14 C 120/2020
č. j. 14 C 120/2020-33
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit částku za nájemné a kupní cenu zboží, včetně úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Soud uznal, že mezi podnikateli byla uzavřena smíšená smlouva o nájmu a obchodních podmínkách pro budoucí kupní smlouvy, které byly splněny. Závazek k zaplacení vznikl na základě vyúčtování fakturou, která byla splatná, a žalovaná ji nezaplácela. Soud se opřel o § 671 občanského zákoníku, § 369 odst. 1 obchodního zákoníku a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. o minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, PSČ obec a číslo zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a dále spolu s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce částka, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně učinila předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalované na zaplacení částky částka s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozhodnutí. K tomu je ještě na místě dodat, že v částce částka představovalo toto příslušenství pohledávky náhradu nákladů spojených s uplatněním žalobou uplatněné pohledávky v paušální výši stanovené § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Jistina žalobou uplatněné pohledávky představovala nedoplatek žalované na žalobkyní žalované vyúčtované kupní ceně (z nárokované částky na jistině částka v částce částka) a nájemném (z nárokované částky na jistině částka v částce částka) dle mezi účastníky uzavřené„ Nájemní a kupní smlouvy č. OL00007“ ze dne datum. Vyúčtované a žalobou nárokované nájemné částka pak bylo vyúčtováno žalobkyní konkrétně za pronájem přístroje žalovanou (od žalobkyně) pro temperaci a dávkování pramenité vody – watercooler, příjmení jméno, v. číslo za únor 2019. Vyúčtovaná a žalobou nárokovaná kupní cena byla žalobkyní nárokovaná jako nedoplatek kupní ceny vyúčtovaný za dodávku 18,9 L pramenité vody„ Fontána“, přičemž dané nájemné a kupní cena byly žalované vyúčtovány fakturou žalobkyně číslo z datum, splatnou datum, a znějící právě na částku částka (částka + 3 x částka + DPH).
2. Soud po provedeném dokazování přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého spolu žalobkyně a žalovaná (jako podnikatelé) uzavřeli dne datum v písemné formě smlouvu označenou„ NÁJEMNÍ SMLOUVA uzavřená ve smyslu § 663 a násl. Občanského zákoníku SMLOUVA KUPNÍ uzavřená ve smyslu ust. § 409 a násl. Obchodního zákoníku“, ve které zejména ujednaly, že žalobkyně přenechá k dočasnému užívání žalované formou nájmu přístroj pro temperaci a dávkování pramenité vody – watercooler, příjmení jméno, v. číslo to na dobu od datum na neurčito. Sjednané měsíční nájemné za sjednaný pronájem uvedeného přístroje bylo ujednáno v částce částka měsíčně po dobu prvních dvou let nájmu (s ujednaným systémem slev), a dále po tomto období v částce částka měsíčně. Smlouva pak stanovila v čl. 6 číslo právo žalobkyně od této smlouvy odstoupit mj. i v případě, že žalovaná bude v prodlení s úhradou peněžitého závazku k žalobkyni přesahujícím 30 dní. V čl. 7 a násl. dané smlouvy její smluvní strany sjednaly rámcové podmínky budoucích kupních smluv (které smlouva předpokládala mezi žalobkyní jako budoucí prodávají a žalovanou jako budoucí kupující, a ve vztahu k sortimentu nabízenému žalobkyní), přičemž mezi tyto spadalo i u ujednání o ceně budoucího objednávaného zboží„ příjmení 18,9 L pramenitá voda“, kteroužto cenu daná smlouva stanovila na částku částka. Mezi dané sjednané podmínky budoucí obchodní spolupráce pak dále spadal i závazek žalované činit jednorázové objednávky„ vody“ od žalobkyně v rozsahu minimálně 3 barely vody. Žalovaná od žalobkyně danou smlouvou sjednaný předmět nájmu (přístroj v. číslo) převzala dne datum, přičemž že by jej kdykoliv později přestala na podkladě předmětné smlouvy užívat (a žalobkyni jej vrátila,), to nebylo tvrzeno a ani prokázáno (stejně jako jakákoliv jiná skutečnost, se kterou daná smlouva, popř. zákon spojovaly zánik povinnosti k placení sjednaného nájemného). Žalobkyně pak také na základě objednávky žalované této dodala dne datum (a za účastníky sjednanou cenu 3 x částka) 3 balení zboží„ příjmení 18,9 L pramenitá voda“, a tuto dodávku (i spolu s nájemným částka za pronájem výše označeného přístroje v. číslo za měsíc únor 2019) žalované vyúčtovala celkovou částkou částka (částka + 3 x částka + DPH) ve faktuře číslo z datum a s datem splatnosti datum. Že by pak povinnost žalované zaplatit žalobkyni částky vyúčtované jí touto fakturou zanikla v rozsahu vyšším, než co do částky částka dne datum (jak tvrdila sama žalobkyně), pak o tom netvrdila ničeho ani žalobkyně, a ani žalovaná, a z provedených důkazů se žádné takové skutečnosti nepodávaly. Žalobkyně žalovanou o splnění žalobou uplatněného nároku upomínala, a to třeba upomínkou z datum.
3. Podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
4. Podle § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky částka.
5. Podle § 671 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „obč. zák.“) nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.
6. Podle § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.
7. Podle věty první § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
10. Podle § 365 z.č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.
12. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.
13. Podle § 2079 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
14. Po aplikaci cit. zák. ustanovení na zjištěný skutkový stav soud uzavřel, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Zjištěná smlouva účastníků ze dne datum je svým obsahem smíšenou smlouvou o nájmu movité věci mezi podnikateli (ve smyslu § 663 a násl. obč. zák., podle kterého je ji třeba posuzovat s ohledem na dikci § 3028 odst. 3 o.z.) a obchodními podmínkami budoucí obchodní spolupráce účastníků – podnikatelů ve smyslu 273 odst. 1 obch. zák. Z této smlouvy pak žalované vznikla s ohledem na její zjištěný obsah povinnost platit žalobkyni sjednané nájemné za sjednaný předmět pronájmu, přičemž za období února 2019 činilo toto nájemné dle zjištěného obsahu smlouvy účastníků částka. Pokud pak žalovaná netvrdila na svoji obranu ve vztahu k vznesenému nároku na toto nájemné ničeho (primárně že by třeba její povinnost platit nájemné ve sjednané výši z jakéhokoliv důvodu nevznikla nebo zanikla), pak když je předmětná smlouva dle jejího zjištěného obsahu dle názoru soudu perfektní a platná, a závazek k placení nájemného ve výši částka (bez DPH) za únor 2019 z této žalované vznikl, je žaloba co do tohoto nároku a v této výši (co do částka ně jistině) po právu. Ve zbývajícím rozsahu je předmětná smlouva dle svého obsahu obchodními podmínkami sjednanými účastníky jako podnikateli ve smyslu § 273 odst. 1 obch. zák., a to neb ve zbývajícím rozsahu smlouva vymezovala částečně obsah (dílčí práva a povinnosti) budoucích smluv kupních mezi účastníky (smlouva kupní totiž vznikne až tehdy, je-li určitě sjednán i předmět koupě, a tedy až danými obchodními podmínkami předvídanými objednávkami žalované. resp. jejich akceptací ze strany žalobkyně). Soud vzal s ohledem na provedenou dodávku zboží z datum (při které pak došlo dle provedených důkazů i ke vzájemnému předání zálohovaných barelů mezi účastníky), že k takové objednávce ze strany žalované (a i k její akceptaci žalobkyní) došlo, a to nejpozději dne datum. To pak ohledně toho předmětu koupě a prodeje, kterým bylo zboží 3 x„ příjmení 18,9 L pramenitá voda“ a za cenu stanovenou právě v předmětných obchodních podmínkách (3 x částka bez DPH). Dne datum tak účastníci uzavřeli danými obchodními podmínkami předvídanou kupní smlouvu (již za účinnosti o.z.), kdy mezi nimi v rámci sjednaných obchodních podmínek stanovená (sjednaná) cena tohoto zboží činila 3 x částka (bez DPH). Z této smlouvy proto žalované vznikla platně i smluvní povinnost k zaplacení částky částka bez DPH jako kupní ceny za žalobkyní jí dne datum dodané zboží. Pokud tedy potom žalobkyně žalované předmětné nájemné částka (bez DPH) a předmětnou kupní cenu ve výši částka (bez DPH) vyúčtovala fakturou, splatnou datum, a to ve správné výši částka (včetně DPH), a žalovaná tuto nezaplatila, je žalobou uplatněný nárok na zaplacení jakékoliv části této částky s oporou v §§ 2079 o.z. a 671 obč. zák. po právu. Když se na základě daného vyúčtování stala celá pohledávka splatnou dne datum, je žaloba důvodná i co do nárokovaného zákonného úroku z prodlení z nárokovaného nedoplatku od datum do zaplacení (jde-li o nedoplatek nájemného pak dle § 517 odst. 2 a 365 obch. zák. a jde-li o nedoplatek kupní ceny, pak dle § 1970 o.z.). Požaduje-li žalobkyně zákonný úrok z prodlení od datum z nižší částky (než z původní výše celého nedoplatku nájemného a kupní ceny), nebrání ani toto žalobě vyhovět. Jelikož smlouva o nájmu a i smlouva kupní byly uzavřeny mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, a žalobkyně žalovanou o úhradu žalobou nárokované pohledávky upomínala, je s oporou v § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. žaloba důvodná i co do nárokovaného příslušenství v částce částka. I ohledně něho proto soud žalobě vyhověl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal proto plnou náhradu žalobkyní účelně vynaložených nákladů řízení. Za ty soud posoudil náklady žalobkyně na soudní poplatek částka, dále náklady na odměnu zástupce žalobkyně dle § 7 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým i právním rozborem věci, a za podání žaloby) Odměna advokáta žalobkyně byla určována z tarifní hodnoty projednávané věci (ke dni učinění toho kterého úkonu právní služby) ve výši 4 x částka, dále náklady na hotové výdaje zástupce žalobkyně spojené s uvedenými 3mi úkony právních služeb dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce 4 x částka. Dále náleží žalobkyni náhrada za ztrátu 4 půlhodin času strávenou advokátem žalobkyni při cestě z a na jednání dne datum (při cestě obec obec obec) dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce částka, dále náhrada cestovného za tutéž cestu ve výši částka dle vyhl. č. 589/2020 Sb. (při cestě vozidlem s kombinovanou spotřebou motorové nafty 3,4 L číslo km, vyhláškové ceně paliva, a cestě o délce 2 x 86,4 km). Vše pak navýšeno (s výjimkou náhrady za soudní poplatek) o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a tedy o částku částka Celkem je proto žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka.
16. Lhůtu ke splnění povinností stanovených tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení se hradí k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat jejich splnění návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.