14 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v návrhu na zahájení řízení doručeném soudu dne [datum] (ve znění po jeho upřesněních a doplněních) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Předmětem řízení tak byl peněžitý nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky [částka] uvedeným příslušenstvím. Jistina žalobou uplatněné pohledávky tvořila dle žalobních tvrzení na žalobkyni postoupený (z jejího právního předchůdce, společnosti [právnická osoba] - dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) peněžitý nárok právního předchůdce žalobkyně za žalovaným, vyplývající z žalobkyní tvrzené (a prostředky komunikace na dálku uzavřené) Smlouvy o zápůjčce částky [částka] ze dne [datum], a uzavřené dle žalobkyně právním předchůdcem žalobkyně jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Konkrétně pak šlo nárok na vrácení nesplacené jistiny dané zápůjčky, která měla být dle ujednání smluvní stran splatná [datum].

2. Soud učinil po provedeném dokazování závěr o skutkovém stavu věci, podle kterého nebylo prostřednictvím žalobkyní označených důkazů spolehlivě prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] žalobkyní tvrzenou smlouvu o zápůjčce částky [částka]. Žalobkyní předložené listinné důkazy (zejména 2 x výpis ze systému„ loan application info, nebo listiny vyhotovené právním předchůdcem žalobkyně o jím evidované výši pohledávky nebo plateb, popř. nepodepsaný text Smlouvy o„ revolvingovém úvěru“ z [datum] a standartní informace o spotřebitelském úvěru) neobsahují nikdy žádný podpis žalovaného, a tyto ani neprokazují učinění jakéhokoliv projevu vůle žalovaného s právním předchůdcem žalobkyně tvrzenou smlouvu o zápůjčce na částku [částka] uzavřít. Nic na tom pak nemění ani skutečnost, že některé z daných listinných důkazů obsahují i některé osobní údaje žalovaného, když ani z těchto jeho výslovný projev vůle s právním předchůdcem žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřít neplyne. Pokud pak žalobkyně tvrdila, že žalovaný vůči právnímu předchůdci žalobkyně jednal i prostřednictvím sms komunikace, pak důkazy o této (a ani o jejím konkrétním obsahu) žalobkyně nedoložila. Prokázána nicméně byla provedenými důkazy (dle § 120 odst. 2 věta první o.s.ř. provedenými důkazy - zprávou [právnická osoba] z [datum] s přílohou v podobě výpisu z účtu č. [bankovní účet], a dále i ve spojení s žalobkyní doloženými výpisy o odeslání částky 2 x [částka] na uvedený účet) skutečnost, že dne [datum] byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] z účtu právního předchůdce žalobkyně [bankovní účet] poukázána částka [částka]. Stejně tak bylo prokázáno, že pohledávka z předmětné a žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce / revolvingovém úvěru z [datum] byla na žalobkyni účinně postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně dne [datum]. K zaplacení částky [částka] (výzvou po skutkové stránce dostatečně identifikující právě proces vzniku tohoto bezdůvodného obohacení v majetkové sféře žalovaného) byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván až žalobou v této věci. Ta byla žalovanému doručena poprvé dne [datum].

3. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí (dále jen jako „o.z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

4. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

5. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

6. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

7. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo dne [datum] k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce/revolvingovém úvěru na částku [částka], když jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku souladné projevy vůle svých stran – tedy právní jednání svých stran. Smlouva o úvěru a ani smlouva o zápůjčce pak nevyžadují uzavření v písemné-listinné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ v potencionálním budoucím sporu účastníků v občanském soudním řízení, a to v té souvislosti, že každé právní jednání lze s ohledem na jeho formu prokazovat různými důkazními prostředky. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při nich je při zjišťování skutkového stavu v rámci soudního řízení vždy významné i zjišťování a prokazování těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání kontrahentů (a jakého obsahu) uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.). V posuzované věci pak soud vyhodnotil veškeré žalobkyní doložené důkazy, navržené jí k prokázání jejího tvrzení o uzavření předmětné smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž i když tyto vyhodnotil každý jednotlivě a zároveň i v jejich vzájemných souvislostech, pak přesto dospěl k závěru, že tyto důkazy neprokazují dostatečně spolehlivě žádné právní jednání žalovaného, natož pak jednání takového obsahu, kterým by projevil svoji vůli žalobkyní tvrzenou smlouvu z [datum] uzavřít. Provedenými důkazy sice bylo prokázáno to, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho účet u bankovní instituce dne [datum] tvrzenou částku 2 x [částka] (připsáno na účet žalovaného dne [datum]), jakož i to, že právnímu předchůdci žalobkyně byly známy i osobní údaje žalovaného, nicméně ani těmito důkazy nebylo prokázáno takové jednání žalovaného, kterým by žalovaný svoji vůli uzavřít předmětnou smlouvu navenek a vůči právnímu předchůdci žalobkyně projevil. Existenci takového projevu vůle žalovaného ze známosti uvedených údajů žalobkyni nebo právnímu předchůdci žalobkyně (a obsažených v k důkazu provedených listinách“), a ani z toho, že právní předchůdce žalobkyně odeslal na jemu známý účet žalovaného částky 2 x [částka], spolehlivě dovodit nelze. Takové skutečnosti o projevu vůle žalovaného, jehož obsahem by bylo projevení vůle žalovaného uzavřít žalobkyní tvrzenou smlouvu, svědčí totiž toliko zcela nepřímo. Dle názoru soudu jej tedy dostatečně neprokazují.

9. Když pak soud ve věci jednal za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. bez účasti žalobkyně u jednání, pak soud uzavřel, že žalobkyně znemožnila soudu své poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že důkazní břemeno stran uzavření jí tvrzené smlouvy neunáší.

10. Žalobkyně nicméně prokázala navrženými důkazy, že k převodu finanční částky 2 x [částka] od právního předchůdce žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum] došlo, přičemž proto lze žalobou nárokované plnění považovat za bezdůvodné obohacení v majetkové sféře žalovaného. Toho totiž zase za tohoto skutkového stavu tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní o případném právním důvodu přijetí této platby, přičemž pokud ani on ve vztahu k tomuto ničeho netvrdil a neprokázal, soud žalobě vyhověl ohledně části z něj, a tedy ohledně žalobkyní nárokované částky [částka] s oporou v § 2991 odst. 1 a 2 o.z. Z těchto ustanovení se podává, že žalovaný je toto plnění přijaté dle zjištěného skutkové stavu bez právního důvodu povinen vydat tomu, na jehož úkor se tímto bezdůvodně obohatil. Tímto subjektem byl právní předchůdce žalobkyně, který toto své právo převedl zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] na žalobkyni. Proto je žaloba žalobkyně proti žalovanému co do částky [částka] důvodná z tohoto právního důvodu.

11. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je pak na základě § 1958 odst. 2 o.z. splatná na výzvu k jejímu zaplacení, přičemž taková výzva musí mít po obsahové stránce takové parametry, aby z ní bylo seznatelné právě to plnění, o jehož vrácení/zaplacení je žádáno. Jen taková výzva může přivodit splatnost určitého dluhu, a tím spíše dluhu z titulu bezdůvodného obohacení. Za takovou výzvu soud posoudil až žalobu v této věci, která byla žalovanému doručena poprvé dne [datum]. Předžalobní upomínka (nebo oznámení o postoupení pohledávky) takovou výzvou přivozující zesplatnění dluhu v dané věci být nemohla, neboť z této po skutkové stránce nešlo nijak dovodit o kdy žalovanému a na jaký jeho účet a v jak vysoké částce zaslané peněžité plnění je touto upomínkou žádáno (z titulu uvažovaného bezdůvodného obohacení). Proto soud uzavřel, že povinnost žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení žalobkyni ve výši [částka] se stala splatnou dne [datum], a pokud ji žalovaný nesplnil, je s jejím splněním v prodlení ve smyslu § 1968 o.z. od [datum]. S oporou v § 1970 o.z. proto žalobkyni přísluší právo na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Proto soud žalobě žalobkyně stran částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z ní od [datum] do zaplacení vyhověl (viz. výrok č. I) a ve zbývajícím rozsahu tuto zamítl (viz. výrok č. II).

12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal převážně úspěšné žalobkyni poměrnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jejího práva u soudu. Žalobkyně byla z nárokovaného finančního plnění (po jeho kapitalizaci ke dni [datum] ve výši [částka]) úspěšná ohledně částky [částka] (82,2 %) a když soud odečetl od jejího procesního úspěchu její procesní neúspěch (17,8 %), přiznal žalobkyni náhradu 64,4 % účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně. Za ty soud vyhodnotil náklady na soudní poplatek ve výši [částka], na odměnu za zastoupení advokátem ve výši 3 x [částka], tj. [částka] dle § 8, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) – příprava a převzetí zastoupení, písm. d) – podání žaloby, předžalobní upomínka), na náklady na hotové výdaje advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. á [částka] za tři úkony právní služby tj. celkem [částka] a dále na náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a hotových výdajů v částce [částka]. Když tak celkové náklady řízení žalobkyně činí [částka], přiznal soud na jejich náhradě žalobkyni 64,4 % z této částky, tedy částku [částka] Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.