14 C 38/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni jednak částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka, s kapitalizovaným úrokem v částce částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a jednak kapitalizovaný úrok z prodlení v částce částka, úrok z prodlení ve výši 0,3 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně učinila v návrhu na zahájení řízení doručeném soudu dne datum předmětem řízení peněžité nároky vůči žalovanému na zaplacení částky částka s příslušenstvím a částka s příslušenstvím. Obou uvedených částek s přísl. se pak žalobkyně po žalovaném domáhala z titulu mezi právním předchůdcem žalobkyně (obchodní společností právnická osoba, IČO – dále též jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřených smluv o půjčce, a to konkrétně částky částka z titulu smlouvy o půjčce číslo z datum a částky částka z titulu smlouvy o půjčce číslo. V žalobě pak žalobkyně pohledávku z titulu smlouvy o půjčce číslo z datum uplatnila a vymezila po skutkové stránce tak, že po žalovaném nárokovala -) nedoplatek jistiny půjčky z titulu této smlouvy v částce částka, -) nedoplatek na v téže smlouvě sjednaném souhrnném poplatku za poskytnutí půjčky v částce částka, -) nedoplatek na příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, -) nedoplatek na příslušenství v podobě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky částka za období od datum do datum, a tedy v částce částka, -) nedoplatek na příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, -) nedoplatek na příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do datum, a tedy v částce částka. Z titulu smlouvy o půjčce číslo z datum pak žalobkyně žalovaném v žalobě uplatnila a nárokovala -) nedoplatek jistiny půjčky z titulu této smlouvy v částce částka, -) nedoplatek na v téže smlouvě sjednaném souhrnném poplatku za poskytnutí půjčky v částce částka, -) nedoplatek na příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, -) nedoplatek na příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do datum, a tedy v částce částka.

2. Následnými podáními žalobkyně vzala žalobkyně ještě do vydání tohoto rozsudku žalobu částečně zpět, a to co do části v ní nárokovaného příslušenství z titulu smlouvy o půjčce číslo z datum (a řízení pak také již bylo v témže rozsahu částečně zastaveno usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 17. 3. 2021, č.j. 14 C 38/2021-33). Po tomto částečném zpětvzetí žaloby tvořily část předmětu tohoto řízení peněžité nároky z přísl. z titulu smlouvy o půjčce číslo z datum v tomto rozsahu: -) nedoplatek jistiny půjčky z titulu této smlouvy v částce částka, -) nedoplatek na v téže smlouvě sjednaném souhrnném poplatku za poskytnutí půjčky v částce částka, -) nedoplatek na příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, -) a nedoplatek na příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do datum, a tedy v částce částka.

3. Soud po provedeném dokazování přijal závěr o skutkovém stavu věci, podle kterého žalobkyně uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne datum smlouvu o postoupení souboru pohledávek, mezi kterými byly i pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovaným (i s jejich příslušenstvím) a plynoucí z mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně ve dnech 21.

2. číslo a datum písemně sjednaných smluv o půjčce (číslo číslo). Pokud jde o smlouvu o půjčce číslo pak žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce splnil přede dnem datum a tedy před uzavřením této smlouvy s žalovaným (v postavení spotřebitele) svoji zákonnou povinnost (jako poskytovatele spotřebitelského úvěru) s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet v dané smlouvě o půjčce sjednanými splátkami a za touto smlouvou vymezených podmínek danou půjčku (povahy spotřebitelského úvěru), resp. že by při takovém žalobkyní tvrzeném procesu vycházel z dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Zároveň má soud za prokázané, že žalovanému na podkladě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl v hotovosti dne datum jako půjčku částku částka, a že žalovaný tomuto v rámci zjištěných plateb na konto této smlouvy uhradil částku tuto částku přesahující, přičemž částku částka platby žalovaného dosáhly v květnu 2012 (ve 23. týdnu roku 2012). Pokud jde o smlouvu o půjčce číslo ve vztahu k ní platí, že bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce na částku částka, a že tuto hotovost jako půjčku žalovaný také od uvedené společnosti v den podpisu této smlouvy (dne datum) převzal, což podpisem smlouvy také žalovaný prohlásil. Žalovaný se pak v této smlouvě zejména zavázal zaplatit věřiteli celkem částku částka, a to v 59 týdenních splátkách ve výši částka a 60tou týdenní splátkou po částka, přičemž ujednáno bylo, že spolu s půjčkou se zákazník zavazuje splatit právnická osoba a v rámci sjednaných splátek i částku částka jako souhrnný poplatek (nijak smluvně rozčleněný na jakýkoliv typ příslušenství nebo poplatku). Že by žalovaný na sjednanou jistinu půjčky právnímu předchůdci žalobkyně (nebo přímo žalobkyni) zaplatil více, než částka, a na sjednaný souhrnný poplatek více, než částka, to tvrzeno a ani prokázáno nebylo. Naposledy pak žalovaný na konto této smlouvy plnil částkou částka dne datum. Dne datum ještě žalovaný podepsal listinu„ Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávkám firmy právnická osoba“ v rámci kterého mj. prohlásil, že:„ uznávám ve smyslu § 558 č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, výše uvedenou celkovou pohledávku společnosti právnická osoba za mojí osobou vyplývající z výše uvedených smluv o půjčce uzavřených se společností co do důvodu i výše a zavazuji se ji plně uhradit“. Nad tímto prohlášením pak bylo v prohlášení žalovaného uvedeno jako„ celková dlužná částka“: částka a jako„ Smlouvy č.“: smlouvy číslo.

4. Podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

10. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. také platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ust. platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 24. 2. 2013, zákona o spotřebitelském úvěru, Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

13. Soud posuzoval otázku vzniku práv a povinností z předmětných smluv o půjčce podle právní úpravy obč. zák., resp. u smlouvy číslo podle v době jejího uzavření již účinného z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 24. 2. 2013. To s ohledem na § 3028 odst. 3 o.z. a s ohledem na okamžik uzavření daných smluv o půjčce.

14. Soud předesílá, že žalobkyně byla ve věci aktivně věcně legitimována ve vztahu ke všem v řízení uplatněným (resp. přesněji ve vztahu k žalobkyni přisouzeným nárokům s přísl.), a to neboť bylo zjištěno, že tyto byly na žalobkyni platně postoupeny ve smyslu § číslo a násl. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

15. Dále soud předesílá, že jde-li o žalobkyní doložené uznání dluhu ze strany žalovaného, ze datum, pak toto nemohlo v dané věci založit právní účinky spojené s uznáním dluhu ve smyslu § 2053 o.z., a to neboť toto písemné prohlášení žalovaného nesplňovalo obsahové náležitosti právního jednání předvídaného právě § 2053 o.z. Důvodem pro tento závěr je skutečnost, že se z daného prohlášení žalovaného nepodávalo, jakou konkrétní a jak vysokou pohledávku (případně příslušenství) z titulu té které z v něm zmíněných smluv o půjčce jím žalovaný vůči svému věřiteli uznává a zavazuje se zaplatit, přičemž dovoditelné toto nebylo z obsahu dané listiny ani přípustným výkladem tohoto právního jednání žalovaného.

16. Dále soud na tomto místě a ve vztahu k nárokům uplatněným žalobkyní z titulu smlouvy o půjčce číslo připomíná závěry Nejvyššího soudu z jeho rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 – veřejně dostupného na webová adresa), a v rámci kterých se Nejvyšší soud ČR přiklonil k závěru, že„ I v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy.“ Ve vztahu k nárokům uplatněných žalobkyní z titulu této (pozdější) smlouvy o půjčce tak soud s ohledem na přijatá skutková zjištění (resp. shora vyložený závěr o skutkovém stavu věci) uzavírá, že obsahem dané smlouvy o půjčce bylo ujednání o smlouvě o půjčce ze strany právního předchůdce žalobkyně vůči žalovanému (v částce částka), přičemž z žádného z provedených důkazů se ale nepodávaly konkrétní skutečnosti o poměrech žalovaného, z kterých právní předchůdce žalobkyně vycházel při prověřování úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k jeho závazkům přejímaných jím podpisem smlouvy o půjčce číslo. Proto také nebylo v poměrech dané věci možno přijmout právní závěr, že právní předchůdce žalobkyně splnil před poskytnutím půjčky částka žalovanému (na základě zjištěné smlouvy o půjčce číslo) řádně povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru plynoucí pro něho z § 9 z.č. 145/2010 Sb. v jeho znění platném a účinném do 24. 2. 2013. Za tohoto stavu proto soud ve shodě se závěry cit. judikatury uzavřel, že danou a zjištěnou smlouvu o půjčce číslo je nutno posoudit jako absolutně neplatnou ve smyslu § 39 obč. zák. Pokud pak závazky z dané smlouvy o půjčce jsou absolutně neplatné (ke kterémužto typu neplatnosti je soud povinen přihlížet ex offo), nebylo možno žalobě ohledně části v ní uplatněných nároků vycházejících ze smlouvy číslo vyhovět z titulu uvedené smlouvy. Pokud soud dále zvažoval případné podmínky pro její posouzení jako důvodné alespoň z titulu uvažovaného bezdůvodného obohacení na straně žalovaného (§ 451 a násl. obč. zák.), na závěru o nedůvodnosti žaloby to ničeho nezměnilo, a to neboť ze zjištěného skutkového stavu vyplynulo, že žalovaný z titulu této absolutně neplatné smlouvy o půjčce uhradil druhé smluvní straně této smlouvy - právnímu předchůdci žalobkyně již více, než z titulu této smlouvy sám obdržel (tj. částku již přesahující žalovaným obdržených částka).

17. Pokud jde o tu část žalobou uplatněných nároků z titulu zjištěné smlouvy o půjčce číslo pak závěr o skutkovém stavu věci dává oporu pro závěr, že žalovaný jako dlužník uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně (obchodní společností právnická osoba) jako věřitelem v písemné formě dne datum smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. S ohledem na zjištěný skutkový stav (včetně zjištění o poskytnutí částky částka v hotovosti věřitelem dlužníku) pak soud dospěl k závěru, že žalovanému z této smlouvy vznikla po předání hotovosti ze strany věřitele ve výši částka smluvní povinnost k vrácení této půjčky, a to i včetně sjednaného„ souhrnného poplatku“ částka. Pokud jde o ve smlouvě sjednaný souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky, jedná se dle názoru soudu o ve smlouvě o půjčce sjednaný úrok (jehož charakter a úlohu nepochybně„ souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky“ má), kdy povinnost žalovaného k jeho úhradě vůči věřiteli ze smlouvy o půjčce plyne rovněž ze zjištěného obsahu smlouvy o půjčce, kterou lze v případě peněžité půjčky rovněž úrok za její poskytnutí ujednat (§ 658 odst. 1 obč. zák.) Celkem se tedy žalovaná zavázala smlouvou o půjčce uhradit věřiteli smlouvou sjednanou„ celkovou částku částka“, složenou z jistiny půjčky (částka) a smluvního úroku (částka). Celkovou dlužnou částku pak byl žalovaný dle ujednání stran povinen plnit ve sjednaných splátkách, přičemž splatnost poslední z nich připadala na den datum (60. týden od datum). Že by šlo v případě souhrnného poplatku o vícero nároků se samostatným skutkovým základem, jak je právně hodnotila žalobkyně, na to soud neuzavřel, a to když pro takový výklad dané smlouvy nesvědčil její obsah. Z něj se podávalo právě toliko to, že jde o odměnu za poskytnutí půjčky, a tedy svojí povahou o úrok za půjčení dané částky. Když nebylo prokázáno, že by žalovaný do dnešního dne na jistinu této půjčky uhradil více, než částka, uzavřel soud, že žaloba je z titulu této smlouvy o půjčce důvodná co do na jistině půjčky nárokované částce částka. S oporou v § 657 obč. zák. proto v této části soud žalobě vyhověl. S oporou v témže zákonném ustanovení pak soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni i nesplacenou část v dané smlouvě sjednaného souhrnného poplatku (dle názoru soudu povahy smluveného úroku) v částce částka (částka – zjištěné platby v celkové výši částka), a celkem tedy částku částka (částka + částka).

18. Celá jistina pohledávky z titulu dané smlouvy o půjčce číslo se stala dle ujednání smluvních stran smlouvy o půjčce splatnou v celé své výši dne datum (termín splatnosti 60té týdenní splátky), a žalovaný byl proto od datum s jejím splacením (a tedy i se splacením žalobkyni přisouzené částky částka) v prodlení ve smyslu § 517 odst. 1 obč. zák.. Proto soud podle § 517 odst. 2 obč. zák. žalobkyni přiznal na nárokovaném kapitalizovaném úroku z prodlení z titulu smlouvy o půjčce číslo nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky právě částka a za dobu od datum do datum (v zákonné sazbě 7,75 % ročně), a tedy v částce částka, a ve zbytku tohoto nárokovaného kapitalizovaného příslušenství naopak žalobu (ve znění po jejím částečném zpětvzetí) jako nedůvodnou zamítl (tedy co do částky částka). Prodlení žalovaného se splacením jistiny půjčky pokračovalo i po dni datum a soud proto žalobě dále částečně vyhověl co do nárokovaného běžícího úroku z prodlení z dlužné částky jistiny půjčky částka, a to tedy za dobu od datum do zaplacení, a to v zákonné sazbě 7,75 % ročně. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu na nárokovaném nekapitalizovaném úroku z prodlení (a ve znění po jejím částečném zpětvzetí) již jako nedůvodnou zamítl. Dílem pak proto, že nelze přiznat úrok z prodlení z příslušenství pohledávky (souhrnného poplatku povahy smluvního úroku) a dílem z důvodu výše sazby zákonného úroku z prodlení (ve skutečnosti 7,75 % ročně namísto žalobkyní požadovaných 8,05 % ročně) ...

19. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a při zohlednění obdobného úspěchu obou stran sporu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní–li žalovaný dobrovolně povinnosti stanovené mu vykonatelným rozsudkem, lze se jejich splnění domáhat exekučním návrhem.