13 C 183/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Stejskalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení a) další částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 20,11 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) další částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu stát – Okresnímu soudu v adresa doplatek soudního poplatku za návrh ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet soudu č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou dne datum, datum a datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvy o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil.

2. První smlouva o půjčce č. hodnota byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 21 % ročně ve výši částka, s odměnou za zpracování zápůjčky částka a s náklady za hotovostní inkaso splátek částka. Celková dlužná částka byla splatná v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas. Uhradil pouze částka, které byly započítány částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny částka, poplatku částka, kapitalizovaného smluvního úroku částka (smluvní úrok ve výši 21 % ročně z jistiny za období od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení částka (úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny od datum do datum), úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

3. Druhá smlouva o půjčce č. hodnota byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 20,11 % ročně ve výši částka, s odměnou za zpracování zápůjčky částka a s náklady za hotovostní inkaso splátek částka. Celková dlužná částka byla splatná v 45 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas. Uhradil pouze částka, které byly započítány částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny částka, poplatku částka, kapitalizovaného smluvního úroku částka (smluvní úrok ve výši 20,11 % ročně z jistiny za období od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení částka (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od datum do datum), úroku ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

4. Žalobkyně obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

5. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum č. hodnota bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti částka, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši částka zahrnujícím úrok částka (21 % ročně), poplatek za administrativní činnost částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, zavázal splatit v 60 týdenních splátkách ve výši částka, celková splatná částka částka, RPSN 63,91 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.

7. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že k požadované půjčce ve výši částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, jsou uvedeny roky narození nezaopatřených dětí rok, rok a rok, uvedl na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na neočekávané výdaje, má další půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, nemá půjčku u jiné společnosti, má bankovní účet, má auto, je zaměstnaný jako montážní dělník s čistým měsíčním příjmem částka a jiné příjmy nemá, celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši částka, přičemž jsou rozepsány jednotlivé položky: nájem částka, telefon částka, výživné/splátky částka/částka, výdaje na domácnost částka. Je uvedena adresa výběru adresa, adresa trvalého pobytu adresa adresa a náhradní kontaktní adresa adresa. V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.

8. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že na smlouvu č. hodnota žalovaný uhradil celkem částka v různě velkých splátkách v období od datum do datum.

9. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum č. hodnota bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti částka, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši částka zahrnujícím úrok částka (20,108 % ročně), poplatek za administrativní činnost částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, zavázal splatit v 45 týdenních splátkách ve výši částka, pokud jde o první až předposlední splátku, a ve výši částka, pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka částka, RPSN 70,93 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.

10. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že k požadované půjčce ve výši částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, jsou uvedeny roky narození nezaopatřených dětí rok, rok a rok, uvedl na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na neočekávané výdaje, má další půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, není uvedeno, zda má půjčku u jiné společnosti či bankovní účet, má auto, je zaměstnaný jako vedoucí technik s čistým měsíčním příjmem částka a jiné příjmy nemá, celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši částka, přičemž jsou rozepsány jednotlivé položky: nájem částka, spoření/pojištění částka, telefon částka, výživné/splátky částka/částka, výdaje na domácnost částka. Je uvedena adresa výběru adresa, adresa trvalého pobytu adresa adresa a náhradní kontaktní adresa adresa. V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.

11. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že na smlouvu č. hodnota žalovaný uhradil celkem částka v různě velkých splátkách v období od datum do datum.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. hodnota smlouvy, přičemž v příloze č. hodnota jsou obě předmětné pohledávky uvedeny. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětných pohledávek a vyzvala ho k plnění; odesláno datum (viz podací lístek). Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum; odesláno datum (viz podací lístek).

13. Ze statistických dat právnická osoba (systém časových řad ARAD) bylo zjištěno, že u úvěrů na spotřebu se splatností od 1 do 5 let činila úroková sazba poskytovaná bankami v lednu rok 15,05 % ročně a v září rok 14,64 % ročně.

14. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemných dohod označených jako smlouva o půjčce obdržel peněžní prostředky ve výši částka a zavázal se vrátit celkem částku částka v týdenních splátkách po částka, ale uhradil toliko částka (první půjčka) a dále obdržel peněžní prostředky ve výši částka a zavázal se vrátit celkem částku částka v týdenních splátkách po částka, ale uhradil toliko částka (druhá půjčka). Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného před poskytnutím peněz. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávek za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do datum před podáním žaloby.

15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávek za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

16. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému hotovostní peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Při posuzování těchto závazkových vztahů soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelské smlouvy dle § 51a a násl. obč. zák., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouvy byly uzavřeny s právní předchůdkyní žalobkyně jako s dodavatelem podle § 52 odst. 2 obč. zák. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 52 odst. 3 obč. zák. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 9 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález právnická osoba ze dne datum, sp. zn. III. spisová značka, rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka)Anonymizováno 17. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. Uvedla také, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala poměry žalovaného v dostupných evidencích včetně centrální evidence exekucí. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Soud musí konstatovat, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného, nadto jsou zjevně vadné. Uvedený příjem žalovaného částka u první půjčky a částka u druhé půjčky ze zaměstnání je sice věrohodný (třebaže zjevně ne přesný a není ničím podložen, když nebyly předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva, které měla údajně mít právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy k dispozici, ale žalovaná je dle svých tvrzení nemá), ale údaje o výdajích žalovaného nelze považovat za přesvědčivé. Právní předchůdkyně žalobkyně jako celkové výdaje uvedla částka u první půjčky a částka u druhé půjčky. Dle kolonky o nezaopatřených dětech má žalovaný vyživovací povinnost ke třem dětem. U položky výživné/splátky jsou uvedeny výdaje částka/částka u první půjčky a částka/částka u druhé půjčky. Dále je zjevné, že při poskytnutí obou půjček již měl žalovaný sjednanou minimálně jednu další půjčku, avšak u druhé žádosti o půjčku právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezaznamenala, zda u ní či u jiné společnosti žalovaný nějakou půjčku sjednanou má či nikoliv, ačkoli zjevně minimálně jednu půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně sjednanou měl, když je i předmětem tohoto řízení. Zcela nevěrohodně působí údaj o nákladech na bydlení, když u první půjčky je uvedeno částka a u další poskytnuté o necelých osm měsíců později je uveden ještě nižší výdaj na nájem, a to částka, při nezměněné adrese trvalého pobytu i adrese výběru a náhradní kontaktní adrese. Snížení tohoto výdaje u druhé půjčky se tak jeví účelově s ohledem na snížení příjmu žalovaného. Nejsou uvedeny ani žádné výdaje na auto, které žalovaný vlastní. Uváděné částky výdajů jsou tak v obou případech, zejména co se týká nákladů na tři nezaopatřené děti, ale také na bydlení, zjevně podhodnocené a soudu je z vlastní činnosti známo, že se ve smlouvách uzavíraných s právní předchůdkyní žalobkyně částky stále opakují u všech klientů. Přesvědčivosti pak nepřidává ani to, že nejsou vyplněny všechny kolonky zákaznické karty. Pokud má žalovaný příjem částka, respektive částka a jen hrubým odhadem určené výdaje částka, respektive částka, tak není v jeho možnostech splácet částka, respektive částka u druhé půjčky měsíčně a mít k tomu ještě minimálně jednu další půjčku a hradit náklady tří nezaopatřených dětí, další běžné výdaje a mít nějaké prostředky pro neočekávané situace. Pokud jde o tvrzené ověřování majetkové situace žalovaného v dostupných evidencích, přičemž žalobkyně výslovně uvedla též lustraci v centrální evidenci exekucí, tak toto své tvrzení žalobkyně ničím nepodložila a sama uvedla, že žádné důkazy k tomuto tvrzení k dispozici nemá. Je tedy zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně naprosto rezignovala na své zákonné povinnosti a prověřování úvěruschopnosti žalovaného se řádně nevěnovala. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu § 9 spotř. z. a § 39 obč. zák.

18. Soud tedy dospěl k závěru, že obě uzavřené smlouvy o půjčce jsou absolutně neplatné. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 457 obč. zák. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatných smluv o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smluv však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku částka u první půjčky a již uhradil částku částka, tedy žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) celou jistinu odpovídající bezdůvodnému obohacení z neplatné smlouvy již obdržela. Proto soud podanou žalobu v tomto rozsahu ve výroku II. zamítl. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný obdržel částku částka u druhé půjčky a již uhradil částku částka, žalobkyně má tedy nyní právo na vrácení částky částka a v tomto rozsahu soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. Současně soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky, a to od datum, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy se splatnost jistiny váže na vyzvání, které žalobkyně učinila předžalobní výzvou ze dne datum, ve které stanovila splatnost nejpozději do datum, tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Pokud jde o výši úroku z prodlení, tak žalobkyně v žalobě požadovala úrok ve výši 8,05 % ročně a tímto žalobním žádáním je soud vázán.

19. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smluv o půjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smluv o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úroky z prodlení za dobu před splatností požadované a dosud nevrácené jistiny.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.

21. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.