14 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D., advokátem, sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa o zaplacení 14 130,68 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jednak částku ve výši 6 830,05 Kč, smluvní úrok 4 753,71 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 6 943,22 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 830,05 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 6 830,05 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 6 830,05 Kč od [datum] do [datum], a úrok z prodlení z částky 6 830,05 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a jednak částku ve výši 7 300,63 Kč, smluvní úrok 4 847,61 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7 603,87 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 300,63 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 300,63 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 7 300,63 Kč od [datum] do [datum], a úrok z prodlení z částky 7 300,63 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žaloba se zamítá jednak v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 389,68 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 753,71 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 753,71 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 4 753,71 Kč od [datum] do [datum], a úroku z prodlení z částky 4 753,71 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a jednak v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 224,69 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 847,61 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 847,61 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 4 847,61 Kč od [datum] do [datum], a úroku z prodlení z částky 4 847,61 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 234 Kč, a to do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta, sídlem [adresa].

IV. Žalobkyni bude po právní moci tohoto usnesení vrácena prostřednictvím Účtárny Okresního soudu v Přerově část zaplaceného soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 150 Kč.

1. Žalobkyně uplatnila žalobou peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky 11 583,76 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v částce 12 332,90 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 583,76 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobou nárokovaná částka 11 583,76 Kč představovala v částce 6 830,05 Kč žalovanou (jako dlužníkem ze smlouvy o půjčce) nesplacenou část půjčky, poskytnuté žalované dne [datum] v hotovosti právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]), a to jako věřitelem z mezi nimi uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo]. Co do zbylých 4 753,71 Kč se jednalo dle žalobkyně o část v téže smlouvě o půjčce sjednaného, ale žalovanou neuhrazeného souhrnného poplatku za poskytnutí předmětné půjčky. V žalobě žalobkyně uvedla, že půjčka měla být splacena (spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky) v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 224 Kč, přičemž poslední splátka tak byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas (do současnosti uhradila 288,24 Kč), čímž své závazky z uvedené smlouvy porušila a právní předchůdce žalobkyně tak právo požadovat uhrazení celé dlužné částky, která dle žalobkyně činila ke dni [datum] co do jistiny nesplacené půjčky 6 830,05 Kč a na neuhrazené části souhrnného poplatku částku 4 761,95 Kč. Po tomto dni žalobkyně na dluh uhradila ještě z celkové částky 288,24 Kč částku 8,24 Kč a následně byla pohledávka z této smlouvy postoupena žalobkyni ve výši dlužné jistiny 11 583,76 Kč a ve výši dlužného souhrnného poplatku 4 753,71 Kč. To bylo žalované písemně oznámeno původním věřitelem.

2. Žalobkyně rovněž uplatnila žalobou peněžitý nárok vůči žalované na zaplacení částky 12 148,24 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v částce 12 828,56 Kč a se zákonným úrokem z téže částky (12 148,24 Kč) od [datum] do zaplacení. Žalobou nárokovaná částka 12 148,24 Kč představovala v částce 7 300,63 Kč žalovanou (jako dlužníkem ze smlouvy o půjčce) nesplacenou část půjčky, poskytnuté žalované dne [datum] v hotovosti právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]), a to jako věřitelem z mezi nimi uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo]. Stran zbylých 4 847,61 Kč se jednalo o nesplacenou část v téže smlouvě sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí předmětné půjčky. V žalobě žalobkyně uvedla, že tato půjčka měla být zaplacena (spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky) v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas (do současnosti uhradila 4 491,76 Kč), čímž své závazky z uvedené smlouvy porušila a právní předchůdce žalobkyně tak právo požadovat uhrazení celé dlužné částky, která dle žalobkyně činila ke dni [datum] co do jistiny nesplacené půjčky 7 300,63 Kč a na neuhrazené části souhrnného poplatku částku 4 859,38 Kč. Po tomto dni žalobkyně na dluh uhradila ještě z celkové částky 4 491,76 Kč částku 11,76 Kč a následně byla pohledávka z této smlouvy postoupena žalobkyni ve výši dlužné jistiny 7 300,63 Kč a ve výši dlužného souhrnného poplatku 4 847,61 Kč. To bylo žalované písemně oznámeno původním věřitelem.

3. Žalovaná zůstala do vydání tohoto rozsudku za řízení zcela procesně pasivní a nevyužila tedy ani svého práva se k žalobě vyjádřit.

4. Soud ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] zjistil, že tato byla uzavřena písemně mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou, byla podepsána oběma stranami, je v ní zejména uvedeno, že se žalovaná zavazuje zaplatit [právnická osoba] Financial částku 11 872 Kč (z toho činil smlouvou sjednaný souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky 4 872 Kč) a to v 53 týdenních splátkách po 224 Kč při splatnosti první splátky do 7 dní od data uzavření smlouvy. Smlouva obsahovala rovněž stvrzení žalované, že jí byla půjčovaná částka 7 000 Kč v hotovosti vyplacena. Ohledně závazku [právnická osoba] Financial bylo ve smlouvě uvedeno, že jmenovaná společnost poskytuje žalovanému půjčku v částce 7 000 Kč.

5. Soud ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] zjistil, že tato byla uzavřena písemně mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou, byla podepsána oběma stranami, je z ní zřejmé, že se žalovaná zavázala zaplatit [právnická osoba] Financial částku 16 640 Kč (z toho činil smlouvou sjednaný souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky 6 640 Kč) a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč při splatnosti první splátky do 7 dní od data uzavření smlouvy. Smlouva obsahovala rovněž stvrzení žalované, že jí byla půjčovaná částka 10 000 Kč v hotovosti vyplacena. Ohledně závazku [právnická osoba] Financial bylo ve smlouvě uvedeno, že jmenovaná společnost poskytuje žalované půjčku v částce 10 000 Kč.

6. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že v něm byla žalovaná informována o postoupení pohledávek z výše označených smluv ze strany [právnická osoba] Financial ve prospěch žalobkyně.

7. Z podacího lístku soud zjistil, že výše uvedené oznámení bylo zasláno žalované na adresu podávající se z výše označených smluv.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, ze dne [datum] soud zjistil, že tato obsahuje následující text:„ postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí (...) postupníkovi nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce (...) Pohledávky jsou specifikovány v seznamu pohledávek, který je přílohou [číslo] této smlouvy.“ Dále soud zjistil, že smlouva má písemnou formu a obě strany jí podepsaly dne [datum]. Na straně 74 a 85 přílohy [číslo] uvedené smlouvy zjistil soud jako touto smlouvou postupované pohledávky i pohledávky z titulu smluv [číslo] [číslo].

9. Z výše uvedeného soud přijal tento závěr o skutkovém stavu. Ve dnech [datum] a [datum] podepsali žalovaná a [právnická osoba] Financial smlouvy v nichž bylo vždy uvedeno, že [právnická osoba] Financial poskytuje žalované půjčku (7 000 Kč v první z nich a 10 000 Kč v druhé z nich), kdy vyplacení sjednaných částek v hotovosti bylo na listinách zachycujících tyto smlouvy žalovanou vždy stvrzeno (vlastnoručním podpisem). Ve smlouvách pak bylo vždy rovněž uvedeno, že se žalovaná se zavazuje ve sjednaných splátkách zaplatit [právnická osoba] Financial částku 11 872 Kč u první z nich a částku 16 640 Kč u druhé z nich, kdy tyto částky byly dle zjištěného obsahu obou smluv složeny z částky 7 000 Kč (u první z nich) a 10 000 Kč (u druhé z nich) na jistině půjčky, a z částky 4 872 Kč (u první z nich) a 6 640 Kč (u druhé z nich) na„ souhrnném poplatku“ za poskytnutí půjčky. Následně byla dne [datum] podepsána [právnická osoba] Financial a žalobkyní smlouva o postoupení pohledávek uvedených v příloze této smlouvy žalobkyni, kdy v této věci zjištěné smlouvy se žalovanou byly obsahem přílohy této smlouvy o postoupení. Postoupení bylo žalované rovněž oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum]. Že by žalovaná uhradila z titulu kterékoliv ze dvou zjištěných smluv o půjčce právnímu předchůdci žalobkyně nebo žalobkyni na půjčky nebo sjednané souhrnné poplatky více, než se podávalo z žalobních tvrzení, to nebylo tvrzeno a ani prokázáno. Zároveň ale nebyla žalobkyní prokázána jakákoliv skutečnost, na podkladě které by se celý dluh ze smlouvy o půjčce [číslo] stal splatným před datem poslední touto smlouvou sjednané splátky, t.j. dne [datum]. Případné právní jednání v podobě výzvy právního předchůdce žalobkyně k úhradě (obsahující třeba i nějaké skutečnosti o předčasném zesplatnění závazků žalované z této smlouvy) žalobkyně tvrdila toliko neurčitě a soudu je k důkazu ani nenavrhla a ani nedoložila.

10. Soud předesílá, že na zjištěný skutkový stav aplikoval dále uvedená zákonná ustanovení právních předpisů, platných a účinných do [datum], a to na základě § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., a skutečnosti, že žalobou uplatněné nároky založila v obou případech smlouva o půjčce uzavřená přede dnem [datum].

11. Podle § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. také platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ust. platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Po aplikaci cit. zák. ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že ve dnech [datum] a [datum] žalovaná jako dlužník uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně jako s věřitelem v písemné formě dvě smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. S ohledem na zjištěný skutkový stav, včetně zjištění o poskytnutí obou půjčovaných částek (7 000 Kč a 10 000 Kč) v hotovosti věřitelem dlužníku, pak soud dospěl k závěru, že žalované po převzetí hotovosti a po podpisu zjištěných smluv o půjčce vznikly z těchto smluv platně smluvní závazky k věřiteli z těchto smluv (právnímu předchůdci žalobkyně). Konkrétně pak (v obou případech) k vrácení půjčky (7 000 Kč v prvním případě a 10 000 Kč ve druhém) a rovněž v obou případech k zaplacení v těchto smlouvách sjednaného„ souhrnného poplatku“ (4 872 Kč v prvním případě a 6 640 Kč ve druhém) a majícího nepochybně charakter smluvního úroku za poskytnutí půjčky. Na tento charakter soud usuzuje z toho, že dle § 658 odst. 1 obč. zák. lze u smlouvy o půjčce sjednat úroky. Je-li tedy sjednáno, že dlužník vrátí více, než mu bylo půjčeno, pak částka, o kterou dlužník vrací více, než mu bylo půjčeno, je dle své povahy úrokem, lhostejno, jak byla tato ve smlouvě označena, a neplyne-li o jiné povaze takového peněžitého plnění ze smlouvy něčeho jiného (což v daných dvou případech neplyne).

15. Tyto své závazky pak měla žalovaná splnit ve smlouvách sjednaných splátkách, přičemž splatnost poslední z nich připadala u smlouvy ze dne [datum] na den [datum] a u smlouvy ze dne [datum] na [datum]. K těmto datům soud došel tak, že k datu uzavření smlouvy přičetl 53 x 7 dní, tedy počet splátek x interval, ve kterých měly být placeny. Za řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně (nebo třeba již i samotné žalobkyni) zaplatila čehokoliv navíc oproti tomu, co sama žalobkyně v žalobě tvrdí, že žalovaná zaplatil. Ode dnů následujících po těch, na něž připadla splatnost posledních splátek výše uvedených půjček, je tedy se splněním zbývajících peněžitých povinností vyplývajících z uvedených smluv o půjčce žalovaná v prodlení (míněno povinnosti vrátit nesplacené části půjček a povinnosti uhradit neuhrazený smluvní úrok - dikcí daných smluv„ souhrnný poplatek“).

16. Vycházeje z právě popsaného soud žalobě plně a s oporou v § 657 obč. zák. vyhověl ohledně nárokovaných částí jistin půjček v částkách 6 830,05 Kč (smlouva o půjčce ze dne [datum]) a 7 300,63 Kč (smlouva o půjčce ze dne [datum]). S oporou v § 658 odst. 1 obč. zák. pak soud žalobě vyhověl i ohledně nárokovaného příslušenství v podobě nesplacených částí smluvních úroků („ souhrnných poplatků“) za poskytnutí předmětných půjček, neboť i závazek k zaplacení tohoto typu příslušenství žalovanému platně vznikl a nebyl prokázán jeho zánik v rozsahu vyšším, než se podával z žalobních tvrzení. Konkrétně šlo o 4 753,71 Kč u smlouvy o půjčce ze dne [datum], a o 4 847,61 Kč u smlouvy o půjčce ze dne [datum]. U nárokovaného kapitalizovaného úroku z prodlení soud vycházel z právního názoru, že v poměrech obč. zák. nebylo možno požadovat příslušenství (úroky z prodlení) z příslušenství (smluvních úkorů), a tedy na žalobou nárokovaném kapitalizovaném smluvním úroku přiznal žalobkyni toliko kapitalizovaný úrok vypočtený z nárokované částky na jistině té které půjčky a za období od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], a za období od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Z žalobkyní nárokovaných částek kapitalizovaných úroků tedy soud nepřiznal tu část, ve které byly tyto počítány z dosud nezaplacených smluvních úroků (souhrnných poplatků), a u smlouvy ze dne [datum] i z celé částky 11 583,76 Kč za období do dne [datum], když žalobkyně netvrdila a neprokázala žádné rozhodující skutečnosti, pro které by byl žalovaný s úhradou celé nesplacené dlužné jistiny půjčky přede dnem poslední sjednané splátky v prodlení. Úrok z prodlení z jednotlivých a do dne [datum] splatných splátek pak žalobkyně předmětem řízení v rámci žalobních tvrzení neučinila. Konkrétně tedy soud zamítl žalobu částečně co do částky 5 389,68 Kč na nárokovaném kapitalizovaném úroku z prodlení z titulu prodlení s nároky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a co do částky 5 224,69 Kč na nárokovaném kapitalizovaném úroku z prodlení z titulu prodlení s nároky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum].

17. Nárok na nekapitalizovaný úrok z prodlení (od [datum] do zaplacení) byl rovněž žalobkyni přiznán ve výši, v jaké má svůj základ toliko v nesplacených částech jistin výše uvedených smluv o půjčce a nepřiznán v části, ve které měl svůj základ v nesplacených částech smluvních úroků-souhrnných poplatků.

18. Zbývá dodat, že žalobkyně je ve věci stran předmětných pohledávek a jejich příslušenství přiznaných tímto rozhodnutím aktivně věcně legitimována, a to s ohledem na znění § 524 a násl. obč. zák. a s oporou ve zjištěních přijatých ze smlouvy o postoupení pohledávek, o které soud uzavírá, že byla sjednána platně a postoupení pohledávek bylo žalovanému řádně oznámeno.

19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměřením celkového úspěchu žalobkyně co do částky 39 685,29 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku) vůči jejímu neúspěchu co do částky 11 569,83 Kč (k témuž dni) soud zjistil, že žalobkyně byla úspěšná ze 77,4 % a žalovaný byl úspěšný z 22,6 %. Sníživ poměrnou část náhrady přiznávanou žalobkyni o náhradu náležející částečně úspěšnému žalovanému tak soud dospěl k tomu, že žalobkyně má právo na náhradu 54,8 % svých účelně vynaložených nákladů. Ty spočívaly v soudním poplatku ve výši 800 Kč, odměně za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby v sazbě 300 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 písm. a) – příprava a převzetí zastoupení, písm. d) – podání žaloby, předžalobní upomínka), t.j. celkově 900 Kč. Na náhradě hotových výdajů advokáta žalobkyně náleží dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. režijní paušál á 100 Kč za tři úkony právní služby tj. celkem 300 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhradu za 21 % DPH z přiznané odměny za zastupování advokátem a z náhrad hotových výdajů advokáta (v celkové částce 252 Kč jako 21 % z částky 1200 Kč), neboť žalobkyní zvolený advokát je plátcem DPH. Celkem proto soud přiznal žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 234 Kč.

20. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalované tímto rozsudkem stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náhrada nákladů řízení se hradí k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

21. Konečně soud rozhodl i o vrácení žalobkyní zaplacené části soudního poplatku dle § 10 odst. 1 věta druhá z.č. 549/1991 Sb., a to když tento činil správně 800 Kč (při vypočtení z punkta odpovídajícího toliko jistinám nesplacených půjček bez souhrnných poplatků charakteru smluvního úroku, a tedy z částky 14 130,68 Kč) a zaplaceno na něm bylo 950 Kč.