14 C 213/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jednak částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jednak částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a jednak částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá jednak v části o zaplacení částky [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka], v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jednak v části o zaplacení částky [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka], v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a jednak v části o zaplacení částky [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka], v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], v části o zaplacení úroku ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně učinila žalobou podanou u soudu dne [datum] předmětem řízení peněžité nároky (s příslušenstvím) vůči žalované, postoupené z původního věřitele žalované [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO] na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], uzavřené právním nástupcem [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO], [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem). Jednalo se o nároky z titulu tří smluv žalované a právního předchůdce žalobkyně. Jednak ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] právě uvedenou [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO] a žalovanou (dále též jen jako SÚ1), jednak ze smlouvy o půjčce mezi [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO] a žalovanou [číslo] z [datum] (dále též jen jako SÚ2), a jednak ze smlouvy o půjčce týchž smluvních stran [číslo] z [datum] (dále též jen jako SÚ3). Z titulu SÚ1 žalobkyně po žalované nárokovala částku [částka] s přísl., kdy částka [částka] představovala dle žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce [částka] o dluh žalované na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky [částka]), v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za administrativní činnosti“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]), v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za službu hotovostního inkasa splátek“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]), v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za sjednané pojištění“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]), a v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ úroku za poskytnutí zápůjčky za dobu od [datum] do [datum]“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]). Vedle nárokované částky [částka] na„ celkové dlužné částce“ z SÚ1 se žalobkyně domáhala po žalované z titulu SÚ1 ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného v SÚ1 sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky [částka]), dále přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalované s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět [částka] (kapitalizovaného při sazbě 8,05 % ročně za dobu prodlení od [datum] do [datum]), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky [částka]. Z titulu SÚ2 žalobkyně po žalované nárokovala částku [částka] s přísl., kdy částka [částka] představovala dle žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce [částka] o dluh žalované na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky [částka]), v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za administrativní činnosti“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]), v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za službu hotovostního inkasa splátek“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]), v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za sjednané pojištění“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]), a v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ úroku za poskytnutí zápůjčky za dobu od [datum] do [datum]“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]). Vedle nárokované částky [částka] na„ celkové dlužné částce“ z SÚ2 se žalobkyně domáhala po žalované z titulu SÚ2 ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného v SÚ2 sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky [částka]), dále přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalované s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět [částka] (kapitalizovaného při sazbě 8,05 % ročně za dobu prodlení od [datum] do [datum]), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky [částka]. Z titulu SÚ3 žalobkyně po žalované nárokovala částku [částka] s přísl., kdy částka [částka] představovala dle žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce [částka] o dluh žalované na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky [částka]), v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za administrativní činnosti“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]), v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za službu hotovostního inkasa splátek“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]), v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za sjednané pojištění“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]), a v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ úroku za poskytnutí zápůjčky za dobu od [datum] do [datum]“ (z původní ve smlouvě sjednané výše [částka]). Vedle nárokované částky [částka] na„ celkové dlužné částce“ z SÚ3 se žalobkyně domáhala po žalované z titulu SÚ3 ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného v SÚ3 sjednanou pevnou úrokovou sazbou 20,98 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky [částka]), dále přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalované s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět [částka] (kapitalizovaného při sazbě 8,05 % ročně za dobu prodlení od [datum] do [datum]), a dále smluvního úroku ve výši 20,98 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky [částka]. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedených smlouvách o zápůjčkách sjednané zápůjčky ([částka] z SÚ1, [částka] z SÚ2 a [částka] z SÚ3) byly právním předchůdcem žalobkyně žalované po řádném prověření úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně v den té které smlouvy o zápůjčce v hotovosti také vyplaceny, a že žalovaná se tyto zápůjčky ve všech třech smlouvách zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek té které„ celkové dlužné částky“ z titulu SÚ1, SÚ2 a i SÚ3. V SÚ1 konkrétně v 58 týdenních splátkách po [částka], v SÚ2 v 58 týdenních splátkách po [částka] a v SÚ3 v 43 týdenních splátkách po [částka]. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaná zavázala v rámci sjednaných týdenních splátek splatit vedle jistiny té které zápůjčky i v jednotlivých smlouvách sjednané poplatky a v nich sjednaný úrok (to pak vždy v rámci sjednaných týdenních splátek té které zápůjčky). Žalobkyně konečně tvrdila, že sjednané splátky zápůjčky ze smlouvy SÚ1 až SÚ3 žalovaná řádně nesplácela, a proto žalobkyně, na kterou byly předmětné pohledávky za žalovanou z titulu SÚ1 až SÚ3 postoupeny, podala žalobu v této věci.

2. Žalovaná zůstala v průběhu celého řízení procesně pasivní a nevyužila tedy ani svého práva se k návrhu žalobkyně vyjádřit anebo práva tvrdit na svoji obranu jakékoliv rozhodující skutečnosti. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Soud pak po provedeném dokazování prostřednictvím dále uvedených důkazů přijal následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ (s v ní uvedeným [číslo]) ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tuto uzavřela jejím podpisem s [příjmení] [jméno] International,SE, [IČO], a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdila, že na jejím podkladě převzala v hotovosti od uvedené společnosti částku [částka], a kterou se jí zároveň uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Smluvní strany v SÚ1 sjednaly zejména závazek žalované tuto částku uvedené společnosti vrátit, a to i se sjednaným poplatkem [částka] + [částka] (sjednáno v ust. smlouvy s nazvaném„ Poplatky“ a„ Životní pojištění“), a složeném konkrétně z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], z úroku (za dobu sjednaného trvání smlouvy) ve výši [částka], z poplatku za žalovanou v SÚ2 zvolenou službu hotovostního inkasa splátek ve výši [částka], a z poplatku za žalovanou ve smlouvě zvolené životní pojištění ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] ([částka] + 5 920 + [částka]) se pak žalovaná zavázala vrátit formou zvoleného hotovostního inkasa v 58 týdenních splátkách po [částka], s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do [datum] a každá další vždy nejpozději do dalšího sedmidenního období (poslední tedy [datum]). Ve smlouvě její smluvní strany odkázaly také stran úpravy některých svých práv a povinností i na„ Smluvní podmínky“, o kterých žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že s těmito souhlasí, a že se s nimi seznámila. Že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce zaplatila více, než se podávalo z žalobních tvrzení vymezujících výši nedoplatků jednotlivých nároků z dané smlouvy, to tvrzeno a ani prokázáno nebylo.

5. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ (s v ní uvedeným [číslo]) ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tuto uzavřela jejím podpisem s [příjmení] [jméno] International,SE, [IČO], a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdila, že na jejím podkladě převzala v hotovosti od uvedené společnosti částku [částka], a kterou se jí zároveň uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Smluvní strany v SÚ2 sjednaly zejména závazek žalované tuto částku uvedené společnosti vrátit, a to i se sjednaným poplatkem [částka] + [částka] (sjednáno v ust. smlouvy s nazvaném„ Poplatky“ a„ Životní pojištění“), a složeném konkrétně z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], z úroku (za dobu sjednaného trvání smlouvy) ve výši [částka], z poplatku za žalovanou v SÚ2 zvolenou službu hotovostního inkasa splátek ve výši [částka], a z poplatku za žalovanou ve smlouvě zvolené životní pojištění ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] ([částka] + 5 180 + [částka]) se pak žalovaná zavázala vrátit formou zvoleného hotovostního inkasa v 58 týdenních splátkách po [částka], s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do [datum] a každá další vždy nejpozději do dalšího sedmidenního období (poslední tedy [datum]). Ve smlouvě její smluvní strany odkázaly také stran úpravy některých svých práv a povinností i na„ Smluvní podmínky“, o kterých žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že s těmito souhlasí, a že se s nimi seznámila. Že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce zaplatila více, než se podávalo z žalobních tvrzení vymezujících výši nedoplatků jednotlivých nároků z dané smlouvy, to tvrzeno a ani prokázáno nebylo.

6. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ (s v ní uvedeným [číslo]) ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tuto uzavřela jejím podpisem s [příjmení] [jméno] International,SE, [IČO], a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdila, že na jejím podkladě převzala v hotovosti od uvedené společnosti částku [částka], a kterou se jí zároveň uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Smluvní strany v SÚ3 sjednaly zejména závazek žalované tuto částku uvedené společnosti vrátit, a to i se sjednaným poplatkem [částka] + [částka] (sjednáno v ust. smlouvy s nazvaném„ Poplatky“ a„ Životní pojištění“), a složeném konkrétně z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], z úroku (za dobu sjednaného trvání smlouvy) ve výši [částka], z poplatku za žalovanou v SÚ3 zvolenou službu hotovostního inkasa splátek ve výši [částka], a z poplatku za žalovanou ve smlouvě zvolené životní pojištění ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] ([částka] + [částka] + [částka]) se pak žalovaná zavázala vrátit formou zvoleného hotovostního inkasa v 43 týdenních splátkách po [částka], s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do [datum] a každá další vždy nejpozději do dalšího sedmidenního období (poslední tedy [datum]). Ve smlouvě její smluvní strany odkázaly také stran úpravy některých svých práv a povinností i na„ Smluvní podmínky“, o kterých žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že s těmito souhlasí, a že se s nimi seznámila. Že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce zaplatila více, než se podávalo z žalobních tvrzení vymezujících výši nedoplatků jednotlivých nároků z dané smlouvy, to tvrzeno a ani prokázáno nebylo.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] a třemi částmi její přílohy, vymezujících touto smlouvou postupované pohledávky (a i ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně), bylo prokázáno, že žalobou uplatněné nároky právního předchůdce žalobkyně z SÚ1 až SÚ3 byly i se svým příslušenstvím postoupeny na žalobkyni.

8. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěných zápůjček žalované v částkách [částka], [částka] a [částka] ke dni uzavření SÚ1 až SÚ3 s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet sjednané týdenní splátky těchto zápůjček sjednanými týdenními splátkami, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých bylo ke dni uzavření té které ze tří zjištěných smluv zároveň zřejmé, že žalovaná bude schopna tyto splátky splácet. K vrácení i nesplacené části zápůjček z SÚ1 až SÚ3 byla žalovaná vyzvána již v oznámení o postoupení pohledávky z [datum] provedeného vůči žalované právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalovanému. K jeho doručení žalované došlo (při jeho prokázaném odeslání žalované dne [datum]) dle soudu a při pravidelném běhu doručování nejpozději dne [datum], a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta proto uplynula dne [datum].

9. Ze tří zákaznických karet, v nichž žalovaná ke dni uzavření jednotlivých tří zjištěných smluv vyplnila v rámci prověřování úvěruschopnosti (ze strany právního předchůdce žalobkyně) informace ke svým poměrům, soud zjistil, že - u SÚ1 žalovaná sdělila, že je nezaměstnaná od roku 2002, že má aktuálně u právního předchůdce žalobkyně jiné půjčky, které splácí měsíčně celkem částkou [částka], že má náklady na nájemné/Inkaso [částka] měsíčně (což bylo ověřeno z nájemní smlouvy a SIPO), další náklady domácnosti [částka] měsíčně, a na druhé straně příjem z dávek státní sociální podpory [částka] měsíčně (což bylo ověřeno z„ výměru podpory“) a z brigády [částka] měsíčně (což bylo ověřeno z dokumentu„ brigáda“). - u SÚ2 žalovaná sdělila, že nezaměstnaná od roku 2002, že má aktuálně u právního předchůdce žalobkyně jiné půjčky, které splácí měsíčně celkem částkou [částka], že má náklady na nájemné/Inkaso [částka] měsíčně (což bylo ověřeno z nájemní smlouvy), další náklady domácnosti [částka] měsíčně, a na druhé straně příjem z dávek státní sociální podpory [částka] měsíčně (což bylo ověřeno z„ výměru podpory“) a z dalších příjmů [částka] měsíčně (z listiny se nepodává, že by tento byl jakkoliv ověřen). - u SÚ3 žalovaná sdělila, že je v domácnosti od roku 2002, že nemá aktuálně u žádného subjektu jiné půjčky, že má náklady na nájemné/Inkaso [částka] měsíčně (což bylo ověřeno z nájemní smlouvy), další náklady domácnosti [částka] měsíčně, a na druhé straně příjem z dávek státní sociální podpory [částka] měsíčně (což bylo ověřeno z„ výměru podpory“) a z příspěvku na bydlení [částka] měsíčně (což bylo ověřeno z dokumentu„ příspěvek na bydlení“).

10. Ze zprávy Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště v [obec], bylo zjištěno, že žalované byl v době nejméně od října 2015 do listopadu 2016 vyplácen ze systému dávek státní sociální podpory a ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi, jednak po celou uvedenou dobu příspěvek na živobytí [částka] měsíčně, dále v době od října 2015 do března 2016 doplatek na bydlení [částka] měsíčně, v červenci 2016 doplatek na bydlení 2 x [částka] (za červen a červenec 2016), a v době od srpna 2016 do listopadu 2016 doplatek na bydlení [částka] měsíčně.

11. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle věty první § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 21 odst. 1 z.č. 111/2006 Sb. ve znění platném a účinném do 31. 5. 2017 nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 písm. a), jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob.

23. Podle § 33 odst. 1 a 2 téhož zákona nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, který jej užívá, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu byl a) příjem vlastníka bytu nebo jiné osoby, která užívá byt, zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo b) příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24); právní titul k užívání bytu je přitom nezbytné prokázat písemným dokladem, přičemž předložení čestného prohlášení k tomuto účelu nestačí. (2) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.

24. Soud nejprve uzavřel, že žalobou uplatněné nároky (v rozsahu, v nichž byla žaloba nakonec posouzena jako důvodná), byly na žalobkyni platně postoupeny zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], a to z právního nástupce ([příjmení] Credit International, SE, [IČO]) právního předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] Credit International, SE, [IČO]).

25. Soud dále hodnotil, zda lze uzavřít na to, že SÚ1 až SÚ3 (svojí povahou a dle jejich zjištěného obsahu smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z.) byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně (jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru) a žalovanou (jako spotřebitelem) platně, a to i s ohledem na povahu zjištěných SÚ1 až SÚ3 jako spotřebitelských úvěrů ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i k závěrům prezentovaných v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, a uzavřel, že závěr o platném uzavření kterékoliv ze zjištěných smluv o zápůjčce přijmout nelze, neboť se z provedeného dokazování podává, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením všech tří předmětných smluv neposoudil řádně úvěruschopnost žalované (resp. u SÚ2 ohledně takových skutečností žalobkyně neunesla břemeno důkazní – a to ve vztahu k ověření jiného žalovanou deklarovaného příjmu [částka] měsíčně). V dané věci bylo podstatné, že právnímu předchůdci žalobkyně svědčila v době uzavření SÚ1 až SÚ3 povinnost s odbornou péčí ověřit ve smyslu § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, schopnost žalované spotřebitele splácet její závazky z SÚ1 ažSÚ3, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a případně (je-li to nezbytné), nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud by tak právní předchůdce žalobkyně v každém jednotlivém případě neučinil, je následkem nesplnění této povinnosti absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ve vztahu k níž tak neučinil. V daném případě muselo být s ohledem na informace o poměrech žalované poskytnuté z její strany právnímu předchůdci žalobkyně tomuto zcela zřejmé, že žalovaná byla ke dni uzavření SÚ1 až SÚ3 osobou, jejíž finanční situace vyžaduje pro případ přijetí závěru o její úvěrovatelnosti (z pohledu § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb.) podrobnější zkoumání jejích poměrů, a to zejména ve vztahu k jejím příjmům. Žalovaná totiž byla v době uzavření všech tří předmětných smluv osobou, která pobírala zcela zjevně dokonce dávky ze systému hmotné nouze, což také při uzavření předmětných smluv o půjčkách vždy (dle obsahu zákaznických karet) doložila, a tedy osobou, která není schopna ze svých příjmů (s ohledem na podmínky přiznání doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí) hradit prakticky ani nejzákladnější životní potřeby (reprezentované náklady na bydlení své osoby, potažmo příkladmo náklady na stravu ošacení, hygienické potřeby apod.). Pokud se pak toto z jí sdělených informací (nadto doložených) podávalo, bylo na právním předchůdci žalobkyně aby podrobně (neb to bylo zcela zjevně v daném případě nezbytně nutné) prověřil a ověřil (třeba i z dokladů vyžádaných od žalované) zdroje jejích příjmů, které jí umožní předmětné závazky z SÚ1 až SÚ3 splácet. Z dokladů, prostřednictvím kterých tak mělo být ale učiněno, se naopak podává, že bylo v případě takových příjmů uvažováno prakticky výhradně s účelově vázanými dávkami ze systému pomoci v hmotné nouzi, a tedy s příjmy, které naopak signalizovaly, že žalovaná dostatečné příjmy k hrazení dokonce smluvních závazků ze spotřebitelských úvěrů dostatečné nemá. Pokud se pak právní předchůdce žalobkyně s takovými příjmy spokojil, nesplnil své povinnosti plynoucí z § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. v příslušném znění a dané smlouvy je proto třeba posoudit jako absolutně neplatné pro rozpor tímto ustanovením a podle § 580 odst. 1 a 588 o.z. Pro SÚ2 oproti dvěma zbývajícím případům platí, že není vyloučeno, že příjmy žalované byly v daném případě pro závěr o její úvěruschopnosti ve vztahu k závazkům z SÚ2 dostatečné, když z příslušné zákaznické karty se vedle příjmu z dávek ze systému pomoci v hmotné nouzi podával i jiný příjem [částka] měsíčně, ale žalobkyně ve vztahu k tomuto neprokázala, o jaký příjem se jednalo, z jakého pocházel zdroje, resp. zda a z jakých informačních zdrojů právní předchůdce žalobkyně tyto u osoby žalované zcela nezbytné informace ověřil. Pokud toto žalobkyně neprokázala, má to v daném řízení obdobný následek jako kdyby právní předchůdce žalobkyně povinnost řádně a s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované nesplnil. Opět tedy absolutní neplatnost SÚ2 ve smyslu § 580 odst. 1 a 588 o.z. V daných souvislostech je pak rovněž významné, že poskytovatele spotřebitelského úvěru nezbavuje povinnosti prověřit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (v postavení žadatele o poskytnutí spotřebitelského úvěru) ani v této věci rovněž zjištěné prohlášení žalované (resp. 3 taková prohlášení žalované) o pravdivosti a úplnosti jím sdělených údajů v zákaznické kartě.

26. Byť pak soud SÚ1 až SÚ3 z vyložených důvodů nemohl posoudit jako platnou, z čehož se pak podává nedůvodnost žaloby stran veškerých nároků opírajících se o smluvní základ (a i s jejich příslušenstvím), pak prokázanou skutečností na druhé straně zůstává i to, že žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela dle zjištění soudu a na podkladě SÚ1 až SÚ3 hotovost [částka] (z SÚ1), [částka] (z SÚ2) a 4 000 (z SÚ3), a i ta, že k vrácení neuhrazených částí z těchto částek byla žalovaná ve lhůtě 10 dnů od [datum] právním předchůdcem žalobkyně vyzvána (částky 8 000 z titulu SÚ1, [částka] z titulu SÚ2 a [částka] z titulu SÚ3).

27. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti proto nic nebrání žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje v částkách [částka], [částka] a [částka] žalovanou žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) nevrácené bezdůvodné obohacení žalované získané jí na úkor poskytovatele spotřebitelského úvěru – resp. jeho právního nástupce – žalobkyně (která do jeho práv vstoupila po postoupení předmětných pohledávek na její osobu). Tyto částky lze proto žalobkyni z titulu tří absolutně neplatných smluv, resp. z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o.z.) přiznat, a to i se zákonným úrokem z prodlení od splatnosti tohoto nároku. Ta je pak založena právě výzvou právního předchůdce žalobkyně žalované k jeho zaplacení. K takové výzvě došlo dle zjištěného skutkového stavu poprvé v rámci oznámení o postoupení pohledávky z [datum], a to dne [datum]. Od [datum] je proto žalovaná s oporou v § 1968 o.z. v prodlení s vrácením uvedených částek (jako bezdůvodného obohacení na straně žalované), a žalobkyni proto od tohoto dne přísluší i zákonný úrok z prodlení z daných částek až do jejich zaplacení (§ 1970 o.z.). Proto soud žalobě vyhověl„ alespoň“ v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (viz. výrok č. II tohoto rozsudku).

28. Soud ještě nad rámec uvedeného dodává, že byť se z žalobních tvrzení podávaly i úhrady žalované na SÚ1 až SÚ3, a tedy i skutečnosti umožňující závěr o tom, že i žalobkyni (potažmo jejímu právnímu předchůdci vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalované). [jméno] žalovaná ale ve smyslu § 2993 věta druhá o.z. námitku tohoto protiplnění ze své strany nevznesla a takové plnění proto zohlednit při úvaze o důvodnosti žaloby (v části, ve které jí bylo vyhověno) nelze. Právě žalované je totiž jako jedné ze stran absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ponecháno na vůli, zda vůbec, kdy, a i v jakém rozsahu bude požadovat (a k tomu také tvrdit a prokazovat), nač má sama právo. To je záležitost spadající výlučně do její sféry, a je tedy toliko na žalované, zda, kdy a v jakém rozsahu vznese svá práva na protiplnění vůči žalobkyni (srovnej v té části důvodovou zprávu k § 2993 o.z.).

29. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a s ohledem na skutečnost, že oba účastníci byli v řízení úspěšní v obdobném rozsahu.