14 C 158/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit a) další částku částka, b) úrok z prodlení ve výši částka, c) úrok ve výši částka, d) úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, e) úrok ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit stát do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši částka na účet právnická osoba adresa-číslo, VS: var. symbol.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, na jejímž základě žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši částka v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto splácet spolu se sjednanou úrokovou sazbou 12,75 % ročně (v kapitalizované výši za dobu řádného trvání smlouvy částka) a poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši částka a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Toto vše se zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po částka (poslední splatná dne datum), avšak splátky nehradil řádně a včas, čímž svůj závazek porušil. Poslední splátka byla uhrazena žalovaným dne datum. Ke dni datum právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dlužnou jistinu na částka a dlužný poplatek na částku částka. Strany také sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částka (poté již ničeho). Zmíněnou smlouvou o postoupení pohledávek (ze dne datum) právní předchůdkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností k datum. Celkem tedy žalobkyně požaduje částka dlužné jistiny, částka dlužného poplatku (v čemž je zjevně zahrnut i kapitalizovaný smluvní úrok za dobu řádného trvání smlouvy – pozn. soudu), dlužnou smluvní pokutu ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka (12,75 % p. a. z dlužné jistiny od datum do datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (12,75 % p. a. z dlužné jistiny od datum do datum), úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila řádně úvěruschopnost žalovaného před jejich uzavřením, a to konkrétně na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, kdy tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“). Konkrétně šlo v tomto případě o pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného za duben a květen 2023 a lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně dále stran všech výše popsaných závazků žalovaného z obou uvedených smluv vyzvala žalovaného k jejich uhrazení předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum za přítomnosti právní zástupkyně žalobkyně a v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že tato je z datum a žalovaný se v ní s právní předchůdkyní žalobkyně dohodl na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytne úvěr ve výši částka, který bude žalovaný povinen vrátit v 18 měsíčních splátkách po částka, sjednaná úroková sazba nečinila 12,75 % (jak uvedeno v žalobě) ale 86 %. Souhrn kapitalizované výše úroku za dobu trvání smlouvy (částka), částky za zpracování spotřebitelské úvěru (částka) a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení (částka) byla označena souhrnně jako poplatek a vyčíslena na částka. RPSN bylo vypočteno na 141,56 %. Strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z prodlené dlužné částky pro případ, že žalovaný neuhradí řádně a včas splátku dlužné částky. Smlouva je v listinné podobě, podepsána oběma stranami.

5. Z listiny označené jako Tabulka umoření, soud zjistil, že tato je z datum a týká se smlouvy č. hodnota. Dle této žalovaný zaplatil z titulu této smlouvy celkem částka.

6. Z listiny označené Zákaznická karta – Žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že tato je ze dne datum a krom osobních údajů žalovaného je zde uvedeno dále, že žije s rodiči, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, má plný úvazek u zaměstnavatele právnická osoba Jeho čistý příjem je částka. Příjem žadatele byl ověřen výplatními páskami za duben a květen rok a pracovní smlouvou z datum. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny částka (formulář nemá žádné místo vyhrazené dokumentům určeným k ověření výdajů).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že tyto se dohodly na postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. hodnota této smlouvy na žalobkyni. Šlo o úplatné postoupení a smlouva je ze dne datum, v listinné podobě, podepsaná oběma stranami.

8. Z přílohy č. hodnota Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že v této je obsažena pohledávka ze smlouvy č. hodnota za žalovaným.

9. Z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky soud zjistil, že právnická osoba v tomto dne datum potvrdila, že žalobkyně dne datum uhradila úplatu za jednotlivé pohledávky dle přílohy č. hodnota Smlouvy, čímž došlo v souladu s touto smlouvou k postoupení pohledávek žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že tímto informovala spol. právnická osoba žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota na žalobkyni.

11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě soud zjistil, že tato je z datum a právní zástupce žalobkyně v ní vyzval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy č. hodnota, kterou ve výzvě vyčíslil s tím, že nedojde-li k takové úhradě, bude pohledávka vymáhána soudně.

12. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně odeslala toho dne zásilku adresovanou žalovanému.

13. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal toho dne zásilku adresovanou žalovanému.

14. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. adresa. právnická osoba se dohodla se žalovaným dne datum ve smlouvě č. hodnota na tom, že mu poskytne úvěr částka, který mu téhož dne vyplatí v hotovosti, a žalovaný jí tento úvěr spolu s další částkou ve výši částka splatí v 18 měsíčních splátkách. Sjednaný byl úrok ve výši 86 % ročně. Uzavření této smlouvy předcházela žádost žalovaného o úvěr, ve které tento uvedl svůj příjem částka, který spol. právnická osoba ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou žalovaného, a dále uvedl své výdaje, které nijak ověřovány nebyly. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána rovněž smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z prodlené dlužné částky. Žalovaný následně dle uvedené smluv splácel, uhradil celkem částka. adresa. právnická osoba se následně dohodla dne datum se žalobkyní na postoupení pohledávky z uvedené smlouvy na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně následně vyzvala stran nároků z uvedené smlouvy žalovaného k plnění před podáním žaloby.

15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

16. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního právnická osoba ze dne datum sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba ze dne datum sp. zn. spisová značka.

17. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na základě výše zjištěných skutečností došel k závěru, že zkoumání příjmové stránky majetkové situace žalovaného není co vytknout. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z příjmu žalovaného, který ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou. Nedostatek však soud shledal u zkoumání a posouzení výdajové stránky majetkové situace žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně ničím uvedené výdaje žalovaného neověřovala a spokojila se s odhadnutými výdaji ve výši částka měsíčně. Tato částka je výrazně nižší, než bylo toho času životní (i existenční) minimum a za situace, kdy žalovaný měl jednu vyživovanou osobu (jak se uvádí v žádosti o úvěr) je naprosto zjevně nerealisticky nízká. Soud tedy uzavírá, že bylo prokázáno, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a ověřovala úvěruschopnost žalovaného a na základě těchto zjištění nelze uzavřít, že by takové posouzení úvěruschopnosti bylo posouzeným řádným a provedeným s odbornou péčí hodnou profesionála v oblasti poskytování finančních služeb. Zkoumaná smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.

18. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Jejich výše byla sjednána ve výši 86 %, RPSN pak činilo 141,56 %. To považuje soud za nepřiměřeně vysoké a rozporné s dobrými mravy. Ostatně Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka za již jednoznačně nemravný označil úrok ve výši přibližně poloviční vůči úroku nyní posuzovanému. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že právní předchůdkyně žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

19. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný Anonymizováno obdržel částku částka a sám plnil částka. Žalobkyně má tedy právo na vrácení části jistiny v celkové výši částka, neboť o ty se žalovaný bezdůvodně obohatil. O tomto soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku.

20. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

21. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla její právní předchůdkyně.

22. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.

23. Povinnost žalobkyně doplatit částku částka na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní 4 % z částky částka podle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale 5 % podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku částka, zbývá jí doplatit právě částka. Proti tomuto rozsudku lze do výroku I., II. a III. podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Proti výroku IV. tohoto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Stejně tak se může Česká republika domáhat na žalobkyni zaplacení doplatku soudního poplatku.