14 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky.

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok vůči žalovanému na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a nárok na zaplacení částky částka. Jistina žalobou nárokované pohledávky představovala v částce částka žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně (právnická osoba, IČO) neuhrazenou část běžného pojistného z pojistné smlouvy uzavřené právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (a evidovanou žalobkyní a jejím právním předchůdcem pod číslo) dne datum. Neuhrazené pojistné pak bylo požadováno za dobu trvání pojištění dle této smlouvy (s předmětem pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla registrační značka) od datum do datum včetně. Jistina žalobou nárokované pohledávky v částce částka představovala v téže pojistné smlouvě sjednaný, ale žalovaným neuhrazený poplatek za upomínací náklady na upomínku právního předchůdce žalobkyně po zániku pojištění ze dne datum.

2. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého s účinností ke dni datum převedla právnická osoba, IČO (dříve právnická osoba IČO) jako předávající pojišťovna pojistný kmen na žalobkyni (jako na„ přebírající pojišťovnu"), a to včetně pojistné smlouvy, ze které vycházela žaloba v této věci. Dle ustanovení § 105b odst. 1 věta 1. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v platném znění platí, že dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností žalobkyně coby předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části. Dále bylo zjištěno, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník v písemné formě pojistnou smlouvu číslo. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojistné krytí žalovaného v souvislosti s možnou odpovědností za újmu způsobenou provozem vozidla registrační značka, a to oproti placení běžného – ročního pojistného ve výši částka, a jehož splatnost byla ujednána ve čtvrtletních splátkách po částka, splatných čtvrtletně. Jako den počátku pojištění byl ujednán den datum. Z provedených důkazů pak soud nevzal za prokázanou žádnou takovou skutečnost, se kterou by zákon nebo pojistná smlouva samotná spojovaly zánik povinnosti pojistníka k placení sjednaného pojistného za dobu trvání pojištění od datum do datum včetně. Stejně tak nebylo provedenými důkazy prokázáno (a nebylo to ostatně ani tvrzeno), že by žalovaný jako pojistník žalobkyni jako pojistiteli čehokoliv uhradil na uvedenou smlouvou sjednaném pojistném. Naopak ale již nebylo prokázáno, že by se žalovaný v předmětné smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci částku částka jako poplatek spojený s jakoukoliv upomínkou. Na tom pak nic nemění ani skutečnost, že dle provedených důkazů byly nedílnou součástí pojistné smlouvy i takové listiny, které mohly mít charakter obchodních podmínek (a ze kterých tedy může potencionálně závazek k úhradě poplatku nebo jiný závazek vzniknout), a to neboť tyto k důkazu žalobkyně ani nenavrhla (a ani nedoložila).

3. Podle § 2758 o.z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

4. Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

5. Podle § 2783 odst. 1, 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

6. Podle věty první § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po aplikaci cit. zákonných ust. na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že nároky uplatněné v tomto řízení žalobkyní proti žalované lze hodnotit jako důvodné v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku. Jak se podává již z výše uvedeného, žalobkyně vstoupila do práv pojistitele ze zjištěné pojistné smlouvy, ze které žalovanému vznikla jako pojistníkovi zejména povinnost platit právnímu předchůdci žalobkyně sjednané roční pojistné, které bylo splatné v částce částka vždy k 15. dni v měsících červenec, říjen, leden a duben počínaje dnem datum (viz. § 2783 o.z. a srovnej skutková zjištění přijatá z předmětné pojistné smlouvy). Že by žalovaný uhradil čehokoliv na hned první nebo druhou sjednanou splátku běžného pojistného, to nebylo tvrzeno a ani prokázáno, přičemž s oporou v § 2782 o.z. je proto žaloba za dobu trvání pojištění od datum do datum důvodná co do celé nárokované částky částka (za tuto dobu totiž činí právo pojistitele na pojistné dokonce částka – dle propočtu částka běžné pojistné / 365 dní v roce x 110 dní trvání pojištění v době od datum do datum). Proto je žaloba důvodná co do částky částka Poslední část tohoto dlužného pojistného se stala splatnou již dne datum, a žaloba je s oporou v §§ 1968 a 1970 o.z. důvodná i co do nárokované zákonného úroku z prodlení s úhradou částky částka od datum do zaplacení.

9. Za nedůvodnou soud ale již nemohl po provedeném dokazování posoudit žalobu co do nárokovaného poplatku částka za upomínku, a to když ze zákona nárok na zaplacení takového poplatku za danou upomínku neplyne, přičemž pokud byl založen nějakým smluvním ujednáním, to zjištěno nebylo. V samotné pojistné smlouvě se k jeho zaplacení žalovaný nezavázal, a učinil-li tak v nějaké její příloze nebo listině, na kterou pojistná smlouva odkázala, to za řízení prokázáno nebylo. Proto byla žaloba co do částky částka zamítnuta.

10. Za splnění podmínek stanovených v § 142a odst. 1 o.s.ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení částečně úspěšné žalobkyni, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalobkyni podle tohoto ustanovení přiznal proti žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení (když byla žalobkyně úspěšná co do 90,8 %, tedy co do 90,8 % k datum vypočtené celkové k datum nárokované částky 2 175,31, neúspěšná co do 9,2 % z ní, a přísluší jí tak 81,6 % náhrada nákladů řízení). Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny právnímu zástupci žalobkyně za 3 úkony právních služeb ve výši celkem částka dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 (za převzetí právního zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínku), tři režijní paušály za uvedené 3 úkony právních služeb zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1966 Sb. ve výši celkem částka a z náhrady za 21 % DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši částka. Když tak celkové náklady řízení žalobkyně představují částku částka, přísluší žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu 80,3 % této částky, tedy právo na náhradu částky částka.

11. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na skutečnost, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, byl v řízení přítomen cizí prvek a soud proto zkoumal i svoji mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout a i otázku rozhodného hmotného práva. Na základě skutečnosti, že předmětem řízení byl ve věci závazek z relevantní pojistné smlouvy, a skutečnosti, že žalován byl pojistník s trvalým pobytem v ČR, pak soud uzavřel na podkladě 14 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum (Brusel I bis), že je ve věci mezinárodně příslušný rozhodnout. Věc pak soud posoudil podle českého hmotného práva za aplikace čl. 7 odst. 2 věta druhá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum (Řím I), když žalovaný měl obvyklé bydliště v ČR i v době uzavření předmětné pojistné smlouvy (jak se podávalo z pojistné smlouvy samotné i výpisu z evidence trvalého pobytu cizince – žalovaného - na území ČR). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinná svou povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat splnění této povinnosti návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekučním návrhem.