14 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Janem Růžičkou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok vůči žalovanému peněžité nároky s příslušenstvím z pojistné smlouvy účastníků (žalobkyně jako pojistitele a žalovaného jako pojistníka) ze dne datum, číslo jejímž předmětem bylo zejména pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla registrační značka. Konkrétně šlo v případě nárokované částky částka na jistině o nárok na zaplacení nedoplatku touto smlouvou sjednaného pojistného (za dobu trvání pojištění od datum do datum) v částce částka, dále o nárok na zaplacení téže smlouvou sjednaného poplatku za upomínku s upozorněním na zánik pojištění v částce částka (upomínku z datum), a dále o nárok na zaplacení téže smlouvou sjednaného poplatku za upomínku po zániku pojištění v částce částka (upomínku z datum). Jde-li o nárokované příslušenství, pak žalobkyně nárokovala po žalovaném na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku částka (za dobu od datum do datum, jako za dobu trvání prodlení žalovaného s úhradou součtu částek částka, částka, a to na uvedených dvou dlužných a žalobou v této věci nárokovaných poplatcích, a konečně částky částka, a to jako nárokovaného nedoplatku pojistného za dobu trvání pojištění od datum do datum, ale to ještě ve výši částka, a tedy ve výši před dílčí úhradou žalovaného z datum v částce částka), a dále na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku částka (za dobu od datum do datum, jako za dobu trvání prodlení žalovaného s úhradou součtu částek částka, částka, a to na uvedených dvou dlužných a žalobou v této věci nárokovaných poplatcích, a i téže žalobou nárokovaného nedoplatku pojistného částka).

2. Soud po provedeném dokazování přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého došlo dne datum mezi účastníky k uzavření žalobkyní tvrzení pojistné smlouvy číslo to když žalovaný návrh žalobkyně na uzavření této smlouvy akceptoval dne datum úhradou prvního smlouvou předvídaného běžného pololetního pojistného v částce částka a žalobkyně i v závislosti na to pro žalovaného vystavila pojistku z datum (odeslanou žalovanému dne datum). Sjednaným předmětem dané pojistné smlouvy byl dle jejího zjištěného obsahu závazek žalobkyně poskytovat žalovanému ve sjednaném rozsahu zejména pojistné krytí v případě smlouvou předvídaného vzniku okolností zakládajících odpovědnost žalovaného za újmu způsobenou provozem motorového vozidla registrační značka, a to oproti závazku žalovaného platit žalobkyni sjednané pojistné. Pojistná smlouva pak stanovila zejména počátek sjednané pojištění na datum, výší běžného (pololetního) pojistného částka, a i to, že její nedílnou součástí jsou i obchodní podmínky žalobkyně, na které smlouva výslovně odkázala. Z nich soud dále zjistil, že tyto stanovily, že není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak (což dle jejího obsahu nebylo), pak že je pojistná smlouva, resp.„ pojištění“, uzavřeno na neurčito (viz. čl. 3 VOP pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla R číslo), a i to, že„ Pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného.“ (viz. čl. 8 VOP pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla R číslo). Že by ale zjištěná pojistná smlouva účastníků (včetně zjištěných VOP) odkázala jako na svoji nedílnou součást i na nějaký Sazebník nákladů žalobkyně (včetně k důkazu žalobkyní doloženého Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění účinného od 1. 6. 2019), to již z žádného z provedených důkazů zjištěno nebylo. Proto soud z uvedeného sazebníku účinného od 1. 6. 2019 relevantní skutková zjištění ani nepřijal. Dále bylo zjištěno, že žalovaný na zjištěnou pojistnou smlouvou sjednané pojistné uhradil dne datum částku částka a dne datum částku částka, přičemž že by na něj uhradil čehokoliv dalšího, to tvrzeno a ani zjištěno nebylo. příjmení skutečnosti, pro které by zjištěnou pojistnou smlouvou sjednaný závazek žalovaného jako pojistníka platit žalobkyni jako pojistiteli sjednané běžné pojistné zanikl přede dnem datum, zjištěny z provedených důkazů nebyly (odhlédnuto přitom od zaplacení částek částka a částka žalovaným žalobkyni na předmětný závazek k placení běžného pojistného, které přivodily jeho částečný zánik splněním v rozsahu právě těchto částek).

3. Podle § 2758 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen jako „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

4. Podle § 1751 odst. 1 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

5. Podle § 2759 odst. 1 věta druhá o.z. nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.

6. Podle § 1745 o.z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

7. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

9. Podle § 2783 odst. 1, 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

10. Podle věty první § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po aplikaci cit. zákonných ust. na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že nároky uplatněné v tomto řízení žalobkyní proti žalovanému lze hodnotit jako důvodné v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalovaný včas přijal návrh žalobkyně na uzavření k důkazu provedené pojistné smlouvy číslo to včasnou úhradou v ní stanoveného běžného pojistného částka, a k jehož úhradě stanovil návrh na uzavření pojistné smlouvy lhůtu do datum. Takto uzavřít pojistnou smlouvu je přitom výslovně připuštěno § 2759 odst. 1 věta druhá o.z. Takto tedy došlo mezi účastníky k platnému uzavření pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 a násl. o.z. a z této pojistné smlouvy vznikly v ní sjednané závazky obou smluvních stran (žalobkyně jako pojistitele a žalovaného jako pojistníka). Obsah těchto závazků pak vymezila jak smlouva samotná, tak i ty obchodní podmínky, na které tato smlouva výslovně odkázala, a jak to připouští § 1751 odst. 1 o.z. Po provedení těchto listinných důkazů k důkazu soud uzavřel, že tyto listiny zakládající obsah závazkového vztahu účastníků, dávají oporu pro závěr, že žalovaný byl na podkladě této smlouvy povinen žalobkyni platit sjednané běžné pojistné částka, splatné vždy pololetně k 16. 3., resp. k 16. 9. toho kterého roku, a to počínaje dnem datum na neurčito (ke splatnosti běžného pojistného k těmto dnům srovnej § 2783 odst. 1 a 2 o.z.). Z provedeného dokazování se pak podává, že za dobu trvání pojištění od datum do datum uhradil žalovaný na běžné pojistné toliko první běžné pojistné částka, kdy toto„ krylo“ dobu trvání smlouvou účastníků založeného pojištění od datum do datum. Pak již na toto pojistné uhradil toliko dne datum částku částka. Pokud tedy žalobkyně nárokovala na pojistném za dobu trvání pojištění od datum do datum částku částka, uzavřel soud, že žaloba je po právu. Za dobu trvání pojištění od datum do datum totiž činí dle propočtu soudu poměrná část pojistného za tuto dobu částka (částka / 182 dní v příslušném pojistném období x 96 dní vymezených žalobou), přičemž pokud na něj bylo následně uhrazeno žalovaným toliko částka, mohla žalobkyně na tomto nárokovat dokonce částku částka (částka – částka). Proto je žaloba s oporou v číslo odst. 1 o.z. po právu i co do jí nárokované částky částka na dlužném pojistném za dobu od datum do datum.

13. Když se již dne datum stalo v pořadí druhé běžné pojistné splatným (jak odůvodněno výše), byl žalovaný v prodlení s úhradou jeho části vymezenou žalobou (v prodlení s úhradou částky částka) v době od datum do datum, a i v prodlení s úhradou jeho části vymezenou žalobou (v prodlení s úhradou částky částka) v době od datum do datum (§ 1968 o.z.). Za tyto doby proto žalobkyni přísluší i zákonný úrok z prodlení s úhradou uvedených částek a v uvedených obdobích, přičemž tento činí v součtu částka. Proto soud žalobě vyhověl i ohledně něj.

14. Pokud pak žalobkyně učinila předmětem řízení i 2 nároky po částka z titulu závazků žalovaného k náhradě nákladů žalobkyně spojených s upomínkami vyhotovenými žalobkyní pro žalovaného ve dnech datum a datum, pak z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci si závazek žalovaného k úhradě takových nákladů žalobkyně skutečně co do jeho základu sjednali (v rámci čl. 8 VOP, které vymezovaly část obsahu smlouvy účastníku s oporou v § 1751 odst. 1 o.z.). Pokud jde o výši tohoto závazku žalovaného, pak soud nemohl (s ohledem na absenci ujednání účastníků v pojistné smlouvě nebo jejích nedílných součástech o tom, jaká tato výše bude, když tuto nestanoví platně ani k důkazu žalobkyní doložený sazebník, který má rovněž charakter obchodních podmínek, ale ohledně nějž již nebylo prokázáno, že by na něj účastníci jako na součást pojistné smlouvy odkázaly) uzavřít, že by tato byla účastníky platně v pojistné smlouvě (včetně jejích nedílných součástí) sjednána. Proto bylo na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala skutečnosti svědčící o výši jejích nákladů spojených s uvedenými dvěma upomínkami, aby bylo možno vznesené nároky 2 x částka vyhodnotit jako důvodné. Jelikož taková tvrzení a takové důkazy je prokazující žalobkyně netvrdila a nenavrhla, soud uzavřel, že stran těchto nároků (2 x částka) žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, přičemž z tohoto důvodu bylo proto na místě žalobu v této části zamítnout (co do částky částka). Nebyla-li žaloba posouzena stran těchto nároků jako důvodná, je vyloučeno i prodlení žalovaného s jejich úhradou, a proto byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná i stran příslušenství těchto nároků a představovaných v ní nárokovaným kapitalizovaným úrokem z prodlení a činícím v součtu za žalobou vymezená období částku částka.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na obdobný procesní úspěch obou účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný svou povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat splnění této povinnosti návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekučním návrhem.