14 C 238/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 12 500 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 482 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 482 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 500 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 Kč od [datum] do zaplacení, dále v části o zaplacení smluvního úroku v částce 2 236 Kč, a dále i v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 2 544,57 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne [datum] učinila žalobkyně předmětem řízení peněžité nároky s příslušenstvím vůči žalovanému, a to na nárok na zaplacení nesplacené úvěrové jistiny (z dále specifikované smlouvy o úvěru) v částce 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 500 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 2 544,57 Kč (za prodlení s úhradou téže částky v době [datum] do [datum] a vypočteného při sazbě 8,05 % ročně), s úrokem 2 236 Kč, a dále nárok na zaplacení částky 2 533 Kč jako administrativního poplatku dle čl. 5 dále označené smlouvy a za odeslání písemných upomínek žalovanému při jeho prodlení se splácením závazků z dále specifikované smlouvy o úvěru. Veškeré žalobou uplatněné nároky i s jejich příslušenstvím vycházely z mezi právním předchůdcem žalobkyně (obchodní společností [právnická osoba], [IČO] – právního předchůdce na podkladě mezi žalobkyní jako postupníkem a uvedenou obchodní společností jako postupitelem dne uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek z [datum]) a žalovaným dle žalobkyně uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] z [datum], a uzavřené dle žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (a akceptací návrhu na její uzavření právním předchůdcem žalobkyně v rámci účtu žalovaného vytvořeného jím po registraci na stránkách právních předchůdce žalobkyně [webová adresa]). Na odůvodnění žaloby pak žalobkyně v návrhu dále zejména tvrdila, že na podkladě tvrzené smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalovanému v dané smlouvě sjednaný úvěr 12 500 Kč poskytl, a že naopak žalovaný peněžité závazky podávající se pro něho z dané smlouvy řádně a včas nesplnil, a to když do konečné sjednané splatnosti daných peněžitých závazků (k [datum]) na konto dané úvěrové smlouvy uhradil právnímu předchůdci toliko 18 Kč (namísto vrácení celé jistiny 12 500 Kč + 2 254 Kč na sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru povahy smluvního úroku).

2. Na podkladě podání žalobkyně ze dne [datum] (které bylo dle svého obsahu částečným zpětvzetím žaloby co do v žalobě nárokované částky 2 533 Kč na administrativním poplatku dle čl. 5 shora uvedené úvěrové smlouvy) bylo již řízení částečně zastaveno usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 1. 2022, č.j. 14 C 238/2021-20.

3. Podáním z [datum] pak žalobkyně žalobu upřesnila ještě tak, že jistina daného úvěru byla žalovanému poskytnuta na podkladě již tvrzené smlouvy o úvěru (a ve znění jejího dodatku [číslo]) tak, že dne [datum] právní předchůdce žalobkyně převedl částku 7 500 Kč ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet žalovaného č. [bankovní účet], a dne pak dne [datum] částku 5 000 Kč opět ze svého účtu č. [bankovní účet] a opět na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Toto doplnění a upřesnění žaloby bylo žalovanému do vlastních rukou doručeno [datum] zásilkou adresovanou do vlastních rukou žalovaného.

4. Žalovaný se ve věci k podané žalobě v žádné procesní fázi řízení až do vydání tohoto rozsudku nevyjádřil.

5. Soud pak ve věci zjistil z dále popsaných a provedených důkazů následující skutečnosti. Prostřednictvím žalobkyní označených důkazů nebylo možno vzít za prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným v žalobkyní tvrzeném dni [datum] žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru [číslo] (ve znění jejího dodatku [číslo] ze dne [datum]) ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“). Žalobkyní k tomu doložené důkazy – předložená smlouva o úvěru [číslo] datovaná dnem [datum] a dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] datovaný dnem [datum], ani další k důkazu žalobkyní doložené listiny totiž neobsahují žádný podpis žalovaného, a tak z nich soud nemohl učinit spolehlivý závěr o tvrzené registraci žalovaného na tvrzených webových stránkách právního předchůdce žalobkyně, a ani závěr o tom, že by žalovaný vůči právnímu předchůdci žalobkyni jakkoliv navenek projevil svoji vůli s tímto uzavřít dne [datum] žalobkyní doloženou smlouvu o úvěru, resp. ani na ni datací navazující dodatek [číslo] resp. ani vůli uzavření těchto kontraktů právnímu předchůdci žalobkyně navrhnout (po předchozí rovněž neprokázané registraci žalovaného na žalobkyní tvrzených stránkách právního předchůdce žalobkyně). Za prokázané nicméně soud vzal, že na účet, jehož byl žalovaný majitelem: č. [bankovní účet], byla v žalobkyní tvrzených dnech z účtu právního předchůdce žalobkyně připsána z účtu právního předchůdce žalobkyně č. [bankovní účet] jak platba ve výši 7 500 Kč, tak i platba 5 000 Kč. To má soud za zjištěné z k důkazu provedených částečných výpisů z účtu právního předchůdce žalobkyně č. [bankovní účet] a ze sdělení [právnická osoba] z [datum] (vyžádaného soudem ex offo) k otázce majitelů daných dvou účtů v rozhodném období. Že by byl žalovaný vyzván před doručením žaloby v této věci (kdy doručena byla žalovanému včetně i těch doplněných a upřesněných tvrzení žalobkyně, kdy a jak měl být tvrzený úvěr v celkové výši 12 500 Kč konkrétně žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnut, až [datum]) žalobkyní (nebo jejím právním předchůdcem) k zaplacení částky 12 500 Kč (odpovídající daným prokázaným platbám 7 500 Kč + 5 000 Kč) takovým právním jednáním, ve kterém by bylo toto peněžité plnění ve prospěch žalovaného specifikováno po skutkové stránce natolik jasně a určitě, aby bylo zřejmé, o jaké konkrétní plnění v majetkové sféře žalovaného se jedná, to soud za prokázané z provedených důkazů rovněž nevzal. V k důkazu provedených přípisech/výzvách k úhradě žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce ze dnů [datum] a [datum] (včetně podacích lístků o jejich odeslání ze dnů [datum] a [datum]) byla totiž daná pohledávka popsána toliko danou smlouvou a výší, kdy že by tato smlouva byla uzavřena, to soud jak již výše vyloženo za prokázané nevzal. Konečně soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobou uplatněná pohledávka (i s jejím příslušenstvím) byla postoupeny z právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, a to mezi nimi dne [datum] uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek. To má soud za zjištěné z této smlouvy ve spojení s potvrzením o úhradě ceny za postupované pohledávky z [datum] a i ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (dokladu o jeho odeslání z [datum]) a kterým tuto skutečnost právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému. Konečně soud přihlédl za řízení i k tvrzení samotné žalobkyně, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně z titulu dané (sic neprokázané smlouvy o úvěru) uhradil již 18 Kč.

6. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí (dále jen jako „o.z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

8. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V posuzované věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo (po předchozí registraci žalovaného na stránkách [webová adresa]) dne [datum] k uzavření žalobkyní tvrzené písemné smlouvy o úvěru [číslo] (a pak [datum] k její změně formou dodatku [číslo]), když k důkazu doložená písemná smlouva o úvěru [číslo] (stejně jako daný dodatek [číslo]) byly prosty jakéhokoliv podpisu žalovaného. Předmětnou smlouvu z [datum] proto soud s ohledem na dikci § 561 odst. 1 o.z. nemohl posoudit jako platnou a pokud žalobkyně tedy primárně opírala žalobou uplatněné nároky s příslušenstvím o smluvní základ, bylo na místě tyto s oporou v těchto žalobních tvrzeních posoudit a na základě přijatého závěru o skutkovém stavu jako uplatněné nedůvodně. I pokud by soud přijal opačný závěr (a tedy, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně danou smlouvu podepsal a uzavřel), bylo by na danou smlouvu (i ve znění po jejím dodatku [číslo]) třeba hledět jako na absolutně neplatnou, a to pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního na straně žalobkyně o těch rozhodujících skutečnostech, na podkladě kterých by bylo lze možno přijmou závěr o tom, že právní předchůdce žalobkyně splnil řádně a s odbornou péčí své povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru kladené na něho § 9 z.č. 145/2010 Sb., potažmo u dodatku [číslo] § 86 z.č. 257/2016 Sb., a tedy že před poskytnutím částek 7 500 Kč a 5 000 Kč žalovanému řádně prověřil (a na podkladě dostatečných údajů o zejména příjmech a výdajích žalovaného) úvěruschopnost žalovaného daný úvěr, resp. jeho navýšení, splatit za smlouvou (resp. dodatkem [číslo]) sjednaných podmínek.

12. Žalobkyně nicméně v řízení provedenými důkazy prokázala, že částky 7 500 Kč a 5 000 Kč žalovaný od právního předchůdce žalobkyně na svůj účet obdržel, a dále i to, že právní předchůdce žalobkyně pohledávku na vrácení těchto částek od žalovaného (s příslušenstvím a dalšími za řízení uplatněnými nároky z téže žalobkyní tvrzené smlouvy) na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] ve smyslu § 1879 a násl. o.z. postoupil. Pokud pak žalovaný zároveň za řízení netvrdil a neprokázal jakýkoliv platný právní důvod pro to, aby danou částku celkem 12 500 Kč přijal a ponechal si ji, lze žalobou nárokované plnění v této částce považovat za bezdůvodné obohacení v majetkové sféře žalovaného. Právě žalovaného totiž za tohoto již prokázaného skutkového stavu tížilo v řízení břemeno tvrzení a břemeno důkazní o případném platném právním důvodu přijetí a ponechání si této částky přijaté jím od právního předchůdce žalobkyně. Soud proto žalobu z titulu bezdůvodného obohacení posoudil jako důvodnou co do částky 12 482 Kč (poskytnutých 12 500 Kč – 18 Kč, o kterých sama žalobkyně tvrdila, že již byla z tohoto neplatného právního důvodu žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně uhrazena) a v této části jí vyhověl. To tedy oporou v § 2991 odst. 1 a 2 o.z. Z těchto ustanovení se totiž za tohoto stavu věci podává, že žalovaný je přijaté plnění ve výši 12 500 Kč (mínus již uhrazených 18 Kč) povinen vydat tomu, na jehož úkor se v této částce bezdůvodně obohatil. Tímto subjektem byl právní předchůdce žalobkyně, který toto své právo převedl na žalobkyni zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek. Proto je žaloba žalobkyně proti žalovanému důvodná co do částky 12 482 Kč.

13. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je pak na základě § 1958 odst. 2 o.z. splatná na výzvu k jejímu zaplacení, přičemž taková výzva musí mít po obsahové stránce takové parametry, aby z ní bylo seznatelné právě to plnění, o jehož vrácení/zaplacení je žádáno. Jen taková výzva může přivodit splatnost určitého dluhu. Za takovou výzvu soud posoudil až žalobu v této věci (ve znění po jejím upřesnění provedeného podáním žalobkyně ze dne [datum]), a která byla žalovanému doručena poprvé [datum]. Proto soud uzavřel, že se povinnost žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení žalobkyni ve výši 12 482 Kč stala splatnou následující pracovní den a tedy [datum]. Pokud ji žalovaný nesplnil, je s jejím splněním v prodlení ve smyslu § 1968 o.z. od [datum]. S oporou v § 1970 o.z. proto žalobkyni přísluší právo na úrok z prodlení v požadované výši (nižší než zákonné) z částky 12 482 Kč, a to od [datum] do zaplacení.

14. V rozsahu přesahujícím žalobkyni přiznanou částku 12 482 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení pak soud žalobu (ve znění po jejím částečném zpětvzetí) zamítl (viz. výrok č. II).

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. a žádnému z částečně úspěšných účastníků (po kapitalizaci žalobou původně nárokovaného plnění k [datum]) náhradu nákladů řízení nepřiznal. V té souvislosti soud dodává, že žalobkyně byla procesně úspěšná cca. do 55 % z původního předmětu řízení, žalovaný co do cca. 45 % původního předmětu řízení, přičemž v té části, ve které již bylo řízení zastaveno, zavinila zároveň částečné zastavení řízení žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby.