14 C 30/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaný dluží z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný totiž v době od [datum] do konce listopadu 2016 bez platně uzavřené smlouvy s žalobcem poskytoval svým pacientům pojištěným u Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky (dále jen ZP MV) zdravotní služby, které následně vykazoval žalobci a žalobce je žalovanému po celou uvedenou dobu hradil, přestože původní smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb č. 9AS [číslo] ze dne [datum] zanikla dnem [datum] a od [datum] nebyl žalovaný oprávněn vyúčtovávat své lékařské výkony (vyjma neodkladné zdravotní péče) žalobci. Z důvodu zpoždění vlastní vnitřní kontroly přišel žalobce na tuto skutečnost až začátkem roku 2017, a ačkoliv zaslal žalovanému svoji„ kontrolní zprávu o revizi smluvního PZS [celé jméno žalovaného] z neoznačeného dne“, kterou si žalovaný převzal dne [datum], a podle níž„ částka [částka] odpovídá celkem 352 odmítnutým dokladům“, žalovaný přes opakované výzvy žalobci dlužnou částku nevrátil. Žalobce ale zatajil, neboť v žalobě vůbec neuvedl, že sám dne [datum] vypracoval, podepsal a zaslal žalovanému k podpisu návrh dodatku AS/2016 k původní smlouvě č. 9AS [číslo], podle něhož mělo dojít k prodloužení smlouvy ze dne [datum] i na celý rok 2016, a že s tímto dodatkem žalovaný souhlasil a dne [datum] jej podepsal. Teprve poté, co žalovaný na tuto skutečnost poukázal a zdůraznil, že podle tohoto dodatku podepsaného oběma stranami se žalobce i žalovaný řídili po celý rok 2016, začal žalobce ve svém podání ze dne [datum] tvrdit, že je sice pravdou, že tento dodatek pro rok 2016 žalobce sám sepsal, podepsal a žalovanému zaslal a že tento dodatek mohl u žalovaného vzbudit dojem, že smluvní vztah mezi účastníky bude trvat i v roce 2016, nicméně ze strany žalobce se jednalo o pouhé„ administrativní pochybení“, neboť jeden rok předtím, [datum], zaslal žalovanému oznámení o ukončení původní smlouvy ze dne [datum] k datu [datum], a tato smlouva k uvedenému dni zanikla. Uzavřený dodatek pro rok 2016 podepsaný oběma stranami není ani smlouvou ve smyslu § 17 zákona o veřejném pojištění č. 48/1997 Sb. Žalobce tak od [datum] do konce listopadu 2016 hradil žalovanému výkony zdravotní služby v uvedené výši bez právního důvodu.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] nejprve poukázal, že z podnětu samotného žalobce podepsal dne [datum] žalobcem vypracovaný dodatek ze dne [datum] ke smlouvě ze dne [datum] i pro celý rok 2016, a že obě strany podle tohoto dodatku bez dalšího postupovaly a řídily se jím po celý rok 2016. Dále poukázal, že podle znění § 17 zákona [číslo] v platném znění lze smlouvu nebo také dodatek ke smlouvě sjednat v průběhu roku i zpětně na daný kalendářní rok, což se také v uvedeném případě stalo. Z obsahu žalobcem vypracovaného dodatku je rovněž zřejmé, že samotný žalobce v jeho záhlaví a v článku 4. bod 1, 3, 4, 6, 8 a 9 projevil vůli prodloužit původní smlouvu i pro rok 2016, a takto žalovaný návrh dodatku ze strany žalobce pochopil. Navíc podle § 17 zákona č. 48/1997 Sb. se musí smlouvy mezi poskytovateli zdravotnických služeb a zdravotními pojišťovnami řídit rámcovou smlouvou mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími, a rámcová smlouva i pro rok 2016 upravovala základní obsah právního vztahu mezi poskytovateli a pojišťovnami v souvislosti s hrazením lékařské péče. S ohledem na znění § 17 zák. [číslo] rámcovou smlouvu mimo jiné i pro rok 2016 mezi poskytovateli lékařské péče a zdravotními pojišťovateli i uvedený sporný dodatek podepsaný účastníky dne 2. a [datum] obstojí i jako samostatná smlouva uzavřena podle § 17 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. Žalovaný také zdůraznil, že pojištěncům žalobce poskytoval i lékařské úkony neodkladné péče, které mu žalobce také hradil. Z obsahu žaloby ale není vůbec zřejmé, za jaké údajně neoprávněné konkrétní lékařské úkony ani v jaké konkrétní výši za každý jednotlivý úkon se žalobce vlastně domáhá a není vůbec zřejmé, kdy měl žalobce žalovanému tyto údajně neoprávněně vyúčtované výkony vlastně zaplatit. Z tohoto pohledu považuje žalobu za neúplnou. Žalobce navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Z provedených důkazů soud zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Pokud jde o smluvní vztah mezi účastníky, tak ze shodného tvrzení obou účastníků a z písemné smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum] pod č. 9AS [číslo] podle § 17 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb. a vyhl. č. 618/2006 Sb. v platném znění, považuje soud za prokázané, že smluvní strany uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče podle režimu § 17 zák. č. 48/1997Sb. ve znění uvedené prováděcí vyhlášky, v níž se dohodly na vzájemných právech a povinnostech při poskytování zdravotní péče žalovaným hrazené z veřejného zdravotního pojištění pojištěncům žalobce a na rozsahu a způsobu jejího účtování, úhrady, kontroly, řešení sporů apod. V čl. VI. smlouvy se smluvní strany rovněž dohodly, že se smlouva uzavírá na dobu určitou do [datum] s automatickou prolongací na každý další rok s vyjímkou, pokud jedna ze smluvních stran neoznámí písemně nejpozději jeden rok před uplynutím doby její účinnosti druhé smluvní straně svůj úmysl činnost smlouvy ukončit. Oprávněný zástupce žalobce podepsal smlouvu dne [datum] a žalovaný dne [datum]. Do konce roku 2015 probíhalo plnění ze smlouvy podle dohodnutých podmínek. O tom není mezi účastníky sporu.

5. Ve vztahu k tvrzenému ukončení smlouvy ze dne [datum] ke dni [datum], soud z oznámení žalobce ze dne [datum], z dodejky, z oznámení o výsledku reklamačního řízení a z propouštěcího protokolu Krajské zdravotní a.s. [obec], MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] zjistil, že žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil žalovanému podle čl. VI. smlouvy ze dne [datum], že počínaje dnem [datum] nebude s žalovaným ve smluvním vztahu pokračovat. Dopis byl žalovanému doručován na adresu [adresa žalovaného]. Podle oznámení pošty o výsledku reklamace byl však dopis doručen adresátu dne [datum]. Z výpovědi žalovaného, jejíž pravdivost nebyla zpochybněna dalšími důkazy, soud dále zjistil, že žalovaný byl dne [datum] přijat na urologickou kliniku Fakultní nemocnice v [obec], kde mu byla dne [datum] provedena operace rakoviny prostaty. Z nemocnice byl propuštěn asi [datum] a do práce nastoupil buď [datum] nebo později, a teprve poté se seznámil s oznámením žalobce o ukončení smluvního vztahu počínaje dnem [datum]. Písemnost od žalobce osobně nepřebíral, mohla to však učinit jeho zdravotní sestra, kterou k přebírání listinných zásilek zmocnil. Na základě provedených důkazů považuje soud za prokázané, že žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil žalovanému podle čl. IV. smlouvy ze dne [datum] ukončení smluvního vztahu tak, že žalobce nebude od [datum] ve smlouvě pokračovat. Oznámení bylo žalovanému doručeno dne [datum], neboť jej v místě ordinace převzala žalovaným zmocněná osoba.

6. Z dodatku č. AS/2016 ke smlouvě o poskytování a úhradě hrazených služeb č. 9AS [číslo] pro rok 2016 považuje soud za prokázané, že tento písemný dodatek vypracoval žalobce na svém hlavičkovém papíru a dne [datum] jej podepsal jeho oprávněný zástupce Dr. Bc. [jméno] [příjmení], [příjmení] jako ředitel pobočky ZP MV [obec] a [obec], který rovněž uzavřel a podepsal s žalovaným i smlouvu ze dne [datum]. Ze záhlaví dodatku je zřejmé, že žalobce jej adresuje žalovanému a že se vztahuje ke smlouvě uzavřené mezi účastníky dne [datum], že se v něm smluvní strany dohodly podle § 17 odst. 5 zák. č. 48/1997 Sb. a § 6 vyhlášky [číslo] 2015 MZ ČR na hrazených službách poskytovaných žalovaným pojištěncům žalobce v roce 2016, že služby poskytnuté žalovaným pojištěncům žalobce budou v roce 2016 hrazeny výkonově podle vyhlášky MZ ČR č. 134/1998 Sb., že pro označené výkony byla stanovena i hodnota bodu, že byl stanoven i maximální strop výše úhrady podle uvedeného vzorce včetně dalších podrobností, že si smluvní strany sjednaly i konkrétně uvedené regulační omezení. Strany si dále v čl. 1 a 3 dohodly i způsob vyúčtování a placení poskytnutých výkonů. V čl. 4 dodatku smluvní strany mimo jiné zdůraznily, že podle bodu 1 se dohodly na celém obsahu dodatku a že tuto skutečnost potvrzují svými podpisy, že podle bodu 3 tento dodatek potvrzuje veškerá jejich právní jednání a ujednání učiněná mezi nimi, související s plněním tohoto dodatku v období od [datum], ne však dříve než od data uvedeného v čl. XI odst. 2 původní smlouvy (čl. XI. předložené smlouvy ale upravuje řešení sporů mezi účastníky) a že na takovém základě uznávají tento dodatek za platný a účinný i pro uvedené období včetně období do dne jeho zveřejnění. V bodu 5) žalobce výslovně napsal (a žalovaný s tím souhlasil a podepsal), že tento dodatek, řádně podepsaný a opatřený razítky, připojují smluvní strany jako nedílnou součást ke smlouvě o poskytování a úhradě hrazených služeb (tj. ke smlouvě uzavřené dne [datum]). Dodatek byl podepsán za žalobce ředitelem pobočky v Olomouci a [obec] Dr. Bc. [jméno] [příjmení] [příjmení] a žalovaným dne [datum] a každá strana připojila ke svému podpisu otisk svého razítka.

7. Z výpovědi žalovaného, jejíž pravdivost nebyla vyvrácena provedenými důkazy, považuje soud za prokázané, že dodatek vypracovaný a podepsaný žalobcem dne [datum] obdržel žalovaný asi v únoru 2016 a že jej pochopil tak, že se jím prodlužuje původní smlouva. Žalobce i v roce 2016 zasílal žalovanému automaticky každý měsíc zálohy na poskytnuté léčebné výkony, stejně jako v předchozích letech od roku 2008 do roku 2015. Z dodatku vypracovaného žalobcem i z placení záloh žalovaný pochopil, že původní smlouva nadále platí, že vše je v pořádku a proto pokračoval ve své dosavadní činnosti. Až v roce 2017 obdržel žalovaný od žalobce revizní zprávu, k níž napsal žalobci vyjádření. Následně mu ohledně revizní zprávy volala nějaká doktorka z [obec], kterou informoval o uzavřeném dodatku. Žalovaný ve svých podkladech nenašel žádné vyjádření žalobce k jeho námitkám proti revizní zprávě. Od roku 2017 žalovaný již žalobci lékařské výkony (vyjma neodkladné zdravotní péče) neúčtuje, přestože pojištěncům ZP MV lékařské služby poskytuje.

8. Z„ kontrolní zprávy o revizi smluvního PZS [celé jméno žalovaného] ZP MV ČR pobočka [obec] a [obec] – pracoviště [obec]“ soud dále zjistil, že tato kontrolní zpráva není žalobcem datována, že revidované období žalovaného bylo od 1 – 11/ 2016, že celková částka odmítnuta v informačním systému žalobce činí [částka], že proti revizní zprávě mohou být podány námitky ve lhůtě do 15 dnů k pobočce v [obec], že kontrolní zprávu zpracovala [jméno] [příjmení] a kontrolní zprávu schválili a podepsali MUDr. [jméno] [příjmení] jako vedoucí kontroly zdravotních služeb pobočka žalobce [příjmení] a [obec] a Ing. [jméno] [příjmení] jako vedoucí zdravotnického oddělení žalobce pobočka [obec] a [obec]. V kontrolní zprávě není nic dalšího uvedeno.

9. Z„ revizní zprávy žalobce [číslo] 2017“ ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že u žalovaného bylo revidováno období od [datum] do [datum] na základě § 42 a násl. zákona [číslo] že MUDr. [jméno] [příjmení], která revizní zprávu zpracovala, vycházela ve svých závěrech o ukončení smlouvy mezi účastníky ke dni [datum] pouze z oznámení žalobce o ukončení smluvního vztahu z roku 2014, z doručenky a z oznámení o vyřízení reklamace. Pouze z těchto podkladů uzavřela, že smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb č. 9AS [číslo] ze dne [datum] zanikla dnem [datum], přičemž po tomto datu bylo možno žalovanému hradit pouze nutnou a neodkladnou péči. Žalovaný ale žalobci účtoval i jiné výkony, proto bylo zamítnuto celkem 352 dokladů, jelikož se nejednalo o nutnou a neodkladnou zdravotní péči a žalobce vyzývá žalovaného k vrácení částky [částka]. V příloze [číslo] b k záznamu o šetření je uvedena tabulka, z níž je pouze zřejmé, že se týká celkem 143 osob označených rodnými čísly, u nichž jsou uvedeny číselné diagnózy s doprovodným textem a jsou u nich uvedeny data či období„ korekce dokladů z uvedených datumů“ a že nejde o nutnou a neodkladnou péči. Z obsahu kontrolní ani revizní zprávy ani z přílohy [číslo] k záznamu o ošetření nelze vůbec zjistit, jaké konkrétní neoprávněné lékařské výkony konkrétním pojištěncům žalobce ani v jaké (údajně neoprávněné) výši a kdy žalovaný žalobci vyúčtoval a v jaké konkrétní výši a kdy tyto platby za konkrétní provedené neoprávněné výkony žalobce žalovanému zaplatil. Ze souhrnně uvedené částky [částka] ani ze souhrnného počtu 352 dokladů tyto skutečnosti rozhodně nevyplývají. Z přílohy [číslo] b k záznamu o šetření je pouze zřejmé, že je v ní označeno celkem 143 pacientů s jejich diagnózami s daty„ korekce dokladů.“, nic víc. V celém obsahu revizní zprávy není také ani jakákoliv zmínka o písemném dodatku k původní smlouvě, který měl být mezi účastníky platný i pro rok 2016, a který vypracoval, podepsal a orazítkoval samotný žalobce dne [datum] a žalovaný podepsal dne [datum]. Není tudíž zřejmé, zda MUDr. [jméno] [příjmení] jako zpracovatelka kontrolní a revizní zprávy o existenci tohoto dodatku pro rok 2016 vůbec věděla a pokud ano, proč se o něm v revizní zprávě vůbec nezmínila. Podle doručenky byla revizní zpráva žalovanému doručena dne [datum].

10. Z námitky žalovaného ze dne [datum] proti revizní zprávě žalobce ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že v souladu s poskytnutým poučením proti revizní zprávě žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] namítal, že si není vědom, zda mu bylo oznámení o ukončení smlouvy řádně a včas doručeno a že má za to, že došlo k automatickému prodloužení smlouvy o 1 rok, tj. i na celý rok 2016. Tato skutečnost byla navíc potvrzena i jednáním samotného žalobce, který sám žalovaného vyzval k uzavření dodatku ke smlouvě i na rok 2016, což žalovaný učinil. Proto žalovaný považuje závěry v kontrolní a revizní zprávě za nesprávné a žádá o změnu revizní zprávy. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobce námitky žalovaného řádně prošetřil a sdělil žalovanému výsledek svého šetření.

11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z předžalobní výzvy ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení sporné částky.

12. I když žaloba splňovala elementární náležitosti podle § 79 a násl. o.s.ř., v průběhu jednání se po námitkách žalovaného (který poukazoval, že mu není jasné, z jakých konkrétních položek se požadovaná částka vlastně sestává a v jakém období mělo údajné bezdůvodné obohacení vlastně vzniknout) se ukázalo, že žalobce nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti vztahující se k požadovanému nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobce postupem podle § 118a odst.1 o.s.ř. vyzval, aby konkrétně uvedl, co částka [částka] označená jako bezdůvodné obohacení konkrétně představuje a poučil jej o následcích nesplnění této výzvy spočívající v neunesení břemene tvrzení. Žalobce při jednání přímo do protokolu uvedl, že uvedená žalovaná částka se skládá z neuznaných výkonů poskytnutých na 143 rodných čísel, přičemž konkrétní částky nejsou specifikovány, jedná se o sumarizaci, která byla vyčíslena konkrétní částkou na jednotlivá rodná čísla pojištěnců. Přitom odkázal na Přílohu 1b k záznamu o šetření k revizní zprávě ze dne [datum] s tím, že u každého rodného čísla bylo specifikováno, který zákrok není uznaný a datum a s tím, že u některých rodných čísel se jednalo o opakované výkony. Tyto částky lze potvrdit uvedenou kontrolou ze dne [datum]. Přes následné poučení soudem podle § 118 a § 119a o.s.ř. žalobce žádná další skutková tvrzení nedoplnil ani nenavrhl k provedení další důkazy.

13. Soud na projednávanou věc aplikoval zákon o veřejném zdravotním pojištění [číslo] Sb. (dále jen zákon č. 48/1997 Sb.) a občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), oba ve znění účinném ke dni uzavření dodatku [datum].

14. Podle § 17 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle jiného právního předpisu28), smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouvy podle věty první včetně jejich změn a dodatků, které se týkají způsobu úhrady, výše úhrady a regulačních omezení úhrady, vždy obsahují určení období, pro které se způsob úhrady, výše úhrady a regulační omezení úhrady sjednané v takové smlouvě použijí. Dojde-li mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou k dohodě o způsobu a výši úhrady hrazených služeb a regulačních omezení až v průběhu kalendářního roku, na který mají být dohodnuty, mohou se poskytovatel a zdravotní pojišťovna dohodnout, že se tato dohoda vztahuje na stanovení způsobu a výše úhrady hrazených služeb a regulačních omezení pro celý tento kalendářní rok či jeho část. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb lze uzavřít pouze pro zdravotní služby, které je poskytovatel oprávněn poskytovat. Součástí smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle věty první, včetně jejích změn a dodatků, které se týkají rozsahu hrazených služeb, na něž je smlouva uzavřena, je vždy výčet zdravotních výkonů ze seznamu zdravotních výkonů vydaného vyhláškou podle odstavce 4, které tato smlouva zahrnuje. Smlouvy se nevyžadují při poskytování a) neodkladné péče pojištěnci, b) zdravotních služeb pojištěncům ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence poskytovatelem určeným Vězeňskou službou, c) zdravotních služeb pojištěnci, který je ve výkonu ochranného léčení nařízeného soudem, jde-li o zdravotní služby poskytované v souvislosti s onemocněním, pro které je pojištěnec povinen se léčení podrobit.

15. Podle § 17 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Dohodovací řízení může vyvolat kterákoliv z jeho stran nebo Ministerstvo zdravotnictví. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "veřejný zájem"), a poté je vydá jako vyhlášku. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytovaných hrazených služeb, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování hrazených služeb, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytovaných hrazených služeb a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, způsob a důvody ukončení smlouvy podle odstavce 1, ustanovení o rozhodčím řízení.

16. Podle § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby jsou povinni ve vyúčtováních zdravotním pojišťovn uvádět čísla pojištěnců, kterým hrazené služby poskytli.

17. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby při vykazování zdravotních výkonů používají seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování a zdravotní pojišťovna tento způsob vykazování akceptuje, nedohodnou-li si se zdravotní pojišťovnou jiný způsob vykazování. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování.

18. Podle § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 30. 6. příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v termínu do 31. října kalendářního roku. Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak.

19. Podle § 17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. příslušná zdravotní pojišťovna hradí poskytovatelům, s výjimkou poskytovatelů lékárenské péče, léčivé přípravky paušální částkou, jejíž výše se sjedná ve smlouvě podle odstavce 1. Nad rámec sjednané paušální částky příslušná zdravotní pojišťovna uhradí, ve výši stanovené Ústavem, poskytovatelům poskytujícím ambulantní zdravotní péči, léčivé přípravky, u nichž rozhodne Ústav o takovém způsobu úhrady. Ve smlouvě může zdravotní pojišťovna sjednat jiný způsob úhrady léčivých přípravků při poskytování ústavní péče, u kterých sjednala výši a podmínky úhrady s držitelem rozhodnutí o registraci nebo s výrobcem.

20. Podle § 17 odst. 7 zákona č. 48/1997 Sb. příslušná zdravotní pojišťovna uhradí vždy na základě: a) lékařského předpisu vystaveného smluvním poskytovatelem, lékařem poskytujícím neodkladnou péči pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím hrazené služby v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím hrazené služby sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje [ulice] lékařská komora nebo [ulice] stomatologická komora a jestliže k tomu takový lékař uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou 1. poskytovatelům lékárenské péče léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, a to i tehdy, nemá-li s poskytovatelem lékárenské péče dosud uzavřenu smlouvu podle odstavce 1, 2. poskytovatelům lékárenské péče a jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, pomůcky pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a slabozraké, 3. poskytovatelům lékárenské péče a jiným subjektům přístroje používané k terapii, b) předloženého účtu smluvním poskytovatelům 1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky, 2. ortodontické aparáty, c) předloženého účtu smluvním poskytovatelům nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté zdravotnické prostředky, d) smlouvy osobám, které mají oprávnění k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech, léčivé přípravky obsahující očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, e) předloženého účtu v souladu s prováděcím právním předpisem a cenovým předpisem osobám oprávněným přepravovat lidské pozůstatky podle zákona o pohřebnictví, přepravu těla zemřelého pojištěnce k pitvě a z pitvy.

21. Podle § 17 odst. 8 zákona č. 48/1997 Sb. došlo-li k převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb z poskytovatele, který požádal o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách60), na jinou osobu, které bylo v návaznosti na to uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nebo poskytuje-li jiná osoba zdravotní služby na základě osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli podle zákona o zdravotních službách61) nebo následně jí uděleného oprávnění k poskytování zdravotních služeb, uzavře zdravotní pojišťovna s touto osobou na její žádost smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu jako s původním poskytovatelem, a to do 180 dnů ode dne doručení žádosti zdravotní pojišťovně; smlouvu není zdravotní pojišťovna povinna uzavřít v případě, že původnímu poskytovateli smlouvu vypověděla. Žádost může osoba uvedená ve větě první podat nejpozději do 30 dnů ode dne udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o osobu, na niž byla převedena majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb, nebo do 30 dnů ode dne udělení osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, jde-li o osobu, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli. Do doby uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb má osoba uvedená ve větě první právo na úhradu poskytnutých hrazených služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavřené mezi původním poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou, nejdéle však po dobu 210 dnů ode dne převodu majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb nebo ode dne, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění zemřelého poskytovatele.

22. Podle § 17 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojišťovna zveřejní smlouvu podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. d) způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření takové smlouvy. [příjmení] způsobem a ve stejné lhůtě zveřejní zdravotní pojišťovna každý dodatek nebo změnu smlouvy podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. d), z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb (dále jen„ dodatek“). Smlouva podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. d) nebo dodatek nabývají účinnosti dnem zveřejnění podle věty první. Pokud se zdravotní pojišťovna a poskytovatel dohodnou na jiném způsobu nebo výši úhrady, než je pro daný kalendářní rok stanoveno vyhláškou podle odstavce 5, zveřejní tuto skutečnost při zveřejnění smlouvy podle věty první. Zdravotní pojišťovna nezveřejní informace a údaje, které jsou předmětem ochrany podle jiných právních předpisů. Zdravotní pojišťovna dále nezveřejní smlouvu, informace a údaje, které se týkají poskytovatele, který je zároveň zpravodajskou službou.

23. Podle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

24. Podle § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

25. Podle § 556 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1.) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).

26. Podle § 1759 o.z. smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

27. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím právním závěrům.

28. Soud považuje za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena platná smlouva o poskytování a úhradě zdravotní péče ve smyslu § 17 odst. 3 tehdy platného zákona č. 48/1997 Sb. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] a po celé dohodnuté období se strany touto smlouvou řídily. V řízení bylo také prokázáno, že žalobce dopisem ze dne [datum], doručeným žalovanému dne [datum], způsobem dohodnutým v čl. VI smlouvy smlouvu ukončil k [datum] s tím, že od [datum] nemělo být ve smluvním vztahu mezi účastníky pokračováno.

29. Přes výše uvedené ukončení smlouvy k [datum] ale samotný žalobce již dne 2.2.2016 vypracoval dodatek č. AS/2016, z jehož záhlaví i z obsahu čl. 4 bodu 3 a 5 vyplývá jeho jednoznačně vyjádřená vůle učinit dodatek součástí původní smlouvy ze dne [datum] a pokračovat bez přestání v původní smlouvě od [datum] po celý rok 2016. [příjmení] žalobce přitom dodatek zpracoval, podepsal, orazítkoval a vyzval žalovaného k jeho podpisu. Možnost uzavřít smlouvu či dodatek ke smlouvě i v průběhu roku 2016 s účinností na celý kalendářní rok 2016 přitom vyplývá přímo z ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaný pochopil projev vůle žalobce vyjádřený v dodatku tak, že se původní smlouva, jež měla skončit dnem [datum], od následujícího dne [datum] prodlužuje o celý další rok 2016. Takto prodloužení smlouvy chápal i s ohledem na faktické chování samotného žalobce, který jako v předcházejících 8 letech pokračoval i v roce 2016 bez přestání v automatickém měsíčním placení záloh na poskytnuté léčebné výkony pojištěncům žalobce. Na podkladě časové souslednosti i na podkladě ustanovení § 545, § 555 a § 556, § 17 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. soud uzavřel, že podle vůle žalobce a následně i žalovaného došlo [datum] k platnému prodloužení smlouvy ze dne [datum] i pro celý rok 2016 a že žalovaný i v roce 2016 prováděl pro pojištěnce žalobce lékařské smluvené výkony, které žalobci oprávněně vyúčtovával a žalobce mu je hradil na základě platné smlouvy.

30. Nynější právní názor žalobce, že sporný dodatek uzavřený mezi účastníky z jeho vlastního podnětu je třeba považovat za pouhé„ administrativní pochybení žalobce, které nemá vliv na ukončení smlouvy k [datum]“ je zcela absurdní a extrémně se vymyká zjištěnému skutkovému stavu.

31. Soud zdůrazňuje, že i v případě, že by uvedeným platným dodatkem snad nedošlo k prodlužení původní smlouvy, podle obsahu dodatku ve spojení s rámcovou smlouvou podle § 17 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. i ostatních zákonných podmínek, včetně odkazu na původní smlouvu ze dne [datum], samotný dodatek spolu s rámcovou smlouvou pro rok 2016 splňuje zákonné náležitosti samostatné smlouvy o poskytování a úhradu zdravotní péče mezi účastníky pro rok 2016 v režimu § 17 zákona č. 48/1997 Sb., neboť je z něj zřejmé, mezi kým byl sjednán, jaká jsou práva i povinnosti účastníků, sjednaná hodnota bodů, způsob účtování a placení lékařských výkonů, kontrola apod.

32. Pro úplnost soud dodává, že žalobce přes poučení a výzvy nebyl schopen ani konkrétně doplnit žalobní tvrzení, jaké konkrétní jednotlivé neoprávněné výkony a v jakých částkách měl žalovaný žalobci vyúčtovat, ani kdy ani v jaké konkrétní výši žalobce žalovanému každý jednotlivý neoprávněný lékařský výkon skutečně zaplatil. Z kontrolní ani revizní zprávy žalobce žádné konkrétní údaje o výši zaplacených jednotlivých částek ani o datu zaplacení nevyplývají. Žalobce tudíž ani neprokázal, že by se žalovaný na jeho úkor skutečně obohatil. Z obsahu revizní zprávy je však patrné, že samotný žalobce svým vlastním kontrolním orgánům zatajil existenci výše zmíněného platného dodatku ze dne [datum], tj. že žalovaný účtoval žalobci lékařské výkony na základě platné smlouvy. V řízení nebylo pro pasivitu žalobce ani prokázáno, zda vůbec, případně jak reagoval žalobce na prokazatelně vznesené námitky žalovaného proti revizní zprávě žalobce ze dne [datum].

33. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako zjevně neoprávněnou v celém rozsahu zamítl.

34. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve sporu plný procesní úspěch, proto podle jeho výsledku je žalobce ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], která představuje účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a za účast při jednání soudu dne [datum] trvající déle než 2 hodiny) ve výši [částka] za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 6. citované vyhlášky, to znamená za 3 úkony právní služby celkem [částka], cestovné k jednání soudu podle § 13 odst. 1 citované vyhlášky ve výši [částka], náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 citované vyhlášky za 4 půlhodiny po [částka], celkem [částka], paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částka [částka], a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka].