13 C 186/2024
č. j. 13 C 186/2024-66
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově rozhodl o nároku na zaplacení úvěrové jistiny, úroků a poplatků v celkové výši 502 410,76 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně. Soud vydal rozsudek pro zmeškání, protože žalovaný byl řádně předvolán k jednání a k němu se bez omluvy nezúčastnil. Tvrzení žalobkyně o skutkových okolnostech byly považovány za nesporné podle § 153b odst. 1 o. s. ř. a nárok byl přiznán na základě smlouvy o úvěru a převodu pohledávky. Náhrada nákladů řízení byla přiznána v plné výši, včetně odměny advokáta a DPH, na základě § 142 a násl. o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Stejskalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 502 410,76 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka, částku částka a částku částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou dne datum a datum se žalobkyně (její právní předchůdkyně právnická osoba.) po žalovaném domáhala nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že právnická osoba. uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru Konsolidace půjček č. hodnota byla uzavřena dne datum po ověření úvěruschopnosti žalovaného a žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka, z něhož část ve výši částka byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část byla poskytnuta na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr s úrokem 10,1 % ročně a s ujednanými poplatky a pojištěním ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Žalovaný nehradil řádně a včas splátky, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovaný na jistině dluží celkem částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně se nyní domáhá jistiny částka, poplatků ve výši částka (poplatky za odeslání upomínek a za prohlášení úvěru za splatný), kapitalizovaného úroku ve výši částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení z úroku ve výši částka a s úrokem z prodlení z úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (sjednáno přirůstání úroku k jistině), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil, byl vyzván právní předchůdkyní žalobkyně k zaplacení před podáním žaloby.
2. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den datum, ke kterému byl žalovaný řádně předvolán zásilkou adresovanou do vlastních rukou na adresu jeho trvalého pobytu. Zásilka byla doručena fikcí dne datum ve smyslu § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Současně s předvoláním k jednání byla žalovanému do vlastních rukou doručena žaloba a její doplnění v této věci. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání.
3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
4. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
5. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den datum a žalovanému byla zásilka obsahující předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne datum, byl žalovaný v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolán, tj. více než 10 dnů před konáním prvního jednání ve věci. Ve smyslu citovaných ustanovení o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka) je věcí žalovaného (obecně každého adresáta), aby si zajistil možnost vyzvednutí zásilky na adrese pro doručování. Případnou nedosažitelnost na adrese pro doručování je pak třeba hodnotit k tíži žalovaného. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, výslovně navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.
6. Soud dále dospěl k závěru, že nejde o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro zmeškání tedy nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Naopak je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zda smír (žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. Soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
7. Nárok žalobkyně na zaplacení nesplacené úvěrové jistiny a neuhrazených úroků a poplatků lze podřadit pod smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši s úhradou všech uvedených nároků vyplývá z § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nároků vyplývá ze zesplatnění úvěrové smlouvy v důsledku porušení smluvních podmínek žalovaným, přičemž žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. V řízení byl řádně tvrzen převod pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. o. z. V intencích shora citovaných ustanovení byly splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I.), přičemž nároky přiznané žalobkyni je žalovaný ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši částka a odměna zástupce z řad advokátů. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) a vycházel z tarifní hodnoty částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 AT činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 4 x částka, tj. náleží mu odměna celkem ve výši částka. Za úkon, za který by žalobkyni náležela odměna, soud nepovažoval doplnění žaloby učiněné k výzvě soudu, neboť tímto žalobkyně (její právní předchůdkyně) toliko doplňovala tvrzení a důkazy, které měly být uvedeny již v žalobě samotné. K odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 AT po částka ke třem úkonům právní služby, učiněným do datum, a po částka za účast u jednání po datum, tedy celkem částka. Dále má advokát žalobkyně nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem částka. Celkem tak náhrada nákladů činí částka po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání [§ 205b a § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaný podat k Okresnímu soudu v Přerově návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, pokud zmeškal první jednání z omluvitelných důvodů. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.