14 C 60/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 967,48 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 745 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 3 396,94 Kč, s úrokem z prodlení z částky 2 967,48 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 2 967,48 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,5 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 2 967,48 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10,75 % ročně, s ročním úrokem z prodlení z částky 2 967,48 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 110,18 Kč a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 777,52 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně z částky 1 777,52 Kč od [datum] do [datum], ve výši 10,75 % ročně z částky 1 777,52 Kč od [datum] do [datum], a co do úroku z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 1 777,52 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 751 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně učinila v návrhu na zahájení řízení doručeném soudu dne [datum] předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky 4 745 Kč s příslušenstvím. Veškerá žalobkyní nárokovaná peněžitá plnění vycházela dle žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO], která žalobou uplatněné pohledávky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalobkyní nárokovaná částka 4 745 Kč představovala dle žalobních tvrzení dluh žalovaného na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně danou smlouvou uhradit. Z celkem požadované částky šlo konkrétně v části rovné částce 2 967,48 Kč o dluh žalovaného na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky 5 000 Kč), a v části rovné částce 1 777,52 Kč o dluh žalovaného na smlouvou sjednaném„ poplatku“ (z původní ve smlouvě sjednané výše tohoto„ poplatku“ 2 995 Kč). Vedle nárokované částky 4 745 Kč na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky 5 507,14 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum]. Rovněž se domáhala zákonných úroků z prodlení z částky 4 745 Kč od [datum] do zaplacení. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o zápůjčce sjednaná zápůjčka (rovná částce 5 000 Kč) byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému v den podpisu smlouvy o zápůjčce v hotovosti také vyplacena, a že žalovaný se tuto v uvedené smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 39ti týdenních splátkách po 205 Kč. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaný zavázal těmito splátkami splatit vedle jistiny zápůjčky 5 000 Kč i sjednaný poplatek 2 995 Kč. Žalobkyně tvrdila, že na sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaný uhradil toliko 3 250 Kč, a proto žalobkyně podala žalobu s v ní vznesenými nároky v této věci. Předmětná žalobou uplatněná pohledávka pak byla na žalobkyni postoupena jejím právním předchůdcem smlouvou o postoupení pohledávek.

2. Soud po provedeném dokazování přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum] a téhož dne bylo žalovanému vyplaceno i 5 000 Kč v hotovosti, kdy toto stvrdil svým podpisem. V předmětné smlouvě se žalovaný zavázal nejen vrátit půjčený obnos, ale rovněž zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč a to v 39 týdenních splátkách po 205 Kč. Že by pak na popsané své závazky žalovaný hradil více, než 3 250 Kč jak tvrdila žalobkyně, nebylo žalovaným ani tvrzeno, ani prokázáno. Dne [datum] pak právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely spolu smlouvu o postoupení pohledávek, kdy v příloze této smlouvy obsahující výčet postupovaných pohledávek byla uvedena pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že postoupení předmětné pohledávky bylo žalovanému oznámeno žalobkyní touto listinou podanou k poštovní přepravě dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], podané k poštovní přepravě dne [datum], soud zjistil, že byl touto žalovaný vyzván k úhradě řečené pohledávky včetně veškerého žalobkyní nárokovaného příslušenství.

3. Podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

4. Podle § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

5. Podle § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. také platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ust. platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

8. Po aplikaci cit. zák. ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalovaný jako dlužník uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně (obchodní společností [právnická osoba]) jako věřitelem v písemné formě dne [datum] smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. S ohledem na zjištěný skutkový stav (včetně zjištění o poskytnutí částky 5 000 Kč v hotovosti věřitelem dlužníku) pak soud dospěl k závěru, že žalovanému z této smlouvy vznikla po předání hotovosti ze strany věřitele smluvní povinnost k vrácení této půjčky, a to i včetně sjednaného„ souhrnného poplatku“ 2 995 Kč. Pokud jde o ve smlouvě sjednaný souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky, jedná se dle názoru soudu o ve smlouvě o půjčce sjednaný úrok (jehož charakter a úlohu nepochybně„ souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky“ má), kdy povinnost žalovaného k jeho úhradě vůči věřiteli ze smlouvy o půjčce plyne rovněž ze zjištěného obsahu smlouvy o půjčce, kterou lze v případě peněžité půjčky rovněž úrok za její poskytnutí ujednat (§ 658 odst. 1 obč. zák.) Celkem se tedy žalovaný zavázal smlouvou o půjčce uhradit věřiteli smlouvou sjednanou„ celkovou částku 7 995 Kč“, složenou z jistiny půjčky (5 000 Kč) a smluvního úroku (2 995 Kč). Celkovou dlužnou částku pak byl žalovaný dle ujednání stran povinen plnit ve sjednaných splátkách, přičemž splatnost poslední z nich připadala na den [datum] (39. týden od [datum]). Když nebylo prokázáno, že by žalovaný do dnešního dne na celkovou dlužnou částku ze smlouvy o půjčce uhradil čehokoliv nad 3 250 Kč tvrzených samotnou žalobkyní, uzavřel soud, že žalobkyně prokázala vznik závazku žalovaného k vrácení nesplacené části jistiny půjčky ve výši 2 967,48 Kč a i vznik jeho závazku k zaplacení nesplacené části úroku v částce 1 777,52 Kč a žalobu stran uvedených nároků tak bylo třeba posoudit jako důvodnou. Nic na tom nemění skutečnost, že žalobkyně tyto částky právně hodnotila jinak (jako jistinu půjčky a souhrnný poplatek), když takovým právním hodnocením soud vázán není. Proto soud žalobě vyhověl co do částky 4 745 Kč.

9. Celá jistina žalobou nárokované pohledávky se stala splatná dne [datum] (v den splatnosti poslední 39té sjednané celkové splátky dlužné částky z předmětné smlouvy o půjčce), a od tohoto dne je žalovaný v prodlení s její úhradou ve smyslu § 517 odst. 1 obč. zák. Soud proto přiznal žalobkyni rovněž nárokovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od [datum] (kdy už byl žalovaný v prodlení) do [datum]. To však toliko z jistiny, byť žalobkyně jej nárokovala z celé dlužné částky. Tak soud učinil proto, že„ souhrnný poplatek“, tedy úrok, je zde příslušenstvím pohledávky a nelze přiznat úrok z prodlení (tedy příslušenství) z jiného příslušenství. Soud tedy naopak žalobu zamítl v té části nárokovaného kapitalizovaného úroku z prodlení, kde byl jeho základem úrok smluvní (poplatek). Stejně tak soud postupoval stran nárokovaného úroku z prodlení z částky 4 745 Kč od data [datum] do zaplacení, kdy zde opět bylo plně na místě přiznat úrok z prodlení v zákonné výši (určené ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí) v části, ve které byl nárok naň založen prodlením s vrácením jistiny (z částky 2 967,48 Kč) a zamítnout jej v té části, ve které nárok naň odvozovala žalobkyně od prodlení žalovaného se zaplacením smluvního úroku (poplatku – částky 1 777,52 Kč).

10. Za splnění podmínek stanovených pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci v § 142a o.s.ř., rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., a žalobkyni podle tohoto ustanovení přiznal proti žalované náhradu 57,2 % jí za řízení účelně vynaložených nákladů řízení (78,6 % úspěch žalobkyně – 21,4 % úspěch žalovaného, kdy pro účely výpočtu tohoto poměru úspěchu a neúspěchu ve věci soud kapitalizoval nárokované plnění i s přísl. ke dni vydání tohoto rozhodnutí, což učinil i ohledně žalobkyni přiznaných plnění, resp. i ohledně nároků, ohledně kterých byla žaloba zamítnuta – celkem ke dni [datum] žalobou nárokováno 10 771,46 Kč a přiznáno bylo k témuž dni 78,6 % z toho, a tedy 8 446,72 Kč). Náklady žalobkyně sestávají v nákladech na soudní poplatek vypočtený z punkta 2 967,48 Kč (jak plyne z odůvodnění shora podaného o jistině a příslušenství pohledávky), tedy z částky 400 Kč, odměny právnímu zástupci žalobkyně za 3 úkony právních služeb ve výši celkem 600 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (za převzetí právního zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínku), tři režijní paušály za uvedené 3 úkony právních služeb zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1966 Sb. ve výši celkem 300 Kč, odměny právnímu zástupci žalobkyně za 1 úkon právních služeb ve výši celkem 1 000 Kč dle § 14b odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za účast u jednání dne [datum]), 1 režijní paušál za uvedený 1 úkon právních služeb zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. č. 177/1966 Sb. ve výši celkem 300 Kč a na náhradu za 21 % DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 462 Kč. Když celkové náklady řízení žalobkyně představují částku 3 062 Kč, uložil soud žalovanému povinnost nahradit 57,2 % z nich, tedy částku 1 751 Kč.

11. Náhrada nákladů řízení se dle § 149 odst. 1 o.s.ř. hradí k rukám zástupce žalobkyně.

12. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.