14 C 211/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje v části o zaplacení částky [částka] na [anonymizováno] úroku z prodlení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka], v části o zaplacení úroku ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení doručeným soudu dne [datum] (ve znění po jeho upřesnění a doplnění provedeného v rámci podání žalobkyně ze dne [datum]) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], s příslušenstvím. Veškerá žalobkyní nárokovaná peněžitá plnění vycházela dle žalobkyně ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], která žalobou uplatněné pohledávky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalobkyní nárokovaná částka [částka] představovala dle žalobních tvrzení dluh žalovaného na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit, a která byla složena z jistiny půjčky ve výši [částka] a sjednaného poplatku za poskytnutí půjčky ve výši [částka] (celkem tedy dosahovala dle žalobních tvrzení [částka]). Z žalobou nárokované částky [částka] žalobkyně nárokovala v části rovné částce [částka] podle žalobkyně nesplacenou jistinu půjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny půjčky [částka]), a v části rovné částce [částka] nedoplatek sjednaného„ poplatku“ (z původní ve smlouvě sjednané výše poplatku [částka]), a složeného ze dvou poplatků a ze sjednaného úroku za poskytnutí půjčky za smlouvou předvídanou dobu do [datum] Vedle nárokované částky [částka] na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně dále žalobou domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o půjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné půjčky (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného při využití ve smlouvě o půjčce sjednané pevné úrokové sazby 19,98 % ročně a z nesplacené jistiny půjčky [částka]), dále přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené části jistiny půjčky v částce [částka] (kapitalizovaného při sazbě 7,05 % ročně za dobu od [datum] do [datum]), a dále smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 7,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení, a v obou případech počítaných z nesplacené jistiny půjčky, tedy částky [částka]. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o půjčce sjednaná půjčka (rovná částce [částka]) byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému dne v den podpisu smlouvy také v hotovosti vyplacena, a že žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto půjčku splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 60ti týdenních splátkách po [částka]. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaný zavázal těmito splátkami splatit vedle jistiny půjčky i sjednaný poplatek [částka]. Žalobkyně také tvrdila, že sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaný řádně nesplácel, a že ke dni postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni (k [datum]) činila výše dluhu žalovaného na celkové„ dlužné částce“ [částka]. Žalobu pak žalobkyně podala i s přihlédnutím k jí přijatému právnímu závěru, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena z pohledu § 9 z.č. 145/2010 Sb. platně, a to když právní předchůdce žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného z údajů získaných o poměrech žalovaného zejména od žalovaného samého, a ověřených právním předchůdcem žalobkyně i prostřednictvím od žalovaného vyžádaných dokladů (jak měly být tyto údaje a doklady obsaženy v „ zákaznické kartě“, kterou ale žalobkyně k důkazu neoznačila a ani nedoložila...).

2. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení procesně pasivní a nevyužil tedy ani svého práva se k návrhu žalobkyně vyjádřit anebo práva tvrdit na svoji obranu jakékoliv rozhodující skutečnosti. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti žalovaného a za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný se totiž, ač řádně předvolán, k jednání bez omluvy nedostavil.

3. V rámci podání žalobkyně ze dne [datum] pak vzala žalobkyně ještě před prvním jednáním ve věci samé žalobu částečně zpět, a to v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto usnesení. Soud proto řízení v této části podle § 96 odst. 2 o.s.ř. částečně zastavil (viz. výrok č. I tohoto rozsudku).

4. Z písemné smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu podepsali žalovaný jako zákazník a [právnická osoba] Smluvní strany této smlouvy v ní stran úpravy některých jejich vzájemných práv a povinností z této smlouvy výslovně odkázaly i Smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (dále též jen jako„ OP“). Přímo ve smlouvě o půjčce pak bylo ujednáno, že zákazník zvolil hotovostní inkaso splátek (režim splácení), že [právnická osoba] touto smlouvou poskytuje zákazníkovi půjčku [částka], že zákazník se [právnická osoba] zavazuje zaplatit za tuto půjčku poplatek [částka], složený z kalkulačních položek: úroku [částka], administrativní činnosti [částka], a hotovostního režimu splátek (v případě tohoto režimu splácení) [částka], přičemž pro tento režim splácení měla být„ celková dlužná částka“ ve výši stanovené částkou [částka] splácena vždy v hotovosti do rukou osoby označené v čl. 16 OP. Konkrétně pak v 60ti sjednaných týdenních splátkách. První splátka byla splatná do 7. dní od data uzavření smlouvy a každá další vždy nejpozději do konce dalšího sedmidenního období. Žalovaný podpisem smlouvy také prohlásil, že při uzavření smlouvy od [právnická osoba] částku rovnou výše uvedené částce zápůjčky v hotovosti a v místě svého bydliště převzala, a i to, že poskytovatel půjčky posoudil s odbornou péčí jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od žalovaného, jak jsou tyto obsahem zákaznické karty (ta ale k důkazu navržena a ani předložena nebyla). Zda ale k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany [právnická osoba] skutečně došlo, resp. na základě jakých údajů, a jakých konkrétních podkladů, a získaných dále z jakých jiných konkrétních zdrojů, to soud za zjištěné z tohoto a ani z žádného z jiných provedených důkazů za zjištěné a prokázané nevzal.

5. Z přehledu splátek žalovaného k dané půjčce vzal soud za zjištěné, že žalovaný na své závazky z titulu zjištěné smlouvy o půjčce uhradil celkem [částka].

6. Z OP soud s ohledem na dále uvedené právní závěry relevantní skutková zjištění nečinil.

7. Z poštovního podacího archu/podacího lístku ze dne [datum] ve spojení s přípisem [právnická osoba] ze dne [datum], a ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] ve spojení se stranou [číslo] i jednou další stranou přílohy [číslo] (a i spolu s výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] a s výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně) vzal soud za zjištěné, že dne [datum] [právnická osoba] odeslala žalovanému na této společnosti poslední známou adresu žalovaného oznámení o postoupení své v tomto řízení (již žalobkyní) uplatněné pohledávky s příslušenstvím na žalobkyni, přičemž tato pohledávka byla i se svým příslušenstvím na žalobkyni převedena uvedenou postupní smlouvou (kdy specifikována byla postupovaná pohledávka v její příloze [číslo]). V rámci oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána i k zaplacení dlužné částky [částka] (bez příslušenství) z titulu zjištěné smlouvy o půjčce, a to do 10ti dní od doručení této výzvy-oznámení.

8. Z podacího lístku u České pošty, s.p. ze dne [datum] a přípisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k dodatečnému splnění žalobou uplatněné pohledávky s přísl. ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř.

9. Po provedeném dokazování a učinění shora popsaných skutkových zjištění přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého dne [datum] [právnická osoba] a žalovaný podepsali písemnou smlouvu o půjčce (včetně OP na téže listině) shora popsaného obsahu, a i to, že v den jejího uzavření žalovaný obdržel na jejím podkladě od [právnická osoba] v hotovosti částku [částka]. Že by žalovaný z titulu této smlouvy žalobkyni (jako subjektu, na který byly zjištěnou postupní smlouvou z [datum] pohledávky [právnická osoba] vůči žalovanému z titulu předmětné smlouvy o půjčce postoupeny) nebo [právnická osoba] zaplatil více, než [částka] to prokázáno nebylo (a ostatně ohledně toho tížilo břemeno tvrzení a důkazní toliko žalovaného). Za prokázané ale soud nicméně s ohledem na provedené důkazy nevzal ani to, že by [právnická osoba] (byť opak sám žalovaný podpisem smlouvy o půjčce potvrdil) před poskytnutím částky [částka] (jako spotřebitelského úvěru ve smyslu z. [číslo] Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016) žalovanému posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného tak, že z takového posouzení bylo zřejmé, že žalovaný bude jako spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr ve formě ve sjednaných splátkách návratné půjčky splácet. K zaplacení žalobou uplatněné pohledávky (včetně celé nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru) byl žalovaný vyzván již výzvou právního předchůdce žalobkyně v rámci oznámení o postoupení pohledávky (do 10ti dní od jejího doručení), které muselo při pravidelném běhu doručování žalované dojít do její faktické dispozice [datum].

10. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 3030 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

16. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

17. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. také platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ust. platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Soud posoudil právní poměry z předmětné zjištěné smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] podle shora cit. zákonných ustanovení obč. zák., a to na základě dne jejího uzavření a s ohledem na § 3030 o.z.

20. Soud dále předně hodnotil, zda lze přijmout žalobkyní prezentovaný právní závěr, že zjištěná smlouva o půjčce byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným platně, a to i s ohledem na její povahu jako spotřebitelského úvěru ve smyslu z. [číslo] Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i k závěrům prezentovaných v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, a uzavřel, že závěr o platném uzavření předmětné smlouvy o půjčce v této věci přijmout po provedeném dokazování nelze, a to pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně stran pro to rozhodujících skutečností. Konkrétně pak stran těch ve věci rozhodujících skutečností, zda a na základě jakých všech údajů a získaných z jakých konkrétních zdrojů [právnická osoba] před poskytnutím předmětné půjčky žalovanému posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k předmětné půjčce (a to ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.). K danému závěru o neunesení břemene důkazního nutno dodat, že žalobkyně neprokázala ve věci po skutkové stránce právě ty rozhodující skutečnosti – údaje o poměrech žalovaného, na základě kterých by bylo lze možno posoudit, zda její právní předchůdce [právnická osoba] svým povinnostem poskytovatele spotřebitelského úvěru a plynoucích pro něj z § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. dostál (zde se omezila žalobkyně toliko na obecná tvrzení o splnění této povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru a na tvrzení a důkazy o tom, že žalovaný tuto skutečnost jako spotřebitel svým podpisem stvrdil). Z provedeného dokazování pak sice vyplynulo (viz. zjištění přijatá ze smlouvy o půjčce o prohlášení žalovaného), že k tomuto z její strany dojít mohlo, nicméně samo stručné a zjištěné prohlášení žalovaného jako spotřebitele o tom, že k tomu došlo i na základě údajů jím poskytnutých, neprokazuje samo o sobě ty rozhodné skutečnosti (spočívající právě ve vymezení rozsahu úkonů poskytovatele spotřebitelského úvěru, jejich kvalitě, a zdrojích jeho zjištění o poměrech spotřebitele), na základě kterých lze právně posoudit a zhodnotit, zda k posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytovatelem spotřebitelského úvěru skutečně došlo, a pokud ano, zda tomu bylo i s odbornou péčí z jeho strany (ve smyslu § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. v příslušném znění). Za této situace (a při zohlednění absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce jako právního následku porušení dané povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru plynoucí pro něho z § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. v příslušném znění) nebylo lze možno uzavřít, že [právnická osoba] povinnostem plynoucím pro ni z § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 dostála, což vede k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o půjčce (§ 39 obč. zák.), resp. k závěru o nemožnosti posouzení dané smlouvy o zápůjčce jako platně uzavřené. Byť pak soud danou smlouvu o půjčce z daného důvodu nemohl posoudit jako platnou, z čehož se podává nedůvodnost žaloby stran nárokovaného smluvního příslušenství (veškerého nárokovaného úroku a i nedoplatku na poplatku) a nárokovaného úroku z prodlení odvozeného ode dne smluvní splatnosti závazku k vrácení půjčky, pak s oporou v závěru o zjištěném skutkovém stavu prokázanou skutečností zůstává, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel hotovost v částce [částka], a dále i ta, že k vrácení nesplacené části této částky (dle zjištění o výši plateb žalovaného v celkové částce [částka]) byl žalovaný ve lhůtě do [datum] vyzván. Proto nic nebrání žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje částkou [částka] část ještě žalovaným žalobkyni nevráceného bezdůvodné obohacení žalovaného, získaného jím na úkor žalobkyně – jejího právního předchůdce (a vyplaceného žalovanému na základě předmětné smlouvy dne [datum] v částce právě [částka]), a to i s úrokem z prodlení od [datum] v požadované sazbě 7,05 % ročně (nižší než zákonné) do zaplacení (§§ 451 obč. zák. 563 a 517 odst. 1 a 2 obč. zák.).

21. O nákladech řízení soud rozhodl s ohledem na částečný úspěch obou účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř.