14 C 61/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , IČO sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 342 095,35 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 342 095,35 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 21 719,82 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 19 562,57 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 360 124,31 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 58 740,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení ze dne [datum] (ve znění po jeho upřesněních a doplněních provedenými podání žalobkyně ze dnů [datum] a [datum], a dále pak do protokolu u jednání konaného ve věci dne [datum]) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu mezi účastníky (žalobkyní jako úvěrujícím a poskytovatelem spotřebitelského úvěru a žalovaným jako úvěrovaným a spotřebitelem) dne [datum] uzavřené Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] (dále tato smlouva i včetně svých součástí, na které [anonymizováno] jen jako„ SÚ“): -) na základě SÚ žalovaný čerpanou, ale nesplacenou úvěrovou jistinu v částce 338 404,49 Kč (z původní čerpané výše úvěru výše 351 000 Kč), a i k ní dle ujednání účastníků v SÚ přirostlý smluvní úrok 21 719,82 Kč (vypočtený a kapitalizovaný v částce 21 719,82 Kč z dlužné úvěrové jistiny 338 404,49 Kč při v SÚ smluvené úrokové sazbě 15,2 % ročně a za dobu od [datum] do [datum]), -) v SÚ sjednané, ale žalovaným žalobkyni neuhrazené poplatky v celkové částce 3 690,86 Kč (300 Kč za Prohlášení úvěru za ihned splatný z [datum] + 600 Kč za [anonymizováno] z [datum] + 4 x 565 Kč za v SÚ sjednané pojištění extra, účtováno měsíčně v době listopad 2020 – únor 2021 + neuhrazená část téhož poplatku ve výši 530,86 Kč účtovaného v říjnu 2020), -) kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 19 562,57 Kč (vypočteného sazbou 8,25 % ročně z nesplacené úvěrové jistiny v částce 338 404,49 Kč za dobu prodlení s její úhradou od [datum] do [datum]) -) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 360 124,31 Kč (součtu nesplacené úvěrové jistiny v částce 338 404,49 Kč a k ní dle ujednání v SÚ přirostlého smluvního úroku v částce 21 719,82 Kč, specifikovaného již výše) od [datum] do zaplacení. Tyto žalobní nároky pak žalobkyně odůvodnila zejména tím, že po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného s tímto žalobkyně [příjmení] uzavřela a svoji primární povinnost (z ní poskytnout žalovanému v ní sjednaný úvěr 351 000 Kč) splnila. To pak na rozdíl od žalovaného, který se dostal s plněním v SÚ sjednaných závazků (splátek úvěru za 11/ 2020 až 2/ 2020) do prodlení, čímž naplnil oprávnění žalobkyně veškeré závazky z SÚ předčasně zesplatnit. K tomu pak také žalobkyně přistoupila k [datum] a žalovanému tuto skutečnost také oznámila. K úročení požadovaného kapitalizovaného smluvního úroku v částce 21 719,82 Kč úrokem z prodlení pak žalobkyně tvrdila, že sazba smluvního úroku 15,2 % ročně byla v SÚ ujednána, a že toto její právo bylo v SÚ rovněž sjednáno, a to stejně jako povinnost žalovaného uhradit žalobkyni veškeré žalobou nárokované poplatky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní.

3. Z listiny„ SMLOUVA O ÚVĚRU S POJIŠTĚNÍM SCHOPNOSTI SPLÁCET“ (ve spojení se Sazebníkem žalobkyně, základními produktovými podmínkami a VOP žalobkyně, potažmo i ve spojení s „ vysvětlením některých pojmů ze [datum]“) soud zjistil, že tuto smlouvu spolu uzavřeli jejím podpisem žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dne [datum] Smlouva za svoji nedílnou součást označila i další k důkazu rovněž k důkazu provedené (a dále uvedené) listiny, svojí povahou obchodní podmínky. Žalobkyně se ve smlouvě zejména zavázala k tomu, že žalovanému poskytne jako úvěr finanční prostředky v celkové částce 351 000 Kč, a to tak, že část z nich v částce 7 769,94 Kč odešle žalobkyně na úvěrový účet žalovaného vedený u žalobkyně (ke splacení stávajícího dluhu žalovaného k žalobkyni) č. [bankovní účet], že část z nich v částce 42 295,93 Kč odešle žalobkyně na úvěrový účet žalovaného vedený u žalobkyně (ke splacení stávajícího dluhu žalovaného k žalobkyni) č. [bankovní účet], že část z nich v částce 1 726,19 Kč odešle žalobkyně na úvěrový účet žalovaného vedený u žalobkyně (ke splacení stávajícího dluhu žalovaného k žalobkyni) č. [bankovní účet], a zbývající část z nich neúčelově a ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se podpisem smlouvy zejména zavázal žalobkyni takto poskytnutý úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem (15,2 % ročně z dlužné nesplacené úvěrové jistiny a i se všemi žalobkyní v žalobě nárokovanými poplatky). Při řádném splácení úvěru smlouva předvídala/stanovila splácení úvěru (včetně sjednaných měsíčních poplatků za smlouvou rovněž sjednané pojištění a při sjednaném úroku 15,2 % ročně) prostřednictvím 120 měsíčními splátkami po 6 270,92 Kč (s výjimkou poslední splátky ve výši 14 850,57 Kč), a splatných počínaje [datum] vždy k 20 dni v měsíci. V čl. 6 SÚ pak bylo ujednáno pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru oprávnění žalobkyně závazky žalovaného ze SÚ předčasně zesplatnit. Soud také zjistil, že v čl. 43 Základních produktových podmínek, na které SÚ rovněž odkázala jako na svoji nedílnou součást, pak bylo stanoveno oprávnění žalobkyně úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným, a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo sjednaným smluvním úrokem.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku k osobě žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně k [datum] podnikala mj. v předmětu činnosti poskytování úvěrů. Z označení smluvních stran v SÚ soud zjistil, že naopak žalovaný ve smluvním vztahu ze SÚ vystupoval jako spotřebitel – byl již označován osobními identifikačními údaji spotřebitele fyzické osoby – nepodnikatele.

5. Z žádosti žalovaného o úvěr ze [datum] (a potvrzení o příjmu žalovaného ze [datum] a listiny„ vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ žalobkyně), soud zjistil, že žalobkyně pro žalovaného již v době jejího učinění vůči její osobě evidovala vůči žalovanému tři další úvěry, a vedla pro žalovaného i běžný účet, z čehož soud uzavřel, že žalobkyně měla v základu dostatečné informace o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného (a o jeho reálné splátkové morálce), a tedy i o těch příjmech a výdajích, které v této své žádosti žalovaný pro účely zkoumání jeho úvěruschopnosti ze strany žalobkyně této sdělil. Spadalo mezi ně zejména to, že žalovaný je svobodný (doloženo osobními doklady), žije v pronájmu, že má příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou (s průměrným příjmem za poslední 3 měsíce 14 460 Kč od společnosti [právnická osoba] – doloženo potvrzením od příjmu ze strany této společnosti, kdy byla výše ještě vyšší), že měsíční splátky dosavadních závazků k žalobkyni činí na splátkách 3 280 Kč měsíčně (což žalobkyně věděla z daných smluvních vztahů s žalovaným, a to jako i další údaje o těchto vztazích s žalovaným...).

6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] za září 2019 a platební historie [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyplatila v SÚ sjednaným způsobem celý v SÚ sjednaný úvěr v částce celkem 351 000 Kč, a to v celé výši dne [datum]. Z uvedené platební historie ve spojení s výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za říjen 2019 až [datum], soud dále zjistil, že žalovaný z SÚ poskytnutého úvěru žalobkyni nevrátil ve výpisech evidovanými platbami (v celkové výši 69 014,26 Kč, přičemž poslední z nich byla provedena [datum] v částce 34,14 Kč a byla započtena na část účtovaného poplatku 565 Kč za„ pojištění extra“) na jistině úvěru celkem částku 338 404,49 Kč. V této výši se nesplacená výše úvěrové jistiny v důsledku v dané historii evidovaných splátek úvěru nacházela nepřetržitě od [datum]. Stejně tak soud z těchto důkazů zjistil, že žalovaný skutečně neuhradil řádně a včas žalobkyní tvrzené splátky úvěru sjednané v SÚ a splatné od října 2020 do února 2021. Za tu dobu byly také na úvěrový účet žalovaného zaúčtovány v souladu s SÚ veškeré žalobou nárokované poplatky, a to opět ve výších sjednaných v SÚ.

7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný z [datum] (a podacího archu o jeho odeslání žalovanému) soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že využila v SÚ sjednaného oprávnění pro případ porušování smluvních podmínek SÚ, a závazky žalovaného v této výzvě specifikované výši předčasně zesplatnila k [datum]. V téže výzvě žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalobou nárokované nesplacené jistiny úvěru 338 404,49 Kč, smluvního úroku 21 719,82 Kč, všech žalobou nárokovaných poplatků v částce 3 690,86 Kč.

8. Z upomínky z [datum], předžalobní upomínky z [datum] a podacího archu o jejím odeslání z [datum] soud relevantní skutková zjištění nečinil.

9. Po provedeném dokazování soud přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého spolu (po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně) žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli k důkazu provedenou SÚ, dále to, že na jejím podkladě žalobkyně žalovanému poskytla v ní sjednaných 351 000 Kč jako úvěr, a to dne [datum]. Žalovaný své závazky sjednané v SÚ řádně nesplnil, když zejména neuhradil řádně a včas sjednané splátky úvěru, splatné [datum] až [datum], pročež žalobkyně v souladu s obsahem SÚ veškeré závazky žalovaného z dané smlouvy předčasně zesplatnila k [datum]. Co do jejich žalobou nárokované výše, pak tato odpovídá jak obsahu dané smlouvy, tak i zjištěným plněním na ni ze strany žalovaného. V rámci SÚ pak bylo ujednáno i to, že žalobkyně je při neuhrazení smluvních úroků z těchto požadovat úroky z prodlení, resp. to, že tyto finanční prostředky přirostou k jistině. Výše nesplacené jistiny úvěru pak byla neměnná od [datum], a činila 338 404,49 Kč. Že by žalovaný na jakýkoliv z žalobou uplatněných nároků (resp. na jejich části uplatněné žalobou) nebo jejich příslušenství čehokoliv plnil, to tvrzeno a ani prokázáno nebylo.

10. Podle § 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. ve znění platném a účinném k [datum] platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1751 odst. 1 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru (jeho výše cit. § 86 odst. 1, 2) uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). V daném případě soud uzavřel, že žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelského úvěru těmto povinnostem dostála, když struktura jí doložených informací k příjmům i výdajům a majetkovým poměrům žalovaného coby spotřebitele dovolovala k [datum] přijmou s odbornou péčí závěr, že žalovaný bude schopen řádně své závazky z SÚ k žalobkyni splácet.

16. Stejně tak soud uzavřel, že SÚ obsahuje veškeré podstatné obsahové náležitosti smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by znamenala nutnost přijetí závěru o její absolutní neplatnosti, popř. částečné neplatnosti v nějakém jejím pro věc relevantním ustanovení. Z SÚ proto vznikl žalobkyni primární závazek poskytnout žalovanému v ní sjednaný úvěr 351 000 Kč, kterýžto také žalobkyně dle zjištěného skutkového stavu již dne [datum] splnila. Žalovanému pak z dané smlouvy rovněž vznikly platné závazky, které spočívaly zejména ve sjednaném pravidelném měsíčním splácení úvěru (včetně sjednaného úroku a sjednaných poplatků), přičemž pro případ porušení této povinnosti bylo také v SÚ sjednáno právo žalobkyně veškeré závazky žalovaného z SÚ zesplatnit. Pokud pak bylo zjištěno, že žalovaný tyto závazky neplnil řádně (neuhradil včas a v celé výši nejméně splátky splatné [datum] až [datum]), pak žalobkyně tohoto sjednaného práva využila oprávněně, resp. v souladu se smlouvou účastníků. K tomuto dni žalovaný na nesplacené jistině úvěru dlužil žalobkyni 338 404,49 Kč a pokud nebylo tvrzeno a ani zjištěno, že by na ni později čehokoliv uhradil, je žaloba s oporou v § 2395 o.z. a dané smlouvě důvodná.

17. Pokud pak zůstávala tato nesplacená jistina úvěru neuhrazena po celé období od [datum] do [datum], byl dle § 2395 o.z. žalovaný povinen i z této i nadále žalobkyni platit sjednaný smluvní úrok 15,2 % ročně. Když jej pak částka 21 719,82 Kč dle propočtu soudu nepřekračuje, je co do své výše i požadavek žalobkyně na jeho zaplacení s oporou v § 2395 a násl. o.z. důvodný. Co do jeho právní kvalifikace pak jde již o jistinu pohledávky (úrok přirostlý k nesplacené jistině úvěru), a to když oprávnění banky takto s neuhrazeným smluvním úrokem naložit, strany v SÚ sjednaly a tohoto oprávnění tedy žalobkyně opět využila v souladu s SÚ a vůlí účastníků do ní vtělenou. Proto je žaloba důvodná i co do této v ní nárokované (již na jistině) částky.

18. Žalobkyně prokázala i to, že účastníci v ní (i při zohlednění § 1751 odst. 1 o.z.) sjednali veškeré žalobou nárokované poplatky, a to i v žalobkyní v žalobě tvrzené výši, a i to, že tyto žalobkyně žalovanému účtovala za sjednané služby. Pokud tedy na nich (a jak jsou specifikovány v bodu 1. odůvodnění tohoto rozsudku) žalobkyně požadovala celkem částku 3 690,86 Kč, je žaloba opět s oporou ve smlouvě účastníků (včetně jejích nedílných součástí, na které SÚ odkázala) zcela důvodná. Proto soud vyhověl žalobě i co do částky 3 690,86 Kč.

19. Ze zjištěného skutkového stavu se podává, že celá nesplacená úvěrová jistina (a i k ní za dobu od [datum] do [datum] přirostlý smluvní úrok), a tedy částky 338 404,49 Kč, 21 719,82 Kč (celkem 360 124,31 Kč), se staly splatnými v celé výši [datum] (kdy byly závazky žalovaného z dané smlouvy předčasně zesplatněny). Za dobu prodlení žalovaného s jejich úhradou pak věřiteli přísluší na základě §§ 1968 a 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení. Pokud pak žal 20. Pokud tedy žalobkyně nárokovala úrok z prodlení v kapitalizované částce 19 562,57 Kč za prodlení žalovaného s úhradou nesplacené úvěrové jistiny 338 404,49 Kč za dobu od [datum] do [datum], a kdy s touto částkou v daném období žalovaný v prodlení byl, přičemž sazba zákonného úroku z prodlení činí 8,25 % ročně, pak je žalobu rovněž třeba posoudit jako po právu i v této části, když dle propočtu soudu činil za toto období zákonný úrok z prodlení dokonce ještě částku vyšší.

21. Pokud pak žalobkyně nárokovala v zákonné sazbě 8,25 % ročně úrok z prodlení i z částky 360 124,31 Kč za dobu pokračujícího prodlení žalovaného s úhradou nesplacené úvěrové jistiny (a již k ní přirostlého nesplaceného smluvního úroku) od [datum] do zaplacení dluhu, je žaloba opět s oporou v §§ 1968 a 1970 zcela důvodná.

22. Soud pro úplnost dodává, že nepominul při úvaze o důvodnosti žaloby v celém jejím rozsahu vážit i limity podávající se z §§ 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. v příslušném znění a § 9 z.č. 177/2020 Sb., nicméně dospěl k závěru, že tyto se v dané věci neuplatní.

23. Žalobkyně má právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti žalovanému, a to podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení žalobkyně se sestávají ze soudního poplatku 13 684 Kč, odměny advokáta, kterému podle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 9 700 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za písemné podání soudu – podání žaloby, účast na jednání [datum]) a ve výši 4 850 Kč za jednoduchou předžalobní upomínku (bez alespoň základního právního rozboru merita věci). Podle § 13 odst. 3 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby tedy 1 200 Kč, náhrada za ztrátu času za 6 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1,3 cit. vyhlášky při cestě advokáta z [obec] do [obec] a zpět, tedy 600 Kč. Dále náleží advokátovi cestovné osobním vozidlem podle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění platném a účinném k [datum] (44,50 Kč za litr paliva a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla) s kombinovanou spotřebou 8 l /100 km, BA 95 za 180 km (8 x 44,50 x 1,8 + 4,70 x 180 = 1 486,80 Kč). Odměna a náhrady zvýšené o 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 7 819,70 Kč, celkem 58 740,50 Kč. Za podání, kterými žalobkyně žalobu doplňovala, nebyla odměna přiznána, když potřebná tvrzení měla žalobkyně učinit v podané žalobě (§ 79 odst. 1 o.s.ř.). I náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta.