14 C 18/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: jméno FO, narozený datum bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku částka, b) úrok ve výši 21,99 % ročně z částky částka od datum do datum, c) úrok ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení d) úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 10,49 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. hodnota, kterou se zavázala vydat žalovanému kreditní karu a poskytnout mu úvěr, který se žalovaný zavázal splatit. Před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného vycházeje mj. z bankovních i nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku a interních registrů. Konfrontovala také skutečnosti doložené žalovaným se statistickými demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Příjem ověřila z výpisu z účtu žalovaného. Smlouvou dohodnutá výše úvěru činila částka, tento byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splácet úrok ve výši 21,99 % ročně a čerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru nejpozději vždy do 25 dne v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou těchto měsíčních splátek na což bylo žalovanému žalobkyní dopisem ze dne datum oznámeno, že tato odstupuje od smlouvy. Úplná splatnost všech závazků nastala ke dni datum, přičemž žalovaná částka zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru ve výši částka a poplatky ve výši částka. Poplatky byly mezi stranami sjednány ve výši částka za zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky, k tomu došlo dvakrát a dále poplatek za zaslání oznámení o přečerpání výše úvěru ve výši 3 x částka. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 21,99 % ročně kapitalizovaný za období ode dne datum (poslední úhradu na jistinu provedl žalovaný dne datum) do dne datum (ve výši částka). Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny ve výši částka. Svá žalobní tvrzení zde žalobkyně rozšířila odkazem na listinu, a to na Historický výpis, ze kterého se podává právě tato výše úroků z prodlení a úroků smluvních. Žalobkyně dále požaduje náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, ke kterých soud učinil následující skutková zjištění.

3. Z listiny označené historický výpis soud zjistil, že žalovaný ke dni datum měl aktivní účet, zůstatek úvěru činil částka, platné úroky částka, pokuta za prodlení částka, úvěrové poplatky částka, číslo úvěru bylo tel. číslo.

4. Z listiny označené Oznámení právnická osoba., o úrokových sazbách, soud zjistil, že kreditní osobní karty název, adresa kreditní karta název, měly uveden úrok 21,99 %.

5. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že touto vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného, aby uhradil pohledávku z titulu smlouvy o úvěru č. ú. tel. číslo nejpozději do datum.

6. Z podacího archu ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému poštovní zásilku.

7. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě soud zjistil, že tento je z datum, je k účtu č. účtu, typ název, majitelem je žalovaný, čerpáno bylo částka, dále jsou zde uvedeny neuhrazené poplatky za zaslání upomínek (celkem částka) a oznámení o přečerpání (částka). Dále je zde uvedeno, že okamžikem vyhotovení tohoto výpisu nastala úplná splatnost všech dluhů ze smlouvy.

8. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se v ní dohodli, že žalovaný bude moci využívat kreditní kartu název“ na dobu neurčitou, zápůjční úroková sazba byla sjednána 21,99 %, RPSN 38,62 %. Splátky byly sjednány pravidelné měsíční ve výši 3 % z vyčerpané jistiny + splatné úroky, minimálně částka, den splatnosti pak 25. dne v měsíci. Smlouva odkazovala dále na Sazebník poplatků a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Smlouva byla podepsána oběma stranami elektronicky.

9. Z listiny označené standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil již výše popsané podstatné informace o smluvních ujednáních mezi stranami.

10. Ze sazebníku soud zjistil, že u kreditních karet (vč. název) za zaslání upomínky o neprovedení splátky činí poplatek částka. Za zaslání oznámení o přečerpání úvěrového limitu pak částka.

11. Z oznámení o odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě soud zjistil, že žalobkyně pro porušení podmínek odstoupila od smlouvy o osobní kreditní kartě, na jejímž základě je veden účet č. hodnota-číslo. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení. Oznámení samo je z datum a je adresováno žalovanému.

12. Z výpisu z NRKI a BRKI soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v těchto evidencích s tím výsledkem, že žalovaný měl celou řadu úvěrů, mj. i z kreditních karet, avšak tyto splácel.

13. Z listiny označené žádost o kreditní kartu soud zjistil, že jde o žádost žalovaného ze dne datum o kreditní kartu, konkrétně typ číslo. příjem ze zaměstnání uvedl částka, výdaje na bydlení částka, ostatní měsíční výdaje částka, splátky půjček částka, výše úvěrového limitu karty částka.

14. Z listiny označené Návrh na rozhodnutí o poskytnutí Kreditní karty osobní soud zjistil, že zjištěný poměr všech výdajů k příjmům je roven 50 %.

15. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za období od datum do datum soud zjistil, že z těchto se podává, že příjem žalovaného, se kterým žalobkyně při ověření úvěruschopnosti pracovala není představován příjmy ze zaměstnání, ale přeposíláním mezi účty žalovaného. Nelze určit, z jakých zdrojů tento příjem pochází, ale jde pravidelně o příjem převyšující částka měsíčně.

16. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum se žalovaným dohodla na tom, že mu umožní používat kreditní kartu, se kterou bude spojen úvěrový účet č. tel. číslo, kdy limit úvěru bude částka, úrok byl sjednán na 21,99 %, splátky na minimálně 3 % jistiny + splatný úrok, a to vždy k 25. dni v měsíci. Byly rovněž sjednány poplatky za upomínku ve výši částka a za oznámení o přečerpání ve výši částka. Této dohodě předcházelo posouzení majetkové situace žalovaného, ověření jeho příjmů dle běžného účtu, který pro něj žalobkyně vedla a rovněž lustrace žalovaného v databázích. Žalovaný následně přestal splácet, na což byl opakovaně upozorněn a dne datum mu bylo oznámeno, že žalobkyně od smlouvy odstupuje a závazek se tak stává splatným. Nesplacená čerpaná jistina činila částka, dále byly žalovanému vyúčtovány poplatky celkem ve výši částka (dvakrát z toho za upomínku a třikrát za oznámení za přečerpání). Splatnost všech dluhů nastala dne datum (okamžik vyhotovení zesplatňujícího výpisu). Nebylo prokázáno, že by na uplatněné nároky žalovaný něčeho žalobkyni uhradil. Žalovaný byl vyzván k zaplacení před podáním žaloby.

17. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

18. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně krom lustrací v databázích ověřila příjem žalovaného výpisem z bankovního účtu, který pro žalovaného vedla, a to za období sedmi měsíců, ve kterémžto měl žalovaný pravidelný příjem. Z výpisů se sice nepodává zdroj těchto příjmů, ale jde o příjmy pravidelné ve výši cca částka (nepravidelně i více) měsíčně. Žalobkyně vyšla konzervativně z nižšího příjmu uvedeného žalovaným, zohlednila všechny jeho výdaje na jiné úvěry (zde nevyšla z údajů uvedených žalovaným, ale z vlastních zjištění). Takto provedené zjišťování soud považuje, s ohledem na specifickou povahu úvěru z kreditní karty, za řádné. Jakkoli schází ověření výdajů (a jakkoli lze uzavřít, že žalovaným uvedené výdaje jsou přinejmenším nepravděpodobné), vzhledem k tomu, že maximální úvěrový limit činil částka a minimální měsíční splátka 3 % + úrok (který by za měsíc z částka činil částka), tak měsíční splátka úvěru (pokud by byl čerpán v plné výši), by činila částka. Soud má za to, že bylo přiměřené od žalobkyně, která vycházela z příjmů žalovaného ve výši částka a skutečnosti, že poměr všech splátek úvěrů žalovaného k příjmům je 50 % (tedy částka měsíčně), že žalovaný bude s to z oněch částka mu zbývajících zaplatit měsíčně výše uvedenou splátku a všechny své běžné výdaje (které samozřejmě uzpůsobí nutnosti plnit své dobrovolně převzaté závazky). Při zdůraznění, že tento postup by nebyl přiměřený, a tedy řádný, v případě vyšších a méně flexibilních splátek, soud tedy uzavřel, že žalobkyně své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného dostála. Volba konkrétního způsobu zkoumání úvěruschopnosti (zkoumání výpisů z účtů, výplatních pásek, nájemních smluv či jakýchkoli jiných myslitelných dokladů) přísluší žalobkyni, nikoli soudu. Ten zkoumá toliko, zda zvolený způsob dosáhl v konkrétním případě svého účelu.

19. Žalobkyně prokázala čerpání úvěru ve výši částka žalovaným, tento naopak netvrdil a ani neprokázal, že by žalobkyni čehokoli na nárokovanou částku zaplatil. Ve shodě se smlouvou a ustanoveními obchodních podmínek a sazebníku, na které se smlouva odkazuje, tak žalovanému vznikla povinnost nejen vrátit čerpanou jistinu úvěru, ale rovněž zaplatit sjednané poplatky za upomínky a oznámení o přečerpání, jakož i zaplatit sjednaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Do prodlení se splacením celé dlužné částky pak žalovaný dostal dne datum (den po splatnosti stanovené zesplatňovacím výpisem). Podle § 122 odst. 4 spotř. z. platí, že od 91. dne prodlení spotřebitele vzniká věřiteli právo na smluvní úrok již nikoli ve výši sjednané (zde 21,99 %), ale ve výši zákonného úroku z prodlení (zde 11,50 %). Dnem 91. po datum je datum. Z toho důvodu soud zamítl žalobu (výrokem II.) v rozsahu, ve kterém nárokovaný smluvní úrok (nárokovaný do zaplacení) po datu datum převyšoval zákonem připuštěnou maximální výši, na kterou vzniká žalobkyni z titulu smluvního úroku, nárok. Ve zbytku soud žalobě vyhověl (výrokem I.) a žalovaného zavázal k zaplacení touto žalobou požadovaných částek. Právo na ně vyplývá ze smlouvy mezi stranami uzavřené (jistina, smluvní úroky a poplatky) a ze zákona stran zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud zavázal žalovaného k úhradě uplatněných nároků do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a ve věci v převážné části předmětu řízení úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši částka, dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem částka za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši částka za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem částka (částka za jeden úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem částka. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.