14 C 103/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 500 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se u soudu dne [datum] podaným návrhem domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč, a to s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Na odůvodnění vzneseného nároku žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a jejím právním předchůdcem (společností [právnická osoba]) došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu [číslo] ve znění jejího dodatku ze dne [datum] (a obchodních podmínek na které tento odkázal). Na základě této smlouvy měl dle žalobkyně žalovaný povinnost do 10 dní od ukončení této smlouvy žalobkyni vrátit Set-top box/CA Modul sériové číslo BI102252FA0065330 (zajištěnou pro případ jejího nesplnění smluvní pokutou v částce 5 000 Kč) a i Přístupovou kartu [číslo] (zajištěnou pro případ jejího nesplnění smluvní pokutou v částce 1 500 Kč). Když daná smlouva byla dle žalobkyně ukončena výpovědí žalovaného k [datum], a žalovaný smluvní povinnost k vrácení daných technických zařízení do 10ti dní od ukončení dané smlouvy nesplnil, domáhala se žalobkyně v řízení zaplacení smluvních pokut splnění těchto smluvních povinností žalovaného zajišťujících (5 000 Kč a 1 500 Kč) s úrokem z prodlení v zákonné výše specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku.

2. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého došlo skutečně dne [datum] k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy právního předchůdce žalobkyně a žalovaného ve znění jejího žalobkyní tvrzeného dodatku z [datum], a i k tomu, že v rámci tohoto smluvního vztahu byly obě žalobkyní tvrzené smluvní pokuty (zajišťující také obě žalobkyní tvrzené smluvní povinnosti žalovaného) sjednány (konkrétně v rámci dodatku z [datum] a obchodních podmínek, na které tento odkázal - Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací pro službu DIGI TV). Soud ale již nevzal za prokázanou žádnou takovou skutečnost, na podkladě které by daná smlouva, resp. smluvní vztah jí založený (a jehož trvání se se dle ujednání stran smlouvy automaticky prolongovalo na podkladě čl. 5 a ujednání v dodatku o jejím trvání), ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (resp. k žalobkyní tvrzenému dni [datum]) zanikl. Žalobkyní nárokované smluvní pokuty pak zajišťovaly dle zjištění soudu povinnost žalovaného vrátit žalobou specifikovaná technická zařízení, ale to právě až do 10ti dní od zániku dané smlouvy ve znění jejího dodatku.

3. Podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

4. Podle § 544 z.č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

5. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

6. S ohledem na § 3028 odst. 3 o.z. a na vznik předmětného smluvního vztahu k [datum] soud ve věci aplikoval shora cit. zák. ustanovení právních předpisů platných a účinných do [datum]. Ve věci bylo stěžejní, že žalobkyně nárokovala po žalovaném zaplacení dvou smluvních pokut, které byly dle přijatých zjištění soudu vázány dle vůle smluvních stran na až na okamžik ukončení předmětné smlouvy (zajišťovaly smluvní povinnosti žalovaného, které byly vázány až na okamžik zániku dané smlouvy). Žalobkyně po skutkové stránce ve vztahu k okolnostem jejího možného ukončení tvrdila toliko to, že byla ukončena výpovědí žalovaného, ačkoliv k důkazu k prokázání této skutečnosti nenavrhla výslovně žádného důkazu. Pokud pak takovým důkazem měla být dle žalobkyně jí k žalobě připojená listina (podepsaná žalovaným) a označená ve skutečnosti„ výpověď/žádost o ukončení dohodou“ z [datum] (a došlá právnímu předchůdci žalobkyně [datum]), pak její obsah nešlo bez dalších rozhodujících tvrzení a důkazů (ohledně kterých tížilo břemeno tvrzení a důkazní žalobkyni – a to zejména k otázce vůle žalovaného, kterou tímto právním úkonem mínil projevit) hodnotit jednoznačně jako výpověď dané smlouvy, a to pro jeho neurčitost (ze zjištěného obsahu tohoto právního úkonu nešlo vůbec usoudit na to, zda šlo o výpověď, nebo spíše o neznámo zda akceptovaný návrh žalovaného na ukončení dané smlouvy dohodou, nebo o co jiného), a za tohoto stavu bylo na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala rozhodné skutečnosti pro prokázání toho, že žalovaný tímto právním jednáním skutečně mínil danou smlouvu vypovědět, a že tedy jeho vůle směřovala k tomu, aby jednostranně sdělil druhé smluvní straně, že damou smlouvu tímto vypovídá, čímž by počala plynout sjednaná výpovědní doba. [příjmení] jazykovým výkladem daného právního úkonu pak soud ale dospěl spíše jednoznačně k naprostému opaku, když stěžejním obsahem daného právního úkonu je žádost žalovaného směřující jednoznačně k uzavření dohody o ukončení dané smlouvy, a to již ke dni, který předcházel dokonce doručení daného právního úkonu právnímu předchůdci žalobkyně. Zda pak na takový návrh žalobkyně nějak reagovala, a takový návrh třeba i akceptovala...to již soudu dovozovat nepřísluší. Žalobkyně ale s ohledem na uvedené neunesla břemeno důkazní o skutečnostech, na podkladě kterých daná smlouva zanikla dle žalobkyně žalobkyní tvrzenou a blíže nespecifikovanou výpovědí žalovaného k [datum]. Když nárokované smluvní pokuty zajišťovaly povinnost žalovaného vrátit daná technická zařízení až do 10 dní od takového okamžiku (kdy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní o okolnostech na podkladě kterých by bylo možno uzavřít, že již nastal), nebylo v řízení prokázáno ani to, že by žalovaný porušil ty své smluvní povinnosti, které žalobkyní nárokované smluvní pokuty zajišťovaly. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta (a tedy i včetně žalobkyní nárokovaného příslušenství).

7. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, náhrady nákladů řízení se ale u ve věci konaného jednání výslovně vzdal a soud proto žalovanému proti žalobkyni dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení a contrario nepřiznal (viz. výrok č. II tohoto rozsudku).