14 C 35/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacenía) částky , částka, ,b) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,c) úroku ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na jejím základě žalovanému poskytla peněžní prostředky v hotovosti ve výši , částka, v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných splátkách spolu s úrokem ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal dále zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , za administrativní činnosti ve výši , částka, , úhradu za umožnění splácet v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , poslední nejpozději do , datum, . Žalovaný svůj závazek splácel, avšak nikoli řádně a včas. Poslední jeho úhrada je z , datum, ve výši , částka, , celková dlužná částka k tomu dni činila (po oné úhradě) , částka, na jistině úvěru, , částka, na úroku a na úhradách pak , částka, (za poskytnutí úvěru), , částka, (za administrativní činnost) a , částka, (umožnění platit v hotovosti v místě bydliště). Od , datum, (počátek prodlení) je neuhrazená jistina úročena dle ujednání ve smlouvě úrokem 8 % ročně. Pohledávka z uvedené smlouvy byla ze strany spol. , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Po tomto postoupení žalovaný uhradil dalších , částka, , kterou žalobkyně započetla na kapitalizovaný úrok z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, . Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vyšla z údajů získaných od žalovaného, které ověřila dohodou o změně pracovní smlouvy, výplatními páskami (příjmy) a smlouvou o nájmu bytu a výpisy z bankovního účtu (výdaje). Dále žalovaného lustrovala ve veřejných registrech NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčním rejstříku.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, za přítomnosti právní zástupkyně žalobkyně a v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl důkazy listinami, kterých se dovolávala žalobkyně a učinil z nich následující zjištění.

4. Z listiny označené Smlouva o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se , datum, dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému , částka, a tento jí zaplatí úrok ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zaplatí náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a uhradí rovněž inkasní poplatek ve výši , částka, . Celkem tedy ve čtrnácti měsíčních splátkách po , částka, , měl zaplatit , částka, , z čehož , částka, byly celkové náklady spotřebitelského úvěru. Dále byla ve smlouvě sjednána celá řada sankcí pro případ, že žalovaný poruší své povinnosti ze smlouvy. Zejména byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z prodlené částky, dále byly sjednány poplatky za upomínky.

5. Z listiny označené jako Transakční historie soud zjistil, že v této je zachycena řada plateb v hotovosti, první dne , datum, a poslední dne , datum, , identifikované jsou číslem smlouvy, všechny shodně , číslo, , datem a výší (první ve výši , částka, , další platby pak buďto , částka, nebo , částka, ). Součet všech těchto plateb činí , částka, .

6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, soud zjistil, že v této se dohodly na úplatném postoupení pohledávek na žalobkyni, které byly specifikovány v příloze č. , hodnota, této smlouvy. Z přílohy č. , hodnota, k této smlouvě soud zjistil, že v ní je obsažena pohledávka za žalovaným označená číslem smlouvy , číslo, .

7. Z výzvy k plnění soud zjistil, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, . Výzva je ze dne , datum, a je sepsána právním zástupcem žalobkyně, adresována je žalovanému.

8. Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně podal toho dne k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že tímto právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, na žalobkyni.

10. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v ní potvrzuje, že kupní cena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla dne , datum, převedena na účet postupitele (právní předchůdkyně žalobkyně).

11. Z dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi spol. , právnická osoba, a žalovaným soud zjistil, že tato je ze dne , datum, a je v ní uvedeno, že , datum, byla mezi stranami uzavřena pracovní smlouvy, od , datum, se tato pak mění tak, že hodinová mzda činí , částka, .

12. Z výplatních pásek žalovaného pak soud zjistil, že tyto jsou za říjen až prosinec roku , rok, a k výplatě na účet bylo žalovanému dle těchto zasláno , částka, , , částka, a , částka, .

13. Ze Smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že tato je uzavřena mezi , jméno FO, , nar. , datum, a žalovaným. Smlouva je uzavřena na dobu jednoho měsíce (sic!) a je zjevně nekompletní (resp. na fotografii této smlouvy je zachycena toliko její první strana, ačkoli je zřejmé, že se jedná o více listů sešitých sešívačkou k sobě). Zobrazená strana neobsahuje výši nájemného.

14. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že v této je uvedeno, že měsíční mzda činí , částka, , byla doložena výplatními páskami a pracovní smlouvou. Výdaje pak činí , částka, měsíčně na bydlení a energie a , částka, na dopravu, jídlo a osobní náklady. Dále žalovaný měsíčně dá , částka, za léky. Dále se ze žádosti podává, že žalovaný má osobní bankovní účet. Také se z ní podává, že výpis z tohoto účtu nebyl použit k doložení příjmu žalovaného. Formulář nemá kolonku, ze které by se podávalo, z jakých zdrojů informací byly ověřeny výdaje žalovaného.

15. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne , datum, v listině označené jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, dohodli na tom, že žalovanému bude poskytnut právní předchůdkyní žalobkyně úvěr ve výši , částka, a na podmínkách jeho splácení, jakožto i na dalších platbách, ke kterým se žalovaný v souvislosti s tímto úvěrem ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně zavazuje. Tomuto jednání předcházelo vyplnění žádosti o úvěr a doložení výplatních pásek zachycujících příjem žalovaného za tři měsíce předcházející kontraktaci, dohody o změně pracovní smlouvy a fotografie první strany nájemní smlouvy, která nezachycuje výši nájemného. Soud vyzval žalobkyni při jednání podle § 118a odst. 3 k předložení důkazů prokazujících její tvrzení o zkoumání bankovního účtu a o lustraci žalovaného v registrech NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčním rejstříku, stejně jako k předložení zbývajících listů nájemní smlouvy, avšak tato tak neučinila. Žalovaný zaplatil z titulu smlouvy č. , hodnota, celkem , částka, do , datum, (tedy před postoupením smlouvy) a následně dle tvrzení žalobkyně dalších , částka, žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně se se žalobkyní dohodla na úplatném postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni, kupní cena byla zaplacena. Žalovaný byl o postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně informován a následně byl rovněž žalobkyní vyzván k plnění z titulu smlouvy č. , hodnota, předžalobní výzvou.

16. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

17. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn., Anonymizováno, , spisová značka, nebo rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn, spisová značka, ).

18. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána lustrací v databázích, posouzením výpisů z bankovního účtu, výplatních listů, nájemní smlouvy a posouzením informací uvedených přímo žalovaným. K tomu lze uvést, že co se týče využití databází, nájemní smlouvy a bankovního účtu, zůstala tato tvrzení přes poučení ze strany soudu neprokázána. Posouzení příjmů žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně přesto není co vytknout, neboť tyto vskutku byly ověřeny pomocí výplatních listů. Ovšem posouzení výdajů žalovaného za řádné považovat nelze. Předně z fotografie nájemní smlouvy tak, jak ji žalobkyně předložila k důkazu, se podává toliko, že nájemní smlouva byla sepsána (striktně vzato se z ní ani nepodává, že byla podepsána). Zejména se z ní však nepodává výše nájemného, a tudíž ji pro ověření žalovaným uvedených , částka, využít nejde. Žádný jiný doklad pak k ověření výdajů žalovaného použit nebyl (resp. žalobkyně stran toho neunesla své důkazní břemeno). Na základě toho soud uzavřel, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno o tom, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, vyšel tedy z toho, že k takovému zkoumání nedošlo a z tohoto důvodu je tak smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, neplatná podle § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.

19. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených podmínek. RPSN smlouvy přesahuje 200 % a ačkoli úrok jako takový není nijak vysoký, při zohlednění všech dalších úhrad je zjevné, že cena peněz je zcela nepřiměřeně vysoká. Právní předchůdkyně žalobkyně dle názoru soudu zastřela cenu peněz (úrok) do vyčíslení úhrad za samotné poskytnutí úvěru, jeho administraci a inkaso. Jakkoli je jasné, že s administrací a inkasem úvěru jsou spojeny náklady, v tomto případě jde o částku dohromady , částka, , která je zjevně naprosto absurdně vysoká a nelze na ni nahlížet jinak než na skrytý úrok, který je svou výší ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Nadto jej soud nehodnotí izolovaně, ale v kontextu dalších ujednání smlouvy, která obsahuje řadu vysokých sankcí v neprospěch spotřebitele. Takové smluvní podmínky, společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že právní předchůdkyně žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

20. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby.

21. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně , částka, a již z titulu absolutně neplatné smlouvy č. , hodnota, právní předchůdkyni žalobkyně a následně žalobkyni plnil dohromady , částka, . Je tedy zjevné, že se na úkor žalobkyně nikterak bezdůvodně obohatil, a tudíž není rovněž ničeho, co by mu soud měl nyní uložit za povinnost žalobkyni vrátit. Soud tedy žalobu v plném rozsahu zamítl, kdy tu není nesplacená jistina úvěru, o kterou by se byl žalovaný obohatil, a rovněž zde pro neplatnost smlouvy nejsou ani oprávněné nároky žalobkyně na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby.

22. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně zcela úspěšný žalovaný dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevynaložil, a tedy není náhradu čeho mu přiznat, procesně zcela neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů nemá.