14 C 211/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje v části o zaplacení částky částka na anonymizováno úroku z prodlení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka, v části o zaplacení úroku ve výši 19,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení doručeným soudu dne datum (ve znění po jeho upřesnění a doplnění provedeného v rámci podání žalobkyně ze dne datum) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, s příslušenstvím. Veškerá žalobkyní nárokovaná peněžitá plnění vycházela dle žalobkyně ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO, která žalobou uplatněné pohledávky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalobkyní nárokovaná částka částka představovala dle žalobních tvrzení dluh žalovaného na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit, a která byla složena z jistiny půjčky ve výši částka a sjednaného poplatku za poskytnutí půjčky ve výši částka (celkem tedy dosahovala dle žalobních tvrzení částka). Z žalobou nárokované částky částka žalobkyně nárokovala v části rovné částce částka podle žalobkyně nesplacenou jistinu půjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny půjčky částka), a v části rovné částce částka nedoplatek sjednaného„ poplatku“ (z původní ve smlouvě sjednané výše poplatku částka), a složeného ze dvou poplatků a ze sjednaného úroku za poskytnutí půjčky za smlouvou předvídanou dobu do datum Vedle nárokované částky částka na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně dále žalobou domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o půjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné půjčky (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného při využití ve smlouvě o půjčce sjednané pevné úrokové sazby 19,98 % ročně a z nesplacené jistiny půjčky částka), dále přiznání částky částka jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené části jistiny půjčky v částce částka (kapitalizovaného při sazbě 7,05 % ročně za dobu od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 7,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení, a v obou případech počítaných z nesplacené jistiny půjčky, tedy částky částka. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o půjčce sjednaná půjčka (rovná částce částka) byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému dne v den podpisu smlouvy také v hotovosti vyplacena, a že žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto půjčku splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 60ti týdenních splátkách po částka. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaný zavázal těmito splátkami splatit vedle jistiny půjčky i sjednaný poplatek částka. Žalobkyně také tvrdila, že sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaný řádně nesplácel, a že ke dni postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni (k datum) činila výše dluhu žalovaného na celkové„ dlužné částce“ částka. Žalobu pak žalobkyně podala i s přihlédnutím k jí přijatému právnímu závěru, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena z pohledu § 9 z.č. 145/2010 Sb. platně, a to když právní předchůdce žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného z údajů získaných o poměrech žalovaného zejména od žalovaného samého, a ověřených právním předchůdcem žalobkyně i prostřednictvím od žalovaného vyžádaných dokladů (jak měly být tyto údaje a doklady obsaženy v „ zákaznické kartě“, kterou ale žalobkyně k důkazu neoznačila a ani nedoložila...).

2. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení procesně pasivní a nevyužil tedy ani svého práva se k návrhu žalobkyně vyjádřit anebo práva tvrdit na svoji obranu jakékoliv rozhodující skutečnosti. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti žalovaného a za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný se totiž, ač řádně předvolán, k jednání bez omluvy nedostavil.

3. V rámci podání žalobkyně ze dne datum pak vzala žalobkyně ještě před prvním jednáním ve věci samé žalobu částečně zpět, a to v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto usnesení. Soud proto řízení v této části podle § 96 odst. 2 o.s.ř. částečně zastavil (viz. výrok č. I tohoto rozsudku).

4. Z písemné smlouvy o půjčce číslo datované dnem datum soud zjistil, že tuto smlouvu podepsali žalovaný jako zákazník a právnická osoba Smluvní strany této smlouvy v ní stran úpravy některých jejich vzájemných práv a povinností z této smlouvy výslovně odkázaly i Smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (dále též jen jako„ OP“). Přímo ve smlouvě o půjčce pak bylo ujednáno, že zákazník zvolil hotovostní inkaso splátek (režim splácení), že právnická osoba touto smlouvou poskytuje zákazníkovi půjčku částka, že zákazník se právnická osoba zavazuje zaplatit za tuto půjčku poplatek částka, složený z kalkulačních položek: úroku částka, administrativní činnosti částka, a hotovostního režimu splátek (v případě tohoto režimu splácení) částka, přičemž pro tento režim splácení měla být„ celková dlužná částka“ ve výši stanovené částkou částka splácena vždy v hotovosti do rukou osoby označené v čl. 16 OP. Konkrétně pak v 60ti sjednaných týdenních splátkách. První splátka byla splatná do 7. dní od data uzavření smlouvy a každá další vždy nejpozději do konce dalšího sedmidenního období. Žalovaný podpisem smlouvy také prohlásil, že při uzavření smlouvy od právnická osoba částku rovnou výše uvedené částce zápůjčky v hotovosti a v místě svého bydliště převzala, a i to, že poskytovatel půjčky posoudil s odbornou péčí jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od žalovaného, jak jsou tyto obsahem zákaznické karty (ta ale k důkazu navržena a ani předložena nebyla). Zda ale k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany právnická osoba skutečně došlo, resp. na základě jakých údajů, a jakých konkrétních podkladů, a získaných dále z jakých jiných konkrétních zdrojů, to soud za zjištěné z tohoto a ani z žádného z jiných provedených důkazů za zjištěné a prokázané nevzal.

5. Z přehledu splátek žalovaného k dané půjčce vzal soud za zjištěné, že žalovaný na své závazky z titulu zjištěné smlouvy o půjčce uhradil celkem částka.

6. Z OP soud s ohledem na dále uvedené právní závěry relevantní skutková zjištění nečinil.

7. Z poštovního podacího archu/podacího lístku ze dne datum ve spojení s přípisem právnická osoba ze dne datum, a ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum ve spojení se stranou číslo i jednou další stranou přílohy číslo (a i spolu s výpisem z obchodního rejstříku právnická osoba a s výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně) vzal soud za zjištěné, že dne datum právnická osoba odeslala žalovanému na této společnosti poslední známou adresu žalovaného oznámení o postoupení své v tomto řízení (již žalobkyní) uplatněné pohledávky s příslušenstvím na žalobkyni, přičemž tato pohledávka byla i se svým příslušenstvím na žalobkyni převedena uvedenou postupní smlouvou (kdy specifikována byla postupovaná pohledávka v její příloze číslo). V rámci oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána i k zaplacení dlužné částky částka (bez příslušenství) z titulu zjištěné smlouvy o půjčce, a to do 10ti dní od doručení této výzvy-oznámení.

8. Z podacího lístku u České pošty, s.p. ze dne datum a přípisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k dodatečnému splnění žalobou uplatněné pohledávky s přísl. ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř.

9. Po provedeném dokazování a učinění shora popsaných skutkových zjištění přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého dne datum právnická osoba a žalovaný podepsali písemnou smlouvu o půjčce (včetně OP na téže listině) shora popsaného obsahu, a i to, že v den jejího uzavření žalovaný obdržel na jejím podkladě od právnická osoba v hotovosti částku částka. Že by žalovaný z titulu této smlouvy žalobkyni (jako subjektu, na který byly zjištěnou postupní smlouvou z datum pohledávky právnická osoba vůči žalovanému z titulu předmětné smlouvy o půjčce postoupeny) nebo právnická osoba zaplatil více, než částka to prokázáno nebylo (a ostatně ohledně toho tížilo břemeno tvrzení a důkazní toliko žalovaného). Za prokázané ale soud nicméně s ohledem na provedené důkazy nevzal ani to, že by právnická osoba (byť opak sám žalovaný podpisem smlouvy o půjčce potvrdil) před poskytnutím částky částka (jako spotřebitelského úvěru ve smyslu z. číslo Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016) žalovanému posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného tak, že z takového posouzení bylo zřejmé, že žalovaný bude jako spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr ve formě ve sjednaných splátkách návratné půjčky splácet. K zaplacení žalobou uplatněné pohledávky (včetně celé nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru) byl žalovaný vyzván již výzvou právního předchůdce žalobkyně v rámci oznámení o postoupení pohledávky (do 10ti dní od jejího doručení), které muselo při pravidelném běhu doručování žalované dojít do její faktické dispozice datum.

10. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 3030 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

16. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

17. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. také platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ust. platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Soud posoudil právní poměry z předmětné zjištěné smlouvy o půjčce uzavřené dne datum podle shora cit. zákonných ustanovení obč. zák., a to na základě dne jejího uzavření a s ohledem na § 3030 o.z.

20. Soud dále předně hodnotil, zda lze přijmout žalobkyní prezentovaný právní závěr, že zjištěná smlouva o půjčce byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným platně, a to i s ohledem na její povahu jako spotřebitelského úvěru ve smyslu z. číslo Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i k závěrům prezentovaných v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, a uzavřel, že závěr o platném uzavření předmětné smlouvy o půjčce v této věci přijmout po provedeném dokazování nelze, a to pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně stran pro to rozhodujících skutečností. Konkrétně pak stran těch ve věci rozhodujících skutečností, zda a na základě jakých všech údajů a získaných z jakých konkrétních zdrojů právnická osoba před poskytnutím předmětné půjčky žalovanému posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k předmětné půjčce (a to ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.). K danému závěru o neunesení břemene důkazního nutno dodat, že žalobkyně neprokázala ve věci po skutkové stránce právě ty rozhodující skutečnosti – údaje o poměrech žalovaného, na základě kterých by bylo lze možno posoudit, zda její právní předchůdce právnická osoba svým povinnostem poskytovatele spotřebitelského úvěru a plynoucích pro něj z § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. dostál (zde se omezila žalobkyně toliko na obecná tvrzení o splnění této povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru a na tvrzení a důkazy o tom, že žalovaný tuto skutečnost jako spotřebitel svým podpisem stvrdil). Z provedeného dokazování pak sice vyplynulo (viz. zjištění přijatá ze smlouvy o půjčce o prohlášení žalovaného), že k tomuto z její strany dojít mohlo, nicméně samo stručné a zjištěné prohlášení žalovaného jako spotřebitele o tom, že k tomu došlo i na základě údajů jím poskytnutých, neprokazuje samo o sobě ty rozhodné skutečnosti (spočívající právě ve vymezení rozsahu úkonů poskytovatele spotřebitelského úvěru, jejich kvalitě, a zdrojích jeho zjištění o poměrech spotřebitele), na základě kterých lze právně posoudit a zhodnotit, zda k posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytovatelem spotřebitelského úvěru skutečně došlo, a pokud ano, zda tomu bylo i s odbornou péčí z jeho strany (ve smyslu § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. v příslušném znění). Za této situace (a při zohlednění absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce jako právního následku porušení dané povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru plynoucí pro něho z § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. v příslušném znění) nebylo lze možno uzavřít, že právnická osoba povinnostem plynoucím pro ni z § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 dostála, což vede k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o půjčce (§ 39 obč. zák.), resp. k závěru o nemožnosti posouzení dané smlouvy o zápůjčce jako platně uzavřené. Byť pak soud danou smlouvu o půjčce z daného důvodu nemohl posoudit jako platnou, z čehož se podává nedůvodnost žaloby stran nárokovaného smluvního příslušenství (veškerého nárokovaného úroku a i nedoplatku na poplatku) a nárokovaného úroku z prodlení odvozeného ode dne smluvní splatnosti závazku k vrácení půjčky, pak s oporou v závěru o zjištěném skutkovém stavu prokázanou skutečností zůstává, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel hotovost v částce částka, a dále i ta, že k vrácení nesplacené části této částky (dle zjištění o výši plateb žalovaného v celkové částce částka) byl žalovaný ve lhůtě do datum vyzván. Proto nic nebrání žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje částkou částka část ještě žalovaným žalobkyni nevráceného bezdůvodné obohacení žalovaného, získaného jím na úkor žalobkyně – jejího právního předchůdce (a vyplaceného žalovanému na základě předmětné smlouvy dne datum v částce právě částka), a to i s úrokem z prodlení od datum v požadované sazbě 7,05 % ročně (nižší než zákonné) do zaplacení (§§ 451 obč. zák. 563 a 517 odst. 1 a 2 obč. zák.).

21. O nákladech řízení soud rozhodl s ohledem na částečný úspěch obou účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v obec, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se jejich splnění žalobkyně domáhat po právní moci tohoto rozsudku návrhem na výkon rozhodnutí u soudu nebo exekučním návrhem u soudního exekutora.