14 C 255/2019

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení , datum narození , bytem adresa žalobce a žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti,

I. Povinnost žalobce platit na výživu žalovaného výživné ve výši [částka] měsíčně, jak byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 6. 2013, č.j. 0 Nc 110/2011-230 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 3. 2014, č.j. 70 Co 26/2014-327, se zrušuje s účinností pro období od [datum] do [datum], a dále s účinností od [datum] do budoucna.

II. Žaloba, aby byla zrušena povinnost žalobce platit na výživu žalovaného výživné ve výši [částka] měsíčně, jak byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 6. 2013, č.j. 0 Nc 110/2011-230 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 3. 2014, č.j. 70 Co 26/2014-327, i pro období od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil vyživovací povinnost žalobce (otce žalovaného) k jeho synovi (žalovanému), a to s účinností od [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že výživné žalobce k žalovanému (v naposledy soudem stanovené výši [částka] měsíčně) bylo žalobci stanoveno žalovanému platit již rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 6. 2013, č.j. 0 Nc 110/2011-230 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 3. 2014, č.j. 70 Co 26/2014-327, přičemž zároveň platí, že naposledy bylo o výživném žalobce k žalovanému rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 9. 2018, č.j. 10 C 36/2018-108 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2019, č.j. 70 Co 63/2019-151. Konkrétně pak tak, že těmito posledními rozhodnutími byla žaloba žalobce na snížení jeho tehdy stále stanovené vyživovací povinnosti [částka] měsíčně soudem prvního stupně zamítnuta, a toto rozhodnutí soudu prvního stupně bylo pak uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu jako věcně správné potvrzeno. I přes toto poslední věcné rozhodnutí o předmětné vyživovací povinnosti zde ale dle žalobce byly ke dni podání jeho nyní projednávané žaloby (resp. již i k [datum]) důvody pro zrušení dané vyživovací povinnosti, přičemž tyto žalobce spatřoval zejména v následujícím. Předně žalobce tvrdil, že žalovaný se již v době od [datum] řádně a soustavně nepřipravoval na své budoucí povolání studiem zvoleného oboru spojový mechanik na Střední škole technické a obchodní [ulice a číslo], [obec] (dále též jen jako„ SŠ [ulice]“). Pro to pak dle žalobce svědčí jím nově zjištěné studijní výsledky žalovaného počínaje výsledky z druhého pololetí školního roku 2018 2019, kdy tyto dle jeho mínění vypovídají i o nezájmu žalovaného v budoucnu v daném oboru působit, tento řádně studovat, a i o tom, že žalovaný tento počínaje dnem [datum] dále nestuduje soustavně a cílevědomě. Studium žalovaného tak lze dle žalobce v daném období označit spíše toliko jako tzv.„ věčné studium“ nebo„ studium pro studium“. O tom ostatně svědčí dle žalobce vedle samotných studijních výsledků studia žalovaného a jeho absencí (včetně poměru omluvených a neomluvených absencí) i skutečnost, že žalovaný dle žalobce ve sledovaném období vykonával výdělečnou činnost (zřejmě u [právnická osoba] v [obec] nebo jiného tam působícího dopravce), a byl se tak již nad rámec všeho uvedeného schopen sám živit. Při hodnocení přístupu žalovaného ke studiu pak dle žalobce nelze rovněž pustit ze zřetele, že žalovaný studoval v případě studia na SŠ [ulice] již druhou střední školu téhož stupně, a to když původně nastoupil po ukončení základního vzdělání na Střední školu strojnickou v [obec], [ulice a číslo], [obec], kteroužto ale nedostudoval. To pak dle žalobce pro vysoké absence žalovaného v tomto předchozím středoškolském studiu a dále pro náročné požadavky studia na této dřívější škole žalovaného, které žalovaný nebyl dle žalobce tehdy schopen splnit. V těchto souvislostech pak žalobce na podporu svých závěrů a potažmo na odůvodnění své žaloby poukázal i na rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2121/14 nebo ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1247/13.

2. U jednání konaného ve věci dne [datum] pak žalobce žalobu o zrušení předmětné vyživovací povinnosti k žalovanému rozšířil, a to tak, že se zrušení své vyživovací povinnosti nově domáhal s účinností již od [datum] do budoucna, přičemž soud tuto změnu jako částečně přípustnou připustil usnesením vyhlášeným u téhož jednání, a to konkrétně co do té části rozšíření, kterou se žalobce domáhal zrušení předmětné vyživovací s účinností již od [datum] do budoucna. Naopak soud usnesením vyhlášeným u téhož jednání co do rozšířeného žalobního požadavku na zrušení dané vyživovací povinnosti i za dobu od [datum] do [datum] návrh žalobce na změnu/rozšíření žaloby jako nepřípustný zamítl. To pak z toho důvodu, že v této části rozšířeného žalobního požadavku by bylo na místě stran něho řízení i za toto další dřívější období bez dalšího zastavit, a to pro překážku věci rozsouzené založenou dne [datum] vyhlášeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2019, č.j. 70 Co 63/2019-151 posledním pravomocným rozhodnutím soudu o výživném je pak žalobce, žalovaný, a i soud v této věci vázán – srovnej § 159a odst. 1 a 3 o.s.ř. ve spojení s § 95 odst. 2 věta první o.s.ř.). V té souvislosti třeba pro úplnost dodat, že žalobce rozšířený žalobní požadavek (v soudem připuštěném a i nepřipuštěném rozsahu) odůvodnil obdobně jako dosavadní znění žaloby.

3. V dalším průběhu řízení konečně žalobce argumentoval pro svoji žalobu (a již ve znění po její soudem připuštěné změně/rozšíření, a tedy pro celé období od [datum] do budoucna) i tím, že současné studium žalovaného ve školením roce 2020 2021 na další střední škole v [obec] již nelze považovat za navazující studium na studium žalovaného na SŠ [ulice], a to neboť jde o studium oboru, které žalovaný ani nechce dle svého vlastního vyjádření úspěšně zakončit další (a v pořadí svojí druhou) výuční zkouškou, a nadto jde o obor prakticky obdobný, jako ten, který již na třetí pokus žalovaný v průběhu tohoto soudního řízení ukončil na SŠ [ulice]. S ohledem i na tyto skutečnosti, a tedy dle žalobce s ohledem na tzv.„ studium pro studium“, a dále i s ohledem na vypjaté vztahy účastníků, argumentoval žalobce konečně pro zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému i tím, že by setrvání na dané vyživovací povinnosti bylo rozporné s dobrými mravy. V průběhu celého řízení pak žalobce ještě na podporu svých žalobních požadavků argumentoval změnou svých poměrů„ k horšímu“ založenou zejména poklesem jeho příjmů oproti době při posledním rozhodování o výživném, a konečně i dalším zhoršením svých poměrů pro které se i nadále musí zadlužovat, a řešit finanční obtíže se zajištěním stávající rodiny žalobce (včetně jeho nezl. syna).

4. Žalovaný od počátku řízení až do vydání tohoto rozsudku s žalobou (vztaženo i k jejímu rozsahu po soudem za řízení připuštěné změně žaloby) nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Dle žalovaného byly žalobcem tvrzené neuspokojivé výsledky studia žalovaného na SŠ [ulice] zapříčiněny (i v druhém pololetí školního roku 2018 [číslo]) zdravotními problémy žalovaného a dílem i přispěním samotného žalobce, který se o žalovaného dlouhodobě nezajímá a naopak mu spíše studium od jeho počátku ztěžuje řádným nehrazením soudem v minulosti stanoveného výživného, opakovanými soudními spory o zrušení nebo snížení vyživovací povinnosti, a potažmo i spory účastníků souvisejícími s vymáháním dlužného výživného formou exekuce. Žalovaný za řízení připustil ale i to, že po část druhého pololetí školního roku 2018 2019 zameškal řadu hodin studia na SŠ [ulice], a že toto studium v daném školním roce také úspěšně neukončil, a to i z dalších než z uvedených důvodů. Konkrétně pak z důvodů„ finančních“, kdy si totiž byl v daném období nucen pro tíživé poměry v rodině jeho a jeho matky (se kterou žije a vždy žil ve společné domácnosti) přivydělávat jako stevard u [právnická osoba]. Po stabilizaci finanční situace rodiny žalovaného (a tedy od počátku školního roku 2019 2020) se již ale žalovaný opět studiu na SŠ [ulice] věnoval řádně a soustavně, s jakýmkoliv přivýdělkem (s výjimkou [anonymizováno]) skončil, a tento stav dle žalovaného trval i ke dni vydání tohoto rozsudku. K tomu dni pak také dle žalovaného platilo, že žalovaný (sice až na třetí pokus) také již ukončil studium oboru spojový mechanik na SŠ [ulice] získáním výučního listu, a i to, že ve školním roce 2020 2021 pokračuje žalovaný ve studiu na další střední škole téhož stupně a studiem příbuzného oboru. Konkrétně na Střední škole elektrotechnické, [obec], [ulice a číslo], a v oboru„ elektro“, který mu umožní (od září 2021) navázat po dalším přijímacím řízení dalším žalovaným již plánovaným maturitním oborem. Přitom dva neúspěchy při složení závěrečné učňovské zkoušky na SŠ [ulice] ve školním roce 2019 2020 (a potažmo v září 2020 již i ve školním roce 2020 2021) žalovaný připisoval převážně některým pedagogům SŠ [ulice], kteří jej měli ve školním roce 2019 2020 a pak i při prvních dvou pokusech o složení závěrečné učňovské zkoušky hodnotit příliš přísně a nespravedlivě. Pokud jde o poměry žalovaného, ty dle něho zůstaly od doby posledního rozhodování o výživném v takovém stavu, který dle žalovaného neodůvodňuje zrušení nebo snížení výživného, přičemž na straně žalobce dle žalovaného ke změně poměrů odůvodňujících zrušení [anonymizována dvě slova] výživného rovněž nedošlo. Pokud jde o předchozí studium žalovaného na Střední škole průmyslové v [obec] (kdy šlo o maturitní obor„ strojírenství“), pak ohledně něho žalovaný připustil, že toto studium nedokončil, a to pro náročnost jednoho z předmětů (mechaniky). Z tohoto měl žalovaný tehdy průměr 4,16 a [anonymizováno] bylo [role v řízení] v té souvislosti nadto sděleno, že na tento obor„ nemá“.

5. Soud po provedeném dokazování učinil tato pro věc relevantní skutková zjištění (a to z dále rovněž označených důkazů).

6. Naposledy bylo o výživném žalobce k žalovanému rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 9. 2018, č.j. 10 C 36/2018-108 (soud jím žalobu na snížení výživného žalobce pro žalovaného z částky [částka] měsíčně, stanovenou žalobci rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 6. 2013, č.j. 0 Nc 110/2011-230 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 3. 2014, č.j. 70 Co 26/2014-327, a to konkrétně na částku [částka] měsíčně a s účinností od [datum], zamítl) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2019, č.j. 70 Co 63/2019-151 (tím byl rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 9. 2018, č.j. 10 C 36/2018-108, jako věcně správný potvrzen). Rozsudky soudů prvního stupně a i odvolacího soudu nabyly právní moci, a to dne [datum]. Jde-li o soudem v předchozím řízení o výživném zjištěné poměry žalobce, pak soud tehdy vycházel z toho, že žalobce byl v době od [datum] do [datum] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. V únoru 2017 si pak obnovil živnostenské oprávnění a odmítl v té době práci ve [právnická osoba] [příjmení] na pozici obsluha pásu a dále i ve [právnická osoba]. Žalobce tehdy stále figuroval jako statutární orgán a jediný společník ve dvou společnostech, a to ve [právnická osoba] s.r.o, která dosud vyvíjela činnost ve správě nemovitostí (spravovala 47 bytových jednotek), a hrubý příjem měla [částka]. Realitní společnost žalobce [příjmení] nevyvíjela žádnou činnost. Žalobce pak tehdy počal podnikat jako OSVČ v oblasti pojišťovnictví a zprostředkování smluv na pojistné a jiné finanční produkty a náklady v souvislosti s touto činností žalobce uplatňoval paušálem 60 %. Žalobce měl při této činnosti příjem od společnosti [právnická osoba] a za dobu od března 2017 do února 2018 dosáhl na provizích výše [částka], za dobu od března 2018 do září 2018 pak [částka], a průměrný výdělek žalobce tak tehdy činil [částka] měsíčně za dobu od března 2017 do února 2018 a za dobu od března do září 2018 dosáhl [částka]. Žalobce dosáhl v roce 2018 příjmy ze samostatné činnosti ve výši [částka], výdaje vykázal v částce [částka], přičemž tyto uplatnil v paušální sazbě 60 % z celkových příjmů, rozdíl mezi příjmy a výdaji žalobce pak činil [částka] [právnická osoba], jejímž byl žalobce tehdy jediným společníkem a jednatelem, vykázala v roce 2018 úhrn čistého obratu ve výši [částka], výsledek hospodaření činil – [částka]. Žalobce tehdy se svojí stávající rodinou obýval rodinný dům o velikosti 4+kk, kdy náklady (nájemné a zálohy na služby) činily cca [částka] měsíčně. Družka žalobce [jméno] [příjmení] byla po ukončení rodičovské dovolené v době od [datum] do [datum] vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, a následně byla od [datum] do [datum] v pracovním poměru u Základní školy a Mateřské školy [obec] s celkovým příjmem ve výši [částka]. Pracovní poměr s ní byl ukončen ve zkušební době a družka žalobce plánovala opět evidenci u Úřadu práce. Již v té době pak žila ve společné domácnosti s žalobcem i dcera družky žalobce [jméno], která pobírala výživné minimálně ve výši [částka] měsíčně, a dále syn žalobce a jeho družky nezl. [celé jméno žalobce] ([datum narození]). Žalobce splácel v době posledního rozhodování o výživném úvěr u [právnická osoba] ve výši [částka] částkou [částka] měsíčně, a měl i další 2 půjčky u svých rodičů v celkové výši [částka]. Ty nesplácel. To vše bylo zjištěno z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 9. 2018, č.j. 10 C 36/2018-108 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 3. 2014, č.j. 70 Co 26/2014-327.

7. Jde-li o poměry žalovaného v době posledního rozhodování o výživném, pak soud vycházel tehdy ze zjištění, že žalovaný byl ve školním roce 2017 2018 řádným studentem 2. ročníku Střední školy technické a obchodní, obor spojový mechanik, a v navazujícím školním roce 2018 2019 řádným studentem 3. ročníku téhož studia (to bylo zjištěno k [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č.j. 70 Co 63/2019-151). Rovněž bylo zjištěno, že žalovaný si tehdy přivydělával brigádně s příjmy do [částka] měsíčně (od [datum] do [datum] bylo prokázáno, že žalovaný vykázal příjmy v celkové výši [částka]). Matka žalovaného pracovala na dohodu o pracovní činnosti na Gymnáziu v [obec] (uzavřenou na dobu určitou) a za období září 2017 – duben 2018 měla z tohoto zdroje průměrný měsíční výdělek [částka]. Matka žalovaného si intenzivně hledala další práci a od září 2018 pracovala na dohodu na Základní škole [ulice] v [obec]. Dále vyvíjela podnikatelskou činnost jako OSVČ, kdy spravovala firmám počítače a pracovala jako správce sítě, rovněž přednášela na UP [obec]. Úhrn příjmů matky žalovaného za období září - prosinec 2017 činil [částka] a úhrn příjmů matky žalovaného za období leden - srpen 2017 činil [částka]. Matka žalovaného měla tehdy také příjem z pronájmu bytu, kdy čistý příjem z něj činil [částka] měsíčně. Náklady žalovaného tvořilo jízdné [částka] měsíčně, stravné [částka] měsíčně, mobil [částka] měsíčně, léky [částka] měsíčně, a náklady na bydlení měl žalovaná s matkou na SIPO [částka] měsíčně, na zálohy na plyn [částka], na vodné a stočné [částka] měsíčně, na splátky hypotéky [částka] měsíčně, na odvoz odpadu [částka] ročně, na elektřinu [částka] měsíčně, a dále měl náklady i na školní pomůcky pro žalobce (knihy, sešity) [částka]. To vše bylo zjištěno z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 9. 2018, č.j. 10 C 36/2018-108 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 3. 2014, č.j. 70 Co 26/2014-327.

8. Bez významu není ani zjištění, že výživné bylo žalobci ve stávající částce [částka] měsíčně stanoveno pro žalovaného již rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 6. 2013, č.j. 0 Nc 110/2011-230 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 3. 2014, č.j. 70 Co 26/2014-327 (zjištěno z daných rozhodnutí).

9. Z přípisu žalobce žalovanému z [datum] má soud za zjištěné, že mezi žalobcem a žalovaným probíhaly v souvislosti mezi účastníky nespornou skutečností„ o vymáhání výživného žalobce pro žalovaného i cestou exekuce“ spory. Jiná relevantní skutková zjištění soud z daného důkazu nepřijal.

10. Z tabulky úhrad výživného za dobu ledna 2016 – prosince 2019 soud s ohledem na formu důkazu (tabulka přehledu plateb vyhotovená žalovaným) relevantní skutková zjištění nepřijal.

11. Ze dvou výměnných listů – poukazů k odbornému vyšetření ze dne [datum] a [datum] má soud za zjištěné, že nezl. syn žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] (a jehož matkou je [jméno] [příjmení], družka žalobce, jak má soud za zjištěné z výpisu z centrální evidence obyvatel k osobě žalobce a jeho účastnické výpovědi) trpěl v době jeho vydání opakovanými infekty dýchacích cest. Z výpovědi žalobce má ale soud v té souvislosti za zjištěné, že zásadní náklady spojené s těmito zdravotními obtíži syna žalobce tomuto nevznikaly.

12. Ze zpráv společnosti [právnická osoba] (ze dnů [datum], [datum]), [právnická osoba] (z [datum]), [právnická osoba] (z [datum]) soud zjistil, že tyto společnosti nenalezly ve svých evidencích žalovaného jako svého zaměstnance, resp. jako osobu, která by pro ně vykonávala za úplatu práci v pracovně právním vztahu.

13. Ze zpráv SŠ [ulice] z [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný byl studentem této školy od [datum], kdy pravidelné výdaje spojené se studiem žalovaným zvoleného studijního oboru činily ve školních rocích 2018 2019 i 2019 [částka] na SRPŠ, [částka] na šatní skříňku, dále náklady na školní pomůcky a dále výdaje na dopravu z bydliště studenta do školy a zpět. Z přílohy této zprávy (katalogových listů žalovaného za školní roky 2016 2017, 2017 2018, 2018 2019 a za první pololetí školního roku 2019 2020) soud zjistil ke studiu žalovaného na této škole a i k průběhu tohoto studia následující. Žalovaný byl na SŠ [ulice] přijat od [datum], a to konkrétně ke studiu tříletého výučního oboru Spojový mechanik. Ve školních rocích 2016 2017 a 2017 2018 dosahoval žalovaný při tomto studiu průměrných studijních výsledků (Zjištění o studijních výsledcích žalovaného ve školních rocích 2016 2017 a 2017 2018 má soud za zjištěné i z vysvědčení žalovaného za tyto školní roky.). Za nedostatečné lze tyto výsledky označit až v prvním pololetí školního roku 2018 2019 (kdy v tomto pololetí byl žalovaný hodnocen nedostatečnou ze tří předmětů a škola evidovala v tomto období u žalovaného i vysoký počet absencí včetně těch neomluvených). Ve druhém pololetí téhož školního roku platí ohledně absencí totéž, přičemž jde-li o studijní výsledky, pak žalovaný daný školní ročník úspěšně ani nedokončil a nebyl klasifikován ze 7mi předmětů. To má soud za zjištěné i z výpisu vysvědčení žalovaného za 2. pololetí školního roku 2018 2019 doloženého žalobcem, ze kterého má soud za zjištěné i to, že za druhé pololetí daného školního roku dosáhl počet absencí žalovaného konkrétně 486 hodin (z toho 153 bylo neomluvených). Ze zprávy SŠ [ulice] z [datum] má soud dále za zjištěné, že ve školním roce 2019 2020 žalovaný opakoval poslední třetí ročník daného studijního oboru, přičemž studijní výsledky za první pololetí již byly opět průměrné (žalovaný byl hodnocen známkou 1 ze 4 předmětů, známkou 2 ze dvou předmětů, známkou 3 ze tří předmětů, a známkou 4 ze dvou předmětů a nehodnocen z odborného výcviku). Absence měl žalovaný v daném pololetí ke dni vydání katalogového listu za první pololetí školního roku celkem 105 absencí a z toho 54 neomluvených (dle soudu ze strany SŠ [ulice] ke zprávě z [datum] opětovně poskytnutého katalogového listu správě 105 absencí a z toho 54 hodin v teoretické výuce, a neomluveno 0 hodin z celkového počtu zameškaných 105 hodin). Z konečného vysvědčení žalovaného za tentýž školní rok má soud za zjištěné, že celkový počet absencí žalovaného v prvním pololetí školního roku 2019 2020 činil 159 hodin, přičemž tyto již byly ke dni vystavení konečného vysvědčení za daný školní rok všechny omluveny. Z téhož důkazu má soud za zjištěné, že za druhé pololetí školního roku 2019 2020 měl žalovaný celkový počet absencí v daném pololetí 43, a z toho všechny omluveny (totéž se podává k absencím žalovaného v druhém pololetí školního roku 2019 2020 ze SŠ [ulice] k její zprávě z [datum] opětovně poskytnutého katalogového listu). Jde-li o studijní výsledky žalovaného v druhém pololetí školního roku 2019 2020, ty lze označit za průměrné (žalovaný byl hodnocen známkou 1 ze 4 předmětů, známkou 2 z jednoho předmětu, známkou 3 ze čtyř předmětů, a známkou 4 ze dvou předmětů). Z přihlášky ke studiu [číslo] výsledkové listiny přijímacích zkoušek pro maturitní nástavbový obor Podnikání (na školní rok 2020 2021) na SŠ [ulice] má soud za zjištěné, že žalovaný v tomto přijímacím řízení uspěl. Z vyjádření samotného žalovaného (a i zprávy SŠ [ulice] z [datum]) má soud nicméně za zjištěné, že do tohoto studijního oboru nemohl od září 2020 nastoupit, a to pro nesplnění jedné z podmínek tohoto dalšího studia spočívající v úspěšném dokončení předcházejícího studia – tedy studia zakončeného úspěšným složením výuční zkoušky. [jméno] žalovaný složil až v druhém opravném termínu [datum], jak má soud za zjištěné z jeho výučního listu (a i z vysvědčení o závěrečné zkoušce, při které byl hodnocen v ústní části zkoušky a praktické části zkoušky známkou dostatečný a z písemné známkou chvalitebný). V prvním termínu pro složení této zkoušky byl žalovaný neúspěšný (byl hodnocen nedostatečnou ze všech tří částí závěrečné výuční zkoušky – viz. zpráva SŠ [ulice] z [datum]). Z potvrzení o studiu Střední školy elektrotechnické [obec] z [datum] soud zjistil (ve spojení s výpovědí žalovaného), že žalovaný ve školním roce 2020 2020 studuje od září 2020 na této škole v denní formě studia obdobný studijní obor jako v rámci let 2016 2020, a zakončený opět formou výuční zkoušky. Tento obor žalovaný zakončit další výuční zkouškou ani nemíní a plánuje ve školním roce 2021 [číslo] po úspěšném složení dalších přijímacích zkoušek studovat na svůj původní obor navazující nástavbový maturitní obor.

14. Ze dvou stížností žalovaného (resp. v jednom případě matky žalovaného jako zástupce [role v řízení]) z [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný podal dvě stížnosti k [obec] školní inspekci v souvislosti s jím ve stížnostech namítaným chováním k žalovanému (a i hodnocením žalovaného) ze strany SŠ [ulice] a jejích pedagogů a ředitele a to při jeho pokusu o složení závěrečné výuční zkoušky ve školním roce 2019 2020 (včetně 1. pokusu opravného v září 2020). Rozhodnutí [obec] školní inspekce o nich soud za zjištěný nemá.

15. Z výpisu z živnostenského rejstříku k osobě žalobce má soud za zjištěné, že žalobce působí jako statutární orgán ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba]“ v likvidaci“, a dále jako OSVČ podnikající pod [IČO].

16. Z výpisu z živnostenského rejstříku k osobě družce žalobce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato je i nadále držitelskou živnostenského oprávnění v předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti„ Modelace nehtů“. Ze zprávy Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště [obec], ze dne [datum] soud zjistil, že družka žalobce [jméno] [příjmení] pro účely daně z příjmu ze své podnikatelské činnosti (nepřerušené a neukončené živnosti v oboru Modelace Nehtů) nevykázala za zdaňovací období roků 2018 a 2019 žádné příjmy (nepodala za ně daňová přiznání).

17. Ze dvou zpráv Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec] z [datum], soud zjistil, že družka žalobce [jméno] [příjmení] je opětovně vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum], žalobce v ní byl veden naposledy do [datum].

18. Z úplného výpisu z obchodní rejstříku ke [právnická osoba] s.r.o. (působící v předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona) soud zjistil, že žalobce je jejím jediným společníkem a jednatelem (s podílem odpovídajícímu vkladu do základního kapitálu [částka]).

19. Z úplného výpisu z obchodní rejstříku ke společnosti [právnická osoba]“ v likvidaci“ má soud spolu s výpovědí žalobce za zjištěné, že společnost již dlouhodobě nevyvíjí výdělečnou činnost, žalobce je jmenován do funkce jejího likvidátora, nicméně kroky vedoucí k provedení likvidace společnosti nečiní.

20. Z daňového přiznání žalobce k dani z příjmu fyzických osob má soud za zjištěné, že žalovaný z podnikání za zdaňovací období roku 2017 vykázal pro účely daně z příjmu fyzických osob příjmy podle § 7 z.č. 586/1992 Sb. v částce [částka] a výdaje s nimi související (účtované 60 % paušálem) [částka] a příjmy podle § 9 z.č. 586/1992 Sb. v částce [částka] a výdaje s nimi související [částka].

21. Z daňového přiznání žalobce k dani z příjmu fyzických osob za rok 2018 má soud za zjištěné, že žalovaný z podnikání FO za zdaňovací období roku 2018 vykázal pro účely daně z příjmu fyzických osob příjmy podle § 7 z.č. 586/1992 Sb. v částce [částka] a výdaje s nimi související (účtované 60 % paušálem) [částka].

22. Z daňového přiznání žalobce k dani z příjmu fyzických osob za rok 2019 má soud za zjištěné, že žalovaný z podnikání FO za zdaňovací období roku 2019 vykázal pro účely daně z příjmu fyzických osob příjmy podle § 7 z.č. 586/1992 Sb. v částce [částka] a výdaje s nimi související (účtované 60 % paušálem) [částka].

23. Z přiznání k dani z příjmu právnických osob [právnická osoba] s.r.o. za rok 2019 vzal soud za zjištěné, že společnost vykázala za daný rok výsledek hospodaření v hlavní činnosti pronájem a správa vlastnictví nebo pronajatých nemovitostí – [částka] a roční úhrn čistého obratu [částka].

24. Ze zprávy [právnická osoba] z [datum] soud zjistil, že tato obchodní společnost žalobci vyplácela na základě mezi ní a žalobcem uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] z [datum] v období od května 2019 do února 2020 provize v celkové částce [částka] ([částka] měsíčně).

25. Ze zprávy [právnická osoba] z [datum] soud zjistil, že tato obchodní společnost žalobci vyplácela na základě mezi ní a žalobcem uzavřené smlouvy o spolupráci z [datum] v období od dubna 2020 do července 2020 provize v celkové částce [částka] (tj. cca. [částka] měsíčně za dané období).

26. Ze zprávy úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec] ze dne [datum], soud zjistil, že žalobci byl vyplácen v době od června 2019 do ledna 2020 (s výjimkou jednoho měsíce) příspěvek na bydlení v průměrné měsíční výši [částka].

27. Z nájemní smlouvy mezi pronajímatelem [jméno] [příjmení] a žalobcem jako nájemcem ze dne [datum] (ve spojení s účastnickou výpovědí žalobce) vzal soud za zjištěné, že na podkladu této smlouvy žalobce se svojí současnou rodinou (čítající nezl. [celé jméno žalobce], družku [jméno] [příjmení] a její dceru [jméno]) žije až do současnosti v nájmu v rodinném domě (budově [adresa] v obci [obec] – dispozičně řešeného 4 kk, + předsíň, koupelna, 3 x wx, garáž, prádelna, kotelna, 2 terasy) pronajatým žalobci touto smlouvou. Z ní pak soud zjistil, že na jejím podkladu je žalobce povinen pronajímateli měsíčně hradit nájemné [částka] + [částka] zálohy na vodné a stočné.

28. Z dohody o úhradě nájemného za užívání RD v [obec] mezi žalobcem jako nájemcem a [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem soud zjistil, že nájemce a pronajímatel se v této dohodli na odložení platby nájemného a úhrady za služby spojenými s bydlením v bydlišti žalobce, a to za měsíce říjen a listopad 2019, a to až do [datum].

29. Z výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] za listopad 2019 ve spojení s vyjádřením žalobce k tomuto důkazu má soud za zjištěné, že žalobci byla jeho rodiči vyplacena na jaře roku 2020 půjčka [částka], a v listopadu 2020 půjčka [částka] a [částka]. K [datum] žalobce z těchto tří půjček svým rodičům stále dlužil částku v souhrnu [částka]. Půjčky od rodičů z listopadu 2019 pak žalobce využil ke splacení svých závazků (mj. na úhradu nájemného).

30. Z provizních sestav společnosti [právnická osoba] za květen 2019 až leden 2020 má soud za zjištěné, že za danou dobu vznikl žalovanému nárok na provize od dané společnosti v průměrné měsíční výši asi [částka] a že část z nich je žalovanému vyplácena a část zúčtovávána na stabilizační účet (za účelem případných budoucích„ storen“ jeho provizí).

31. Z žalobcem vyhotovených listin„ přehled příjmů a výdajů u FO a [právnická osoba] za 2019“ a„ Náklady PHM, apod.“ soud relevantní skutková zjištění nepřijal, neboť šlo o samotným žalobcem (případně na podkladě jím dodaných podkladů třetí osobou) vyhotovené přehledy o výdajích, a tedy prakticky o důkazy v rovině tvrzení samotného žalobce.

32. Z pěti faktur společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] vystavených na žalobce ve dnech [datum] (jedna) a [datum] (zbývající čtyři) soud zjistil, že žalobci byly těmito fakturami předepsány k úhradě poplatky a pojištění v souvislosti s jím vykonávanou výdělečnou činností v pojišťovnictví a zprostředkovatelských službách, a to ve výši [částka] (správní registrační poplatek vázaného zástupce, povinné pojištění odpovědnosti...).

33. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] žalobcem a [právnická osoba] soud zjistil, že na jejím podkladu získal žalobce spotřebitelský úvěr [částka] (splatný v 84 měsíčních splátkách po [částka]). Tento spotřebitelský úvěr pak již žalobce dle svého vyjádření asi od roku 2019 nesplácí z důvodu refinancování prostřednictvím jiného úvěru.

34. Z výpisů z firemního účtu [právnická osoba] s.r.o. č. [bankovní účet] za červen 2019 až leden 2021 soud zjistil, že zůstatek tohoto účtu se pravidelně pohybuje na hranici povoleného kontokorentu k danému běžnému účtu (- [částka]), že na účet jsou prakticky pravidelně připisovány měsíční platby od SVJ pro dům Gen. [příjmení] [číslo] (ve výši cca. [částka] měsíčně a [částka] od„ [příjmení] [příjmení]“), a že v daných 20ti měsících byly na daný účet vkládány hotovostně/pokladnou a případně převodem z účtu žalobce č. [bankovní účet] (resp. v minimálním rozsahu i z účtu žalobce č. [bankovní účet]) částky průměrně za daných 20 měsíců ve výši [částka] měsíčně. Dle vysvětlení žalobce pak nešlo o příjmy dané společnosti nebo žalovaného ale o disponování s finančními prostředky za účelem splácení daného kontokorentu k danému běžnému firemnímu účtu [právnická osoba] s.r.o..

35. Z výpisů z běžného účtu žalobce u [právnická osoba] [bankovní účet] za období od července 2019 do června 2020 soud zjistil, že z tohoto účtu žalobce hradí fakticky náklady související s bydlením jeho a jeho rodiny, kdy tyto se pohybovaly dle výše obratu na daném účtu a v daném období kolem částky [částka] měsíčně (a rovněž dílem přicházela z účtu žalobce č. [bankovní účet]).

36. Z výpisu z běžného účtu žalobce u [právnická osoba] [bankovní účet] za březen 2019 až srpen 2019 soud zjistil, že za období od března 2019 až srpna 2019 činil průměrný kreditní obrat na daném účtu [částka] (tvořeno zejména na účet přicházejícími provizemi žalobce od [právnická osoba] a příchozími platbami z účtu žalobce č. [bankovní účet]). Průměrný měsíční debetní obrat za totéž období činil na daném účtu [částka]. Konečný zůstatek se na daném účtu v daném období pohyboval vždy v částce do [částka] (s výjimkou prvních dvou měsíců, kdy byl jen v řádech tisíců vyšší). Z výpisu z běžného účtu žalobce u [právnická osoba] [bankovní účet] za leden 2020 až červen 2020 soud zjistil, že za období od ledna 2020 až června 2020 činil průměrný kreditní obrat na daném účtu [částka] (tvořeno zejména na účet přicházejícími provizemi žalobce od [právnická osoba], [právnická osoba], a příchozími platbami z finančního úřadu). Průměrný měsíční debetní obrat za totéž období činil na daném účtu [částka]. Konečný zůstatek se na daném účtu pohyboval v daném období vždy v částce do [částka].

37. Ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] z [datum] soud zjistil, že žalobce (jako úvěrovaný) získal z podnikatelského úvěru na podkladě této smlouvy od úvěrujícího, společnosti [právnická osoba] podnikatelský úvěr [částka], kdy tento se žalovaný zavázal splácet 120 pravidelnými měsíčními splátkami po [částka]. Úvěr měl být dle dané smlouvy poskytnut dílem bezúčelově (na účet č. [bankovní účet]) a dílem na umoření stávajících dluhů žalobce k [právnická osoba] z jejich smlouvy o Expres půjčce a evidovaných bankou na účtu vedeným pro žalobce č. [bankovní účet] (dluhů vyčíslených ke dni [datum] částkou [částka]). Sám žalobce uvedl, že zbývající finanční prostředky poskytnuté mu ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] použil na splacení svých stávajících půjček od rodičů a u [právnická osoba] a zbývající použil pro svoji budoucí potřebu.

38. Z akceptací návrhu žalobce na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na částku [částka] (se závazkem žalobce tuto splatit 84 měsíčními splátkami po [částka]) z [datum], smlouvy o půjčce [číslo] na částku [částka] (se závazkem žalobce tuto splatit 119 měsíčními splátkami po [částka]) z [datum], a smlouvy o půjčce [číslo] na částku [částka] (se závazkem žalobce tuto splatit 119 měsíčními splátkami po [částka]) z [datum], soud zjistil, že žalobce se společností [právnická osoba] uzavřel v daných dnech smlouvy o půjčce daných částek s převzetím tyto splatit v uvedených splátkách. Dané půjčky si pak dle vyjádření žalobce tento bral s ohledem na pokles svých příjmů z výdělečné činnosti.

39. Z výpisů z běžného účtu žalobce u [právnická osoba] [bankovní účet] za období od července 2019 do června 2020 soud zjistil, že z tohoto účtu žalobce v daném období fakticky splácel od téže banky čerpané spotřebitelské úvěry, kdy prostředky na tyto splátky na daný účet žalobce č. [bankovní účet] přicházely pravidelně z účtu žalobce č. [bankovní účet]. [jméno] byly dílem (v částce [částka]) z účtu žalobce č. [bankovní účet] naopak zase odeslány prostředky ze dvou zjištěných spotřebitelských úvěrů získaných žalobcem (celkem v částce [částka]) od [právnická osoba] na základě smluv žalobce s tímto peněžním ústavem dne [datum] a [datum].

40. Z printscreenu přehledu aktivních úvěrů žalobce u [právnická osoba] (vyhotoveného v době bezprostřeně předcházející [datum]) soud zjistil, že v této době nebylo žalobcem na jeho závazky ze smluv o půjčkách/spotřebitelských úvěrech uhrazeno doposud asi [částka].

41. Ze smlouvy o úvěru [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že prvně jmenovaná společnost má na jejím podkladu leasingově (z titulu výpůjčky danou smlouvou zároveň úvěrovaného vozidla) k dispozici vozidlo peugot [PSČ], v pořizovací ceně ke dni pořízení tohoto vozidla [částka]. Výše úvěru na jeho pořízení činila [částka] a [právnická osoba] se tento úvěr zavázala splácet po 8 let měsíčními splátkami po [částka] Tyto splátky dle sdělení žalobce [právnická osoba] i nadále splácí.

42. Z omluvného listu žalovaného ze školního roku 2019 2020, soud zjistil, že v prvním pololetí daného školního roku spadaly mezi časté důvody omluvených absencí žalovaného na SŠ [ulice] zdravotní důvody.

43. Ze dvou dokladů o úhradě a zakázkového listu optiky [příjmení] má soud za zjištěné, že žalovaný má zvýšené náklady spojené s oční vadou, kdy v březnu 2020 zaplatil žalovaný v té souvislosti s novými„ skly“ do brýlí [částka].

44. Z platebního výměru matky žalovaného od ZŠ [obec], [ulice], z [datum], soud zjistil, že matka žalovaného měla s účinností od [datum] stanoven platový tarif ze zaměstnání u označeného zaměstnavatele [částka]. Dle vyjádření matky žalovaného se pak tento její příjem od ledna 2020 navýšil ještě o 4 % (o [částka] měsíčně).

45. Z platebního dokladu SIPO za 6/ 2020 soud zjistil, že matka žalovaného na nákladech spojených s bydlením hradí ve sledovaném období cca. [částka] měsíčně (na zálohách na elektřinu, rozhlasových a televizních poplatcích, plynu, vodném a stočném). Z faktury [číslo] [právnická osoba] z [datum] soud zjistil, že matka žalovaného měla v souvislosti s doplatky za elektřinu za období od ([datum] do [datum]) náklady [částka]. Z přepisu místních poplatků Obecního úřadu Rokytnice z [datum] soud vzal soud za zjištěné, že náklady na místní poplatek za svoz odpadu a vodné a stočné a za psa činí za rodinu žalovaného a matky žalovaného pro rok 2020 celkem [částka].

46. Z 1. strany dodatku [číslo] smlouvy o úvěru [číslo] z [datum], uzavřeného před srpnem 2019 matkou žalovaného a [právnická osoba] vzal soud (ve spojení s vyjádřením žalovaného k tomuto důkazu prostřednictvím jeho zástupce - matky) za zjištěné, že matka žalovaného splácí náklady hypotéky bydlení žalovaného a svého částkou [částka] měsíčně (fixace úroku sjednána do 2027).

47. Z daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob matky žalovaného za rok 2019 vzal soud za zjištěné, že matka žalovaného pro účely daně z příjmu vykázala za dané zdaňovací období příjmy od zaměstnavatelů v částce [částka] a příjmy podle § 9 z.č. 586/1992 Sb. v částce [částka] a výdaje s nimi související [částka]. Výdaje byly představovány každoměsíční platbou na zálohy na služby spojené s užíváním bytu matky žalovaného (matkou žalovaného pronajímaného) v částce [částka] měsíčně, a které matka žalovaného hradí v nezměněné výši do současnosti (zjištěno z vyjádření matky žalovaného a předpisu těchto plateb platného od [datum] JMK – [právnická osoba]). Ze smlouvy o nájmu bytu z [datum] uzavřenou mezi matkou žalovaného jako pronajímatelem a p. a pí. [příjmení] jako nájemci soud zjistil, že matka žalovaného pronajímá svůj byt 3+1 [číslo] v domě v [adresa] na p.č. st. [číslo], za nájemné [částka] měsíčně.

48. Z daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob matky žalovaného za rok 2018 soud s ohledem na přezkoumávané období (a i s ohledem na přijaté zjištění, že matka žalovaného plní svoji vyživovací povinnost k žalovanému stále převážně i formou naturální) relevantní skutková zjištění nečinil.

49. Z vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku Magistrátu města Přerova z 15. 11. 2018, č.j. MMPr/179456/2018 má soud za zjištěné, že matka žalovaného přerušila provozování své živosti od [datum] (do [datum]).

50. Z Pověření ZŠ [obec], [ulice], z [datum], a [anonymizováno] práce metodika – koordinátora ICT z [datum] má soud za zjištěné, že na straně matky žalovaného došlo k ponížení přímé vyučovací povinnosti o 4 hodiny týdně, a to v souvislosti se změnou náplně práce (pověřena i prací ICT koordinátora pro celou školu).

51. Z matkou vyhotoveného přehledu plateb žalobce na výživné pro žalovaného za dobu let 2013 – [datum] soud relevantní skutková zjištění nečinil (šlo o evidenci vyhotovenou zástupcem žalovaného – tj. v rovině tvrzení žalovaného).

52. Z protokolu o jednání z [datum] ve věci Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. 70 Co 189/2012 soud pro tuto věc relevantní skutková zjištění nepřijal.

53. Z účastnické výpovědi žalovaného vzal soud za zjištěné, že i on sám vnímá jako důvody pro řádné neukončení 3. ročníku studia na SŠ [ulice] ve školním roce 2018 2019 své velké absence v daném školním roce, kdy tyto dílem (vedle zdravotních důvodů) zapříčinila i tehdy žalovaným vykonávaná výdělečná činnost stevarda (dle žalovaného pro společnost [právnická osoba], což ale soud, jde-li o osobu zaměstnavatele žalovaného s ohledem na zprávy této společnosti provedené k důkazu za prokázané nemá) a v rozsahu asi 50ti hodin měsíčně (a to i v nočním čase). S touto výdělečnou činností, z které žalovaný vypomáhal částkou asi [částka] měsíčně své matce (a za účelem finančního udržení chodu jejich domácnosti), žalovaný fakticky ustal ještě před koncem školního roku 2018 2019. Od té doby si již žalovaný toliko přivydělal brigádně o hlavních prázdninách v roce 2020 částku asi 2 x [částka]. Jinak žalovaný (stejně jako v době v tomto rozsudku uvedených předchozích rozhodnutí o výživném žalobce pro žalovaného) žije se svojí matkou v místě svého trvalého bydliště, kdy náklady s tím spojené hradí matka žalovaného (konkrétně jde o náklady spojené zejména se splátkami hypotéky a zálohami na energie a další s bydlení spojené platby). Náklady spojené se studiem žalovaného ve školním roce 2019 2020 tvořily zejména náklady na školní pomůcky (včetně pracovního ošacení), dále náklady na dojíždění do školy [částka] měsíčně, a jednorázově [částka] v souvislosti s ročníkovou prací žalovaného. Jde-li o příležitost skládání opravné závěrečné výuční zkoušky žalovaného na SŠ [ulice] v září 2020, pak žalovaný při této nejprve složil její písemnou část a následně dne [datum] neuspěl u praktické části zkoušky. Posledních 7 let pak žalovaný vztahy s žalobcem vnímá jako zpřetrhané (poslední telefonát od žalobce si žalovaný vybavil asi v roce 2015), a to pro prakticky nulový kontakt mezi ním a žalobcem v osobní rovině. Jde-li o náklady spojené se zdravotním stavem žalovaného, pak si žalovaný ještě vybavil náklady na léky asi [částka] měsíčně na přelomu školních roku 2018 2019 a 2019 2020, kdy měl zvýšenou nemocnost a navštěvoval psychologa.

54. Z účastnické výpovědi žalobce vzal soud za zjištěné, že po celé sledované období od května 2019 do současnosti žil ve společné domácnosti se svojí přítelkyní [jméno] [příjmení], s jejich společným synem [jméno] (od září 2020 navštěvujícího 1. třídu ZŠ) a dcerou své družky [jméno] (v současnosti 18 let a studující 3. ročník střední zdravotnické školy). Společně pak obývají pronajatý dům na adrese bydliště žalovaného, kdy náklady spojené s bydlením zde spojeným se v zásadě od posledního rozhodnutí o výživném nezměnily (jsou kolem částky [částka] měsíčně včetně nákladů za energie). Družka žalobce pak pobírá rodičovský příspěvek, přičemž příspěvek na bydlení ani společně s žalobcem družka žalobce již asi od jara 2020 nepobírá. Stejně tak neměla družka žalobce žádný příjem z výdělečné činnosti od května 2019 do současnosti. Nadále však bylo na její dceru [jméno] placeno výživné v částce asi [částka] měsíčně. Žalobce měl v době od května 2019 do současnosti příjmy ze své činnosti OSVČ, a to zejména od [právnická osoba] a.s., [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba], Ke dni vyhlášení rozsudku pak žalobce splácel ze zjištěných půjček a úvěru půlmilionovou půjčku u [právnická osoba], dále půjčku [částka] u téhož peněžního ústavu. Stále měl také dluh z titulu půjček u svých rodičů, a to ve výši [částka]. Pro své potřeby pak žalobce užívá i osobní motorové vozidlo Peugot, jehož je leasingovým nájemcem [právnická osoba] s.r.o. a jejímž je žalobce jediným společníkem a jednatelem. Náklady žalobce spojené s jeho činností OSVČ spočívaly v nákladech na dojíždění za klienty, v nákladech na kancelářské potřeby, marketingové a reklamní předměty, a i na zakupování obchodních kontaktů (které dosahují i [částka] za jeden kontakt). Ve sledovaném období pak žalobce neměl žádný příjem ze společnosti [právnická osoba]“ v likvidaci“, neboť tato nevyvíjí fakticky žádnou činnost. Příjem od [právnická osoba] s.r.o. ve výši [částka] měsíčně z nájemného již žalobce ve sledovaném období neměl. Prostředky z půjčky [částka] od [právnická osoba] žalobce použil na splacení jiných půjček (včetně části dluhu z půjček od rodičů žalobce), na svůj dluh z titulu doplatku na sociálním a zdravotním pojištění, a část z i na potřeby své domácnosti.

55. Na podkladě přijatých skutkových zjištění soud shrnuje to relevantní k poměrům žalovaného v době od [datum] do současnosti. Žalovaný žil v přezkoumávaném období od [datum] do vydání tohoto rozsudku ve společné domácnosti se svojí matkou s náklady na bydlení představovaných na jejich straně částkou cca. [částka] (zálohy na energie, místní poplatky...) + cca. [částka] na nákladech hypotéky za dané bydlení. Tyto náklady nesla výlučně matka žalovaného ze svých příjmů (a stávajícího výživného pro žalovaného placeného žalobcem). To platí snad výjimkou samého počátku přezkoumávaného období, kdy se na těchto nákladech částkou [částka] měsíčně podílel žalovaný, a to ze svého příjmu stevarda, který si obstaral, aby matce vypomohl s finanční situací. Matka žalovaného pak v přezkoumávaném období plnila svoji vyživovací povinnost k žalovanému i dalším naturálním plněním, když nesla další náklady žalovaného spojené s jeho běžným životem v jejich společné domácnosti a i jeho studiem. Příjmová situace matky žalovaného se pak ustálila v souvislosti s navýšením jejího příjmu ze zaměstnání od ZŠ [ulice], kdy právě ve školním roce 2019 2020 dosáhla matka žalovaného příjmu již přes [částka] měsíčně hrubého, a vedle toho měla po celé přezkoumávané období příjem z nájmu bytu ([částka] měsíčně). Žalovaný pak měl ve sledovaném období mírně navýšené náklady spojené se svým zdravotním stavem, a to zejména v souvislosti se zjištěnými náklady spojenými s oční vadou a i sníženou imunitou a psychickými obtíži (pro ty užíval na počátku přezkoumávaného období wobenzym s náklady do [částka] měsíčně). Ve školním roce 2019 2020 pak žalovaný opakoval poslední třetího ročníku svého studia na SŠ [ulice], a to proto, že ve školním roce 2018 2019 tento ročník pro své studijní výsledky (a zejména neklasifikaci z řady předmětů, zaviněnou mj. vysokými absencemi žalovaného) řádně nedokončil. Absence žalovaného ve druhém pololetí školního roku 2018 2019 byly (vedle zdravotních příčin) v nezanedbatelné míře zapříčiněny i výdělečnou činností žalovaného (pracoval jako steward u nezjištěné obchodní společnosti), kdy svoji výdělečnou činnost v této době vykonával i v nočních hodinách. Z účastnické výpovědi žalovaného (kterou měl soud za naprosto věrohodnou, a to když žalovaný od počátku řízení konstantně tvrdil a vypovídal a připouštěl ve stejném období svoji výdělečnou činnost – a to jako skutečnost mu výrazně přitěžující jde-li o předmět řízení) vzal soud ale za zjištěné, že ve školním roce 2019 2020 již žalovaný (s výjimkou letní brigády) žádnou výdělečnou činnost nevykonával, a soustavně se připravoval studiem opakovaného třetího ročníku zvoleného studijního oboru na své budoucí zaměstnání (studoval opětovně třetí ročník výučního oboru spojový mechanik na ZŠ [ulice]). Jde-li o průběh tohoto studia v daném školním roce 2019 2020, pak ten je podrobně shrnut již výše a soud jen vyzdvihuje, že žalovaný měl v tomto školním roce průměrné studijní výsledky, neměl neomluvených absencí, byl připuštěn ke skládání závěrečné výuční zkoušce, kdy tuto ale nesložil v prvním řádném termínu, ani v 1. opravném termínu v září 2020, a uspěl v pokusu o její složení až ve 2. opravném termínu v prosinci 2020. V průběhu školního ročníku 2019 2020 také žalovaný uspěl v přijímacím řízení na nástavbový maturitní obor (kam ale nemohl právě pro nesložení učňovské zkoušky od září 2020 nastoupit) a ve školním roce 2020 2021 nastoupil ke studiu obdobného výučního oboru na SŠ v [obec], který ale nehodlá dokončit další výuční zkouškou a plánuje naopak obor změnit na nástavbový maturitní obor od školního roku 2021 [číslo].

56. Na podkladě přijatých skutkových zjištění soud dále shrnuje to relevantní k poměrům žalobce. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému byla stanovena soudním rozhodnutím a ve stávající výši [částka] měsíčně již v době, od které uplynulo k [datum] více než 5 let. Přezkoumávané období pak navazuje kontinuálně a i zcela bezprostředně na den, v němž bylo vyhlášeno poslední rozhodnutí soudu o dané vyživovací povinnosti, resp. o zamítnutí dřívější žaloby žalobce na její snížení ze stávající částky [částka] měsíčně. Od okamžiku daného posledního rozhodnutí o výživném soud k poměrům žalobce zjistil, že tyto jeho poměry se zásadně nezměnily, resp. nelze uzavřít, že by se tyto zhoršily, nebo že by došlo k poklesu jeho životní úrovně. Žalobce totiž i nadále působí ve stejných obchodních společnostech (jako jednatel a společník, resp. jako likvidátor), přičemž působí rovněž stále jako OSVČ se zjištěnými příjmy z této činnosti. Tyto sice oproti přezkoumávanému období z doby předcházející vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2019, č.j. 70 Co 63/2019-151 z daných provizí mírně poklesly, nicméně žalobce dle zjištěného skutkového stavu jejich pokles řešil průběžně půjčkami od svých rodičů, případně řadou půjček (následně i refinancovaných dalšími půjčkami) od peněžních ústavů. Tyto pak do současnosti splácí. Žalobce pak po celé přezkoumávané období stále žije se svojí družkou (bez příjmu, evidovanou u úřadu práce, a to ačkoliv družka žalobce je stále držitelkou živnostenského oprávnění) v nájmu a v relativně nadprůměrném bydlišti (nájmu rodinného domu) a jeho životní úroveň dílem stále zvedá i možnost užívat bezúplatně firemní vozidlo Peugeot, které je vlastnictví„ jeho“ [právnická osoba] s.r.o. Ve složení osob sdílejících s žalobcem a jeho družkou společnou domácnost rovněž nedošlo, když mezi tyto spadá stále nezl. syn [jméno] (nově již navštěvující 1. tř. ZŠ), a stále studující dcera družky žalobce [jméno] (na kterou je pak ale stále placeno výživné [částka] měsíčně). Z otázky poměrů žalobce je pak dále významným, že žalobce je majitelem řady účtů u peněžních ústavů, přičemž společným těmto účtům je i to, že finanční prostředky na nich žalobce mezi těmito účty četně„ přelévá“, což objektivně ztěžovalo rozkrytí jeho poměrů, jde-li právě o jeho příjmovou situaci a objektivizaci finančních prostředků, kterými disponuje a otázky nakládání s nimi. Ostatně proto soud žalobce také v průběhu řízení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. poučil o tom, že neprokáže-li žalobce, resp. nedoloží-li i důkazy k peněžním operacím i na jeho účtu č. [bankovní účet] (a ze kterého v řadě zjištěných případů přicházely na další zjištěné účty žalobce nebo„ jeho“ společností skutečně nemalé finanční prostředky), pak že může být nejméně co do části žalobního nároku neúspěšný, a to právě pro neprokázání jím tvrzených negativních změn v jeho finančních poměrech, a to jako jedné ze skutečností rozhodných pro přijetí uvažovaného závěru o zhoršení jeho příjmové a finanční situace v rozhodném období (kterou žalobce rovněž argumentoval pro zrušení, resp. snížení výživného). To však žalobce i přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neučinil, důkazy k uvedenému soudu nedoložil, a stran jeho tvrzení o zhoršených finančních poměrech v přezkoumávaném období proto platí, že o těchto neunesl břemeno důkazní. Nerozhodno přitom, že ani z naopak zjištěných skutečností se zásadní negativní změny k horšímu v poměrech žalobce nepodávaly, což platí i přes určité snížení výdělků žalobce z podnikání (a které žalobce vyřešil půjčkami umožňujících mu si zachovat stávající životní úroveň).

57. Vzájemné osobní vztahy účastníků jsou pak neměnné již od dětství žalovaného, kdy došlo po rozvodu žalobce a matky žalovaného ke svěření tehdy nezl. žalovaného do péče matky žalovaného. Od té doby se účastníci kontaktovali stále v nižším rozsahu, a jejich kontakt v osobní rovině ustal zcela cca. v roce 2015. Žalobce pak ani v rovině tvrzení neuvedl takové skutečnosti, pro kterou by tuto osobní situaci účastníků šlo připisovat převážně„ k tíži“ žalovaného.

58. Podle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

59. Podle § 910 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

60. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

61. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

62. Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

63. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle odst. 2 téhož ust. je dítě povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.

64. Dále soud rekapituluje a cituje i v této věci aplikovatelné a na věc dopadající judikatorní závěry soudů vyšších stupňů, ke kterým se hlásí a které ve věci rovněž zohlednil (i s ohledem na skutkovou a právní podobnost projednávané věci).

65. V usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 661/2020 ústavní soud (při řádném odůvodnění jím přezkoumávaných rozhodnutí, vycházejících z řádně zjištěného skutkového stavu) v zásadě akceptoval jako ústavně konformní právní závěry nižších soudů, v rámci kterých tyto nepřisvědčili stěžovateli v tom, že„ za soustavnou přípravu na budoucí povolání lze považovat pouze úspěšné plnění studijních povinností, neboť při neuspokojivých výsledcích lze zásadně ponechat výživné v původní výši.“, dále že setrvání vedlejšího účastníka (zletilého studujícího dítěte) na střední škole„ bylo zjevně motivováno snahou dokončit započaté středoškolské vzdělání, jež za zneužívání institutu vyživovací povinnosti či vybočení z obecného standardu považovat nelze.“, nebo že studium vedlejšího účastníka (zletilého studujícího dítěte)„ požadovanou kvalitu přípravy na budoucí povolání ztratilo v okamžiku, kdy po opakování čtvrtého ročníku střední školy nebyl v dubnu 2019 připuštěn k závěrečné maturitní zkoušce, čímž jeho studium prakticky skončilo, neboť vedlejší účastník nadále žádnou aktivitu směřující k završení středoškolského vzdělání nevyvíjel a prostřednictvím vlastní výdělkové činnosti, byť z počátku vykonávanou brigádnicky, si začal opatřovat finanční prostředky na zajištění svých základních životních potřeb.“.

66. V usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 972/18 Ústavní soud ČR připomenul, že„ ... je třeba odlišit případy rozhodování o výživném, kdy se jedná o nezletilé dítě, resp. dokonce o dítě vykonávající povinnou školní docházku. V těchto případech musí být přiznávání výživného odpovídajícího odůvodněným potřebám dítěte samozřejmě pravidlem. U dětí již zletilých je však třeba na vyživovací povinnost nahlížet optikou výrazně odlišnou: zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe, a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu. Úkolem soudů je proto vyjádřit se též k tomu, zda daný typ vzdělání představuje ještě přípravu na budoucí povolání, anebo jde již jen o nadstandardní doplňování znalostí bez této návaznosti.“, nebo že„ ...rodiče jsou odpovědni za všestranný rozvoj svých dětí a z toho také plyne, že jsou povinni dbát o to, aby dítě našlo zdroj své obživy právě v takovém oboru, pro který má schopnosti a nadání, a v němž se může náležitě uplatnit (viz M. Holub, cit. d., str. 317). Je však vždy důležité, aby se obecné soudy pečlivě zabývaly konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností dalšího studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací (srov. čl. 26 odst. 3 Listiny). Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte (viz např. studium na konzervatoři, na kterou se student nepřipravuje v klasickém systému vzdělávání - blíže viz nález sp. zn. II. ÚS 2623/09 ze dne 7. 4. 2010 (N 73/57 SbNU 9)). Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze takzvaně "prodlužovala mládí." Jak nedávno Ústavní soud uvedl (usnesení sp. zn. IV. ÚS 1247/13 ze dne [datum]), "za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte.““.

67. Ve relevantních skutečnostech skutkově podobné věci (jako v nyní projednávané) pak Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. 11 Co 118/2019 přijal a odůvodnil právní závěry, podle kterých„ Nesložila-li žalovaná opětovně maturitní zkoušku dne [datum] (celkově 2. zkoušku), ode dne následujícího již nelze žalované přiznat s odůvodněním, že není schopna sama se živit. Poslední ročník střední školy žalovaná ukončila [datum]. Od jejího ukončení měla dostatečný časový prostor pro to, aby se řádně na maturitní zkoušku připravila jak v termínu dne [datum] tak v termínu [datum]. Nepodařilo-li se jí střední školu řádně ukončit maturitou v době téměř jednoho po skončení 4. ročníku, je nutno tuto skutečnost vyhodnotit k tíži žalované. Je akceptovatelný nezdar při složení maturitní zkoušky a další pokus maturitní zkoušku vykonat, což žalovaná absolvovala dne [datum], ovšem opět s neuspokojivým výsledkem. Bylo pak na žalované, aby nesla odpovědnost za tyto své nezdary a vyvodila z nich odpovídající závěry ve vztahu ke své osobě (věku 20 let – pozn. soudu)“.„ Nelze po rodiči žádat, aby nesl důsledky opakovaných nezdarů svého zletilého dítěte, nejsou-li podloženy mimořádnými okolnostmi.“.

68. Po aplikaci cit. zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav věci soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku. Soud připomíná, že z § 910 odst. 1 a 911 o.z. plyne, že žalobce má jako otec žalovaného k tomuto zákonnou vyživovací povinnost, a tato trvá, dokud se žalovaný není schopen se sám živit. Pravidelnou překážkou pro nabytí objektivní schopnost se sám živit je soudní praxí uznávána soustavná a cílevědomá příprava na budoucí povolání osoby z výživného oprávněné, která vede na její straně k získávání a prohlubování právě dané schopnosti. V případě žalovaného pak bylo ale provedeným dokazováním postaveno najisto, že školní rok 2018 2019 (třetí rok tříletého studijního oboru zakončeného výučním listem) žalovaný úspěšně nedokončil, a i to, že jednou z hlavních příčin tohoto jeho nezdaru byly jeho četné absence v druhém pololetí tohoto školního roku zapříčiněné i jeho výdělečnou činností stewarda. Nic na tom nemění případná motivace žalovaného finančně vypomoci své matce, kterou takto realizoval, neboť za tohoto zjištěného stavu nelze studium v závěru školního roku 2018 2019 na straně žalovaného hodnotit jako soustavnou a cílevědomou činnost vedoucí na straně žalovanému k zvyšování si jeho kvalifikace pro své budoucí povolání a tedy jako již zmíněnou překážku pro nabytí schopnosti sám se živit. Proto soud (vázán ale mezí přezkumu poměrů účastníků založenou dnem vyhlášení posledního rozsudku o dané vyživovací povinnosti Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2019, č. 70 Co 63/2019-151) vyživovací povinnost žalobce k žalovanému od [datum] zrušil. Konkrétně pak do [datum], neb ode dne následujícího (od [datum]) žalovaný započal v opětovném pokusu o úspěšné zakončení studovaného výučního oboru na dané škole. Ode dne [datum] pak ke dni vydání tohoto rozsudku uběhla pak také dostatečně dlouhá době pro to, aby bylo lze možno tento další průběh studia žalovaného zhodnotit opět optikou daných ustanovení §§ 910 odst. 1 a 911 o.z. a vyhodnotit s ohledem na výsledky studia žalovaného, zda již toto (a s ohledem na teorii elasticity vyživovací povinnosti) opětovně umožňuje přijetí závěru, že se vyživovací povinnost žalobce k žalovanému obnovila, a to s ohledem na opětovný vznik dané překážky představované soustavným a cílevědomým studiem žalovaného. Soud pak na tuto otázku po vyhodnocení přjatých zjištění ke studiu žalovaného ve školním roce 2019 2020 (a tedy počínaje dnem [datum]) zodpověděl kladně. V průběhu celého tohoto školního roku (byť studium v něm bylo nepochybně ovlivněno i negativními důsledky celosvětové pandemie virového onemocnění v důsledku viru COVID-19) žalovaný svůj přístup ke studiu jednoznačně změnil, pro což svědčí jednak to, že neměl již neomluvených absencí (byť z části důkazů vyplýval opak, tak z vysvědčení žalovaného, které je veřejnou listinou se podával opak, a nesouladný počet i školou evidovaných neomluvených absencí žalovaného ve školním roce 2019 2020 lze vysvětlit stejným důkazem – evidencí školy, ze které se podává, že„ počet neomluvených hodin“ je ve skutečnosti počtem„ omluvených absencí v teoretické části výuky“ ...), dosahoval v tomto školním roce průměrných studijních výsledků a byl rovněž připuštěn (po splnění všech pro to předepsaných podmínek) k pokusu o složení závěrečné výuční zkoušky daného studijního oboru spojový mechanik. Byť pak tento pokus (a ani 1. opravný pokus o složení této zkoušky) žalovaný nevyužil k jejímu zdárnému složení, pak pro daný školní rok tyto skutečnosti ve svém souhrnu vedou k závěru o soustavném, řádném a cílevědomém studiu žalovaného ve školním roce 2019 2020. Proto pro absenci překážky spočívající ve schopnosti žalovaného se samostatně živit v tomto školním roce nemohla být žaloba žalobce posouzena jako důvodná, a to dle názoru soudu až do okamžiku neúspěchu žalovaného při v pořadí první opravné závěrečné výuční zkoušce (k tomu srovnej výše cit. závěry Krajského soudu v Ostravě ve skutkově obdobné věci jeho sp. zn. 11 Co 118/2019), tj. do [datum]. Když pak soud (jak bude odůvodněno dále) nenalezl oporu pro závěr o tom, že by plnění vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému bylo v období od [datum] do [datum] rozporné s dobrými mravy, resp. že by v daném období byly prokázány žalobcem takové změny v jeho poměrech (nebo poměrech žalovaného), které by odůvodňovaly žalobcem v jeho žalobním petitu obsažený požadavek i na snížení výživného z částky [částka] měsíčně, tak soud žalobu za období od [datum] do [datum] zamítl. Jde-li pak pro období od [datum] dále, pak pro toto období platí, že žalovaný v tomto období (až do vyhlášení tohoto rozsudku) studoval další studijní obor v obdobném studijním programu jako v letech 2016 2020. Dále pro toto období platí, a to i dle vyjádření samotného žalovaného, že tento další studijní obor (zakončený nadto opět„ toliko“ výučním listem) žalovaný ani nemíní úspěšně dokončit, když jej plánuje od školního roku 2021 [číslo] změnit na jiný, který naopak povede k rozšiřování jeho kvalifikace. Takovéto studium lze pak i dle názoru soudu (shodného s názorem žalobce) označit jako„ studium pro studium“ a nezakládající i dle žalobcem odkazované judikatury onu a již zmíněnou překážku pro schopnost žalovaného se samostatně živit. Proto soud žalobě pro období od [datum] do budoucna vyhověl a stávající vyživovací povinnost žalobce k žalovanému pro toto období zrušil.

69. Pokud žalobce argumentoval pro zrušení (potažmo i pro snížení) své vyživovací povinnosti k žalovanému i pro období od [datum] do [datum] nepříznivými změnami ve svých poměrech, pak soud uzavřel, že zjištěný skutkový stav pro takové rozhodnutí skutkový podklad nezakládá, a to neboť nebyly zjištěny takové změny v životní úrovni žalobce a žalovaného (od doby předchozího rozhodnutí o dané vyživovací povinnosti vydaného dne [datum]), které by zrušení nebo snížení výživného odůvodňovaly. Jak se podává ze zjištění o příjmech žalobce, tyto sice v době od [datum] do [datum] z jeho výdělečné činnosti a podnikání částečně poklesly, nicméně na životní úrovni žalobce (způsobu života s jeho rodinou) se toto nijak negativně neodrazilo, a to již jen s ohledem na nezměněný způsob života žalobce, a o jehož udržení se žalobce (zjevně úspěšně) snažil i díky finančním prostředkům z půjček a spotřebitelských a i podnikatelských úvěrů. Závazky z nich sice žalobce zatěžují, ale zjištěný pokles příjmů žalobce z podnikání tomuto tyto„ půjčky“ zjevně (z hlediska zachování jeho životní úrovně) pomohly překonat. Žalovaný se pak má i v tomto období právo se na této životní úrovni podílet (ostatně jako ke dni [datum] a i tomuto dni předcházející době). To pak stanoví § 915 odst. 1 o.z. Nadto je třeba připomenout, že žalobce neunesl břemeno důkazní ke svým tvrzeným poměrům (neprokázal i přes poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. pohyby na svém účtu č. [bankovní účet] v rozhodném období, a to ačkoliv z tohoto účtu v něm přicházely na jiné jeho účty značné finanční prostředky), a nemohl být s touto argumentací ke zrušení / snížení vyživovací povinnosti žalobce úspěšný. Rovněž pominul, že výživné bylo stanoveno ve stávající výši již před dlouhou dobou za kterou došlo nepochybně i k nárůstu odůvodněných potřeb na straně žalovaného, které by mohly vést i ke zvýšení výživného (kterážto otázka ale předmětem řízení učiněna nebyla...).

70. Obdobně to pak platí pro argumentaci žalobce o rozporu daného výživného a jeho plnění s dobrými mravy, a to když s ohledem na objektivně zjištěné a dlouhodobě nulové osobní vztahy mezi účastníky nelze žalovanému z tohoto pohledu přičítat k tíži špatné vztahy účastníků, potažmo s ohledem na ně hodnotit danou vyživovací povinnost žalobce k žalovanému jako rozpornou s dobrými mravy.

71. Pro úplnost (a s ohledem na argumenty žalobce) soud dodává, že na závěrech soudu o řádném, soustavném a cílevědomém studiu žalovaného v době od [datum] do [datum], ničeho nemění ani přijatá zjištění o dřívějším nezdaru žalovaného na první jím zvolené střední škole (po ukončení základní školy), a to neboť při úvaze o budoucím povolání lze tolerovat i špatné zvolení prvního náročného studijního oboru, v jehož průběhu (a v jeho relativně samém počátku) žalovaný zjistil, že tento obor je nad jeho schopnosti, a z tohoto důvodu toto studium změnil na méně náročné (a které studoval v letech 2016 - 2020). Stejně tak na daných závěrech nemůže změnit ničeho ani zjištěný přístup žalovaného ke studiu v druhém pololetí školního roku 2018 2019 (nebo i v prvním pololetí téhož školního roku), a to když tento přístup lze zhodnotit a vyhodnotit právě v dané době (jak také soud v procesně přípustném rozsahu zohlednil v části svého rozhodnutí pokrývající dobu od [datum] do [datum]), a nikoliv již v době na ni navazující, a o pro níž byly naopak zjištěny skutečnosti odůvodňující výše odůvodněný a přijatý závěr o řádném studiu žalovaného v době od [datum] do [datum].

72. Bylo-li konečně zjištěno i zvýšení příjmů matky žalovaného v přezkoumávaném období, nemůže to vést ke snížení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, jak ostatně bylo odůvodněno i předchozích rozhodnutích o výživném mezi účastníky.

73. Pokud pak žalobce navrhoval vedení dalšího dokazování (ke zjištění otázek k existenci výdělečné činnosti žalovaného i v době od [datum] dále, výši výdělku, a„ ztotožnění konkrétní osoby“ pro kterou žalovaný pracoval jako steward), pak soud měl toto již za nadbytečné, a to neboť o řádné a soustavné přípravě žalovaného v době od [datum] do [datum], kterážto nepřímo vylučuje pokračování výdělečné činnosti žalovaného, svědčily nepřímo studijní výsledky žalovaného z celé této doby (odhlédnuto od dvou neúspěchů při závěrečné výuční zkoušce), a další provozování výdělečné činnosti žalovaného v tomto období vyloučila i účastnická výpověď žalovaného, kterou soud hodnotil v této části zcela věrohodně. Soud jí v té souvislosti uvěřil i s ohledem na to, že žalovaný od samého počátku svoji výdělečnou činnost přiznával, popisoval, a vypovídal o ní zcela konzistentně, úplně a logicky.

74. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a nepřiznal ji žádnému z účastníků řízení, a to s ohledem na relativně stejný procesní úspěch obou z nich ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (za období od [datum] do [datum] totiž soud zrušil vyživovací povinnost pro období cca. 12 měsíců a naopak žalobu na zrušení téže vyživovací povinnosti zamítl pro období cca. 12 měsíců...).