14 C 215/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 53 244 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se částečně zastavuje v části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhá zaplacení jednak částky 12 006 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 006 Kč od [datum] do zaplacení, a jednak částky 29 010 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 010 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 828 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 528 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 878,10 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyni bude po právní moci tohoto usnesení vráceno na soudním poplatku za podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení 1 445 Kč, a to prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Přerově.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení 24 834 Kč (24 534 Kč na nezaplaceném příspěvku a 300 Kč pro náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva) a zákonného úroku z této částky od [datum] do zaplacení, a to z toho důvodu, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem vozidla (SPZ: VY7718), které bylo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti, pročež žalovanému vznikla povinnost k zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně rovněž požadovala náhradu nákladů řízení.

2. Následně vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 13. 7. 2021, č. j. EPR 159743/2021-5 zdejší soud zrušil usnesením ze dne 6. 9. 2021, č. j. EPR 159743/2021-8, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. Podáním ze dne [datum] rozšířila žalobkyně žalobu o částku 29 010 Kč (28 710 Kč na nezaplaceném příspěvku a 300 Kč pro náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva) a zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a to z toho důvodu, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] (tedy v období přímo navazujícím na období prvně uvedené v žalobě – pozn. soudu) vlastníkem vozidla (SPZ: VY7718), které bylo i nadále v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti, pročež žalovanému vznikla povinnost k zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti. Podáním ze dne [datum] pak žalobkyně odstranila zřejmou chybu v psaní obsaženou v petitu rozšíření žaloby. Soud výše uvedenou změnu připustil.

4. Podáním došlým soudu dne [datum] se k výzvě soudu vyjádřil žalovaný k žalobě tak, že s tím, co je v žalobě a jejím rozšíření uvedeno nesouhlasí z toho důvodu, že předmětné motorové vozidlo bylo dne [datum] sešrotováno.

5. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu k označení a doložení důkazů k tvrzení o neexistenci povinného pojištění odpovědnosti u předmětného vozidla popsala proces zjišťování údajů o nepojištěných vozidlech.

6. Podáním došlým soudu dne [datum] vzala žalobkyně částečně žalobu zpět a to konkrétně co do částky 41 016 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 010 Kč od [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky 12 006 Kč od [datum] do zaplacení. [příjmení] 41 016 Kč představuje vše, o co byla žaloba rozšířena a co do částky 12 006 Kč rovněž část původně nárokované částky 24 534 Kč na neuhrazeném příspěvku nepojištěných.

7. Soud při jednání dne [datum] provedl následující důkazy a učinil z nich dále popsaná zjištění. Ponejprv soud provedl důkaz výdejem dat z registru vozidel stran předmětného vozidla, ze kterého soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] do [datum] evidovaným provozovatelem a vlastníkem tohoto vozidla a toto mělo dle evidence statut provozované. Z Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků soud zjistil, že předmětné vozidlo bylo převzato společností [právnická osoba] dne [datum] k ekologické likvidaci. Ze snímků obrazovky aplikace [obec] kanceláře pojistitelů soud zjistil, že v této aplikaci byly nároky žalobkyně popsány shodně s žalovanými částkami (do zpětvzetí – pozn. soudu) a byly v ní rovněž uvedeny skutečnosti stran dnů nepojištění předmětného vozidla shodně výše popsanými tvrzeními žalobkyně. Rovněž byly v této aplikaci záznamy o zaslaných upomínkách žalovanému. Dále soud provedl k důkazu výzvy a upomínky ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a doklady a informace o doručení zásilek RR0126747212U, RR6759309475F, RR6126526091U, RR6757114785F, RR6759309475F, potvrzení České pošty s. p. o doručení zásilky RR6759309475F dne [datum], doručenku upomínky ze [datum] a odpověď České pošty na požadavek součinnosti ze dne [datum], ze kterých soud zjistil, že uvedené zásilky byly doručeny. Z výzev z [datum] a [datum] soud zjistil, že tyto obsahovaly výzvu k úhradě dlužných částek (výzva z [datum] k úhradě 24 834 Kč, výzva z [datum] k úhradě 28 710 Kč) ve lhůtě do 60 dní od doručení výzvy. Rovněž obsahovaly i poučení žalovaného o jeho právech a povinnostech souvisejících s úhradou příspěvku, včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Z dokladů o doručení zásilek RR6757114785F a RR6759309475F soud zjistil, že řečené výzvy byly doručeny žalovanému dne [datum] (výzva z [datum]) a [datum] (výzva z [datum]).

8. Z právě uvedeného soud učinil skutkový závěr, že žalovaný byl v registru motorových vozidel evidovaným vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla po celé období od [datum] do [datum] a to přesto, že vozidlo bylo [datum] převzato coby autovrak společností zabývající se likvidací autovraků. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván ke splnění svých povinností (k úhradě částek 24 834 Kč a 28 710 Kč jako příspěvku nepojištěných ve smyslu § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti) ve lhůtě 60 dní od doručení výzev žalobkyní, kdy tyto byly doručeny žalovanému [datum] a [datum]. Rovněž byl ve výzvách i poučen o svých právech a povinnostech souvisejících s úhradou příspěvku. Soud má také za prokázané, že byl žalovaný vyzýván následně ještě opětovně v době předcházející podání žaloby. Soud má rovněž za zjištěné, že se u předmětného vozidla jedná o nákladní automobil nad 12 t (zjištěno z informačního systému žalobkyně). To, že by bylo k předmětnému vozidlu ve výše uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti pak žalovaný ani netvrdil, ani neprokázal. Rovněž nebylo zjištěno (žalovaným to ostatně nebylo ani tvrzeno a prokázáno), že by žalovaný požádal o zápis zániku předmětného vozidla nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy došlo k likvidaci předmětného vozidla, jak doložil až v průběhu tohoto řízení.

9. Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

10. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

11. Podle § 4 odst. 2 téhož zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

12. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

13. Podle § 4 odst. 4 téhož zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

14. Podle § 4 odst. 5 téhož zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

15. Podle § 4 odst. 6 téhož zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady [obec] kanceláře pojistitelů podle odstavce 4 zaniká, pokud tato do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [název žalobkyně] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

16. Podle § 4 odst. 7 téhož zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a jejích nákladů u soudu.

17. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč 18. Podle § 2 odst. 1 písm. q) téže vyhlášky denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg ve výši 261 Kč.

19. Podle § 1958 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 1968 z.č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 513 téhož zákona příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

23. Podle § 96 odst. 1 a 2 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, Žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

24. Podle § 13 odst. 1 písm. a) bod 3 z. č. 56/2001 Sb., platí, že obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše zánik silničního vozidla v registru silničních vozidel na základě žádosti vlastníka silničního vozidla jiného než přípojného, pokud silniční vozidlo bylo zničeno.

25. Podle § 13 odst. 3 z. č. 56/2001 Sb., platí, že vlastník silničního vozidla požádá o zápis zániku silničního vozidla nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a).

26. Z důvodu částečného zpětvzetí žaloby ve výše specifikovaném rozsahu, které učinila žalobkyně podáním ze dne [datum], tedy dříve, než začalo jednání ve věci, zastavil soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí.

27. Na základě shora popsaného závěru o skutkovém stavu věci, vyhodnotil soud za aplikace výše citovaných zákonných ustanovení nároky uplatňované žalobkyní proti žalovanému jako důvodné v rozsahu vymezeném ve výroku č. II tohoto rozsudku. Žalovaný byl totiž dle shora prezentovaných skutkových zjištění soudu v době od [datum] do [datum] (tedy 48 dní) evidován jako vlastník předmětného vozidla spadajícího do kategorie nákladních vozidel nad 12 t, které bylo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Že by ve vztahu k vozidlu byla po tuto dobu splněna zákonná povinnost mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, nebylo ani tvrzeno ani prokázáno. Tím došlo k naplnění zákonných předpokladů plynoucích z § 4 odst. 1 a § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, pro vznik povinnosti žalovaného jako v registru silničních vozidel evidovaného vlastníka tohoto vozidla uhradit žalobkyni za tuto dobu příspěvek nepojištěných do garančního fondu žalobkyně. Jeho výše pak činí dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti ve spojení s § 2 odst. 1 písm. q) vyhl. č. 205/1999 Sb. 48 x 261 Kč, tj. 12 528 Kč. Závěr o důvodnosti žaloby v této části je pak opřen i o zjištění, že žalobkyně prokázala včasné doručení (dojití do faktické dispozice žalovaného) kvalifikované výzvy k zaplacení předmětného příspěvku žalovanému (a i nákladů spojených s jeho uplatněním) ve smyslu § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti. I proto je tak žaloba po právu co do nárokované částky 12 528 Kč. S oporou v § 4 odst. 4 ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. je pak žaloba důvodná i co do částky 300 Kč jako práva žalobkyně na náhradu nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním předmětného příspěvku vůči žalovanému, a to v souvislosti s jejími náklady na upomínání žalovaného o jeho zaplacení.

28. Příspěvek ve výši 12 528 Kč se pak stal splatným s oporou v § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (a s ohledem na absenci ujednání stran o jeho splatnosti a absenci zákonné úpravy jeho splatnosti) na výzvu žalobkyně k jeho zaplacení, a po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní žalovanému k jeho úhradě, a tedy po 60 dnech od dojití výzvy k jeho úhradě do faktické dispozice žalovaného. K této výzvě došlo již výzvou žalobkyně z [datum] a lhůta k jeho zaplacení na jejím podkladě plynula do [datum] (60 dní od dojití výzvy žalobkyně z [datum] do faktické dispozice žalovaného – tedy od [datum]). Proto soud žalobě vyhověl i jde-li o zákonný úrok z prodlení z částky 12 528 Kč od [datum] do zaplacení, a to když i v této době je žalovaný s úhradou částky 12 528 Kč v prodlení (§ 1968 a 1970 o. z.).

29. Nárokovala-li žalobkyně dále i zákonný úrok z prodlení s úhradou částky 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to jako zákonný úrok z prodlení z náhrady nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním předmětného příspěvku (kdy tyto náklady ale nejsou jeho součástí, když dle dikce § 4 odst. 4 nebo 7 zákona o pojištění odpovědnosti jsou naopak samostatným příslušenstvím pohledávky v podobě právě práva na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním příspěvku), pak soud v této části žalobu jako částečně nedůvodnou zamítl. Dle zákona o pojištění odpovědnosti a ani dle z. č. 89/2012 Sb. nelze při právním posouzení tohoto nároku na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním předmětného příspěvku jako příslušenství ve smyslu § 513 z. č. 89/2012 Sb. (a který zastává soud) z tohoto nárokovat další příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení (jako jeden z druhů příslušenství dluhu) lze totiž nárokovat při prodlení dlužníka s úhradou dluhu/pohledávky, a tedy nikoliv již za prodlení s jejich příslušenstvím (srovnej dikci § 1968 o. z. a § 1970 o. zai § 513 o. z. a potažmo i argumentaci Nejvyššího soudu ČR, aplikovatelnou do určité míry i v poměrech o. z. – viz rozsudek Velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Proto soud žalobu zamítl výrokem III. tohoto rozsudku co do v ní nárokovaného zákonného úroku z prodlení s úhradou částky 300 Kč (svojí povahou příslušenství) od [datum] do zaplacení.

30. Ve výroku IV. tohoto rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení a tuto přiznal podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve věci prakticky zcela úspěšné žalobkyni. Žalobkyně totiž podala žalobu (kterou následně rozšířila) za situace, kdy byl žalovaný v důsledku svého porušení povinnosti hlásit do deseti dní zničení vozidla zapsán i po datu jeho likvidace jako vlastník v registru vozidel, a to u vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Povinnost k úhradě příspěvku má vlastník zapsaný v registru vozidel (dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti), kdy této povinnosti se může zprostit pouze tak, že doloží okolnosti, které tuto jeho povinnost vylučují (§ 4 odst. 7 téhož zákona), do té doby, než tak učiní, je povinen příspěvek uhradit. Žalovaný tedy v důsledku porušení své povinnosti oznámit do deseti dní zničení svého vozidla zavinil, že v době zahájení řízení měl povinnost příspěvek zaplatit a na žalobu (v celém jejím rozsahu před zpětvzetím) je tak třeba pohlížet jako na důvodnou. Důvodem jejího částečného zpětvzetí bylo chování žalovaného, který až po podání žaloby doložil okolnost (likvidaci vozidla), která jej povinnosti platit příspěvek zprošťuje.

31. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 9 878,10 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále na odměnu zástupkyni žalobkyně ve výši celkem 900 Kč za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši á 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.). [příjmení] právě uvedeného soud rovněž shledal účelným podání ve věci samé ze dne [datum], kdy toto se týká jak části nárokované částky, která je jím brána zpět, tak i té, která vzata zpět nebyla a tudíž je u tohoto úkonu tarifní hodnotou 53 244 Kč (do tarifní hodnoty ve shodě s výše uvedenou argumentací soud nepočítá 2 x 300 Kč nákladů spojených s uplatněním, které jsou svou povahou příslušenstvím – viz § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Za řečený úkon tedy dle § 11 odst. 1 písm. d) a § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží zástupkyni žalobkyně 3 560 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Rovněž účelnou byla účast zástupkyně žalobkyně u ústního jednání [datum], pročež jí náleží rovněž odměna za něj. V tomto případě však již byla tarifní hodnotou toliko částka 12 528 Kč (zpět nevzatá nárokovaná částka bez příslušenství). Za řečený úkon dle § 11 odst. 1 písm. g) a § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží 1 920 Kč, dále 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši 483,72 Kč a náhrada čtyř započatých půlhodin zmeškaných na cestě k úkonu, celkem 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Konečně pak náleží rovněž náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných zástupkyni žalobkyně ve výši celkem 1 714,38 Kč.

32. Naopak neúčelnými výdaji vynaloženými k uplatnění práva žalobkyně byly náklady na rozšíření žaloby (podání ze dne [datum]), které se týkalo v té době již tři měsíce splatného nároku za období předcházející podání žaloby a tedy nic krom praxe žalobkyně ve styku se svou právní zástupkyní nebránilo, aby byly oba nároky obsaženy již v původní žalobě. Pokud tedy žalobkyně nárok na příspěvek nepojištěných za období od [datum] do [datum] uplatnila u soudu až [datum], a nikoli již v žalobě z [datum], pak nepostupovala při vynaložení nákladů na rozšíření žaloby účelně. Rovněž podání ze dne [datum] nelze hodnotit jako účelné, neboť se jednalo toliko o opravu zjevné chyby v psaní. Podání ze dne [datum] má pak soud za neúčelné z toho důvodu, že informace v něm obsažené měly být obsaženy již v žalobě a podání ze dne [datum] se netýká věci samé a tudíž jej nelze považovat za úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.

33. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.