14 C 246/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 72 516, částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jednak částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a jednak částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni dále částku [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení v částce [částka], kapitalizovaný úrok v částce [částka], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 29 768,46 od [datum] do zaplacení, dále částku [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení v částce [částka], kapitalizovaný úrok v částce [částka], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 935,96 od [datum] do zaplacení, a dále částku [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení v částce [částka], kapitalizovaný úrok v částce [částka], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovanému se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

IV. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni ze zaplaceného soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vráceno prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Přerově [částka].

1. Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení doručeným soudu dne [datum] (ve znění po jeho doplněních a upřesněních provedených podáními žalobkyně ze dnů [datum] a [datum]) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni jednak částku [částka] s příslušenstvím, jednak částku [částka] s příslušenstvím a jednak částku [částka] s příslušenstvím. Jde-li o nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, pak ten vycházel dle žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem dne [datum] (dále tato smlouva o zápůjčce i jen jako„ S1“). Žalobkyní vyčíslená jistina této první nárokované pohledávky ve výši [částka] představovala v části rovné částce [částka] nesplacenou jistinu zápůjčky poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobkyně na základě uvedené smlouvy, a v části rovné částce [částka] nesplacenou část v téže smlouvě smluvními stranami sjednaného„ poplatku“ (konkrétně z této částky připadalo [částka] na nesplacený smluvní úrok sjednaný za dobu od [datum] do [datum], a [částka] na nesplacenou část ve smlouvě sjednaného poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení, a [částka] na nesplacenou část ve smlouvě sjednaného poplatku za službu komfortního splácení a vedení zákaznického účtu). Jde-li o žalobkyní nárokované příslušenství této první žalobou uplatněné pohledávky, domáhala se na něm žalobkyně dále přiznání následujícího. V prvé řadě přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného sjednanou pevnou úrokovou sazbou 29 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky [částka]), dále přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 9 % ročně za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět [částka] (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum]), a konečně i přiznání smluvního úroku ve výši 29 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky [částka]. Jde-li o druhý žalobou uplatněný nárok, a to nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, pak ten vycházel dle žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené opět právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem dne [datum] (dále tato smlouva o zápůjčce i jen jako„ S2“). Žalobkyní vyčíslená jistina této druhé nárokované pohledávky ve výši [částka] představovala v části rovné částce [částka] nesplacenou jistinu zápůjčky poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobkyně na základě uvedené smlouvy, a v části rovné částce [částka] nesplacenou část v téže smlouvě smluvními stranami sjednaného„ poplatku“ (konkrétně z této částky připadalo [částka] na nesplacený smluvní úrok sjednaný za dobu od [datum] do [datum], [částka] na nesplacenou část ve smlouvě sjednaného poplatku za zpracování, doručení, a [částka] na nesplacenou část ve smlouvě sjednaného poplatku za administrativní činnost a za službu komfortního splácení). Jde-li o žalobkyní nárokované příslušenství této druhé žalobou uplatněné pohledávky, domáhala se na něm žalobkyně dále přiznání následujícího. V prvé řadě přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného sjednanou pevnou úrokovou sazbou 29 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky [částka]), dále přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 9 % ročně za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět [částka] (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum]), a konečně i přiznání smluvního úroku ve výši 29 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky [částka]. Jde-li o třetí žalobou uplatněný nárok, a to nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, pak ten vycházel dle žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené opět právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem dne [datum] (dále tato smlouva o zápůjčce i jen jako„ S3“). Žalobkyní vyčíslená jistina této třetí nárokované pohledávky ve výši [částka] představovala v části rovné částce [částka] nesplacenou jistinu zápůjčky poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobkyně na základě uvedené smlouvy, a v části rovné částce [částka] nesplacenou část v téže smlouvě smluvními stranami sjednaného„ poplatku“ (konkrétně z této částky připadalo [částka] na nesplacený smluvní úrok sjednaný za dobu od [datum] do [datum], [částka] na nesplacenou část ve smlouvě sjednaného poplatku za zpracování, doručení, a flexibilní splácení [částka] na nesplacenou část ve smlouvě sjednaného poplatku za administrativní činnost a za službu komfortního splácení). Jde-li o žalobkyní nárokované příslušenství této třetí žalobou uplatněné pohledávky, domáhala se na něm žalobkyně dále přiznání následujícího. V prvé řadě přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného sjednanou pevnou úrokovou sazbou 29 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky [částka]), dále přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 9 % ročně za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět [částka] (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum]), a konečně i přiznání smluvního úroku ve výši 29 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky [částka]. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedených smlouvách o zápůjčkách sjednané zápůjčky (v částce [částka] v případě S1, v částce [částka] v případě S2 a [částka] v případě S3) byly právním předchůdcem žalobkyně žalovanému v den podpisu každé dané smlouvy o zápůjčce v hotovosti také vyplaceny, a že žalovaný se tyto jednotlivé zápůjčky v S1, S2 a i S3 zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vždy splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ (v 24ech měsíčních splátkách po [částka] v případě S1, v 18ti měsíčních splátkách po [částka] v případě S2, v 18ti měsíčních splátkách po [částka] v případě S3). Stejně tak se dle žalobkyně žalovaný zavázal v rámci v každé z předmětných smluv o zápůjčce sjednaných splátek splatit vedle jistiny té které zápůjčky i sjednaný poplatek ([částka] v případě S1, [částka] v případě S2, a [částka] v případě S3). Kolik pak na každém z těchto poplatků zůstávalo dle žalobkyně žalovaným neuhrazeno ke dni podání žaloby (resp. na každé jeho složce – úroku a vždy dvou různých poplatcích), to se pak podává z již vyloženého žalobního požadavku na úhradu těchto žalobkyní tvrzených nedoplatků. Žalobkyně dále tvrdila, že na sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ (vždy jistina té které zápůjčky + ten který souhrnný poplatek) žalovaný uhradil toliko [částka] v případě S1, [částka] v případě S2 a [částka] v případě S3, a proto žalobkyně podala žalobu s v ní vznesenými nároky v této věci. Žalobu pak žalobkyně podala i s přihlédnutím k jí přijatému právnímu závěru, že S1, S2 a i S3 byly uzavřeny z pohledu požadavků kladených na poskytovatele spotřebitelského úvěru (právního předchůdce žalobkyně) z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platně, a to když právní předchůdce žalobkyně ve všech třech případech řádně a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením té které smlouvy o zápůjčce. To pak konkrétně z údajů získaných od žalovaného a ověřených k tomu od žalovaného vyžádaných dokladů.

2. Soud po provedeném dokazování přijal z dále označených důkazů uvedená skutková zjištění, resp. přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Podle něho žalobkyně uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek (z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni), mezi kterými byly i pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovaným (i s jejich příslušenstvím) plynoucí z S1, S2, a S3. To má soud za zjištěné z dané postupní smlouvy, části její přílohy vymezující všechny tyto tři postupované pohledávky, a potažmo i z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku z [datum] o jeho odeslání ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému. S1, S2 a i S3 podepsali žalovaný (jako zákazník) i právní předchůdce žalobkyně (jako podnikatel podnikající tehdy i v rámci poskytování spotřebitelských úvěrů – jak zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně). Podpisem S1 žalovaný potvrdil, že na jejím podkladě převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti část sjednané zápůjčky (z celkové sjednané výše zápůjčky 33 000) ve výši [částka], a že zbývající část zápůjčky je využita na„ refinancování“ jiného jeho stávajícího závazku k právnímu předchůdci žalobkyně (na splacení nesplaceného spotřebitelského úvěru – smlouvy o zápůjčce [číslo] to částí nové zápůjčky ve výši [částka]). Podpisem S2 žalovaný potvrdil, že na jejím podkladě převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti jako zápůjčku částku [částka]. Podpisem S3 žalovaný potvrdil, že na jejím podkladě převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti část touto smlouvou sjednané zápůjčky (z celkové sjednané výše zápůjčky 20 000) ve výši [částka], a že zbývající část zápůjčky je využita na„ refinancování“ jiného stávajícího závazku žalovaného k právnímu předchůdci žalobkyně (na splacení nesplaceného spotřebitelského úvěru – smlouvy o zápůjčce [číslo] to částí nové zápůjčky ve výši [částka]).

3. Dále se v každé z těchto tří smluv její smluvní strany dohodly na tom, že každou z těchto smluv se právní předchůdce žalobkyně zavazuje žalovanému zápůjčku v každé jednotlivé z nich uvedenou a za každou z těchto smluv vymezených podmínek, poskytnout, a žalovaný tyto zápůjčky naopak právnímu předchůdci žalobkyně za tou kterou smlouvou smluvených a v rámci vždy sjednaných měsíčních splátek splatit (v případě S1 v zásadě 24 měsíčními splátkami po [částka], v případě S2 v zásadě 18 měsíčními splátkami po [částka], a v případě S3 v zásadě 18 měsíčními splátkami po [částka]). V každé z těchto smluv pak bylo ujednáno i to, že v rámci sjednaných měsíčních splátek budou těmito uhrazovány i další platby, k jejichž úhradě se žalovaný tou kterou smlouvou právnímu předchůdci žalobkyně zavázal, a kdy o šlo o žalobkyní v žalobě tvrzené smluvní poplatky a smluvní úrok (ten činil z S1 a dle zjištěného obsahu S1 a konkrétně za období od [datum] do [datum] částku [částka], z S2 částku [částka] za období od [datum] do [datum], a z S3 částku [částka] za období od [datum] do [datum]). V každé ze zjištěných smluv pak byla také sjednána úroková sazba 29 % ročně. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím kterékoliv ze zjištěných tří zápůjček žalovanému (kdy S1, S2 a i S3 žalovaný uzavíral jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně jako profesionál-podnikatel) s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet sjednané splátky ujednávaných zápůjček v té které zjištěné smlouvě sjednanými splátkami, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací o poměrech žalovaného, a ze kterých se vždy ke dni uzavření té které z předmětných tří smluv podávalo, že je zřejmé, že žalovaný bude schopen předmětné a tou kterou smlouvou ujednávané měsíční splátky řádně splácet.

4. Naopak vzal soud za zjištěné a prokázané (z tabulek umoření k S1, S2 a S3 – výpisy z interní evidence právního předchůdce žalobkyně, obsahujících i přehled splátek/úhrad ze strany žalovaného), že žalovaný nepravidelnými splátkami právnímu předchůdci žalobkyně uhradil z titulu S1 částku [částka], z titulu S2 částku [částka] a z titulu S3 částku [částka]. K vrácení i nesplacených částí zápůjček (nárokovaných žalobou) z titulu S1 a S2 byl žalovaný dle provedeného dokazování prvně vyzván ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy z [datum] (resp. oznámení o postoupení pohledávek z [datum]). To vzal soud za zjištěné z tohoto důkazu, a to opět i ve spojení s podacím archem o jeho odeslání žalovanému dne [datum]. Dané oznámení (svým obsahem i výzva k úhradě dluhu) bylo provedeno vůči žalovanému právním předchůdcem žalobkyně a k jeho dojití do faktické dispozice žalovaného došlo (při jeho prokázaném odeslání žalované dne [datum] a zároveň při pravidelném běhu doručování poštovních zásilek) nejpozději dne [datum]. V dané výzvě stanovená 10ti denní lhůta k plnění proto uplynula do dne [datum] (první pracovní den po 10. dni od [datum]).

5. Konečně soud ze tří zákaznických karet (z totožných dnů, v jakých byly uzavřeny S1, S2 a S3) zjistil, že žalovaný v těchto listinách a při činění žádostí o předmětné zápůjčky/spotřebitelské úvěry uvedl právnímu předchůdci žalobkyně ke svým poměrům následující: a) u žádosti o S1, že žije v bytě v jeho vlastnictví, že je ženatý, že má 3 vyživovací povinnosti, že nevlastní osobní automobil, že je majitelem bankovního účtu, že pracuje na plný pracovní úvazek jako obchodní zástupce u [právnická osoba], [IČO], že má čistý měsíční příjem (za poslední 3 měsíce) [částka], ostatní příjmy [částka] měsíčně, že další příjem domácnosti žalovaného tvoří částka [částka] měsíčně, že žalovaný má dva zdroje příjmu, že žalovaný má splátky dalších zápůjček než u právního předchůdce žalobkyně v částce [částka] měsíčně a [částka] měsíčně přímo u právního předchůdce žalobkyně, a své další odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl částkou [částka] měsíčně. To mělo být žalovaným doloženo dle obsahu zákaznické karty pracovní smlouvou na dobu neurčito a výplatnicemi za květen až červenec 2017. b) u žádosti o S2, že žije v bytě v jeho vlastnictví, že je ženatý, že má 3 vyživovací povinnosti, že nevlastní osobní automobil, že je majitelem bankovního účtu, že pracuje na plný pracovní úvazek jako obchodní zástupce u [právnická osoba], [IČO], že má čistý měsíční příjem (za poslední 3 měsíce) [částka], ostatní příjmy [částka] měsíčně, že další příjem domácnosti žalovaného tvoří částka [částka] měsíčně, že žalovaný má dva zdroje příjmu, že žalovaný má splátky dalších zápůjček než u právního předchůdce žalobkyně v částce [částka] měsíčně, a své další odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl částkou [částka] měsíčně. To mělo být žalovaným doloženo dle obsahu zákaznické karty pracovní smlouvou na dobu neurčito a výplatnicemi za září až listopad 2017. c) u žádosti o S3, že žije v bytě v jeho vlastnictví, že je ženatý, že má 3 vyživovací povinnosti, že nevlastní osobní automobil, že je majitelem bankovního účtu, že pracuje na plný pracovní úvazek jako obchodní zástupce u [právnická osoba], [IČO], že má čistý měsíční příjem (za poslední 3 měsíce) [částka], ostatní příjmy [částka] měsíčně, že další příjem domácnosti žalovaného tvoří částka [částka] měsíčně, že žalovaný má dva zdroje příjmu, že žalovaný má splátky dalších zápůjček než u právního předchůdce žalobkyně v částce [částka] měsíčně, a své další odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl částkou [částka] měsíčně. To mělo být žalovaným doloženo dle obsahu zákaznické karty pracovní smlouvou na dobu neurčito a výplatnicemi za leden až březen 2018.

6. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 18. Soud nejprve s oporou v § 1879 o.z. uzavřel, že žalobou uplatněné nároky (v rozsahu, v nichž byla žaloba nakonec posouzena jako důvodná), byly na žalobkyni platně postoupeny zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní jako postupníkem a právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem.

19. Soud dále hodnotil, zda lze uzavřít na to, že zjištěná S1, S2 a S3 (svojí povahou a dle jejich zjištěné obsahu tři typové smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl o.z.) byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně (jako zapůjčitelem a poskytovatelem spotřebitelského úvěru ve smyslu z.č. 257/2016 Sb. zároveň) a žalovaným (jako spotřebitelem) platně, a to i s ohledem na povahu všech tří zjištěných smluv o zápůjčce jako spotřebitelských úvěrů ve smyslu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i ke stále aplikovatelným závěrům prezentovaným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (a to neboť dle právního názoru nalézacího soudu je v § 87 odst. 1 věta první z.č. 257/2016 Sb. zakotvený následek v podobě neplatnosti právního jednání třeba vnímat a vyložit jako neplatnost absolutní dle § 588 o.z.), a uzavřel, že závěr o platném uzavření všech tří zjištěných smluv o zápůjčce (každé charakteru smlouvy o spotřebitelském úvěru) přijmout nelze. To pak konkrétně z toho důvodu, že žalobkyně v průběhu řízení (a důkazy – k důkazu provedené 3 zákaznické karty pro to svědčí rovněž) tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalovaným v zákaznické kartě (resp. ve všech třech zákaznických kartách) uváděné údaje o výdajové stránce rozpočtu žalovaného, resp. jeho domácnosti, nijak neověřil (resp. že vyšel pouze z informací sděleným žalovaným o nich). Nehledě na to, že z provedených důkazů není dále zřejmé, z jakých konkrétních informačních zdrojů právní předchůdce žalobkyně ověřil žalovaným uváděné další příjmy (vedle toho z jeho dle zákaznických karet doloženého hlavního příjmu), a dále na to, že zda nešlo přijmout závěr o tom, že právní předchůdce žalobkyně řádně ověřil alespoň žalovaným deklarovaný příjem z jeho hlavního pracovního poměru obchodního zástupce (pro to sice obsah zákaznických karet svědčil, nicméně ověřit to v rámci provedeného dokazování objektivně možné nebylo, neb žalobkyně soudu k důkazu nenavrhla a ani nedoložila pracovní smlouvu žalovaného, a ani v zákaznických kartách uvedené výplatní pásky žalovaného, a to ačkoliv její právní předchůdce byl povinen tyto listiny s ohledem na dikci § 78 odst. 1, 4 z.č. 257/2016 Sb. uchovat). S přihlédnutím k tomu, že žalovaný již počínaje nejstarší žádostí o spotřebitelský úvěr od právního předchůdce žalobkyně deklaroval tomuto i to, že má i další závazky z obdobných právních důvodů (a to v nezanedbatelných výších), a dále i s ohledem na to, že disponoval bankovním účtem (ve všech třech případech), měl právní předchůdce žalobkyně (i kdyby deklarované příjmy žalovaného uvedené v zákaznických kartách byly reálné a právním předchůdcem žalobkyně také řádně ověřené) pro splnění požadavků kladených na něho 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. ověřit z pro případ žalovaného dostatečných informačních zdrojů i žalovaným v zákaznických kartách deklarovanou výdajovou stránku rozpočtu žalovaného, a to třeba právě alespoň bankovnímu výpisy z účtu žalovaného. Již ty mohly jako relevantní informační zdroj poskytnout dostatečný informační podklad pro přijetí závěru o schopnosti žalovaného danými třemi smlouvami o zápůjčce zakládané závazky řádně a včas splácet. Pokud ale nebylo ze strany žalobkyně ani tvrzeno, a ani nebylo prokázáno, že tak právní předchůdce žalobkyně učinil, nelze přijmout právní závěr o splnění povinností kladených na něho jako na poskytovatele spotřebitelského úvěru § 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb., a to u žádné ze tří zjištěných smluv o zápůjčce. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně v těchto třech konkrétních případech nesplnil požadavky kladené na něho §§ 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb., a tedy že právní předchůdce žalobkyně nezajistil pro učinění závěru o úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v těchto případech dostatečné a třem úvěrovým případům žalovaného přiměřené a dostatečné informace (a to zejména o výdajové stránce rozpočtu žalovaného).

20. Když tedy soud uzavřel, že nelze přijmout závěr o tom, že by právní předchůdce žalobkyně splnil své povinnosti plynoucí pro něj z § 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb., vede to na základě § 87 odst. 1 téhož zákona ve spojení s § 588 o.z. k závěru o absolutní neplatnosti S1, S2 a i S3.

21. Ač pak soud S1 z vyložených důvodů neposoudil jako platně uzavřenou (ale naopak jako absolutně neplatnou), z čehož se podává nedůvodnost žaloby stran veškerých nároků (a i s jejich příslušenstvím) opírajících se jako o svůj právní důvod o smlouvu (S1), pak za řízení prokázanou skutečností zůstávalo i to, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel dle zjištění soudu na podkladě absolutně neplatné S1 hotovost [částka], a že právní předchůdce žalobkyně dále na základě této smlouvy umořil jiný tehdy existující dluh žalovaného ke své osobě (částkou [částka] z dané jiné zápůjčky) a i to, že žalovaný z titulu téže absolutně neplatné smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně uhradil [částka]. Rovněž bylo prokázáno i to, že k vrácení celé na jistině z S1 v tomto řízení žalobkyní nárokované částky [částka] byl žalovaný ve lhůtě 10 dnů od [datum] právním předchůdcem žalobkyně vyzván (v rámci oznámení o postoupení pohledávky).

22. Ač pak soud i S2 z vyložených důvodů neposoudil jako platně uzavřenou (ale naopak jako absolutně neplatnou), z čehož se opět podává nedůvodnost žaloby stran veškerých nároků (a i s jejich příslušenstvím) opírajících se jako o svůj právní důvod o smlouvu (S2), pak za řízení prokázanou skutečností zůstávalo i to, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel dle zjištění soudu na podkladě absolutně neplatné S2 hotovost [částka], a i to, že žalovaný z titulu téže absolutně neplatné smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně uhradil [částka]. Rovněž bylo prokázáno i to, že k vrácení celé na jistině z S2 v tomto řízení žalobkyní nárokované částky [částka] byl žalovaný ve lhůtě 10 dnů od [datum] právním předchůdcem žalobkyně vyzván (v rámci oznámení o postoupení pohledávky).

23. Ač pak soud S3 z vyložených důvodů neposoudil jako platně uzavřenou (ale naopak jako absolutně neplatnou), z čehož se podává nedůvodnost žaloby stran veškerých nároků (a i s jejich příslušenstvím) opírajících se jako o svůj právní důvod o smlouvu (S3), pak za řízení prokázanou skutečností zůstávalo i to, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel dle zjištění soudu na podkladě absolutně neplatné S3 hotovost [částka], a že právní předchůdce žalobkyně dále na základě této smlouvy umořil jiný tehdy existující dluh žalovaného ke své osobě (částkou [částka] z dané jiné zápůjčky) a i to, že žalovaný z titulu téže absolutně neplatné smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně uhradil přes [částka] (konkrétně [částka]).

24. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti nakonec nic nebránilo žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje částkou [částka] a [částka] části žalobkyní po žalovaném požadovaných nesplacených jistin dluhu z absolutně neplatné S1 a S2, které nebyly doposud žalovaným žalobkyni a ani jejímu právnímu předchůdci vráceny na závazky z té které absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce (u S1 Kč 33 000 – [částka] = [částka] a u S2 [částka] – 14 556 = [částka]), a to jako nevráceného bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, získaného žalovaným na základě absolutně neplatné smlouvy (tedy bez platného právního důvodu) a na úkor právního předchůdce žalobkyně (resp. žalobkyně jako jeho právního nástupce, který do práv původního věřitele žalovaného vstoupil po postoupení předmětných pohledávek). Tyto částky lze proto žalobkyni přiznat, a to i se zákonným úrokem z prodlení od splatnosti těchto dvou nároků charakteru bezdůvodného obohacení, a založené až první za řízení prokázanou výzvou právního předchůdce žalobkyně žalovanému k jejich zaplacení. K té došlo dle zjištěného skutkového stavu poprvé po uplynutí lhůty k úhradě dluhu z oznámení o postoupení pohledávky z [datum]. Tato lhůta 10ti dní plynula do [datum]. Od [datum] je proto žalovaný s oporou v § 1968 o.z. v prodlení s vrácením částky jak částky [částka] (jako bezdůvodného obohacení na straně žalovaného„ z titulu absolutně neplatné S1“), a stejně tak částky [částka] (jako bezdůvodného obohacení na straně žalovaného„ z titulu absolutně neplatné S2“), a žalobkyni proto od tohoto dne přísluší i zákonný úrok z prodlení z těchto dvou částek až do jejich zaplacení (§ 1970 o.z.). Proto soud žalobě vyhověl co do částky [částka] a [částka], a v obou případech s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné částky do zaplacení.

25. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ve výroku č. II tohoto rozsudku a z již vyložených důvodů zamítl. Soud pouze pro úplnost zdůrazňuje, že z titulu absolutně neplatné S3 nebylo možno přiznat na nároku charakteru bezdůvodného obohacení žalobkyni ničeho, a to když žalovaný z titulu této smlouvy právnímu předchůdci žalobkyni uhradil již více, než o kolik se na úkor právního předchůdce žalobkyně sám bezdůvodně obohatil.„ Vypořádávat“, resp. započítávat tento„ přeplatek“ žalovaného z titulu jednoho absolutně neplatného právního důvodu na jiný vzájemný závazek týchž účastníků (existující z jiného právního důvodu) pak soud ex offo nemůže, když by takovým postupem překračoval meze předmětu řízení (vytyčeného žalobou, resp. jednotlivými v ní objektivně kumulovanými nároky).

26. Rovněž soud pro úplnost dodává, že na základě absolutně neplatné S1 a S3 se žalovaný bezdůvodně reálně obohatila o částku právě [částka] (u S1) a o [částka] (u S3), a to když co do části v nich sjednaných zápůjček bylo ve prospěch žalovaného plněno druhou stranou absolutně neplatné smlouvy v hotovosti, a ve zbytku bylo za žalovaného v obou těchto případech plněno to, co měl po právu plnit sám, a to opět na podkladě téže absolutně neplatné smlouvy (to jde-li o umoření závazků žalovaného z titulu smluv [číslo]).

27. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o.s.ř., a žalovanému (který byl v řízení převážně úspěšný a příslušelo by mu tak proti žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, avšak, kterému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly) podle něho proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

28. Konečně soud rozhodl i o vrácení žalobkyní zaplacené části soudního poplatku dle § 10 odst. 1 věta druhá z.č. 549/1991 Sb., a to když tento činil správně [částka] (při vypočtení z punkta 72 516, [částka] tj. 83 251,90 bez do této částky zahrnutého příslušenství ve formě smluvního úroku v žalobou od počátku na něm nárokovaných částkách [částka] + [částka] + [částka]) a zaplaceno na něm bylo [částka].