14 C 187/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalované zaplatita) další částku , částka, ,b) úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit , stát, tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši , částka, na účet , právnická osoba, v , adresa, -, číslo, , VS: , var. symbol, .

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, skládající se z , částka, nesplacené jistiny úvěru a , částka, kapitalizovaného smluvního úroku za první měsíc doby čerpání úvěru (úrok ve výši 40 % měsíčně). Dále se domáhala zákonného úroku z prodlení s touto částkou od , datum, ve výši 12 % ročně do zaplacení a částky , částka, z titulu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z prodlené částky (tedy z oněch , částka, ) a to za období od data prodlení (, datum, ) do data odeslání předžalobní výzvy (, datum, ) a náhrady nákladů řízení. Tyto své nároky odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál žalobkyně www.rerum.cz., kde se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, odsouhlasila smluvní dokumentaci za použití SMS kódu a doložila doklad totožnosti. Úvěruschopnost žalované byla prověřena pomocí výpisů z bankovního účtu či případně výplatními listy a lustrací v dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI A BRKI. Žádost žalované o poskytnutí úvěru byla schválena. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku celkem , částka, převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit tak, že každého 29. dne v měsíci měla splatit úrok přirostlý za minulé období, jistinu mohla splatit libovolně – smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úrok byl ujednán ve výši 40 % měsíčně z jistiny, současně byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou by byla žalovaná v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení a úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Žalovaná byla vyzván k úhradě před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně k jednání předvolána, se k němu bez omluvy nedostavila. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a učinil následující skutková zjištění.

3. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že se žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finančních prostředků do výše , částka, převodem na účet. Žalovaná se zavázala měsíčně vždy ke 29. dni v měsíci splácet úrok přirostlý za minulé období, jistina byla splatná kdykoliv za trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně, RPSN činí 5 509,41 %, byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení. Z této listiny se také podává, že učet č. , č. účtu, je účtem žalobkyně.

4. Z fotografie občanského průkazu žalované a jejího rodného listu bylo zjištěno, že je žalobkyně měla k dispozici.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno že z účtu žalobkyně byla odeslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, .

6. Ze sdělení , právnická osoba, ., soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je účtem žalované.

7. Z listiny žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o listinu vypracovanou žalobkyní, ve které jsou uvedeny osobní údaje žalované vč. toho, že bydlí v pronajatém domě. Jako její měsíční příjem je uvedeno , částka, , jak měsíční výdaje je uvedeno , částka, .

8. Z výplatních pásek žalované za září až listopad , rok, soud zjistil, že její čistý příjem ze zaměstnání činil v uvedených měsících , částka, , , částka, a , částka, .

9. Z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že registrací klient prohlašuje a potvrzuje, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie (zejm. ISIR, CEE, databázi neplatných dokladů) a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností vůči žalobkyni.

10. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, , který měla žalobkyně k dispozici soud zjistil, že tento je za období od , datum, do , datum, a podávají se z něj soustavné výdaje na hazard a také řada čerpaných úvěrů od poskytovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů (např. , částka, od , právnická osoba, dne , datum, , , částka, od , právnická osoba, dne , datum, , , částka, od , právnická osoba, dne , datum, a jiných více).

11. Z listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované výzvu k úhradě úvěru. Celková dlužná částka k tomu dni činila , částka, .

12. Z listiny označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby.

13. Z listiny označené , adresa, pošta soud zjistil, že spol. ZPC , právnická osoba, . v této potvrdila podání doručené zásilky k poštovní přepravě. Odesilatelem byla právní zástupkyně žalobkyně a adresátem byla žalovaná. Datem podání byl den , datum, .

14. Na základě provedených skutkových zjištění učinil soud závěr o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda označená jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřená prostředky komunikace na dálku, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku do výše , částka, , a žalovaná se zavázala splácet tak, že bude měsíčně hradit úrok přirostlý za minulé období a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně, RPSN činilo 5 509,41 %, byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % z prodlené částky za každý den prodlení. Při uzavírání dohody žalobkyně zjišťovala poměry žalované z výplatních pásek a z výpisu z jejího účtu za období od , datum, do , datum, . Žalovaná od žalobkyně obdržela na účet celkem částku , částka, . Žalovaná netvrdila, že by žalobkyni čehokoli plnila a ani se to nepodává z provedeného dokazování. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.

15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně poskytla výpis z účtu žalované a její výplatní pásky (těmi ověřila příjem žalované ze zaměstnání). Soud se dále zaměřil na zjištění, která lze ze zmíněného výpisu z účtu učinit a musí uzavřít, že pokud žalobkyně na základě informací zjištěných z tohoto výpisu uzavřela, že žalovaná byla úvěruschopná, tak buďto tyto výpisy nezkoumala řádně a s odbornou péčí a nezjistila všechny z nich se podávající relevantní informace, nebo tyto informace sice zjistila, ale v rozporu s povinností úvěruschopnost řádně a odborně posoudit, některá zjištění nevzala při posouzení v potaz. Z oněch výpisů se totiž podává předně pravidelná, soustavná a pro žalovanou značně finančně zatěžující účast na hazardních hrách, kterou zjevně není s to omezit. Dále se z něj podává, že jen za dva týdny předcházející kontraktaci se žalobkyní, se uvázala žalovaná v další tři úvěrové smlouvy s poskytovateli nebankovních spotřebitelských úvěrů, od kterých čerpala celkem , částka, . Splátkové zatížení s těmito úvěry související přitom žalobkyně do posouzení úvěruschopnosti nikterak nepromítla, když jako jediné výdaje žalované uvádí částku životního minima. Jakéhokoli zkoumání dalších výdajů žalované (ačkoli sama žalobkyně uvádí v posouzení úvěruschopnosti, že žalovaná bydlí v pronajatém domě, a tedy přinejmenším výdaje na nájemné lze důvodně očekávat) žalobkyně také neprovedla. Soud tak uzavřel, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

17. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je sjednán úrok 40 % měsíčně, jehož absurdní výše vyplývá také z RPSN, které činí 5 509,41 %. K tomu je ujednána ještě smluvní pokuta v neprospěch žalované jako spotřebitele. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

18. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku , částka, a sama neuhradila ničeho, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny ve výši , částka, . Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.

19. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatných smluv. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatných smluv, jejichž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek , právnická osoba, v , adresa, , pobočka v , město, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

20. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla.

21. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou účastníků byl srovnatelný.

22. Povinnost žalobkyně doplatit částku , částka, na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní , částka, podle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale , částka, podle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku , částka, , zbývá jí doplatit právě , částka, .