14 C 181/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v návrhu na zahájení řízení doručeném soudu dne [datum] (ve znění po jeho doplnění provedeného podáním žalobkyně ze dne [datum]) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Návrh na zahájení řízení pak žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná měla uzavřít s [právnická osoba] bank, p. l. c. (dále též jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě své žádosti ze [datum] distančně a prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím žalovanou provedené akceptace nabídky právního předchůdce žalobkyně, a učiněnou žalovanou zadáním unikátního identifikačního kódu, zaslaného předtím žalované právním předchůdcem žalobkyně na žalovanou mu ještě předtím sdělené telefonní číslo) na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně (a v rámci jedinečného osobního uživatelského účtu žalované) smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. To po pak i po ověření totožnosti a úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně. Předmětem uvedené smlouvy měl být zejména závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované revolvingový úvěr až do výše [částka], a na druhé straně závazek žalované tento úvěr i se sjednaným smluvním úrokem a poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách v termínech stanovených v jednotlivých výpisech k tomuto účtu. Žalovaná pak na základě svých žádostí (ze dne [datum] a [datum]) o čerpání revolvingového úvěru od právního předchůdce žalobkyně obdržela dne [datum] částku celkem [částka] ([částka] + [částka]), avšak tuto řádně a prostřednictvím sjednaných splátek nesplácela. Proto se s úhradou celkové částky úvěru [částka] dostala dle žalobkyně do prodlení a právnímu předchůdci žalobkyně proto svědčí od [datum] i úrok z prodlení s úhradou dluhu v této výši. Když byla celá předmětná pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena i s příslušenstvím na žalobkyni, konkrétně pak smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], domáhala se uspokojení žalobou uplatněného nároku právě žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování u jednání konaného ve věci dne [datum] dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] připsány pod [variabilní symbol] z účtu právního předchůdce žalobkyně odeslané částky [částka] a [částka] (zjištěno ze zprávy [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] ze dne [datum] ve spojení se dvěma potvrzeními o provedené platbě z účtu právního předchůdkyně žalobkyně z platební brány thepay.cz z [datum]). Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, datované dnem [datum], a s označením smluvních stran žalovanou jako klientem a právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem, soud zjistil, že tato smlouva ve svém závěru v místě pro podpisy smluvních stran neobsahuje u předtisku označení žalované jejím jménem a příjmením a u předtisku označení věřitele jeho obchodní firmou žádný vlastnoruční podpis. Ze dvou sjetin z informačního systému právního předchůdce žalobkyně„ loan application info“ k půjčce [číslo] ze [datum] a k půjčce [číslo] z [datum], soud zjistil, že tyto sjetiny dat obsahují údaje odpovídající tvrzením žalobkyně o žádostech žalované směřovaných k právnímu předchůdci žalobkyně ve vztahu k poskytnutí částek [částka] ([datum]) a [částka] ([datum]), přičemž se ale z těchto sjetin nijak nepodává obsah elektronické komunikace mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou v těchto dnech ([datum] a [datum]), a prostřednictvím kterého mělo také dle tvrzení žalobkyně dojít k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru z [datum]. Zejména se z těchto nepodává ničeho o tom konkrétním právním jednání, kterým měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně sdělit své telefonní číslo, ani o tom, zda a jakým způsobem a postupem si žalovaná na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně měla někdy před [datum] vytvořit jedinečný osobní účet, prostřednictvím kterého měla zase dle žalobních tvrzení později mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně probíhat komunikace prostřednictvím webového rozhraní. Konečně se z těchto datových sjetin nepodává ničeho ani o tom, zda a kdy byla žalované doručena ze strany právního předchůdce žalobkyně sms zpráva s nějakým unikátním identifikačním kódem, a ani o tom, že by prostřednictvím něho žalovaná k důkazu žalobkyní doloženou smlouvu o revolvingovém úvěru z [datum] podepsala. Z uvedených důkazů se pak nepodávalo ničeho ani o tom, zda a z jakých konkrétních údajů (a získaných z jakých konkrétních zdrojů) právní předchůdce žalobkyně ověřil úvěruschopnost žalované ve vztahu k revolvingovému úvěru s limitem [částka]. S ohledem na uvedené (a i s ohledem na dále vyložené právní závěry soudu) soud již nečinil z předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru z [datum] (a ani ze dvou k důkazu provedených výpisů„ loan application info“) další relevantní skutková zjištění. To platí i ve vztahu k provedeným důkazům„ standardní informace o spotřebitelském úvěru“ a„ OBCHODNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] REPUBLICE“. Z dalších provedených 3 listinných důkazů„ platební informace“ soud zjistil, že jejich obsahem jsou výzvy právního předchůdce žalobkyně žalované ke splácení závazků žalované z k důkazu provedené smlouvy o revolvingovém úvěru z [datum], avšak že by tyto výzvy byly žalované odeslány, nebo dokonce doručeny, to z nich samotných soud za zjištěné nevzal. Z předžalobní výzvy z [datum] a podacího lístku u Čeké pošty, s.p. k této zásilce z [datum] soud zjistil, že tuto výzvu zaslal zástupce žalobkyně žalované a žalovanou v této mj. vyzval k zaplacení dlužné částky [částka] do tří dnů a z titulu smlouvy o úvěru [číslo] z [datum]. Daná částka byla dle obsahu uvedené výzvy složena z dlužné jistiny, smluvních sankcí, a z příslušenství. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] (včetně přílohy specifikující postupované pohledávky) uzavřené právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že touto bylo ujednáno mj. postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovanou (i s jejím příslušenstvím) ze smlouvy o úvěru [číslo] z [datum], a v částce celkem [částka] (k datu postoupení) a z toho ve výši jistiny [částka].

4. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí (dále jen jako „o.z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

6. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

7. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně došlo dne [datum] k uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru (evidované právním předchůdcem žalobkyně pod [číslo]). Jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku souladné projevy vůle svých stran – tedy obsahově souladná právní jednání svých stran. Smlouva o úvěru pak nevyžaduje pro své platné uzavření uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ v potencionálním budoucím sporu účastníků v občanském soudním řízení, a to v té souvislosti, že každé právní jednání lze s ohledem na jeho formu prokazovat různými důkazními prostředky. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřeným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při nich je při zjišťování skutkového stavu v rámci soudního řízení vždy významné i zjišťování a prokazování těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání kontrahentů (a jakého obsahu) uskutečnilo, a zda se také dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.). V posuzované věci pak soud vyhodnotil veškeré žalobkyní doložené důkazy, navržené jí k prokázání jejího tvrzení o uzavření předmětné smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž i když tyto vyhodnotil každý jednotlivě a zároveň i všechny v jejich vzájemných souvislostech, pak přesto dospěl k závěru, že tyto důkazy neprokazují spolehlivě žádné právní jednání žalované, natož pak právní jednání žalované takového obsahu, kterým by projevila svoji vůli žalobkyní tvrzenou smlouvu o revolvingovém úvěru z [datum] uzavřít. Těmito důkazy sice bylo prokázáno to, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované na její účet u bankovní instituce dne [datum] tvrzenou částku [částka] a částku [částka] (připsány pak byly na účet žalované dne [datum]), jakož i to, že právnímu předchůdci žalobkyně byly známy i osobní údaje žalované (obsažené v předmětné smlouvě a důkazech„ loan application info“), nicméně ani těmito důkazy nebylo spolehlivě prokázáno takové právní jednání žalované, kterým by žalovaná svoji vůli uzavřít předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru z [datum] s právním předchůdcem žalobkyně navenek a vůči právnímu předchůdci žalobkyně projevila. Existenci takového projevu vůle žalované totiž nelze spolehlivě dovodit ani z pouhé prokázané známosti uvedených osobních údajů žalované (obsažených v k důkazu provedených listinách“) na straně žalobkyně nebo jejího právního předchůdce, a ani z toho, že právní předchůdce žalobkyně odeslal na jemu rovněž známý účet žalované částky v celkové výši [částka]. Takové skutečnosti o projevu vůle žalované, jehož obsahem by bylo projevení vůle žalované uzavřít žalobkyní tvrzenou smlouvu z [datum], svědčí totiž toliko zcela nepřímo. Dle názoru soudu jej tedy dostatečně neprokazují, a žalobě proto nelze stran nárokované jistiny s příslušenstvím vyhovět z titulu založeném na smluvním základě. Uzavření předmětné smlouvy se žalobkyni tedy prokázat nepodařilo (z procesního hlediska zbývá dodat, že to ani přes poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.).

10. Žalobkyně nicméně prokázala navrženými důkazy, že k převodu finanční částky [částka] od právního předchůdce žalobkyně na účet žalované dne [datum] skutečně došlo, přičemž proto lze žalobou na jistině nárokované plnění [částka] považovat po provedeném dokazování za bezdůvodné obohacení v majetkové sféře žalované. [jméno] totiž zase za tohoto skutkového stavu věci tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní o případném právním důvodu přijetí této částky na její účet od právního předchůdce žalobkyně, přičemž pokud ani žalovaná ve vztahu k tomuto ničeho netvrdila a neprokázala, soud žalobě mohl co do v ní nárokované částky [částka] vyhovět ohledně celé této nárokované jistiny [částka], a to s oporou v § 2991 odst. 1 a 2 o.z. Z těchto ustanovení se totiž podává, že žalovaná je toto plnění přijaté dle zjištěného skutkové stavu bez právního důvodu povinna vydat tomu, na jehož úkor se jeho přijetím bezdůvodně obohatila. Tímto subjektem byl právní předchůdce žalobkyně, který pak toto své právo převedl zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] na žalobkyni. Proto je žaloba žalobkyně proti žalované co do částky [částka] důvodná z tohoto právního důvodu.

11. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je pak na základě § 1958 odst. 2 o.z. splatná na výzvu k jejímu zaplacení, přičemž taková výzva musí mít po obsahové stránce takové parametry, aby z ní bylo seznatelné právě to plnění, o jehož vrácení/zaplacení je jí žádáno. Jen taková výzva může přivodit splatnost určitého dluhu, a tím spíše dluhu z titulu bezdůvodného obohacení. Za takovou výzvu soud posoudil až žalobu v této věci (a to až v jejím znění po upřesnění provedeného podáním žalobkyně ze dne [datum], když v tomto znění již žaloba dostatečně určitě po skutkové stránce identifikovala právě převody částek [částka] a [částka] na účet žalované od právního předchůdce žalobkyně). K jejímu doručení žalované došlo dne [datum]. Předžalobní upomínka z [datum] a ani žaloba sama (ve znění před jejím upřesněním z [datum]) takovou výzvou přivozující zesplatnění dluhu v dané věci býti nemohly, neboť z těchto„ výzev“ nešlo ještě po skutkové stránce nijak dovodit, o kdy žalované a jakou formou poskytnuté finanční plnění je těmito„ výzvami“ žádáno (z titulu uvažovaného bezdůvodného obohacení). Proto soud uzavřel, že se povinnost žalované k vrácení bezdůvodného obohacení žalobkyni ve výši [částka] stala splatnou až dne [datum], a pokud ji žalovaná nesplnila, je s jejím splněním v prodlení ve smyslu § 1968 o.z. od [datum]. S oporou v § 1970 o.z. proto žalobkyni přísluší právo na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

12. Proto soud žalobě žalobkyně stran částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z ní od [datum] do zaplacení vyhověl (viz. výrok č. I) a ve zbývajícím rozsahu tuto zamítl (viz. výrok č. II).

13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal převážně úspěšné žalobkyni poměrnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jejího práva u soudu. Žalobkyně byla z nárokovaného finančního plnění (po jeho kapitalizaci ke dni [datum] ve výši [částka]) úspěšná ohledně částky [částka] (88,20 %) a když soud odečetl od jejího procesního úspěchu její procesní neúspěch (14,8 %), přiznal žalobkyni náhradu 70,40 % účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně. Za takové náklady řízení soud na straně žalobkyně posoudil náklady žalobkyně na soudní poplatek ([částka]), náklady na právní zastoupení žalobkyně stanovené vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 4 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu advokáta bez základního skutkového a právního rozboru věci, podání žaloby a za účast u jednání konaného ve věci dne [datum]) a určené jde-li o odměnu zástupce dle §§ 6 odst. 1, 7 a 8 odst. 1 uvedené vyhlášky a v částce celkem [částka], dále na náhradu hotových výdajů advokáta spojených s uvedenými čtyřmi úkony jeho právních služeb (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) v částce [částka], dále na náhradu cestovného zástupce žalobkyně k jednání soudu dne [datum] (na trase z [obec] do [obec] a zpět o délce 166 km, vozidlem s kombinovanou spotřebou NATURALU 95 5,1 L [číslo] km) v částce [částka] (určenou dle vyhl. č. 589/2020 Sb.), dále na náhradu za ztrátu čtyř půlhodin ztráty času dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce [částka], a konečně vše (s výjimkou náhrady za soudní poplatek) navýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a tedy o částku [částka]. Celkové náklady řízení žalobkyně proto činí [částka] a z toho 70,40 % činí [částka], kteréžto soud uložil žalované na nákladech řízení žalobkyni nehradit.

14. Lhůty stanovené žalované ke splnění povinností stanovených jí tímto rozsudkem stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení se pak hradí k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.