14 C 258/2021
č. j. 14 C 258/2021-37
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni ze zaplaceného soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vráceno prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Přerově [částka].
1. Žalobkyně se domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne [datum] (ve znění po jeho opravě z [datum], ve které upřesnila předmět řízení právě„ o zaplacení [částka] s přísl. specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku“, jakož i ve znění dalších upřesnění a doplnění) vydání rozsudku toho obsahu, jak byl také ve výroku č. I tohoto rozsudku soudem vydán. Na odůvodnění žalobou vzneseného nároku žalobkyně tvrdila, že žalobou uplatněnou pohledávku žalobkyně nabyla od společnosti [právnická osoba] [IČO] (smlouvou o postoupení pohledávek), kdy tato společnost jí nabyla ještě předtím od„ původního věřitele“ [právnická osoba], [IČO] smlouvou o prodeji části závodu z [datum]. Dle žalobních tvrzení pak původní věřitel (po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného) s žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru č. 6 2017, na podkladě které pak žalovanému poskytl jako úvěr částku [částka] a žalovaný se tuto zavázal v téže smlouvě původnímu věřiteli se sjednaným příslušenstvím (včetně smluvního úroku v sazbě 25,85 % ročně) ve sjednaných splátkách. Když ale na tyto žalovaný ničeho neuhradil, domáhala se žalobkyně z titulu nesplnění závazku žalovaného k vrácení úvěrové jistiny a úroku zaplacení právě částky [částka] na nesplacené úvěrové jistině z dané smlouvy o úvěru, a dále příslušenství specifikovaného ve výroku č. I tohoto rozsudku.
2. Žalovaný se k žalobou proti němu uplatněným nárokům nevyjádřil a zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní.
3. Za podmínek § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl na podkladě listinných důkazů a obsahu spisu, přičemž takto vzal za zjištěné následující skutečnosti.
4. Žalobou uplatněná pohledávka byla nejprve převedena z původního věřitele [právnická osoba], [IČO], a to smlouvou o převodu části závodu z [datum], z této obchodní společnosti na společnost [právnická osoba] [IČO]. To má soud za zjištěné z dané smlouvy a výpisů z obchodního rejstříku k těmto osobám, části přílohy dané smlouvy a i z notářského zápisu notářky JUDr. [jméno] [příjmení] z [datum], NZ [číslo], N 842/2018. Následně byla tatáž pohledávka i se svým příslušenstvím jednou z pohledávek, o kterých ve smlouvě o postoupení pohledávek z [datum] žalobkyně (jako postupník) a [právnická osoba] (jako postupitel) sjednaly, že budou i s jejich příslušenstvím postoupeny na žalobkyni. To soud zjistil z dané postupní smlouvy a strany 1 a 5 její přílohy [číslo]. Dále vzal soud za zjištěné, že Před poskytnutím daného úvěru [právnická osoba], [IČO], řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného závazky žalovaného z dané a žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru splácet, a to prostřednictvím v dané smlouvě sjednaných splátek, a tedy že tuto schopnost žalovaného v této konkrétní věci prověřila z pro daný případ dostatečných informací a i dostatečně ověřených z objektivizovaných informačních zdrojů. Konkrétně pak vyšla tato společnost ze sdělení žalovaného o jeho poměrech (doložených listinami tyto údaje osvědčující), a to zejména z toho, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou u označeného zaměstnavatele a jako zámečník, že je svobodný, s 1 vyživovací povinností k dítěti do 6ti let žijící s ním ve společné domácnosti, že má příjem ze zaměstnání za poslední 3 měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy [částka], měsíční náklady [částka] (v této výši jde o náklady celé domácnosti a při příjmu další osoby žijící s žalovaným ve společné domácnosti [částka] čistého měsíčně). Informace o zdroji a výši příjmu přitom byly žalovaným doloženy jeho pracovní smlouvou a výplatními páskami, informace o výdajích jeho domácnosti smlouvou o rezervaci nemovitosti a relevantními doklady o úhradách výdajů spojených s bydlením. To soud zjistil z označených listin (kterými žalovaný údaje o svých poměrech [právnická osoba], [IČO] doložil) a dále z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru a listin„ credit scoring“ a„ finanční analýza“ z [datum]. Dále soud zjistil, že dne [datum] pak žalovaný s [právnická osoba], [IČO] podpisem formuláře dané smlouvy žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru také uzavřel a jejím podpisem potvrdil i skutečnost, že od této společnosti převzal jako spotřebitelský úvěr částku [částka], kterou se i se sjednanými poplatky a příslušenstvím (včetně úroku 25,85 % ročně) téže smlouvou zavázal druhé smluvní straně splatit v rámci sjednaných 13ti měsíčních splátek po [částka] měsíčně (v případě řádného splácení pak bylo nadto sjednáno i možné ponížení úroku...), a splatných počínaje 27. říjnem 2017. To soud zjistil z této smlouvy, přepisu splátek k ní náležejícího a i ve spojení s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Že by žalovaný na tyto sjednané splátky čehokoliv uhradil, to nebylo tvrzeno a nepodávalo se to ani z žádného z provedených důkazů.
5. Na základě těchto zjištění soud uzavřel, že dne [datum] došlo mezi [právnická osoba], [IČO] a žalovaným k platnému uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, a to po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele ze strany druhé smluvní strany této smlouvy (a v postavení poskytovatele spotřebitelského úvěru). Žalovaný na podkladě dané smlouvy obdržel jako úvěr [částka] a zavázal se ho splatit mj. i se smluvním úrokem v sazbě 25,85 % ročně, kdy poslední ze sjednaných splátek byla splatná dne [datum]. Že by na čerpanou úvěrovou jistinu [částka] nebo na danou smlouvou sjednaný smluvní úrok žalovaný čehokoliv uhradil, to nebylo tvrzeno a ani prokázáno, a to na rozdíl od postupného převodu dané pohledávky s příslušenstvím až na žalobkyni.
6. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 2177 o.z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.
8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud zejména po aplikaci cit. zákonných ustanovení dospěl k závěru (a i po aplikaci kogentních ustanovení týkajících se povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru vtělených do z.č. 257/2016 Sb.), uzavřel, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] prověřil dne [datum] úvěruschopnost žalovaného způsobem naplňujícím požadavky kladené na něho z.č. 257/2016 Sb., a to neb z doložených a žalovaným tehdy i tvrzených poměrů žalovaného se nepodávaly žádné pochyby o tom, že by neměl v budoucnu dostát svému tehdy jím požadovanému závazku ke splátkám úvěru [částka] měsíčně. Žalobkyně pak prokázala i to, že pak došlo k uzavření jí tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a i to, že v ní bylo sjednáno právě poskytnutí úvěru žalovanému ve výši [částka] se závazkem žalovaného tento úvěr splatit ve sjednaných splátkách a se sjednaným úrokem v žalobkyní tvrzené základní sazbě 25,85 % ročně. Poslední splátka byla splatná [datum]. Pokud pak žalovaný závazky vzniklé platně ze smlouvy ve smyslu § 2395 a násl. o.z. neuhradil ničeho (což nebylo tvrzeno a ani prokázáno), dluží žalovaný nyní žalobkyni (jako na podkladě §§ 1879 a 2177 o.z. právnímu nástupci společnosti [právnická osoba], [IČO]) částku [částka] na nesplacené úvěrové jistině z dané smlouvy, a i smluvní úrok 28,85 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. S oporou v §§ 1968 a 1970 o.z. je pak žaloba důvodná i co do nárokovaného zákonného úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně z dlužné jistiny úvěru [částka] od [datum] do zaplacení, a to když její poslední část se stala splatnou v rámci poslední smluvené splátky úvěru, splatné [datum].
11. Ve výroku č. II tohoto rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení a tuto přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve věci zcela úspěšné žalobkyni. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále na odměnu zástupci žalobkyně ve výši celkem [částka] za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši á [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem [částka] (á [částka] dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem [částka].
12. Konečně soud rozhodl (usnesením vtěleným do výroku č. III tohoto rozsudku) i o vrácení žalobkyní zaplacené části soudního poplatku dle § 10 odst. 1 věta druhá z.č. 549/1991 Sb., a to když tento činil správně [částka] (při vypočtení z až podáním žalobkyně ze dne [datum] upřesněného punkta [částka]), a zaplaceno na něm bylo [částka].
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.