14 C 169/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka, v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému zápůjčku ve výši částka na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši částka ve lhůtě do datum. Žalovaný zápůjčku dosud nevrátil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek webová adresa, na níž si žalovaný nastavil dostupné parametry (splatnost a výši zápůjčky), poté vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, do níž zadal své osobní údaje, zaškrtl, že se seznámil se zněním smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky – příjmení zaslaným na telefonní číslo žalovaného. Žalobkyně pak na uvedeném podkladě požadovala po žalovaném zaplacení částky částka (tj. jistina 10 000 + poplatek 3 250), úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení a při sazbě 10 % ročně, náhradu nákladů vynaložených jí v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši částka dle čl. 2 smlouvy (za upomínky ze dnů datum, datum, datum, datum – vždy částka) a dále smluvní pokutu ve výši částka za prodlení žalovaného se splácením daného úvěru (zohledňující limitaci její výše § 122 z.č. 257/2016 Sb.).

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum soud zjistil, že smlouva měla být dle svého obsahu (ač u žalovaného opatřena v místě podpisu toliko tištěným jménem a příjmením a údajem o příjmení jméno číslo) uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši částka převodem na bankovní účet klienta č. bankovní účet, a to oproti závazku klienta k vrácení zápůjčky se sjednaným poplatkem částka nejpozději do datum. Sjednány byly ve smlouvě i další peněžité závazky, které žalobkyně tvrdila a domáhala se jejich zaplacení s tvrzením, že tyto žalovaný neuhradil (blíže tyto viz. bod. 1. odůvodnění tohoto rozsudku).

4. Žalobkyně dále předložila všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, s.r.o. z datum, ve vztahu ke kterým ohledně jejich podpisu žalovaným soud zjistil totéž, co u podpisu samotné smlouvy o zápůjčce.

5. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet soud zjistil, že dne datum mu byla žalobkyní na jeho účet převedena částka částka, a to z účtu žalobkyně (to má soud za zjištěné naopak z částečného výpisu z účtu k téže platbě doložené žalobkyní).

6. Žalobkyně dále předložila k důkazu upomínky, za které nárokovala 4 x částka a jak jsou tyto skutkově popsány v bodu 1. odůvodnění tohoto rozsudku, nicméně z těchto soud s ohledem na dále přijaté a vyložené právní závěry relevantní zjištění nepřijal. Že by tyto byly žalovanému doručeny, nebo odeslány, to z nich samotných soud rovněž za prokázané nevzal.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum (včetně podacího archu o jejím odeslání žalovanému) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky dluhu z předmětné smlouvy o zápůjčce, a to včetně nesplacené jistiny zápůjčky v částce částka, a to do tří dnů. Při pravidelném běhu doručování se pak tato zásilka dostala do dispozice svého adresáta v místě doručování datum.

8. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně žalovanému převedla na jeho účet č. bankovní účet dne datum částku ve výši částka, přičemž nebylo tvrzeno a ani prokázáno ničeho o tom, že by žalovaný žalobkyni tuto částky splatil nebo vrátil. Zároveň ale soud nevzal za prokázanou tu skutečnost, že by žalovaný projevil (navenek) vůči žalobkyni účinně vůli s žalobkyní uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce ze dne datum. Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky i částky částka výzvou ze dne datum, a to ve lhůtě do datum.

9. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

10. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

11. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovaným a žalobkyní došlo dne datum k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce (po předchozí žalobkyní tvrzené„ registraci“ žalovaného na webových stránkách webová adresa), když jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku projev vůle – právní jednání svých stran. Smlouva o zápůjčce jako smluvní typ pak nevyžaduje uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ ve sporu účastníků v občanském soudním řízení. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při jejich prokazování je významné zjišťování a dokládání i těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání smluvních stran a jakého obsahu uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.).

14. Z předložených listin však nevyplývá, že by žalovaný učinil právní jednání takovými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Tedy dle názoru soudu nedošlo k zachování písemné formy právního jednání.

15. Jelikož pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z navržených a provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť tyto listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (a to zaslání částky částka), nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin tedy nevyplývá, že žalovaný uzavřel způsobem tvrzeným žalobkyní předmětnou smlouvu s tvrzeným obsahem.

16. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce (tedy ani sjednání poplatku za její poskytnutí) mezi žalovaným a žalobkyní, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši částka posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal, a je povinen je tak k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku vrátit.

17. Nadto se z provedených důkazů nepodává ničeho o tom, že by žalobkyně splnila své povinnosti jako poskytovatele spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 z.č. 257/2016 Sb., pročež by byl na místě i závěr o absolutní neplatnosti dané smlouvy (dle § 580 odst. 1, § 588 o.z.) v případě, že by soud i vzal za prokázané její uzavření...

18. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky částka vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto data ohledem na výzvu ze dne datum, a kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů (od doručení, ke kterémužto došlo dle soudu nejpozději datum). Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.), přičemž byl přiznán od 1. dne prodlení v zákonné sazbě 8,25 % ročně. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když míra úspěchu obou stran byla téměř stejná. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve v něm stanovených lhůtách, může se žalobkyně po jejich uplynutí domáhat jejich splnění cestou nařízení soudního výkonu rozhodnutí u soudu, nebo exekučním návrhem u soudního exekutora.