14 C 199/2020
č. j. 14 C 199/2020-22
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nákladů spojených s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení a s úhradou odborného lékařského vyšetření, které bylo provedeno po podezření na přítomnost amfetaminů. Soud uznal, že žalovaný je povinen náklady na dopravu a vyšetření úhradou, protože byla prokázána přítomnost návykové látky, což podle § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb. způsobuje povinnost náklady hradit. Rozsudek přiznal žalobkyni nárok na částku za dopravu a vyšetření s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od zahájení prodlení. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení a soudní poplatek do tří dnů od právní moci.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení učinila žalobkyně v žalobě doručené soudu dne datum svůj peněžitý nárok vůči žalovanému ve výši částka s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení z dlužné částky částka od datum do zaplacení. Žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému vyjadřoval v částce částka právo žalobkyně na náhradu nákladů žalobkyně na použití služebního vozidla registrační značka (konkrétně na náhradu nákladů na pohonné hmoty a za amortizaci vozidla na trase o délce 35 km), vynaložených žalobkyní dne datum v souvislosti s dopravou žalovaného na trase obec – nemocnice a zpět. V částce částka pak vyjadřoval právo žalobkyně na náhradu nákladů žalobkyně vynaložených jí úhradou částky částka za odborné lékařské vyšetření žalovaného ze strany právnická osoba (jako poskytovatele odborného lékařského vyšetření žalovaného, a s pozitivním výsledkem na přítomnost amfetaminů v organismu žalovaného). Z toho částka bylo žalobkyní uhrazeno za odběr biologického vzorku žalovaného a částka za jeho rozbor.
2. Soud ve věci vyšel z žalobkyní doložených důkazů a obsahu spisu (za situace, kdy žalovaný na svoji obranu ničeho netvrdil a ani žáden důkaz nenavrhl), na kterémžto podkladě přijal závěr o skutkovém stavu věci. Podle toho byla ve skutkově specifikovaném případu popsaném v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozsudku tamtéž specifikovaným služebním osobním automobilem žalobkyně realizována přeprava žalovaného do zdravotnického zařízení„ nemocnice“ (provozovaného právnická osoba), a to když u žalovaného na podkladě orientačního vyšetření ze strany příslušníků PČR existovalo podezření na řízení motorového vozidla pod vlivem omamných látek. Zde pak došlo ze strany poskytovatele zdravotnických služeb k odběru a následnému rozboru biologického materiálu od žalovaného, a výsledkem těchto zdravotnických služeb bylo mj. zjištění o přítomnosti amfetaminů v odebraném biologickém vzorku žalovaného. Za tento odběr a rozbor pak žalobkyně právnická osoba uhradila na podkladě jejích faktur číslo číslo částky částka a částka. Výzvou z datum, převzatou žalovaným osobně dne datum žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalobou uplatněné pohledávky ve výši celkem částka, a to ve lhůtě do datum. Že by pak žalovaný na dluh (vymezený žalobou v tomto řízení) žalobkyni něčeho uhradil, to soud za prokázané nemá, a nebylo to ostatně ani tvrzeno. Soud má konečně za prokázané (dle údajů z technického průkazu k převozu žalovaného užitého vozidla a s ohledem na obsah vyhl. č. 358/2019 Sb.), že žalobkyně uplatnila pohledávku za žalovaným i v částce částka a za danou cestu o délce 35 km a při spotřebě 5,1 L Naturalu 95/ 100 km ve správně vypočtené výši.
3. Podle § 24 odst. 2 a 3 z.č. 65/2017 Sb., platí, že (2) Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. (3) Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění).
4. Podle § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
5. Podle § 1958 téhož zákona neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
6. Podle § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Zjištěný skutkový stav dává oporu pro přijetí závěru o důvodnosti podané žaloby v celém rozsahu, a to když žalobou uplatněné právo má oporu ve shora cit. zákonných ustanoveních a zjištěném skutkovém stavu. Žalobkyně realizovala služebním vozidlem ve zjištěném dni a ve shora popsané situaci (ze které se pro stav žalovaného ovlivněné amfetaminem podávala hrozba ohrožení majetku života i zdraví jemu osobně a i dalším účastníkům silničního provozu) zadržení žalovaného, v jehož průběhu se prokázala i přítomnost amfetaminů v organismu žalovaného, přičemž za tohoto stavu také žalobkyně realizovala zákonně přepravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. V souvislosti s tím došlo na straně žalobkyně ve zjištěném případu ke vzniku nákladů s tím spojených, kdy na jejich náhradu vůči žalovanému má žalobkyně za tohoto stavu právo dle § 24 odst. 2 a 3 z.č. 65/2017 Sb. Jejich výše pak dosahuje na nákladech za dopravu celkem správně žalobkyní vypočtené částky částka (a určené dle §§ 1 a 4 vyhl. č. 358/2019 Sb.) a dále částky celkem částka (po zaokrouhlení) na nákladech žalobkyně na zjištěné odborné lékařské vyšetření žalovaného ze strany právnická osoba, které tyto žalobkyně také uhradila.
8. Toto právo žalobkyně se (při absenci ujednání stran o splatnosti) stalo splatným na základě § 1958 o.z. na výzvu žalobkyně k jeho úhradě, ke které došlo dle zjištěného skutkového stavu výzvou ze dne datum. V ní žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu do datum, přičemž když nebylo prokázáno, že by došlo k jeho úhradě, je žalovaný v době od datum podle § 1968 o.z. se zaplacením dluhu v prodlení. S oporou v § 1970 o.z. proto soud žalobě vyhověl i ohledně nárokovaného zákonného úroku z prodlení.
9. Ve výroku č. II tohoto rozsudku soud žalobkyni proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž za žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení soud na základě § 151 odst. 3 o.s.ř. a §§ 1 a 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. považoval náklady na hotové výdaje za předžalobní upomínku a za podání žaloby (2 x částka).
10. S ohledem na skutečnost, že ve věci zcela úspěšná žalobkyně byla od soudního poplatku za návrh na zahájení tohoto občanského soudního řízení osvobozena, přešla povinnost k úhradě soudního poplatku dle § 2 odst. 3 z.č. 549/1991 Sb. na žalovaného, který je tak soudní poplatek z žaloby povinen zaplatit na účet ČR- Okresního soudu v Přerově. Ve výroku č. III tohoto rozsudku mu proto soud tuto povinnost uložil.
11. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř., § 7 a 4 odst. 1 písm. j) z.č. 549/1991 Sb.). Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ve výrocích č. I a č. II. Proti výroku č. III může žalovaný podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, a to prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v obec. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti, které mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jejich splnění exekučním návrhem.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.