská činnost pod IČ , IČO, , kdy provozoval hospodu. Žalovaný je rovněž jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, ., jejíž IČO , IČO, , bylo omylem uvedeno v záhlaví smlouvy o úvěru namísto IČO žalovaného. Žalovaný byl vlastníkem nemovitostí na adrese , adresa, , které chtěl v roce 2023 prodat a žalobce byl poptán ohledně jeho realitních a konzultačních služeb. Výsledkem jednání bylo v první fázi jen poskytnutí podnikatelského úvěru na překlenutí provozu restaurace a dalších podnikatelských závazků do doby prodeje nemovitostí, který měl nastat až v pozdější fázi, ale to už žalovaný s žalobcem ukončil spolupráci. Jednalo se tak o jednorázovou transakci a nikoli podnikatelskou činnost žalobce, který obdobným způsobem finanční prostředky neposkytuje. Žalovaný nakonec nemovitosti prodal sám, přičemž z výnosů prodeje žalobci svůj dluh, byť třeba jen zčásti neuhradil. Žalobce žalovaného označil datem narození a bydlištěm, když příjemcem úvěru byl žalovaný nikoli jeho společnost označená ve smlouvě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas. Soud proto rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , že byla uzavřena mezi žalobcem jako podnikatelem označeným jako zapůjčitel a žalovaným jako podnikatelem označeným IČ , IČO, jako vydlužitelem, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, na účet žalovaného a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 2 % p.m. (měsíčně) a to za každý byť i započatý měsíc. Poplatek za sjednání půjčky ve výši , částka, byl sražen z částky zápůjčky v den odeslání zápůjčky. Celkem bylo odesláno žalovanému , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s úrokem za 5 měsíců (, částka, měsíčně) celkem , částka, do , datum, , kdy byla sjednána splatnost zápůjčky. Podle čl. 3.1 Smlouvy, v případě prodlení s úhradou úvěru(zápůjčky) či úroku z ní dlužné se zavázal žalovaný uhradit jednorázovou smluvní pokutu ve výši , částka, , která je přiměřená vzhledem k zajištění pohledávky a vychází z míry smluvní spolehlivosti vydlužitele, kterou nelze odhadnout, proto se jedná o větší obchodní riziko a nelze to považovat za rozpor s dobrými mravy. Žalovaný s výší veškerých poplatků, smluvních pokut a úroků z prodlení výslovně souhlasí a nepovažuje je za nepřiměřené a odporující dobrým mravům. Žalovaný prohlásil, že má zajištěný příjem dostatečného množství prostředků pro řádné a včasné splnění veškerých závazků z této smlouvy a nemá k dnešnímu dni jiné než uvedené splatné a nezaplacené závazky, které by mohly mít negativní vliv na povinného dostát jeho platebním závazkům z této smlouvy. Smlouva je podepsána oběma účastníky.

4. Z potvrzení o provedení odchozí úhrady má soud za prokázáno, že na účet žalovaného uvedený ve smlouvě byla dne , datum, provedena úhrada z účtu s názvem , Jméno žalobce, ve výši , částka, .

5. Žalobce má živnostenské oprávnění - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona s obory činností Zprostředkování obchodu a služeb a Velkoobchod a maloobchod, a dále živnostenského oprávnění Realitní zprostředkování. V oboru poskytování úvěrů, finančních služeb, podnikatelské oprávnění nemá.

6. Žalovaný pod IČ , IČO, má živnostenské oprávnění - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona s obory činností Zprostředkování obchodu a služeb, poskytování software, příprava a vypracování technických návrhů, poskytování technických služeb atd, a dále živnostenského oprávnění Hostinská činnost, prodej kvasného lihu a lihovin. Žalovaný je rovněž jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, ., jejíž IČO , IČO, .

7. Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému výzvu k úhradě dluhu a výzvu k úhradě smluvní pokuty ve výši , částka, do , datum, , v níž uvedl, že žalovaný je od , datum, v prodlení, jak vyplývá z této výzvy a z podacího lístku ze dne , datum8. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalobce žalovanému jako podnikateli poskytl úvěr ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do , datum, , včetně smluveného poplatku za poskytnutí úvěru , částka, s úrokem ve výši 2 % měsíčně, který do této doby činil , částka, . Podle tvrzení žalobce žalovaný dne , datum, uhradil částku ve výši , částka, , v tomto okamžiku žalovaný dlužil celkem , částka, , sestávající z jistiny úvěru , částka, a úroku za 5 započatých měsíců trvání úvěru po , částka, ve výši , částka, . Úhradu žalovaného ve výši , částka, ze dne , datum, soud započítal podle § 1932 o.z. v celé částce na smluvní úrok, tedy žalovaný nadále k datu , datum, dlužil celkem , částka, , z toho , částka, na jistině a , částka, na úrok. Dne , datum, uhradil částku ve výši , částka, , v částce , částka, na smluvní úrok a v částce , částka, na jistinu, tedy žalovaný nadále k datu , datum, dlužil už jen na jistině částku ve výši , částka, . Dne , datum, se stal splatným měsíční úrok za další započatý měsíc trvání úvěru, který činí 2 % z jistiny , částka, , tedy , částka, . Žalovaný dne , datum, uhradil částku ve výši , částka, , v tomto okamžiku žalovaný dlužil , částka, na jistině a , částka, na úroku, úhrada byla započtena v částce , částka, na smluvní úrok a v částce , částka, na jistinu, tedy žalovaný nadále k datu , datum, dlužil jen jistinu ve výši , částka, . Dne , datum, uhradil částku ve výši , částka, na jistinu, tedy žalovaný nadále k datu , datum, dlužil už jen na jistině částku ve výši , částka, . Dne , datum, žalovaný uhradil částku ve výši , částka, , kterou soud započetl na úroky z úvěru, jak bude vysvětleno v právním hodnocení (odst. 19 tohoto odůvodnění).

9. Soud posoudil nárok žalobce podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 1932 odst. 1) o.z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

13. Vzhledem k tomu, že žalovanému byl úvěr poskytnut jako podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti, nikoli jako spotřebiteli (§ 419 o.z.), nejedná se o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ je „poskytovatelem úvěru“ ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Žalobce podniká v jiném odvětví a úvěr neposkytl v rámci „obvyklého výkonu podnikatelské činnosti“, nýbrž jednorázově jako podnikatelskou výpomoc. Žalovaný jednal v příčinné souvislosti se svým podnikáním (provoz restaurace), tudíž nesplňuje definici spotřebitele. Z toho tedy plyne, že nejde o „spotřebitelský úvěr“ ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ; povinnosti podle § 86 a násl. citovaného zákona na tento vztah nedopadají. Soud však aplikoval následující ustanovení tohoto zákona, jak je vysvětleno níže.

14. Podle ustanovení § 122 odst. 1 ZoSÚ, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b)úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c)smluvní pokutu.

15. Podle ustanovení § 122 odst. 2 ZoSÚ, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, .

16. Podle ustanovení § 122 odst. 4 ZoSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

17. Podle ustanovení § 122 odst. 5 ZoSÚ, odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

18. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky jako podnikateli byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z., přičemž se nejedná se o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl úvěrující žalobce úvěrovanému žalovanému částku ve výši , částka, včetně smluveného poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , a žalovaný měl částku vrátit s úrokem ve výši 2 % měsíčně. Žalovaný uhradil celkem , částka, ke dni , datum, a zároveň s ní zaplatil i splatné příslušenství, tedy úrok do , datum, . Dlužnou tedy zůstala jistina ve výši , částka, a úrok z úvěru od , datum, . Podle § 1932 o.z. bylo třeba započíst jednotlivé zaplacené splátky nejdříve na úhradu nákladů již určených, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu. Náklady spojené s případným vymáháním pohledávky nebyly určeny, proto soud úhrady žalovaného započítal (stejně jako žalobce) na sjednané úroky ve výši 2 % měsíčně, tedy 24 % ročně avšak pouze do , datum, . Předmětná úvěrová smlouva sice podle svého obsahu není smlouvou o spotřebitelském úvěru, nicméně ve smyslu ust. § 122 odst. 5 ZoSÚ, je nutno odst. 1, 2 a 4 tohoto ustanovení na předmětnou věc aplikovat, neboť tato ustanovení je třeba použít přiměřeně na jakoukoliv odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde sice dlužník není spotřebitelem, ale je fyzickou osobou, což žalovaný je. Proto bylo možno žalobci ze skutečně dlužné jistiny ve výši , částka, podle ust. § 122 odst. 1, 5 zákona č. 257/2016 Sb., přiznat smluvený úrok pouze za dobu 90 dnů prodlení (tedy od , datum, do , datum, ) a dále již jen úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tedy 15 % ročně.

19. Úrok z úvěru do , datum, činil podle smlouvy , částka, a byl uhrazen dne , datum, částkou ve výši , částka, (odst. 8), úrok 2 % z jistiny , částka, do , datum, činí částku , částka, a byl uhrazen splátkou ve výši , částka, dne , datum, , kdy jistina činila , částka, (295 500-14 090), proto dlužný úrok 2 % měsíčně činí od , datum, do , datum, činí celkem , částka, (součet , částka, +9 584,07). K tomu o výpočtu dospěl soud takto: ke dni , datum, činila jistina , částka, , úrok 2 % měsíčně od , datum, do , datum, z této jistiny (za 6 dnů) činí , částka, , dne , datum, žalovaný uhradil jistinu , částka, , výsledkem je jistina , částka, , úrok 2 % měsíčně od , datum, do , datum, z této jistiny za 55 dnů činí , částka, . Podle § 122 odst. 5 ZoSÚ náleží žalobci od , datum, úrok pouze ve výši 15 % ročně podle reposazby (k prvnímu dni prodlení) zvýšené o 8 % bodů. Úrok kapitalizovaný od , datum, do , datum, (za 172 dnů) z jistiny , částka, ve výši 15 % ročně činí částku , částka, . Celkem tedy činí dlužný úrok z úvěru do , datum, částku , částka, . Žalovaný uhradil na úrok dne , datum, 1 000 Kč, tato částka pak musí být zohledněna v dlužném úroku ke dni , datum, . Výsledkem je úrok , částka, . Celková výše dlužné částky, kterou je dle shora uvedeného odůvodnění povinen žalovaný žalobci zaplatit pak činí celkem částku , částka, , z toho dlužná jistina činí , částka, , smluvní pokuta , částka, , dlužný úrok , částka, . Ve zbylé části , částka, byla žaloba, s ohledem na výše uvedené, jako nedůvodná zamítnuta.

20. Podle smluvních ujednání žalobci vzniklo podle ust. § 2048 o. z. i právo na smluvní pokutu dle výše citovaných smluvních ujednání , částka, , jejíž výše je v souladu s ust. § 122 odst. 2 ZoSÚ.

21. Soud podle § 122 odst. 1, 5 ZoSÚ zamítl nárok na úrok ve výši 9 % ročně, když žalobce požadoval 2 % měsíčně, tedy 24 % ročně a má nárok pouze na úrok 15 %.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný v rozsahu 95,60 % (neúspěch 4,40 %), nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 91,20 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna podle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.). Odměna činí za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání) , částka, (3 x , částka, a jeden úkon , částka, ) a náhrada hotových výdajů , částka, za čtyři úkony právní služby (z toho 3x , částka, a 1 x , částka, ) podle § 13 odst. 4 a.t.. Cestovné k jednání z , adresa, a zpět 170 km osobním vozem , jméno FO, při kombinované spotřebě vozidla 14,7 litrů BA/100 km, při ceně paliva , částka, / l a sazbě , částka, /km podle vyhl. 475/2024 Sb. činí při výpočtu (14,7 x 35,80/100 + 5,80 =11,06x 170 = , částka, . Dále náleží náhrada za ztrátu času zástupce stráveného cestou ve výši , částka, (4 půlhodiny po , částka, ) podle § 14 odst.1, 3 a.t. Odměna za další úkony, kterými žalobce na výzvu soudu doplňoval žalobu a bral ji částečně zpět (z důvodu povodně jím špatného výpočtu) nebyla přiznána, neboť takové úkony nebyly účelně vynaloženy a nelze je přenášet na žalovaného. Správná a úplná skutková tvrzení měla být uvedena v podané žalobě, za niž náleží odměna v celé výši. Odměna a náhrady , částka, (bez SOP) jsou zvýšené o 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce , částka, , celkem , částka, z toho 91,20 % činí , částka, , které je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.